ÚvodČeská nejHistorickéSudety – pohraniční oblasti naší země se složitou minulostí
Historické

Sudety – pohraniční oblasti naší země se složitou minulostí

Když se řekne Sudety, většině lidí se vybaví označení pro pohraniční oblasti Československa za první republiky a před druhou světovou válkou. V roce 1938 po mnichovské dohodě byly Sudety většinou přičleněny k nacistickému Německu, po porážce Třetí říše se vrátily k Československu.
Ačkoli v pohraničí žilo většinou německé obyvatelstvo, území Sudet bylo od 10. století nezpochybnitelnou součástí zemí Koruny české a po první světové válce se stalo součástí nově vyhlášené Československé republiky. Když se v roce 1938 podepsáním Mnichovské dohody rozhodlo o postoupení pohraničních území Československa hitlerovskému Německu, pojmem Sudety se začalo označovat veškeré ztracené území. Sever připadl Třetí říši, území na jihozápadě bylo připojeno k Bavorsku, jih pak k bývalému Rakousku.
Zároveň došlo k velkému stěhování: Čechy, kteří by zůstali v zabraných Sudetech, totiž čekalo rukování do Wehrmachtu. Přesná čísla neexistují, ale podle pozdějších odhadů Sudety tehdy opustilo asi 150 tisíc lidí, Čechů, Židů a německých antifašistů.

Po druhé světové válce a porážce Třetí říše se karta obrátila. Odstoupené pohraniční území bylo opět připojeno k Československu a podle Postupimské dohody z roku 1945 byla většina obyvatelstva hlásícího se k německé národnosti „odsunuta“.

Sudety, zejména ty na severu Čech, měly před druhou světovou válkou nejhustší osídlení z celé země. V letech 1946 a 1947 pohraničí opustily asi tři miliony lidí, asi 30 až 40 tisíc lidí přišlo při násilném vyhnání o život. V pohraničí po nich zbylo množství prázdných domů a infrastruktura včetně továren, pil, skláren a dalších provozů, připravená k okamžitému využití. Do Sudet se v poválečných letech dobrovolně i pod nátlakem přestěhovalo z vnitrozemí asi 1,9 milionu lidí.

Pro poválečné Československo se slovo Sudety stalo neuralgickým bodem; ministerstvo vnitra dokonce zakázalo jeho používání v úředním styku. Od 90. let se postupně Sudety do češtiny vrátily; v Mostě najdete Válečné muzeum Sudety, tu a tam objevíte výstavu, mapující zaniklé obce. Se slovem Sudety se můžete setkat také jako s historickým označením pro Krušné hory.

Ačkoli hranice Sudet byla jasně daná, někde zasahovala hluboko do území Československa, jinde vedla téměř po hranicích. Z velkých měst do Sudet patřily například Teplice, Mariánské Lázně a Karlovy Vary, Litoměřice, Liberec, Trutnov, Cheb a Chomutov, Opava či Znojmo, velká část Krkonoš, Jeseníků i Šumavy.
 
Muzeum Volyňských Čechů Podbořany – Hlasy Čechů z Volyně Kultura

Muzeum Volyňských Čechů Podbořany – Hlasy Čechů z Volyně

Barokní budova bývalé radnice č.p. 1 z roku 1751 s mansardovou střechou a věžičkou skrývá muzeum, v němž nahlédnete do historie a osudu Volyňských Čechů nebo se seznámíte se s regionální pravěkou a středověkou historií. Expozice Hlasy Čechů z Volyně tvoří dominantní téma.

Znáte naše nejstarší turistické trasy?

Znáte naše nejstarší turistické trasy?

Také patříte k milovníkům toulek přírodou? Pak už jste určitě prošli nejednu turistickou trasu a možná vám značky připadají jako něco obyčejného, co tu bylo vždycky. Pravda je ale taková, že s turistickým značením se začalo až na konci 19. století a nutno říci, že se v rámci nacionální prestiže často předháněly české a německé turistické spolky čí trasa bude delší nebo rychleji vyznačená. Pokud vás napadlo, jaké trasy vlastně vznikly jako první a jestli se po nich dá chodit ještě dnes, podívejte se na naše tipy, které vás třeba překvapí.

