Na skok přes hranice: 10 + 1 tip pro výlet do Podyjí

Nebýt Vranovské přehrady, zřejmě by Podyjí nebylo nejmenším národním parkem v Česku. Jeho osou je totiž nejkrásnější část údolí řeky Dyje mezi Vranovem nad Dyjí a Znojmem; zbytek hlubokého klikatého údolí mezi Vranovem a Podhradím už v letech 1933–1934 zaplavila voda. Nebýt přehrady, údolí Dyje v národním parku mohlo mít téměř dvojnásobnou délku. I s přehradou téměř „za rohem“ je ale národní park Podyjí jedinečný a nabízí nezapomenutelné zážitky. Kam se můžete podívat?
 

1. Návštěvnické středisko v Čížově a železná opona

Ostnaté dráty, strážní věže alias špačkárny, asfaltka zvaná signálka, rozoraná pásma a nástražné systémy – to byla železná opona, strašidlo totalitních režimů. Místy, kudy kdysi vedla, dnes prochází Stezka železné opony aneb evropská dálková cyklotrasa Eurovelo 13, na několika místech ale můžete vidět, jak takzvaná opona vlastně vypadala. K takovým místům patří Čížov, od rakouského Hardeggu oddělený řekou Dyjí. Kromě kousku železné opony tu zbyla i budova bývalého celního úřadu, kde je návštěvnické centrum národního parku Podyjí. Je tu informační kancelář, stálá výstava o chráněné přírodě a přednáškový sál, pořádají se exkurze pro objednané skupiny, nechybí ani prodej pohlednic a suvenýrů a geopark.


 

2. Královna národního parku: Dyje

Málo platné, bez Dyje by neexistovalo Podyjí. Je jednou z největších řek jižní Moravy, zčásti kopíruje česko-rakouskou státní hranici a vzniká soutokem Moravské Dyje a o něco delší Rakouské Dyje pod rakouským hradem Raabs. Dobrá zpráva: většina jejího toku je sjízdná pro vodáky. Špatná zpráva: přesně v té části, která by vášnivé vodáky lákala nejvíc, tedy v nejcennějším úseku dyjského kaňonu pod Vranovskou přehradou mezi Vranovem nad Dyjí a Znojmem, je plavba na lodích zakázaná kvůli národnímu parku Podyjí a také kvůli Znojemské přehradě coby zdroji pitné vody. Dyje plní nádrže Nové Mlýny, zbytky lužních lesů se zbytky starých říčních ramen mezi Bulhary a Břeclaví a protéká také Lednicko-valtickým areálem.


 

3. Vyhlídky, k nimž snadno dojdete ze Znojma

Nejhezčí pohledy do kaňonu Dyje se otvírají z vyhlídek na horních hranách svahů. Nejblíž ke  Znojmu, přímo nad Znojemskou přehradou, leží vyhlídka Králův stolec. Pověst tvrdí, že právě odtud v roce 1683 polský král Jan III. Sobieski sledoval přechod svých vojsk přes Dyji, když táhl na pomoc Turky obležené Vídni. Romantický pohled do údolí nabízí vyhlídka Sealsfieldův kámen na protějším břehu. Bývalo to prý oblíbené místo spisovatele Karla Antona Postla, který se později proslavil pod pseudonymem Charles Sealsfield. V Popicích, kde se roku 1793 narodil, mu věnovali malé muzeum.


 

4. Hnanice a cesta na Šobes

Značené stezky z Hnanic vás přes pověstnou houpací lávku dovedou k legendě tuzemského vinařství, k vinici Šobes. V různých vinařských žebříčcích bývá díky jedinečné poloze v národním parku (ale také kvůli skvělým vínům) řazena mezi deset nejlepších vinic v Evropě. Nejhezčí pohled do údolí se nabízí z vyhlídky Devět mlýnů na okraji vinice U kapličky, kousek nad vinařským areálem a hotelem Vinice Hnanice. Pokud chcete ochutnat vína z Šobesu, od začátku dubna do konce září najdete ve vinici otevřený ochutnávkový stánek s nabídkou vín Znovínu Znojmo.

5. Tajemství devíti mlýnů

Kde se vzal pohádkově znějící název vyhlídky Devět mlýnů? Když se po žluté značce vydáte od vinice Šobes podél Dyje směrem ke Znojmu (mimochodem jde o jeden z mála úseků, kde se díky turistické značce můžete přiblížit bezprostředně k řece), budete procházet místy, kde stávala řada devíti mlýnů. Tři už dávno zanikly, po zbylých šesti najdete jen nezřetelné stopy. Ještě mezi světovými válkami sloužily zejména pro rekreaci, ten největší byl za první republiky přestavěn na hotel. Všechny mlýny byly zlikvidovány v době po druhé světové válce, kdy se Podyjí po vztyčení železné opony stalo přísně střeženým vojenským pásmem, anebo později v souvislosti s plánovanou (a naštěstí nikdy neuskutečněnou) stavbou další přehrady přímo v srdci dnešního národního parku. Zemský mlýn, Weithoferův mlýn, Gruberův mlýn a hotel Gruber, Judexův mlýn a mlýn Papírna dnes připomínají jen zbytky jezů, splavů náhonů a kamenných zdí, zarostlé základy hospodářských budov a stará jména na mapách.


