Úvod > Výlety > Pěšky po Česku > S osobností na procházku: na rande do Prahy k sochám a pomníkům Josefa Václava Myslbeka
S osobností na procházku: na rande do Prahy k sochám a pomníkům Josefa Václava Myslbeka
"> "> "> "> "> "> "> "> "> ">

S osobností na procházku: na rande do Prahy k sochám a pomníkům Josefa Václava Myslbeka

Který český umělec se může pochlubit, že jeho díla zdobí baziliku Sacré-Cœur na pařížském Montmartru, Parlament ve Vídni nebo Národní divadlo v Praze? Anebo že jeho sochy patří k nejoblíbenějším místům pražských schůzek? Odpověď je jednoduchá: Josef Václav Myslbek (20. června 1848, Praha-Nové Město – 2. června 1922, Praha-Staré Město), nejvýznamnější český sochař přelomu 19. a 20. století.
Pověst mistra svého oboru provázela Josefa Václava Myslbeka řadu let, definitivně ji potvrdil ale až po dokončení jezdeckého pomníku svatého Václava na Václavském náměstí v Praze. Když jej však jeho žáci a kolegové začali oslovovat „Mistře“, Myslbek se bránil. „Nejsem žádný mistr,“ říkal, „mistr byl Michelangelo, Donatello, Luca della Robbia, já jsem jen obyčejný kamnář.“ Právě u mohutné plastiky uprostřed Prahy náš dnešní výlet začíná.
 

Sejdeme se u koně

Rande „u koně“ neboli „pod ocasem“ si Pražané dávali už před desítkami let. Ta tradice mohla být ještě starší, jenže Myslbeka proslavilo vedle krásných sochařských děl také nedodržování termínů, smlouvání o finance a nekonečné předělávání a vylepšování téměř hotových děl. Pro své kolegy i zákazníky byl postrachem a s každou další zakázkou jen potvrzoval svou pověst. Platilo to i pro Svatováclavský pomník na někdejším Koňském trhu, dnešním Václavském náměstí. Spočítejte si sami, jak neuvěřitelně dlouhá doba uplynula od vypsání soutěže na vytvoření nové jezdecké sochy svatého Václava v lednu 1894 do instalace sochy sv. Vojtěcha jako poslední části sousoší v květnu 1925.

Pomník provází pár zajímavostí: například že podle tvůrce Národního muzea architekta Josefa Schulze měl svatý Václav původně stát na muzejní rampě, ale vlivný mecenáš Josef Hlávka, který na jeho stavbu věnoval 30 tisíc zlatých, prosadil místo na horním konci náměstí. Měnila se i sestava světců kolem sv. Václava: se svatými Prokopem, Ludmilou a Vojtěchem se počítalo od začátku, ale sv. Ivana nakonec nahradila svatá Anežka Česká.
 

Starý pomník cestuje na Vyšehrad

Jak vypadalo Václavské náměstí před vznikem jezdeckého pomníku? Uprostřed náměstí stála až do roku 1879 kašna s plastikou sv. Václava na koni od barokního sochaře Jana Jiřího Bendla. Ještě před vznikem Národního muzea byla socha přenesená na Vyšehrad. Ve Štulcových sadech ale nyní stojí kopie, originál je uložen v Lapidáriu Národního muzea. Zajděte se podívat také na Vyšehradský hřbitov s hrobkou Slavín, kde je Myslbek pochovaný.
 

Sochy z Palackého mostu

Ve Vyšehradských sadech jižně od baziliky sv. Petra a Pavla si prohlédněte sousoší Lumír a Píseň, Přemysl a Libuše, Záboj a Slavoj a Ctirad a Šárka. Myslbek jim věnoval plných šestnáct let života. Sochy původně zdobily Palackého most, poničilo je ale letecké bombardování na sklonku druhé světové války; po opravách se stěhovaly do Vyšehradských sadů.

Z Vyšehradu k Palackého mostu vede příjemná procházka Cihelnou bránou a Vratislavovou ulicí na Výtoň a pak po náplavce Rašínova nábřeží kolem ikonických kobek se skleněnými kulatými dveřmi až k mostu.
 

Proč Myslbek nevyzdobil Národní divadlo

Až do roku 1885, kdy se Myslbek stal profesorem sochařství na Uměleckoprůmyslové škole, působil jako sochař na volné noze. Bral prakticky jakoukoliv zakázku a ustavičně nestíhal. Přestože byl příslušníkem takzvané generace Národního divadla, na výzdobě Zlaté kapličky zanechal minimální stopu, která z dnešního pohledu neodpovídá významu budovy ani samotného Myslbeka. Vyhotovení dvou soch, Dramatu a Opery, pro boční vchod Národního divadla, mu nabídl sám architekt Josef Zítek. Myslbek nabídku přijal, jako obvykle však neodhadl ceny a pak musel dodatečně žádat o navýšení rozpočtu. Tahanice a nepříjemnosti Zítka nepochybně od další spolupráce odradily, navíc kvůli jiné práci Myslbek vlastní vinou propásl soutěž na hlavní sochařskou výzdobu divadla.
 

Zastavení u krále romantických básníků

Myslbek se proslavil jako vynikající portrétista. Místem, kde mohl popustit uzdu fantazii, byla socha básníka Karla Hynka Máchy z let 1910–1912: pravou podobu básníka dodnes nikdo nezná. Socha se nachází v Petřínských sadech nedaleko Nebozízku a je podobně jako pomník na Václavském náměstí oblíbeným místem pro randění.
 

Mapa výletu

Export GPX