Osmičkové roky – osudové letopočty českých dějin

Osmičkové roky – osudové letopočty českých dějin

Dějiny českého národa jsou plné dramatických událostí, které se odehrály v letech končících číslem osm. Zejména ve 20. století provázejí osmičkové roky velká jména a události našich dějin – stačí připomenout letopočty 1918, 1938, 1948 a 1968. Historických událostí na českém území provázených osudovou osmičkou ale je mnohem víc. Které patří k těm nejvýznamnějším?

Výlet z Kvildy k pramenům Vltavy, na Bučinu a Knížecí pláně

Výlet z Kvildy k pramenům Vltavy, na Bučinu a Knížecí pláně

Prameny Vltavy, zaniklé obce Knížecí Pláně a Bučinu, magický odlehlý kraj na náhorních pláních Šumavy i vyhlídky z Černé hory na Šumavu, Bavorský les a za pěkného počasí i na Alpy, to všechno můžete vidět a poznat při výletu do srdce Šumavy jižně od Kvildy.

Česko mezi řádky: Habermannův mlýn, Bludov a Josef Urban

Česko mezi řádky: Habermannův mlýn, Bludov a Josef Urban

Když v roce 2001 poprvé vyšla kniha Habermannův mlýn Josefa Urbana (*1965), strhnul se kolem ní velký poprask. Ještě bouřlivější reakce vyvolal stejnojmenný film režiséra Juraje Herze v roce 2010. Není divu: příběh mlynáře Habermanna a poválečného odsunu sudetských Němců se dotýká dosud živého tématu česko-německých vztahů.

Česko mezi řádky: Návrat Krále Šumavy, Šumava a David Jan Žák

Česko mezi řádky: Návrat Krále Šumavy, Šumava a David Jan Žák

Až budete mezi řádky hledat místa, kde se odehrává děj životopisného románu Návrat Krále Šumavy jihočeského spisovatele Davida Jana Žáka, vezměte si k ruce hodně podrobnou mapu. Ale úplně nejlepší je vydat se na Šumavu osobně: čekají vás tajemná a magická místa, která dodnes vydávají zvláštní svědectví.

Zaniklá obec Zhůří na Šumavě u Rejštejna Příroda

Zaniklá obec Zhůří na Šumavě u Rejštejna

Vesničku Zhůří dnes připomíná už jen kaplička a pomník, kolem jsou romantické pláně a louky s osamocenými stromy. Obec stála na trase Zlaté stezky z Kašperských Hor do Pasova, po roce 1945 se jí stal osudným poválečný odsun sudetských Němců.

Česko mezi řádky: Poslední vlak z Frývaldova, Jeseník a Věra Sládková

Česko mezi řádky: Poslední vlak z Frývaldova, Jeseník a Věra Sládková

Seriál Vlak dětství a naděje jste možná viděli opakovaně, ale znáte také jeho knižní předlohu? Věra Sládková (1927–2006) nazvala svůj triptych o složitém dospívání mladé dívky v období protektorátu Poslední vlak z Frývaldova, Pluky zla a Dítě svoboděnky.

Volyňští Češi – zapomenutí kolonisté Ukrajiny

Volyňští Češi – zapomenutí kolonisté Ukrajiny

Volyňští Češi jsou potomci Čechů, kteří se v letech 1868–1880 usadili ve Volyni na dnešní Ukrajině. Carská vláda lákala nové přistěhovalce řadou výhod, například levným nákupem zemědělské půdy. Cena byla několikrát nižší než v Čechách, v hotovosti se přitom platila jen část, na zbytek Rusko poskytlo výhodné úvěry.

Výlet Českým lesem do kraje zaniklých vsí

Výlet Českým lesem do kraje zaniklých vsí

Český les připomíná starou Šumavu – takovou, jakou už nezažijete. Šumavu, jak vypadala kdysi, po pádu železné opony, a místy takovou, jak ji měl rád Josef Váchal. Je to kraj zaniklých vesnic a sklářských hutí, hlubokých lesů a prosluněných pasek. V nejzápadnějším cípu, kam se vůbec můžete dostat, objevíte v lesích zámek, o kousek dál rozhlednu a také legendární místo zdejších sklářů.

Zaniklá osada Štichlův mlýn s kaplí Panny Marie Památky

Zaniklá osada Štichlův mlýn s kaplí Panny Marie

Dnes již zcela zaniklá osada Stichlův Mlýn ležela v údolí Dubinského potoka v Doupovských horách, asi 1 kilometr severovýchodně od Andělské Hory na západním okraji Vojenského újezdu Hradiště.

