Úvod > Aktuality > Objevte prvorepublikové kouzlo slavných kaváren
Objevte prvorepublikové kouzlo slavných kaváren
"> "> "> "> "> "> "> ">
Gurmánská turistika

Objevte prvorepublikové kouzlo slavných kaváren

  • Vydáno28. října 2021
Když si chcete dát ke kávě něco dobrého, objednejte si zákusek. Ale co když zatoužíte po šálku kávy, provázeném noblesou, kouzlem a elegancí první republiky? Víme, jak na to: zveme vás na kávu do slavných kaváren, které dobu před sto lety buď zažily anebo ji alespoň připomínají.
Kavárny za první republiky ovšem nebyly jen místy, kde se lidé zastavili na kávu a pak honem utíkali dál. Byla to společenská instituce, kde se scházeli přátelé, vedly důležité řeči a rozebírala politika. V době, kdy neexistoval internet, se právě tady daly získat důležité informace, a to jak při společenské konverzaci, tak při četbě novin a časopisů z domova, Evropy i ze zámoří. A také jste mohli potkávat kdejaké známé osobnosti, protože své oblíbené kavárny měli novináři, spisovatelé, divadelníci, architekti, umělci i podnikatelé. A mimochodem, zastávka v kavárně – byť třeba na jedinou kávu – se často protáhla na několik hodin. Schválně, na jak dlouho se protáhne vaše posezení v některé z vybraných kaváren?
 

Kavárna Slavia

Kavárna SlaviaSymbolem kavárenství je známá pražská kavárna Slavia v paláci Lažanských na nároží Národní třídy a Smetanova nábřeží. Otevřena byla v roce 1884 a často sem chodívali umělci z Národního divadla, kteří to měli jen přes ulici. Ke štamgastům patřili herec Jindřich Mošna nebo divadelní režisér Jaroslav Kvapil, Slavii navštěvovali také Jaroslav Seifert, Vítězslav Nezval, Karel Teige, bratři Čapkové, Václav Špála či Jan Zrzavý, později pak Václav Havel nebo Václav Černý.

Je otevřená denně celý rok už od 8 hodin ráno, denně v podvečer tu hraje profesionální klavírista, a až budete přemýšlet, kde jste viděli sugestivní obraz smutného pána se zeleným duchem, bylo to tady. Jmenuje se Piják absintu a jeho autorem je malíř Viktor Oliva.
 

Café Savoy

Café SavoyOd Slavie stačí přejít přes Vltavu po mostě Legií do Vítězné třídy a jste u další známé pražské kavárny. Café Savoy navazuje na prvorepublikovou kavárenskou atmosféru, nevšední interiér podtrhuje památkově chráněný neorenesanční strop z konce 19. století.

Kavárna je proslavená bohatými snídaněmi a pokrmy z gourmet menu, ochutnat můžete například české šneky, telecí brzlík nebo cukrářské výrobky z vlastní pekárny. Jedinou vadou na kráse je obrovský zájem, ovšem místa si můžete rezervovat předem přes internet. Čekání na volný stůl si můžete zkrátit procházkou na Kampu, jedno z nejromantičtějších míst Prahy – od kavárny to sem je doslova pár kroků.
 

Café Louvre

Café LouvreKavárna pojmenovaná stejně jako světoznámá pařížská galerie je otevřená od roku 1902. V Café Louvre na Národní třídě míval svůj stálý stůl herec Eduard Vojan, scházeli se tu spisovatelé Franz Werfel, Max Brod a Franz Kafka, v letech 1911–1912, kdy působil na pražské německé univerzitě, sem chodíval Albert Einstein.

Právě tady se v únoru 1925 sešlo osmatřicet spisovatelů na ustavující valné hromadě Československého centra PEN klubu. Jeho prvním předsedou byl Karel Čapek a čestným hostem první penklubové večeře se stal prezident republiky T. G. Masaryk. Místo dodnes dýchá secesí, najdete tu například biliárovou hernu.
 

Kavárna Obecní dům

Obecní důmPři návštěvě Obecního domu v Praze zažijete neopakovatelnou atmosféru zlatých časů secese. Noblesu posledních let habsburské monarchie a prvních let mladé republiky zažijete ve zdejší kavárně s galerií, velkými okny a světelnou fontánou s mramorovým reliéfem nymfy.

