!

Upozornění: Vzhledem k aktuálním vládním opatřením jsou akce a provoz turistických cílů výrazně omezeny. Doporučujeme před vlastní návštěvou ověření u organizátora.

Úvod > Aktuality > #světovéČesko: Středomoří i Bílé útesy doverské na jižní Moravě
#světovéČesko: Středomoří i Bílé útesy doverské na jižní Moravě
"> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> ">
Příroda

#světovéČesko: Středomoří i Bílé útesy doverské na jižní Moravě

Vydáno 4. října 2020
Cyklisté, pěší turisté i milovníci památek, vína a historie: ti všichni mají rádi Pálavu. Bílá vápencová skaliska uvidíte z okolní z rovinaté krajiny z obrovské dálky a přitáhnou vaši pozornost jako spolehlivý magnet. A rozhodně nebudete litovat!

Romantika, slunce a skvělá atmosféra: bílé útesy na Pálavě a v britské přírodní rezervaci Seven Sisters

Pálava
Seven Sisters
Tenhle kousek vzdáleného Středomoří na jižní Moravě je tak krásný, že jsme jej na portálu Kudy z nudy zařadili i mezi 77 nejfotogeničtějších míst v Česku. Vypravit se sem můžete kdykoliv: na jaře, kdy svahy Pálavy pokryje svěží zelená tráva, rašící listy stromů a záplavy petrklíčů, v létě pod věčně rozpálené slunce i na podzim, kdy na jižních svazích osázených vinnou révou probíhá vinobraní. Zvláštní magickou atmosféru má Pálava v zimě: sníh je tu sice vzácností, ale když napadne, vážně to stojí za to.
 

Poslední výběžek Panonské nížiny

Dnešní cesta vás zavede do nejteplejší oblasti České republiky, do krajiny, která dodnes střeží dávná tajemství lovců mamutu, Keltů i zapomenuté osudy vojáků X. římské legie, kteří tu podle legendy začali pěstovat vinnou révu. Pálava neboli Pavlovské vrchy skutečně patří k tomu nejkrásnějšímu, co u nás můžete vidět. Je to kraj vinohradů a úrodných polí, ale i stepních strání, dubových hájů a lužních lesů, strmých skal a bělostných vápencových útesů.

Nejvyšším bodem je Děvín (550 m), zdaleka rozeznatelný díky televiznímu vysílači a mělkým sedlem propojený s nejsevernější vyvýšeninou Děvičky (428 m). Na ní se tyčí zřícenina Dívčích hradů. Když se po svazích Děvína vydáte na opačnou stranu, sestoupíte na dno Soutěsky; za ní se zvedá Kotel (483 m) s několika mohutnými skalisky, jako jsou například Trůn anebo Martinka. V její blízkosti objevíte nepatrné zbytky středověkého hrádku Neuhaus.

Dál k jihu můžete za širokým sedlem vystoupat na mohutnou plochou Stolovou horu (458 m); cestou musíte překonat Růžový vrch (452 m) se zříceninou Sirotčího hrádku. Jižněji mezi vinicemi a v polích objevíte ještě dva vápencové ostrůvky Kočičí kámen (315 m) a Kočičí skálu (350 m); navzdory slibně znějícímu názvu na nich žádné kočky nežijí, ale kočičích pověstí a legend tu koluje habaděj.
 

Od Pavlova až na Šibeniční vrch

Cesta po Pálavských hřebenech ale Kočičí skálou zdaleka nekončí: pokračuje až na vrch Turold (385 m) s obnaženými starými lomy a přístupnou jeskyní, který se zvedá severně od Mikulova. Přímo v Mikulově přitahuje pozornost ještě vrch se zříceninou Kozí hrádek (283 m), výrazný skalní blok Čertův kámen a bílé kameny do dálky září i ze svahů Zámeckého vrchu (265 m) s impozantním zámkem.