Zaniklá obec Pelhřimovy s kostelem sv. Jiří u Slezských Rudoltic Památky

Zaniklá obec Pelhřimovy s kostelem sv. Jiří u Slezských Rudoltic

Ves Pelhřimovy u Slezských Rudoltic byla po odsunu původních německých obyvatel srovnána se zemí a zanikla.

Zaniklá obec Rychnůvek u Přední Výtoně Památky

Zaniklá obec Rychnůvek u Přední Výtoně

V 50. letech 20. století se ocitla obec s kostelem v pohraničním pásmu a byla určena k demolici.

Zaniklá obec Rolava Památky

Zaniklá obec Rolava

Rolava je zaniklá obec v Krušných horách, která se nacházela přibližně 1,5 km severně od Přebuzi na Karlovarsku.

Zaniklá ves Pleš v Českém lese Památky

Zaniklá ves Pleš v Českém lese

Obec na náhorní planině při česko-německé hranici vznikla pravděpodobně ve 2. polovině 16. století, nicméně nejstarší zmínka o Pleši se vztahuje až k roku 1609. Nacházela se přibližně šest kilometrů severozápadně od vsi Rybník.

Zaniklá obec Ostrov na Sokolovsku Památky

Zaniklá obec Ostrov na Sokolovsku

Sokolovský okres skrývá mnoho po druhé světové válce zaniklých obcí. Jednou z nich je i obec Ostrov, neboli Wöhr.

Zámek Potštát Památky

Zámek Potštát

Zámek Potštát se nachází ve stejnojmenné obci v Oderských vrších nedaleko Nového Jičína. Předchůdcem zámku byla tvrz čtvercového tvaru ze 14. století, která nahradila pobořený hrad Puchart. V expozici se dozvíte zajímavosti z historie Potštátska.

Expozice Karla Kryla v Kroměříži Kultura

Expozice Karla Kryla v Kroměříži

Stálá expozice rodáka a písničkáře Karla Kryla se nachází v suterénu opraveného Starého pivovaru v Kroměříži. A není to jen tak ledajaké muzeum plné vitrínek a nezáživných faktů – čeká vás v něm doslova procházka Krylovými písničkami.

Zaniklá obec Dřevohryzy Památky

Zaniklá obec Dřevohryzy

Šest kilometrů od města Teplá při silnici na Dobrou Vodu se nacházela obec Dřevohryzy. Dnes je z ní jen zarostlá planina. Po roce 1945 postihlo většinu obyvatel nucené vysídlení, poslední obyvatelé se z chátrající obce odstěhovali v 60. letech.

Zimní prohlídky zámku Valeč

Barokní zámek Valeč na úpatí Doupovských hor je otevřený návštěvníkům i v listopadu a prosinci. Spolu se vstupenkou si v Informačním centru Prádelna můžete půjčit průvodcovský text (vratná kauce 100 Kč) a s ním si sami procházet zámek libovolně dlouhou dobu.
Valeč, Karlovarský kraj

Keramika napotřetí

Výstava keramika žatecké výtvarnice E. Neubauerové.
Žatec, Ústecký kraj

Army Urban Challenge Žatec 2025

Army Urban Challenge Žatec se uskuteční 13. – 14. června 2025 na stadionu Flora.
Žatec, Ústecký kraj

Advent na Chrámu

Prožijte adventní soboty na Chrámu za doprovodu kapel!
Žatec, Ústecký kraj

Advent na Chrámu

Prožijte adventní soboty na Chrámu za doprovodu kapel!
Žatec, Ústecký kraj

Advent na Chrámu

Prožijte adventní soboty na Chrámu za doprovodu kapel!
Žatec, Ústecký kraj

Vánoční troubení z majáku

Vánoční koledy v podání Žateckých trubačů.
Žatec, Ústecký kraj

Obrázky s příběhem

Nová výstava s názvem Obrázky s příběhem od Eduarda Bárty v Galerii Sladovna potrvá až do 21. prosince 2024.
Žatec, Ústecký kraj

Muzeum Volyňských Čechů Podbořany – Hlasy Čechů z Volyně

Barokní budova bývalé radnice č.p. 1 z roku 1751 s mansardovou střechou a věžičkou skrývá muzeum, v němž nahlédnete do historie a osudu Volyňských Čechů nebo se seznámíte se s regionální pravěkou a středověkou historií. Expozice Hlasy Čechů z Volyně tvoří dominantní téma.
Podbořany, Ústecký kraj

