Dá to nesmírnou práci, než se z hlíny vydobude svědectví minulosti.
Archeologické výzkumy jsou nákladné a téměř vždy s nejistým výsledkem. Přesto se občas povede opravdová trefa do historického terče, která se pak dostane třeba až do učebnic.
Některé
objevy ale přesáhnou i učebnice a dostanou se do povědomí lidí. Kdo z nás neslyšel třeba o
Věstonické Venuši? Pojďte se s námi přesvědčit, že i
tisíce let staré předměty mají svoje kouzlo!
Slovanské hradiště v Mikulčicích
Pokud si potřebujete utužit národní sebevědomí a připomenout si, že jsme národem s bohatou tradicí, zajeďte se podívat na
velkomoravské knížecí hradiště z 9. století do
Mikulčic. Není to sice Řím, ale i tak jsou pozůstatky
více než 1000 let starých budov impozantní. Expozice s
vyhlídkovou věží a návštěvnickým centrem nepředstavuje jen archeologické objevy, ale prohlédnete si i základy knížecího paláce a dvanácti kamenných kostelů. Jedná se o významné mocenské centrum v době
Velké Moravy – prvního státního útvaru západních Slovanů.
V muzeu si pak prohlédnete nejenom předměty
denní potřeby (keramiku, železné výkovky, kamenné předměty), ale také výrobky
uměleckého řemesla. Zdejší kovolitci a šperkaři je vyráběli ze železa, bronzu, stříbra či zlata. Honosné součásti velmožné výstroje –
meče, ostruhy stejně jako šperky – náušnice, gombíky, prsteny – představují mistrovské kusy raně středověkého uměleckého řemesla. Unikátní jsou zvláště dřevěné nálezy, které se v našem prostředí běžně nedochovávají. Tyto nálezy, mezi nimiž jsou dřevěné čluny –
monoxyly, byly objeveny při výzkumu zaniklých říčních koryt. Na pěším návštěvnickém okruhu po hradišti jsou vyznačeny základy dvanácti objevených kamenných staveb – kostelů, a jednoho knížecího paláce z 9. století.
Brněnský evergreen – Anthropos
Jednou z největších expozic věnujících se
prehistorickému období u nás je
Anthropos v brněnských Pisárkách. Návštěvníci si jej pamatují zejména pro model mamuta v životní velikosti. To ale není zdaleka všechno! V moderní výpravě se dozvíte všechno o lidské evoluci a o tom, jak člověk osídloval naše země.
Expozice o nejstarších dějinách osídlení Moravy i celého evropského kontinentu je tvořena 3 základními celky, na jejichž tvorbě se podíleli naši přední vědečtí odborníci: "
Morava lovců a sběračů" a "
Nejstarší umění Evropy" (autor scénáře M. Oliva) a "
Paleolitické technologie" (autoři Z. a P. Nerudovi). V druhé části pak divák nalezne aktuální poznatky z výzkumu evoluce člověka a počátků jeho kultury: "
Genetika ve vývoji člověka" (J. Sekerák), "
Příběh lidského rodu" (Z. Šmahel, M. Dočkalová), doplněné navíc představením chování a života člověku nejbližších tvorů – primátů, prezentované v části "
Primáti, naše rodina" (V. a M. Vančatovi).
Pod Pálavu za lovci mamutů
O tom, kde žili, ví každý Čech.
Regionální muzeum v Mikulově vás ale seznámí s podrobnostmi, o kterých Eduard Štorch ve své knize pomlčel. Navíc uvidíte místa, kudy se proháněl Kopčem s Veverčákem, na vlastní oči a na jedné z
naučných stezek si uděláte obrázek, jak to v tom pravěku chodilo.
V
Dolních Věstonicích aktuálně díky probíhající rekonstrukci bohužel neodhalíte
tajemství Věstonické Venuše, ale bohatou historií kraje vás provede 3,5 km dlouhá
archeostezka.
Ta přibližuje světoznámé archeologické lokality z
doby lovců mamutů, kteří žili v okolí
Pavlova a
Dolních Věstonic před více než 30 000 lety. Právě odsud pocházejí nejstarší doklady o znalosti technologie pálení hlíny a výroby textilu na světě. Stezka se stala součástí oblíbeného
Archeoparku Pavlov.
Navíc v archeoparku právě probíhá zajímavá výstava
Vlk z Pavlova, která sleduje domestikaci vlků a jejich život s pravěkými lidmi. Samotná lebka vlka, který
patřil k prvním zdomácnělým zvířatům na území
Pálavy, byla roztříštěna na 400 kousků, paleoantropoložce Sandře Sázelové (autorce výstavy) a jejím kolegům z brněnského Archeologického ústavu Akademie věd zabralo skládání vlčí lebky půl roku. V
Archeoparku bude k vidění unikátní pavlovský nález
vůbec poprvé. Zvíře žilo spolu s lidmi na lidském sídlišti a zemřelo na některou ze zvířecích nemocí. Bylo pohřbeno nedaleko pravěkého sídliště lidí spolu s ozdobou z vlčích zubů.
Další mamuti v Přerově
V
Přerově najdete jedno z
pravěkých sídlišť, které se stalo archeologickou lokalitou světového významu. Právě proto je zde pro návštěvníky připravena
naučná stezka o lidech, kteří zde kdysi žili, a o jejich lovné zvěři – o mamutech!
