Římská říše ve druhém století našeho letopočtu byla obrovská velmoc s krásnými městy, bohatými provinciemi a kvalitními silnicemi. Po významné evropské silnici
Via Appia se po říši nerozváželo jen zboží, dobytek, myšlenky a vynálezy, používali ji i vojáci. Na Římskou říši si totiž stále víc brousily zuby
barbarské národy ze severu – Germáni, Markomani v čele s králem
Marobudem, Kvádové a další. Místy střetů dvou odlišných světů se staly
hraniční oblasti. Ve střední Evropě je vymezovala
řeka Dunaj – a právě podél jejího toku vyrůstaly desítky římských táborů. K nejvýznamnějším patřila
římská pevnost, kterou Římané vybudovali v letech 172–180 našeho letopočtu na
Hradisku, návrší nad dnešními
Pasohlávkami.
Brána do Římské říše
K čemu
vojenská základna na
Hradisku Římanům sloužila a proč vznikla hluboko v nitru nepřátelského území? Co tu bylo kromě vojenského tábora, dílen a skladů zásob? Skutečně tu stávaly antické lázně a další budovy, které navštěvovaly mimořádně významní hosté z nejbližšího okruhu císaře Marca Aurelia? Na to všechno a mnohem víc dalších otázek vám poskytne odpověď
Návštěvnické centrum Mušov – Brána do Římské říše s nápaditou expozicí a
sítí naučných stezek.
V moderním muzeu se poutavým způsobem dozvíte spousty informací o historii Římanů na našem území, po prohlídce si můžete zkusit udělat test, složit puzzle, zahrát si pexeso, poznat vojáky anebo vymalovat omalovánky. Vše je samozřejmě inspirováno římskou tematikou.
Po naučných stezkách s Germány i Římany
Naučná stezka nazvaná
Germáni před branami Římské říše vás zavede na místo, kde kmen germánských Markomanů vybudoval svou osadu a kde pochovali svého náčelníka; na onen svět ho vypravili a do hrobu uložili s takovým bohatstvím, jaké v celé tehdejší neřímské Evropě nemělo obdoby.
Po navazující
naučné stezce po stopách Římanů se podíváte přímo do někdejší mohutné pevnosti. Stávala na vrcholku jižního a východního svahu mírného návrší na levém břehu
řeky Dyje. Z
Hradiska se podobně jako staří Římané rozhlédněte po okolí, tedy po vrcholcích
Pálavy (jejíž obrysy důvěrně znali i oni) i po tehdy neexistujících hladinách
Novomlýnských jezer. Až budete přemýšlet, kde a čím bude váš program pokračovat, odpověď najdete hned pod návrším: ve světě pestrých vodních atrakcí v nedalekém
aquaparku Aqualand Moravia anebo při koupání a další zábavě v
Autocampingu Merkur.
Tipy na výlety aneb další římské tábory
Díky archeologickým výzkumům víme o několika desítkách dalších římských táborů. Byly objeveny především pomocí terénních výzkumů a také nápadným tvarům nebo barevným rozdílům v lánech obilí, patrným na leteckých fotografiích. Na
jihu Moravy byly prokázány
římské tábory například
v Ivani, v
Mušově a v
Drnholci. Další tábory budovala římská armáda v místech s největším množstvím germánských osad a také podél hlavních cest; to byly například
tábory v Olomouci-Neředíně, v
Hulíně nebo v
Jevíčku.
Římské tábory v UNESCO
V roce 2021 zařadil výbor
UNESCO na
seznam světového kulturního dědictví takzvaný
Dunajský limes, tedy část hranic někdejší Římské říše podél řeky Dunaje. Limes dnes v širším smyslu označuje pevninskou hranici Římské říše, latinsky výraz limes označuje cestu, mez či hranici. Pozůstatky starořímských silnic, opevnění a vojenských táborů UNESCO ocenilo už dřív, na seznamu je zapsané také opevnění
Hadriánova a Antoniova valu v Británii a další části opevnění.
Zápisem pro
Dunajský limes, kde společnou žádost podalo Slovensko, Rakousko a Německo, se nyní památkami světového dědictví staly hranice Římské říše od Skotska až po Slovensko.
U našich slovenských sousedů můžete navštívit například
římský vojenský tábor Gerulata v bratislavské části Rusovce a
vojenskou pevnost Celemantia u obce Iža, v Rakousku pak
starověký legionářský tábor a antické město Carnutum. Jejich blízkým příbuzným byl právě
římský vojenský tábor u
Pasohlávek. Ostatně cihly nalezené na
Hradisku jsou označeny kolky X. legie Gemina Pia Fidelis, která měla stálý tábor v antickém městě
Vindobona, tedy v dnešní Vídni.