Na nároží
Rašínova nábřeží a Jiráskova náměstí bylo od roku 1945 volné místo. Dům, který tu stál zničily 14. 2. 1945 (stejně jako Emauzy) bomby amerických letadel, když si Američané spletli Prahu s Drážďany. Po definitivním odklizení trosek v roce 1960 se po celých 30 let za bývalého režimu dohadovalo co zde bude.
Tančící dům navrhl chorvatský
architekt Vlado Milunić spolu s
Frankem O. Gehrym. V budově jsou kanceláře, luxusní kavárna a restaurace. Své pojmenování stavba získala díky svým věžím, které připomínají
postavy tanečníků Ginger Rogersové a Freda Astaira. Tanečníka představuje věž kamenná a jeho partnerku věž skleněná. Na vrcholu věže symbolizujícího tanečníka je kupole s konstrukcí z kovových trubek potažená nerez síťovinou s oky, zahalená do pomyslných vlasů a představuje hlavu medúzy. Tančící dům se protančil ke svému otevření v roce 1996 a ještě téhož roku získal prestižní ocenění amerického časopisu Time v kategorii design roku. Interiéry kanceláří investora byly z části svěřeny architektce
Evě Jiřičné.
V budově je využitelná plocha 2 965 m
2 kancelářských prostor na celkem 6 podlažích, restaurace se nachází v nejvyšším patře a konferenční a školicí centrum najdete v přízemí budovy. Navíc na vrcholu domu najdete
galerii s vyhlídkovou terasou, kde můžete obdivovat Prahu a prohlížet si její
panorama kruhovým výhledem o 360 stupních.
V roce 2021 byl Tančící dům vyhodnocen analytickým softwarem společnosti
Roofing Megastore, který porovnával parametry padesáti nejslavnějších architektonických děl s číselným poměrem známým jako
zlatý řez, jako
9. nejkrásnější stavba světa.