Pražský rodák
Josef Václav Myslbek je nejvýznamnější český sochař přelomu 19. a 20. století. Jeho tvorbu lze rozdělit na idealizovanou a realistickou. Vrcholem jeho realistické tvorby je
nejslavnější pomník naší země,
jezdecká socha sv. Václava umístěná na
Václavském náměstí, který tvořil přes 30 let.
Mezi jeho
první významnější práce patřily plastiky zosobňující
postavy ze starých českých bájí a pověstí, které vytvořil pod vlivem romantismu, secese, antiky a vlastenectví romantického malíře Josefa Mánesa – jednalo se tehdy o dvě sochy
Zpěvohra a Činohra, které v roce 1871 vytvořil pro
Národní divadlo. V 80. a 90. letech 19. století již Myslbek tvořil velká a významná díla. Mimo jiné v této době vytvořil také
sousoší pro Palackého most (Záboj a Slavoj, Přemysl a Libuše, Ctirad a Šárka a Lumír s Písní), které bylo po 2. světové válce přemístěno na
Vyšehrad. Vytvořil také náhrobek kardinála Bedřicha knížete Schwarzenberga, který byl umístěn v
chrámu Sv. Víta.
Od roku 1887 až do své smrti pracoval na svém nejvýznamnějším díle,
pomníku Svatého Václava umístěném na
Václavském náměstí v
Praze. Mezi nejznámější Myslbekovy pomníky patří
pomník Karla Hynka Máchy na
Petříně a
pomník F. L. Riegra v
Riegrových sadech. Myslbek od roku 1885 působil jako profesor na Uměleckoprůmyslové škole, od roku 1896 se stal
profesorem na Akademii výtvarných umění. Zemřel 2. června 1922 v Praze, byl pohřben na
vyšehradském Slavíně.