Nádherná renesanční budova uvnitř Královské zahrady na okraji Jeleního příkopu byla postavena v 16. století architektem Bonifácem Wolmutem a Ulrikem Aostalisem. Průčelí je krásně zdobené dobovými sgrafity, přesto zde naleznete i námět se srpem a kladivem.
Královskou zahradu v sousedství
Pražského hradu zdobí několik krásných objektů. Jedním z nich je i tzv. míčovna – objekt, který sloužil k
zábavě a míčovým hrám. Původně byla postavena pro
ranou verzi badmintonu, která pocházela z Itálie a stala se nejoblíbenější míčovou hrou v celé renesanční Evropě. V 17. století se míčovna proměnila v
královskou jízdárnu a sloužila též jako královské stáje. Za vlády Josefa II. se z míčovny stala
kasárna a skladiště.
Za
2. světové války byla budova nedopatřením vybombardována a vyhořela tak, že zbyly jen obvodové zdi. Byla však znovu pečlivě zrekonstruována, avšak až do roku 1989
zůstala ukryta v uzavřené Královské zahradě, kde se v té době nacházelo sídlo hlavy státu (později tzv. Husákův domeček). Zahrada s Míčovnou byla zpřístupněná až po roce 1989. V současnosti tato překrásná budova
slouží výstavám,
společenským akcím a koncertům vážné hudby.
Průčelí je až
do výše 14 metrů zdobeno krásnými sgrafity, představujícími dvacet alegorických ženských postav, které jsou
zosobněním čtyř živlů (země, vzduch, oheň a voda),
sedmi hlavních ctností (předvídavost, umírněnost, milosrdenství, naděje, spravedlnost, statečnost a věrnost) a
sedmi svobodných umění (astronomie, geometrie, hudba, aritmetika, rétorika, dialektika, gramatika).
V roce 1945 dostala míčovna
přímý dělostřelecký zásah. Byla v tak špatném stavu, že se uvažovalo, zda má vůbec cenu ji rekonstruovat. Díky architektovi Pavlu Janákovi a sochaři Josefovi Wagnerovi byla ale opravena. Bohužel
vzor pro zničené sgrafito ve střední části se
nedochovalo a tak byly vytvořeny dvě
nové alegorie Pětiletky – průmysl a zemědělství, které zaujaly místo dřívějších dávno zničených alegorií, o kterých nikdo nevěděl, co představovaly (údajně snad inteligenci a trpělivost).
Zadíváte-li se tedy pozorně na
průčelí míčovny směrem od Královské zahrady, najdete mezi sgrafity srp a kladivo. Za povšimnutí stojí též socha před míčovnou zvaná
Noc od barokního mistra Matyáše Bernarda Brauna z roku 1734.
Pruská vojska v roce 1757 zničila její družku zvanou
Den.
Objevte míčovnu Pražského hradu – unikátní renesanční budovu s krásnými sgrafity, bohatou historií a kulturními akcemi v Královské zahradě.
Míčovna Pražského hradu se nachází v Královské zahradě na okraji Jeleního příkopu.
Míčovnu postavil Bonifác Wolmut a Ulrik Aostalise v 16. století.
Původně sloužila míčovna pro zábavu a míčové hry, zejména pro ranou verzi badmintonu.
Průčelí zdobí dvacet alegorických ženských postav představujících čtyři živly, sedm hlavních ctností a sedm svobodných umění.
Motiv srpu a kladiva se nachází mezi sgrafity jako připomínka alegorií průmyslu a zemědělství, které vznikly po rekonstrukci.
Míčovna byla vybombardována za 2. světové války, později pečlivě zrekonstruována, využívána jako kasárna, skladiště, stáje a jízdárna.
Míčovna byla zpřístupněna veřejnosti až po roce 1989.
Dnes slouží míčovna výstavám, společenským akcím a koncertům vážné hudby.
Návštěvníci u míčovny mohou vidět krásnou renesanční sgrafitovou výzdobu a sochu Noc od Matyáše Bernarda Brauna z roku 1734.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.