Kavárna v přízemí jižního křídla se zářivým secesním interiérem je skvělým protějškem Francouzské restaurace Art Nouveau, kterou najdete v pravém křídle. Podnik, poprvé otevřený na Silvestra roku 1911, bývá považovaný za nejkrásnější secesní restauraci na světě.
 

Café Imperial

Café ImperialVýjimečná kuchyně a hlavně výjimečné prostory s unikátními keramickými dekoracemi, to je Cafe Imperial v ulici Na Poříčí. Architektonický skvost láká atmosférou ve stylu Grand Café již od roku 1914. Před časem se kavárna proslavila koblihovými bitvami, které znáte z Jirotkova románu Saturnin. Vzpomínáte, jak doktor Vlach rozděloval lidi do tří kategorií podle toho, jak by se zachovali, kdyby se před nimi v kavárně náhle objevila mísa plná pocukrovaných koblih?

Nebyla to laciná zábava; mísa stála 1 943 korun, což byl rok prvního vydání slavného románu, a podle pamětníků k takovým koblihovým bitvám docházelo zhruba dvakrát týdně. Dnes jsou koblihové bitvy minulostí, interiéry prošly nákladnou rekonstrukcí a Saturninova mísa odpočívá kdesi v depozitáři.
 

Grand Cafe Orient

Grand Cafe OrientKavárny ve stylu secese, Art Deco či Art Nouveau najdete po celém světě, ale kubistická kavárna je jen jedna. Od roku 1912 sídlí v elegantním domě U Černé Matky BožíCeletné ulici na Starém Městě v Praze. Dům byl postaven tehdy jedenatřicetiletým architektem Josefem Gočárem. V prvním poschodí navrhl Gočár kubistický bufet-bar „Grand Café Orient“ a veškeré vybavení včetně lustrů a luceren.

Kubistická kavárna existovala cca deset let, byla zrušena ve dvacátých letech především z důvodu nemodernosti kubistického stylu. Teprve v dnešní době si uvědomujeme, že kavárny ve stylu secese, art deco najdeme po celém světě, ale kubistická kavárna je jen a pouze v Praze. Přijďte se proto sami přesvědčit do prvního patra Domu U Černé Matky Boží, na Ovocný trh 19, o unikátnosti a nádheře českého kubismu.
 

Kavárna Elektra v Ostravě

Kavárna Elektra v OstravěPřed několika lety se do Ostravy vrátila kavárna Elektra. Jeden z nejznámějších podniků svého druhu sídlil od poloviny dvacátých let minulého století v Nádražní ulici, při svých návštěvách Ostravy sem chodili například i Oldřich Nový nebo Voskovec s Werichem.

Dnes se podnik jmenuje stejně jako kdysi, byť většina prvků v interiéru je nová. Prvorepublikový styl ale zůstal zachován, třešničkou na dortu jsou umělecká díla ze sbírek ostravského Domu umění.
 

Café-bar První republika v Pardubicích

Podnik s názvem Café-bar První republika v centru Pardubic sice první republiku nezažil, ale budete si tu připadat skutečně jako v dávných časech.

Styl se neodráží jen v interiéru, v oblečení a s doplňky prvorepublikového střihu chodí i obsluha, v kavárně hraje dobová hudba a servírují tu poctivé prvorepublikové dobroty s čerstvým pečivem – třeba domácí škvarkovou pomazánku na čerstvém chlebu, Kyšperské párky s hořčicí nebo regionální vítězku mezi tlačenkami.
 

Kavárna Era v Brně

kavárna EraKavárna Era bývá často označována jako malá sestra slavné vily Tugendhat. Od roku 2021 má nové majitele, manžele Maříkovi, kteří to s ní myslí opravdu vážně a vracejí ji původní lesk  – starají se i o prvotřídní nápoje a skvělou kuchyni. Do částečně odděleného salónku v patře nově vestavěli rumovou stěnu. V přízemí kavýrny Era se po renovaci objevil unikátní klavír, jenž byl vyroben ve stejném roce, kdy byla otevřena Era, a vlastnil jej jeden z žáků Leoše Janáčka. Šéfkuchař s bohatými zkušenostmi ze zahraničí každý den v týdnu nabízí vždy jednu polévku a dva hlavní chody, a to od 11. až do 21. hodiny.