Rodinné & Mateřské centrum Jonáš Podbořany

Zábavné cvičení pro děti ve věku 1 – 3 let (v doprovodu rodičů, kteří nám při cvičení pomáhají).
Podbořany, Ústecký kraj

Kostel sv. Petra a Pavla v Podbořanech

Stranou centra města Podbořany na návrší stojí jednolodní pozdně barokní kostel sv. Petra a Pavla církve římskokatolické s věží v západním průčelí, postavený roku 1781.
Podbořany, Ústecký kraj

Kostel Božího Spasitele v Podbořanech

Kostel Božího Spasitele byl postaven německými lutherány žijícími v Podbořanech a okolí začátkem 20. století. Základní kámen byl slavnostně položen 6. června 1901. Jedná se o pseudorománskou stavbu ze začátku minulého století, kterou projektoval stavební rada Victor Schwerdtner.
Podbořany, Ústecký kraj

Kuličkové hřiště v Podbořanech

V roce 2023 otevřelo nové kuličkové hřiště město Podbořany. Naleznete ho na piknikové louce v Hlubanech u Doláneckého potoka.
Podbořany, Ústecký kraj

Koupaliště Podbořany

Městské koupaliště v krásném zákoutí na okraji města zahrnuje velký bazén (50 x 25 m), dětský bazén (18 x 10 m), dětský koutek, dvě hřiště na plážový volejbal a občerstvením. Jeho součástí je i sociální zařízení.
Podbořany, Ústecký kraj

Vrch Rubín u Podbořan – bájné slovanské hradiště Wogastisburg

Při výjezdu z Podbořan směrem na Kadaň se při pravé straně tyčí kopec s plochým temenem a dominanta města – vrch Rubín (kóta 352 m). Od roku 1993 je chráněný jako významný krajinný prvek. Někteří badatelé se domnívají, že se zde mohlo nacházet bájné slovanské hradiště Wogastisburg.
Podbořany, Ústecký kraj

Vyhlídková věž na vrchu Rubín u Podbořan

Vyhlídková věž na Rubínu u Podbořan stojí nedaleko slovanské hradiště, možná slavného Wogastisburgu.
Podbořany, Ústecký kraj

Ubytování a restaurace

Wellness hotel Národní dům

Hotel se nachází v malebné obci Podbořany, malém městě v chmelařské oblasti, což z něj dělá perfektní východiště pro vaše cesty do nejkrásnějších míst v okolí.
Podbořany, Ústecký kraj

Kavárna Prádelna v zámeckém parku Valeč

Prádelna je infocentrum s kavárnou v areálu zámeckého parku ve Valči na Karlovarsku.
Valeč, Karlovarský kraj

Ubytování v areálu zámku Valeč

Zájemcům o nocleh s výhledem do zámeckého parku nebo na barokní městečko Valeč, nedaleko Podbořan, se nabízí možnost ubytování přímo v zámeckém areálu ve správní budově č.p. 7.
Valeč, Karlovarský kraj

Pivovar Valeč

Pivovar byl po mnoho dekád důležitou součástí centra Valče a nyní po necelých sto letech znovu zaujme svou pozici propojující labužnictví, slovesnou kulturu, moderní techniku i zodpovědnost k tradici. Otevře v roce 2023.
Valeč, Karlovarský kraj

Clear point Hokov

Clear point v Hokově je multifunkční prostor, který nabízí restauraci, ubytování, volnočasové aktivity, prostor pro firemní akce a společenská setkání.
Hořovičky, Středočeský kraj

Autocamping Vikletice

Autocamping Vikletice na břehu Nechranické přehrady je skvělým místem pro letní koupání, pro milovníky vodních sportů, rybaření, cyklistiky a rekreačních sportů.
Chbany, Ústecký kraj

Hotel Zlatý lev v Žatci

Nechte se hýčkat komfortem hotelu Zlatý lev, který nabízí vlastní wellness centrum, restaurant a kongresový sál. Čtyřhvězdičkový hotel je situován v centru královského města Žatce. V hotelu na vás čeká pohodlné a stylové ubytování v pokojích i apartmánech a večer se můžete pobavit ve vinném sklípku.
Žatec, Ústecký kraj

Struhařské křížaly z Bio farmy Struhaře

Jedná se o sušené ovoce z vlastních sadů – ručně česaná a s láskou sušená jablka, hrušky a švestky. Struhařské křížaly získaly certifikát Krušnohoří regionální produkt.
Lubenec, Ústecký kraj