Pokud ale chcete projít Pálavu skutečně až do úplného konce, čeká vás ještě výstup na Svatý kopeček (363 m) s kalvárií, kaplí a zvonicí a úžlabinou oddělený Janičův vrch (265 m), z velké části zlikvidovaný těžbou vápence. Pod ním leží přírodní koupaliště.

Symbolickou a málo známou tečkou, která soustavu vápencových bradel na našem území uzavírá, je nejnižší Šibeniční vrch (238 m). Leží jižně od Mikulova kousek od česko-rakouských hranic v polích a značky na něj nevedou, ale i on je součástí ikonické pálavské krajiny. Kdybyste svou cestu po Pálavě začali v Pavlově a nevynechali ani Děvín, ani Stolovou horu, pod Šibeničníkem budete mít v nohách necelých patnáct kilometrů s převýšením bezmála 500 metrů – nic, co by nezvládli i méně zdatní výletníci.
 

Desetkrát o bílých útesech českých i britských

  • V téměř panenské a nádherné krajině byli lidé doma od nepaměti: ostatně kdo by neznal slavnou Venuši z Dolních Věstonic? Připomenout si ji můžete v Archeoparku; ten objevíte přímo pod Dívčími hrady na okraji Pavlova. Expozice mapuje kulturu lovců mamutů, kteří na Pálavě žili přibližně před třiceti tisíci lety.
  • Pro botaniky je Pálava nefalšovaným rájem na zemi: prý tu roste takřka čtvrtina všech rostlinných druhů přirozeně se vyskytujících na našem území. Najdete tu subpanonské stepní trávníky, skalní vegetaci, ale i panonské dubohabřiny, suťové lesy a teplomilné doubravy.
  • Vápencová bradla jsou druhohorní korálové útesy, které kdysi omývalo moře. Na vrcholku Děvína je podobně jako na několika dalších pálavských horách plošina, která podle geologů vznikla díky erozní činnosti dávné mořské hladiny.
  • Výhled z vrcholků Pálavy je fascinující, ale víte, že ještě před pár desítkami let byl docela jiný? Tam, kde se dnes lesknou hladiny vodního díla Nové Mlýny, se na soutoku řek Dyje, Jihlavy a Svratky rozprostíraly lužní lesy a stávala tu vesnice Mušov. Přehrada, budovaná v letech 1975 až 1988, krajinu navždy změnila. Mušov dnes připomíná už jen kostelík sv. Linharta na ostrůvku uprostřed prostřední nádrže.
  • Pálava je známá také díky vinicím. Za ochutnání stojí především vynikající Ryzlink vlašský, chráněný značkou VOC Pálava. Víno originální certifikace / VOC se týká pouze hroznů sklizených na nejvyšších vinicích Pálavy, tedy nad pomyslnou linkou propojující Horní a Dolní Věstonice, Pavlov, Klentnici, Mikulov a Bavory.
  • Po úbočích Pálavy i přes její nejvyšší bod vede naučná stezka Děvín. Na patnácti informačních panelech se seznámíte nejenom se zdejší geologií, podnebím a vegetací, ale také se suťovými poli, vinařstvím, lesním hospodářstvím a myslivostí. Dobrá zpráva pro pěší a špatná pro cyklisty: s koly se sem nesmí.
  • A ještě jednou bílá: v názvu ji mají i takzvané Sloní skály aneb Bílé kameny. Objevíte je v Lužických horách severně od Jítravy na úpatí vrchu Vysoká. Jsou nápadné svou bělostí a zaoblenými tvary, připomínajícími mohutné hřbety odpočívajících slonů.
  • Kdyby se příběhy o čarodějnickém učni Harrym Potterovi natáčely u nás, možná by si filmaři vybrali právě Pálavu. Protože se ale natáčení odehrávalo v Británii, pro jednu ze scén ve čtvrtém dílu s Ohnivým pohárem si štáb vybral přírodní rezervaci Seven Sisters, křídové útesy v hrabství Východní Sussex mezi městy Seaford a Eastbourne. Na zelené louce nad nimi se odehrával světový šampionát ve famfrpálu. Co myslíte, nejsou hezčí než slavnější Bílé útesy doverské?
  • Útesy Seven Sisters filmaři často využívají jako náhradu za slavnější Bílé útesy doverské. Podobně jako výlety na Pálavu často zamíří i do Mikulova, pro výletníky ke křídovým „sedmi sestrám“ je téměř povinnou zastávkou nejkrásnější anglické přímořské letovisko Brighton. Sice to není teplé Středomoří, ale prý neexistuje nic lepšího než si po dni náročného chození po přírodních stezkách nebo jízdy na kole rozbalit deku na pláži.
  • Jméno napovídá, že White Cliffs of Dover / Bílé útesy doverské se rozkládají na pobřeží v okolí města Dover. Jsou asi 110 m vysoké a protože se nacházejí na nejužším místě Lamanšského průlivu, kdy je od francouzského města Calais dělí pouhých 34 kilometrů, byly často tím prvním, co výletníci na britské ostrovy viděli z lodní paluby.
Národní přírodní památka Dunajovické kopce - pomalu ztracený svět

