Rodina
Coudenhove koupila panství
Poběžovice v roce 1864. Její nezvyklé jméno vzniklo spojením dvou rodů:
František Karel Coudenhove (1825–1893) se oženil s
Marií von Kalergi (1840–1877). Ta pocházela z jednoho z nejstarobylejších evropských rodů, který svůj původ odvozoval od byzantské císařské dynastie – a právě jeho vážnost vedla oba syny zmíněného páru, že požádali o spojení jmen, a od roku 1903 tak užívali titul
Coudenhove-Kalergi.
Podobně jako otec František Karel se diplomatické kariéře věnoval i syn
Jindřich Coudenhove (1859–1906), který v rakouských službách procestoval celý svět. V roce 1892 se v Tokiu oženil s Japonkou
Mitsuko Aoyama (1874–1941); byla jednou z prvních Japonek, která přišla do Evropy a dnes ji připomíná jeden z prohlídkových okruhů na
zámku Horšovský Týn. Jindřich a Mitsuko měli čtyři syny a dvě dcery. Hrabě je sám vyučoval, aby si od malička zvykaly na rozdílnost jazyků a dokázaly se pohybovat v moderním světě. Znalost jazyků podle něj mohla smazat řevnivost mezi národy, zejména v mnohonárodnostním habsburském soustátí.
Nejpozoruhodnější postavou rodu a nositelem otcových myšlenek byl syn
Richard Mikuláš Coudenhove-Kalergi (1894–1972), který se v roce 1923 se stal zakladatelem a prezidentem
Panevropské unie se sídlem v Ženevě. Cílem hnutí bylo sjednocení Evropy se společnou měnou i hymnou, hlavním městem pak měla být
Praha. Mezi Richardovy přátele patřili
T. G. Masaryk i
Edvard Beneš, hnutí podporovali i
Charles de Gaulle, Winston Churchill, Albert Einstein, Thomas Mann, Konrad Adenauer nebo
Otto von Habsburg. Za druhé světové války Richard Mikuláš uprchl před nacisty do Ameriky, na univerzitě v New Yorku přednášel evropské dějiny. Myšlenku sjednocené Evropy, která měla chránit demokratické státy, oživil po válce, v roce 1950 získal jako první
cenu Karla Velikého. Na
zámku v Poběžovicích by měla vzniknout expozice věnovaná rodu Coudenhove-Kalergi a Panevropskému hnutí.
Neteří Richarda Mikuláše je rakouská novinářka
Barbara Coudenhove-Kalergi (*1932, Praha), dcera
Gerolfa Coudenhove-Kalergi (1896–1978) a hraběnky
Sofie Pálffyové z Erdöd (1901–1976), která vyrůstala na
zámku Březnice. Za reportáže o revolučních událostech v Československu byla v roce 1989 vyhlášena ženou roku a oceněna
řádem T. G. Masaryka. Rodný kraj a Praha ovlivnily také tvorbu jejího mladšího bratra
Michaela (*1937), rakouského malíře.
Z dalších členů rodiny vynikli například
Karel Maria Coudenhove (1855–1913) a jeho mladší bratr
Max Julius Coudenhove, poslední místodržitelé v Čechách před zánikem Rakouska-Uherska.