Funkcionalistická kavárna Era byla v Brně postavena v letech 1928 – 1929 podle návrhu architekta Josefa Kranze. V roce 1959 byla znárodněna a sloužila jako pivnice. V 70. letech se do kavárny přestěhovala Vysoká škola zemědělská. V 90. letech byla v restituci vrácena dědicům majitele, avšak byla poškozena necitlivými úpravami. Dnes je Era citlivě zrekonstruovaná do původní podoby a opět z ní čiší atmosféra let jejího vzniku, voní kávou a kuchyní z čerstvých a sezonních surovin.
Kavárna Era v Brně – funkcionalistická stavba s kavárnou

Kavárna Era v Brně – funkcionalistická stavba s kavárnou

Kavárna Era bývá přirovnávána k brněnské Vile Tugendhat. Funkcionalistická stavba v Černých Polích patřila k vyhlášeným místům setkávání brněnské smetánky. Dát si zde kávu můžete nyní i vy.

Café Louvre – chodíval sem Albert Einstein, Franz Kafka, bratři Čapkové...

Café Louvre – chodíval sem Albert Einstein, Franz Kafka, bratři Čapkové...

Kavárna Louvre byla založena v roce 1902 a pokračuje v tradici podniku, který byl od počátku špičkou pražského kavárenství i centrem kulturního dění. Nejnovějším počinem je otevření Galerie Louvre, kde na 400 m² můžete zhlédnout či zakoupit soudobé české umění.

Kavárna & Restaurace Savoy

Kavárna & Restaurace Savoy

Legendární kavárna zbudovaná za první republiky, nyní opět ožívá a vrací se ke svému původnímu účelu. Budova i prostory prošli řadou rekonstrukcí, kavárna však neztrácí na svém půvabu a navazuje na zlatou éru brněnského kavárenství.

Café Imperial v Praze – vyjímečný kulinářský zážitek

Café Imperial v Praze – vyjímečný kulinářský zážitek

Secesní kavárna Imperial, která byla otevřena již v roce 1914, vždy patřila mezi nejznámější podniky v Praze. Café Imperial pod vedením Zdeňka Pohlreicha navazuje na svou prvorepublikovou slávu díky pohostinnosti, výtečné kuchyni a skvostné historické výzdobě.

Cukrárna Myšák v Praze

Cukrárna Myšák v Praze

Ambiente navazuje na prvorepublikovou tradici cukrárny Myšák ve Vodičkově ulici v Praze. Pod vedením cukráře Lukáše Pohla se v něm připravují klasické české zákusky, dorty i poháry doplněné výběrovou kávou.

Prvorepubliková kavárna Elektra v Ostravě

Prvorepubliková kavárna Elektra v Ostravě

Prvorepubliková kavárna Elektra je opět v provozu. Ke spokojenosti milovníků dobré kávy a dortíků přibylo několik pohodlných pohovek. Oblíbené jazzové večery zůstávají.

Café & Restaurant Slavia – symbol českého kavárenství

Café & Restaurant Slavia – symbol českého kavárenství

Kavárna Slavia je už od první republiky symbolem českého kavárenství. V jedné z nejslavnějších pražských kaváren s nádherným výhledem na Hradčany, Národní divadlo a Karlův most se velmi často scházejí intelektuálové, básníci, herci a různí umělci. Najdete zde i restauraci a pivnici.

Kubistická kavárna Grand Café Orient – jediná kubistická kavárna na světě

Kubistická kavárna Grand Café Orient – jediná kubistická kavárna na světě

Kubismus v architektuře a užitém umění je ryze český fenomén. K jeho nejslavnějším a nejdůležitějším představitelům patří Dům U Černé Matky Boží. Jeho výjimečnost nespočívá pouze v jeho fasádě, ale i v kubistickém půdorysu a hlavně v průniku kubismu i do interiéru domu.

Palác Lucerna – secesní srdce Prahy

Palác Lucerna – secesní srdce Prahy

Pasáž Lucerna, vzdálená jen několik málo metrů od Václavského náměstí, se dnes počítá k architektonickým pomníkům dřívější moderny. V pasáži se nachází kino v secesním stylu, několik obchodů a barů a také originální socha výtvarníka Davida Černého – parodie na rytířský pomník sv. Václava.