Stezka začíná na sídlišti v
Předmostí u plastiky „Sonda do pravěku“, je dlouhá asi
8,2 km a vede lehkým terénem. V Předmostí se během asi
tříhodinové vycházky rozmanitým terénem dozvíte o pravěké i novodobé historii území především z informačních tabulí na jednotlivých zastaveních a s vlastními kosterními nálezy a paleolitickými artefakty se setkává pouze na počátku a na konci svého putování (
Památník lovců mamutů a Malé školní muzeum).
Zpět na Velkou Moravu do Starého Města
Ve
Starém Městě na
Uherskohradišťsku naleznete bohatou expozici věnovanou památce prvního velkého státního celku na našem území –
Velké Moravě.
Moderní multimediální expozice využívá dvou desítek figurín v životní velikosti k modelaci
výjevů života a práce našich předků na velkomoravském hradisku. Zhlédnete zde repliky dobových oděvů, obuvi, vzácných šperků, pracovních nástrojů a dalších nálezů z archeologických výzkumů, jež ve Starém Městě probíhají již
déle než sto let.
Zajímavostí je i to, že samotný
Památník Velké Moravy byl vybudován
nad základy hřbitovního kostela z 9. století objeveného archeologem Vilémem Hrubým roku 1949. Církevní stavbu obklopovalo ve velkomoravském období rozsáhlé pohřebiště. Pohřbeni zde byli jak
příslušníci velkomoravské nobility s bohatou výbavou se zbraněmi a šperky, tak i
lidé chudí, zemědělci a řemeslníci. Doposud zde bylo prozkoumáno přes 2000 hrobů, což z pohřebiště „Na Valách“ činí
nejrozsáhlejší nekropoli Velké Moravy. Některé z hrobů v blízkosti základů někdejšího kostela jsou zachovány na původních místech.
Pravěk na vlastní kůži ve Všestarech
Areál
Archeoparku pravěku ve Všestarech svým návštěvníkům nabízí
výjimečnou expozici pravěku s názornými ukázkami dobových staveb, řemesel, zvyků a obyčejů. Je určen pro všechny, kteří si chtějí
vyzkoušet pravěk „na vlastní kůži“. Pravěk ožívá při Dnech živé archeologie, Tvůrčích dílnách i během běžných návštěvních dnů. V rámci venkovní expozice je možné si prohlédnout ukázky pravěkých staveb, jako je
neolitický a eneolitický dům,
polozemnice ze starší doby železné, rondel, výrobní areály a pravěké pohřebiště s mohylami. Vnitřní expozice sestává ze tří částí, které představují podzemí,
život a
duchovní svět prehistorických lidí.
Jeskyni Šipku obývali neandrtálci i medvědi
Nejkrásnějším krasovým útvarem
Štramberského krasu je zcela určitě volně přístupná
jeskyně Šipka. Jeskyně se spolu se
Štramberkem dostala do českého, ale i
světového povědomí po objevu spodní čelisti neandrtálského dítěte, tzv. Šipecké čelisti.
Jeskyně byla obývána pravěkými lovci. V sedimentech byly nalezeny
kosti a zuby pravěkých zvířat, např. jeskynního medvěda, který zde také nějakou dobu pobýval, kosti lva jeskynního, hyeny, nosorožce srstnatého,
mamuta, zubra, pratura, pižmoně,
levharta, rosomáka, soba polárního i losa. Celkem se zde našlo na 130 druhů živočichů! K volně přístupné jeskyni se dostanete ze
Štramberku po
Lašské naučné stezce.
Čtyři tisíce let do minulosti v Březně u Loun
Tak daleko se můžete vypravit v
archeologickém skanzenu v Březně u Loun. Právě zde archeologové nalezli pozůstatky tehdejšího osídlení a rozhodli se jej zrekonstruovat. Můžete si tak prohlédnout
hospodářská i obytná stavení z té doby a seznámit se třeba s výsledky pokusů, jak se v podobných domečcích žilo v zimě. Při stavbě používali autoři archeoskanzenu původní materiály i metody a zároveň se ve skanzenu prováděly
pokusy s vypalováním keramiky či ukládáním obilí. Zároveň zde odborníci zkoušeli podmínky bydlení v létě i v zimě. S výsledky jejich výzkumů se můžete ve skanzenu seznámit.
Brána do starého Říma na Mušově
Od léta 2020 vítá návštěvníky na území obce Pasohlávky, na jedné z
nejslavnějších archeologických lokalit Jihomoravského kraje,
Návštěvnické a informační centrum Mušov – Brána do Římské říše. Dlouhodobé archeologické výzkumy ukázaly, že římské vojenské objekty na jižní Moravě a především na Hradisku u Mušova mohly být branou k tomu, aby se jižní část území dnešní České republiky přetvořila v provincii
Říše římské.
Hradisko u Mušova je nejvíce autentickým římským nalezištěm na našem území. Návštěvnické centrum představí
římskou pevnost, kde žily desetitisíce vojáků a nacházely se tu řemeslné dílny, nemocnice i lázně. Expozici budou postupně doplňovat také
stezky, které vás provedou celým územím, vyznačené
půdorysy někdejších římských staveb anebo dokonce jejich repliky či rekonstrukce. Římské legionáře připomíná v kraji pod
Pálavou několik dalších míst, například
archeologická výstava Římané na Mušově v areálu
autokempu ATC Merkur anebo
naučná stezka Brána do římské říše, vedoucí z kempu na Hradiště.