Národní přírodní památka Dunajovické kopce - pomalu ztracený svět

Mezi jihomoravskými obcemi Březí, Dolní Dunajovice a Brod nad Dyjí se táhne ve směru severojižním úzký pás kopců, jejichž úpatí jsou většinou pokryta vinohrady. Nadmořská výška oblasti však nepřesahuje 285 m n. m.

Přírodní památka Na cvičišti u Mikulova

Přírodní památka Na cvičišti u Mikulova

Přírodní památka Na cvičišti leží asi dva kilometry severovýchodně od Mikulova. Území je domovem řady vzácných druhů živočichů. Žije tu například patrně největší populace celoevropsky chráněného nočního motýla bourovce trnkového, pozoruhodně pestrý je i výskyt dalších bezobratlých.

Lom U Mariánského mlýna nedaleko Mikulova

Lom U Mariánského mlýna nedaleko Mikulova

Lom U Mariánské mlýna, též nazývaný Na Janičově vrchu, je opuštěný a zatopený vápencový lom u obce Mikulov na Moravě za Svatým kopečkem, v chráněné krajinné oblasti Pálava.

 Naučná stezka Děvín u Pavlova

Naučná stezka Děvín u Pavlova

Naučná stezka představuje výjimečné přírodní hodnoty srdce CHKO Pálava – národní přírodní rezervace Děvín-Kotel-Soutěska.

Naučná stezka Turold

Naučná stezka Turold

Naučná stezka má délku 300 metrů a je na ní umístěno 8 informačních panelů. Stezka je určena pro pěší návštěvníky a prohlídka celé trasy trvá přibližně jednu hodinu. Je celoročně přístupná a z větší části je shodná s přístupovou cestou k jeskyni Na Turoldu.

Archeostezka Pavlov - Naučná stezka z archeoparku v Pavlově do Dolních Věstonic

Archeostezka Pavlov - Naučná stezka z archeoparku v Pavlově do Dolních Věstonic

Naučná stezka z archeoparku v Pavlově do Dolních Věstonic vás provede po nejvýznamnějších lokalitách kultury lovců mamutů. Na pěti informačních panelech uvidíte, kde lovci tábořili a jaké nálezy jejich pobyt dokládají.

Stolová hora na Pálavě - nejbohatší lokalita šalvěje etiopské v Česku

Stolová hora na Pálavě - nejbohatší lokalita šalvěje etiopské v Česku

Stolová hora (Tabulová hora) na Pálavě je mohutný vápencový kopec s téměř dokonale rovnou vrcholovou plošinou, na které už v mladší době bronzové stávalo opevněné sídliště. Na jižním svahu roste vzácná šalvěj etiopská. Stolová hora jedinou původní lokalitou této květiny na našem území.

