Nejrozsáhlejší výstava moderní architektury v českých zemích za posledních 20 let. Na ploše přes 2000 metrů čtverečních Jízdárny Pražského hradu se představí více než 500 nejvýznamnějších architektonických děl a téměř 300 architektů působících na našem území od konce 19. století do současnosti.
Výstava v
Jízdárně Pražského hradu se koná na počest
150. výročí narození architekta Jana Kotěry (*18. 12. 1871), který je považován za vůdčí osobnost moderní české architektury a od níž se odvíjí vývojová linie tuzemské stavební tvorby od secese až do současnosti.
Výstavu
modelů a fotografií kaleidoskopu staveb v Čechách, na Moravě a ve Slezsku za posledních 120 let reprezentuje fyzickou podobu naší země v tomto období z pohledu všech krajů a důležitých měst. Srdce výstavy tvoří expozice
díla zakladatele a patrona české moderní architektury Jana Kotěry. Výstavu obklopuje symbolický průvod stovky architektů narozených od poloviny devatenáctého století až do konce Pražského jara, tedy s rozptylem téměř 120 let.
Na přípravě výstavy, která je členěna do 5 oddílů, se podílelo 20 kurátorů ze všech krajů České republiky:
I. Ikony české architektury – expozice, která je osou výstavy představuje výběr 102 vynikajících děl nejen takových tvůrců jako jsou
Jan Kotěra,
Josef Gočár, Jaromír Krejcar,
Bohuslav Fuchs a Vladimír Karfík, ale také v Praze působící německý architekt Josef Zasche, architektů židovského původu, zahraničních tvůrců, kteří svými stavbami ovlivnili zdejší diskuzi –
Ludwig Mies van der Rohe, Erich Mendelsohn nebo v současné době Ricardo Bofill a
Frank Gehry a představitelů poválečné a současné éry.
II. Expozice Jan Kotěra 150 – prezentuje stěžejní díla Jana Kotěry a jeho nejnadanějších žáků
a přehled všech žáků, které vychoval v Umělecko-průmyslové školy (1897-1910) a v Akademii výtvarných umění (1911–1923). Vedle architektury ukazuje výstava i jeho přínos v oblasti uměleckého průmyslu a doprovází ji i málo známé dokumenty jeho osobnosti a díla
III. Expozice moderní architektura Prahy – reprezentuje na 300 nejvýznamnějších děl moderní architektury městských částí hlavního města Prahy v jejich funkční i stylistické různorodosti, včetně těch, které vyvolávaly kontroverzní diskusi. Expozici Prahy doplňuje kompletní soubor modelů rodinných domů výstavní kolonie Svazu československého díla
Baba (1932).
IV. Expozice moderní architektura krajů ČR – vznikla za spolupráce Národního památkového ústavu, předkládá vývoj architektury v jednotlivých regionech s ohledem na jejich specifičnost za posledních 120 let.
V. Architektura po sametu – představuje výběr úspěšných děl po roce 1989, respektive po vzniku České republiky v roce 1993, v níž se odráží rychlý vývoj naší architektury od doby řízené ekonomiky k tržnímu hospodářství demokratické společnosti.
Zvláštní akcent výstavy vytváří jedinečná
díla Huti architektury Martina Rajniše, jehož modely symbolicky představují „Včelín“ české moderní architektury a „Last but not least“ připomenutí několika promarněných výzev (Chobotnice, Bílý Medvěd a Zlaté vejce) z nedávné doby.
Tato ojedinělá výstava moderní architektonické tvorby v českých zemích, je sedmou
nejrozsáhlejší
a nejúplnější výstavou v historii Československé republiky respektive České republiky (1935 – výstava architektury bydlení a urbanismu, UMPRUM, 1940 – Za novou architekturu, UMPRUM, 1953 – architektura v českém národním dědictví, Palác u Hybernu, 1967 – Československá moderní architektura, Mánes u příležitosti kongresu UIA, 1978 – výstava Československá architektura socialistické éry, Jízdárna Pražského hradu, 2001 – Deset století architektury, Pražský hrad).
Výstavu připravili Kancelář prezidenta republiky, Správa
Pražského hradu, Úřad vlády České republiky,
Moravské zemské muzeum, Architecture Week a Kotěrovo centrum architektury.