Úvod > Výlety > Cesty krajinou > Z Kvildy k pramenům Vltavy, na Bučinu a Knížecí pláně

Z Kvildy k pramenům Vltavy, na Bučinu a Knížecí pláně

Prameny Vltavy, zaniklé obce Knížecí Pláně a Bučinu, magický odlehlý kraj na náhorních pláních Šumavy i vyhlídky z Černé hory na Šumavu, Bavorský les a za pěkného počasí i na Alpy, to všechno můžete vidět a poznat při výletu do srdce Šumavy jižně od Kvildy.
Výlet z Kvildypramenům Vltavy se podobá procházce PovydřímAntýglu na Čeňkovu pilu – zkrátka kdo se sem nevypraví, ten jako by na Šumavě nikdy nebyl. Cesta k prameni nejslavnější české řeky měří šest kilometrů a otrávit vás může jedině to, že byste se do Kvildy vraceli stejnou cestou. My vám ale poradíme jiné řešení, a také zajímavostí uvidíte víc než byste čekali.
 

Prameny národní řeky

ŠumavaK pramenům Vltavy vás pěšky nebo na kole přímo z centra Kvildy od kostela sv. Štěpána dovede modrá značka. Cestou minete zaniklou sklárnu Hraběcí Huť a údolím Teplé Vltavy dojdete až k místům, kde v nadmořské výšce 1 172 metrů pramení nejdelší česká řeka. Zároveň tudy vede rozvodí Černého a Severního moře.

Záměrně píšeme o místech v množném čísle; symbolickou studánku s pramenem vybudoval v roce 1922 Klub československých turistů, ale ve skutečnosti se Vltava rodí z několika menších pramínků, které se sbíhají z rašelinišť na jihovýchodním svahu Černé hory a také z pramenů ze západních úbočí hor Stráž, Holý vrch a Holubí skála. Mimochodem právě tudy vedl závěrečný úsek převaděčské trasy pověstného Krále Šumavy Kiliána Nowotneho; končil na německé straně Šumavy u nedalekého jezírka Reschbach. Jezírko dobře uvidíte z červené značky, která od pramenů Vltavy stoupá jižním svahem Černé hory. Až na vrchol nevede, ale můžete z ní odbočit k dřevěné vyhlídce, odkud bývá pěkný výhled na Šumavu a za příznivého počasí i na Alpy.
 

Na Kvildu přes Filipovu Huť

Skvělé výhledy na západní část Šumavy se otevírají také z odpočívadla na svahu Černé hory o necelý kilometr dál. Před sebou uvidíte proslulý Velký Javor, vlevo kůrovcem poničené lesy na Mrtvém vrchu a obou Mokrůvkách, vpravo je vidět věž na Poledníku. Pokud Na rozcestí Ptačí nádrž odbočíte na žlutou značku, dovede vás k Černohorské plavební nádrži a mezi Čertovým vrchem a Lovčí skálou posléze zamíří k Filipově Huti, odkud dobře uvidíte vzdálené vrcholky obou Roklanů. Na silnici vyjdete či vyjedete pět kilometrů od Kvildy.
 

Na Kvildu přes Bučinu a Knížecí pláně

Knížecí PláněTitul nejvýše položené osady v Čechách dnes sice drží Kvilda, ale až do druhé světové války byla na pomyslné nejvyšší příčce osada Bučina na jižním svahu vrchu Stráž v nadmořské výšce 1 162 m. Vznikla v polovině 18. století a právě tady kdysi začínaly výlety k pramenům Vltavy, dokonce tu mívaly konečnou stanici autobusy z Vimperka. Dnes na Bučině stojí obnovený hotel Alpská vyhlídka, odkud je jedinečný výhled na vzdálené vrcholky Alp s masivem Dachsteinu, stojí tu i replika nechvalně proslulé železné opony. Poblíž objevíte nouzové nocoviště a z Horské Kvildy sem přes Kvildu v létě jezdí zelené autobusy; ty vám výlet zpříjemní či zkrátí v případě únavy, špatného počasí anebo pokud takovou porci kilometrů zkrátka nezvládnete.

Pokud naopak máte chuť poznat další šumavská ikonická místa, zajděte se z Bučiny podívat k zaniklé osadě Knížecí Pláně. Okolí obou osad bylo vždy považováno za jednu z nejkrásnějších partií Šumavy. Dnes je rozsáhlé území téměř liduprázdné a někdejší usedlosti připomínají jen zplanělé ovocné stromy a torza kamenných zdí. V dobách největší slávy stávalo na Knížecích pláních přes šedesát domů, dominantou obce býval zdaleka viditelný kostel sv. Jana Křtitele, stojící na nejvyšším místě planiny. Obec zanikla po vzniku zakázaného příhraničního pásma, chrám byl odstřelen v roce 1956 a dnes tu na rozcestí stojí jen penzion Hájenka; k bývalému kostelu a hřbitovu vede značená cesta.
Celý popis