Zřícenina gotického hradu Dívčí hrady (Děvičky) - dominanta Pálavských vrchů

Zřícenina gotického hradu Dívčí hrady (Děvičky) - dominanta Pálavských vrchů

Hrad Děvičky, jehož zřícenina se tyčí na výrazném kopci v rámci CHKO Pálava, tvoří výraznou dominantu krajiny. Je tudíž logické, že i výhled z hradu na okolní krajinu je čarokrásný. Pouze je třeba upozornit, že návštěva této památky je vykoupena poněkud náročnějším výstupem.

Naučná stezka doupných stromů Pohansko

Naučná stezka doupných stromů Pohansko

Stezka se věnuje doupným stromům, tj. stromům s dutinami, které působí jako torza a postupně umírají, ale ve kterých bují hmyzí život a své útočiště poskytují i netopýrům a ptákům. Stezce byl dán pohádkový ráz, přičemž jsou stromy připodobněny Entům z knih Pána prstenů.

Mokřady dolního toku Dyje - Moravská Amazonie

Mokřady dolního toku Dyje - Moravská Amazonie

V nejjižnějším cípu Moravy, uprostřed hlubokých lužních lesů, se stékají dvě řeky Morava a Dyje. Jejich soutok je zároveň trojmezím České republiky, Rakouska a Slovenska. Oblasti se přezdívá Moravská Amazonie a nachází se zde nádherná příroda bez zásahu civilizace obydlená vzácnými živočichy.

Nové Mlýny – kaskáda tří vodních nádrží pod Pálavou

Nové Mlýny – kaskáda tří vodních nádrží pod Pálavou

Nové Mlýny tvoří soustava tří přehradních nádrží. Horní Mušovská, střední Věstonická, dolní Novomlýnská. Nádrže byly postaveny v 70. letech 20. století, aby zamezily každoročním záplava a zvýšily intenzitu zemědělské výroby.

Jantarová stezka na Moravě

Jantarová stezka na Moravě

Jantarová stezka je zřejmě jednou z nejstarších a zároveň nejznámějších obchodních cest. A kdo by nechtěl kráčet po stopách dávných obchodníků, vidět při tom unikátní památky a ochutnat moravské speciality?

Vinařská obec Pavlov

Vinařská obec Pavlov

Na úpatí nejvyššího vrcholu Pálavy, Děvína (550 m n. m.), leží obec Pavlov, kterou proslavuje především víno, památky a archeologie. Pavlov patří k nejstarším vinařským obcím a už v 15. století byl největší vinařskou obcí mikulovského panství.

Chráněná krajinná oblast Pálava

Chráněná krajinná oblast Pálava

V severozápadním výběžku Panonské nížiny, v nejteplejší a téměř nejsušší oblasti České republiky, se nachází Pavlovské vrchy. Zdejší zem dodnes střeží dávná tajemství lovců mamutu, Keltů i zapomenuté osudy vojáků X. římské legie, kteří tu podle legendy začali s pěstováním vinné révy.

Kostel sv. Linharta - tichý svědek zaniklé obce Mušov

Kostel sv. Linharta - tichý svědek zaniklé obce Mušov

Mušovský kostel svatého Linharta stojí na ostrově uprostřed Věstonické nádrže u Ivaně u Pohořelic. S pevninou ho nespojuje most ani pravidelná lodní doprava, není běžně přístupný.

Děvín - nejvyšší vrchol Pavlovských vrchů

Děvín - nejvyšší vrchol Pavlovských vrchů

Děvín je se svými 554 m.n.m nejvyšším vrcholem Pavlovských vrchů a zároveň národní přírodní rezervací a jádrovým územím CHKO Pálava a biosférické rezervace Dolní Morava.

Biosférická rezervace Dolní Morava

Biosférická rezervace Dolní Morava

Biosférická rezervace Dolní Morava vznikla rozšířením bývalé biosferické rezervace Pálava.

Národní přírodní rezervace Slanisko u Nesytu

Národní přírodní rezervace Slanisko u Nesytu

Slanisko u Nesytu a jeho okolí patří bezesporu k několika posledním významným lokalitám slanisek u nás.

Další aktuality