 

6. Pašerácká stezka, obelisk a ledové sluje

Mezi nejoblíbenější místa národního parku Podyjí patří Pašerácká stezka, vinoucí se vysoko nad Dyjí mezi Vranovem a Čížovem. Cesta prochází náročnějším terénem přes kořeny, skály a kameny, místy po úzkých chodníčcích v hodně strmých svazích; je určená pro zdatnější turisty, kteří se nebojí výšek. Červená značka vás přivede k takzvaným ledovým slujím a k obelisku, který tu kolem roku 1860 dal vztyčit Okrašlovací spolek z Vranova k poctě hraběnky Heleny Mniszkové jako projev díků za zpřístupnění ledových slují. Pokud byste věřili pověstem, v jeho základech je prý ukrytý hrnec mincí.


 

7. Od Lusthausu všemi směry

K ledovým slujím se můžete vydat také od muzea motocyklů z Lesné; žlutá značka vede kolem Lusthausu, loveckého letohrádku z přelomu 18. a 19. století. Současná podoba je výsledkem oprav po požáru ve 2. polovině 19. století. Hranolová stavba tak získala jehlancovou střechu, kterou podpírají dřevěné sloupky. Ze starší podoby se dochovala vnější malířská výzdoba s rostlinnými úponky v přízemních výklencích. Turistům však není přístupný. Menší lovecký letohrádek byl postaven na křížení cest kančí obory. Vede tudy mnoho turistických cest do všech směrů: po žluté se dostanete do Lesné a k Vranovské bráně (dále pak se slujím), nad Lusthausem lze odbočit na Čížov, z Vranovské brány se zase snadno dostanete přes Zadní Hamry do Vranova. Cesty jsou zároveň i cyklostezky, jedna z nich dokonce Greenway Praha-Vídeň.
 

8. Ztracený a znovuobjevený Nový Hrádek

Za minulého režimu patřilo celé Podyjí do zakázaného pásma, ostře střeženého příslušníky Pohraniční stráže. V místech, kam se nesmělo, ležel i Nový Hrádek, malebné středověké sídlo ztracené v zeleni národního parku. Hrad, z něhož se otvírá nádherný výhled na panenskou krajinu Podyjí, vlastně zahrnuje hrady dva: starší gotický hrádek s obytným palácem, obtočený dvojitým oválným prstencem hradebních zdí, a mladší renesanční palác s upravenými vyhlídkovými ochozy a terasami. Protože se však pohybujete hluboko v území národního parku, autem se dostanete asi tři kilometry od zříceniny, dál už musíte po svých. Cyklisté mají štěstí, až k Novému Hrádku vede cyklostezka.
 

9. Vranovské vyhlídky

Na výletě do Podyjí jen málokdo odolá návštěvám hradů a zámků kolem Vranovské přehrady. Nejblíž k Podyjí leží zámek ve Vranově nad Dyjí, tím ovšem přehlídka místních zajímavostí nekončí: po skalách a lesích kolem městečka se vine několik vyhlídkových tras, které rozhodně stojí za vidění. Lemují je kříže, drobné památníky a upravené vyhlídky, například Mniszkův kříž, Vyhlídka zamilovaných nebo Claryho kříž.
 

10. Hardeggská vyhlídka

Jeden z nejpůsobivějších výhledů v národním parku Podyjí nabízí Hardeggská vyhlídka na bezmála sto metrů vysoké skále: jako na dlani před vámi bude ležet široké údolí řeky Dyje a rakouské městečko Hardegg se středověkým hradem. K altánku vede značená stezka po asfaltce z Čížova, zaparkovat je ale nutné u návštěvnického centra, dál se dostanete jedině pěšky nebo na kole.
 

Na skok za hranice

• Nejmenší ze čtyř českých národních parků vyhlášený 1. července 1991 je zatím jedinmý, který leží na Moravě. V oblasti mezi Znojmem a rakouským Hardeggem společně se svým rakouským protějškem, národním parkem Thayatal, chrání zachovalé říční údolí Dyje. Výhledy na meandrující řeku patří k nejhezčím v Česku, objevíte tu i vinice, zajímavé drobné památníky a vyhlídkové altány.
• Na národní park Podyjí navázalo v roce 2000 vyhlášení národního parku Thayatal na rakouské straně hranice. Když se vypravíte do Rakouska, abyste se podívali opačným směrem, objevíte hezká vyhlídková místa například na ostrohu Regina Felsen a na skalní terase Max-Plateau vysoko nad Hardeggem. Další upravená skalní plošina Hennerweg leží asi kilometr od Návštěvnického střediska Národního parku Thayatal (Nationalparkhaus) na hraně kaňonu.
• Pokud vám je líto, že turistické značky a cyklotrasy vedou na naší straně většinou po okrajových zalesněných plošinách a do samotného údolí Dyje, které představuje jádro chráněného území, scházejí jen výjimečně, v Rakousku objevíte skutečný poklad: zhruba dvanáctikilometrová značená cesta mezi Hardeggem a zříceninou hradu Kaja vede přímo po rakouském břehu Dyje, krajinářsky nejpřitažlivější částí národního parku. Ze skalních vyhlídek nad údolím se otevírají krásné pohledy na meandrující řeku, zříceninu Nového hrádku a skály na moravské straně řeky.
• Problémem je obtížná dostupnost; využít musíte buď automobil, zdatnější turisté mohou od Hardeggské vyhlídky sejít do údolí Dyje a využít turistický hraniční přechod; s túrou podél řeky ujdete zhruba 25 km.
• V interiérech hradu Hardegg je malá muzejní expozice mexického císaře Maxmiliána Habsburského, popraveného roku 1867, od vyhlídky k hradu je to zhruba 2,5 km.