#světovéČesko a západočeské lázně: města lázeňského trojúhelníku na seznamu UNESCO

Mezinárodní projekt Slavné lázně Evropy je výjimečným dokladem fenoménu evropského lázeňství, které vzkvétalo především od 18. do počátku 20. století. Lázeňství v té době přineslo nejenom řadu inovativních myšlenek v oblasti balneologie i medicíny, ale za pozornost stojí i samotná lázeňská města. Setkávali se v nich lidé z celého světa a lázně tak měly obrovský význam pro demokratizaci evropské společnosti. Svou roli hraje i jejich výjimečná architektura s kolonádami a promenádami, vilami, parky a zahradami, a také stovkami minerálních pramenů. Příběhy velkých osobností, počátky cestování jako nového způsobu trávení volného času, kulturní dědictví i filozofická podstata: to všechno spojuje jedenáct nejkrásnějších lázeňských měst Evropy. Našim Mariánským Lázním, Karlovým Varům a Františkovým Lázním v projektu Slavné lázně Evropy dělají společnost německá města Baden-Baden, Bad Ems a Bad Kissingen, belgické město Spa, francouzské Vichy, italské Montecatini Terme, rakouské město Baden bei Wien a anglický Bath.
 

Český lázeňský trojúhelník

Největší lázeňské město v České republice s přírodními termálními prameny, hluboké údolí říčky Teplé, skály a zalesněné kopce: to jsou Karlovy Vary. Jméno připomíná, že je podle pověsti založil už ve 14. století král a císař Karel IV., ovšem malebné lázeňské město vznikalo hlavně od konce 19. a počátku 20. století ve stylu historismu a secese. Dnešní Karlovy Vary jsou kosmopolitní a stylové město s neopakovatelnou atmosférou, jedině tady také spatříte gejzír horké minerální vody zvaný Vřídlo, tryskající až do výšky 12 metrů.



Podobně jako Karlovy Vary i Mariánské Lázně patřily a patří a patří k oblíbeným cílům evropských panovníků, šlechticů, státníků a politiků, slavných spisovatelů, skladatelů a vědců. Město plné krásných parků je dokonalým příkladem lázeňských měst: jeho architekturu nenarušily pozdější přestavby, a tak tu můžete mít pocit, že jste se vrátili do časů klasicismu na počátek 19. století. Centrem lázeňského života je novobarokně secesní litinová kolonáda s bohatou dekorativní výzdobou a několika prameny. Před ní objevíte zpívající fontánu, kde hudbu každý večer doplňuje velkolepé osvětlení.



Český lázeňský trojlístek doplňují Františkovy Lázně, založené v roce 1793 na počest budoucího rakouského císaře Františka I. V úpravném městě s šachovnicovým půdorysem a řadou klasicistních a empírových budov, si pro štěstí sáhněte na sochu chlapečka s rybou a užijte si pobyt v aquaparku Aquaforum.
 

Lístek do UNESCO

Jaká vlastně je historie projektu Slavné lázně Evropy? V roce 2006 nechal Karlovarský kraj zpracovat odborné posouzení historických lázní a předložil jej Ministerstvu kultury spolu s žádostí na zařazení na indikativní seznam UNESCO. V roce 2010 Národní památkový ústav připravil srovnávací analýzu světového lázeňského dědictví, a protože větší šanci na zápis do UNESCO mají společné nominace lokalit ve více zemích, k našemu západočeskému lázeňskému trojúhelníku se vytipovala další významná evropská lázeňská města. V následujících letech byly zpracovány odborné podklady a nominační dokumentace, která pak byla v lednu 2019 předložena Centru světového dědictví v Paříži. Rozhodnutí o zápisu na Seznam světového dědictví UNESCO se očekávalo už na přelomu června a července 2020, ale vše posunula světová pandemie covid-19. Čekání na konečné rozhodnutí se proto o rok posunulo.
 

Ikona francouzského lázeňství: Vichy

Nejprestižnější a nejznámější francouzské lázně se jmenují Vichy. Lázeňské město sloužilo za vzor ostatním ve Francii i v koloniích, přezdívalo se mu Královna lázní a stalo se prvními lékařsky předepisovanými lázněmi v Evropě v roce 1861. Císař Napoleon II., který trpěl revmatismem, dokonce nechal zdejší prameny prohlásit místem veřejného zájmu. Zdejší voda v lahvích, „reine des villes d´eaux“, se stala základem pro výrobu značkové kosmetiky a produktů péče o pokožku celého těla v laboratořích Vichy.
 

Velká Británie a římský přepych v lázních Bath

Město Bath v jihozápadní Anglii patří k deseti nejnavštěvovanějším místům v zemi. Z historických románů je známe jako ideální místo pro setkávání, flirtování a domlouvání obchodů i sňatků, proslavilo se ale zejména jako město vybudované kolem přírodních horkých pramenů. Už v římské době tu vznikly lázně, později pak elegantní domy s jednotným průčelím, které připomínají paláce, budované z místního kamene zlatavé barvy.
 

Belgické lázně Spa

Sláva belgického města Spa dosáhla dokonce takové úrovně, že se jeho název stal v 18. století termínem pro odpočinek a relaxaci. Jejich pověst prý odstartoval císař Petr Veliký: když se tu v roce 1717 podrobil lázeňské kúře, staly se lázně Spa módním místem pro setkávání evropské aristokracie. Odpočinek si tu užívali císař Josef II., Casanova nebo Victor Hugo, čtenáři detektivek pak Spa znají jako rodiště detektiva Hercula Poirota.
 

Itálie a Montecatini Terme

Nejslavnější italské lázně Montecatini Terme objevíte v Toskánsku. Založil je arcivévoda Leopold I. Toskánský, když začal koncem 18. století využívat prameny bohaté na síru. To vedlo k rozvoji městečka jako nové lázeňské destinace. Největší prosperity lázně dosáhly na počátku 20. století; z té doby také pochází většina lázeňských hotelů a vil včetně kasina, divadla, kostelů a soukromých domů. Typické jsou pro Montecatini Terme elegantní kolonády, díky nimž se městu přezdívá „italské Karlovy Vary“.
 

Německo: Baden-Baden, Bad Ems a Bad Kissingen

Podobně jako u nás i v Německu se o zápis ucházejí tři lázeňská města, ale na rozdíl od Mariánských Lázní, Karlových Varů a Františkových Lázní se nedá mluvit o trojlístku či trojúhelníku: města totiž dělí dvě až tři stovky kilometrů. Věhlasné lázeňské letovisko Baden-Baden je známé jako malé německé Monako, cíl domácí smetánky i zahraničních návštěvníků. Najdete tu přepychové hotely, největší evropské kasino i dostihové závodiště, o jeho skvělou pověst se v minulosti postarali mezinárodně uznávaní skladatelé včetně Hectora Berlioze, Jacquese Offenbacha, Johannese Brahmse a Clary Schumannové. Také kouzelné lázeňské město Bad Kissingen, ležící na řece Fränkische Saale na samém severu Bavorska, mělo slavné hosty. Sílu léčivých pramenů slané minerální vody si tu vychutnávali bavorští králové Ludvík I. a Ludvík II., rakouský císař František Josef I. se svou chotí císařovnou Sissi, anebo říšský kancléř Otto von Bismarck. Pobyt v lázních ho málem stál život, právě tady na něj byl totiž spáchán neúspěšný atentát. Posledním německým lázeňským městem je Bad Ems u řeky Lahn, místo, objevené již Římany. Pompézní lázeňské domy a vily doplňuje například zámek Balmoral, Villa Monrepos či technická památka Malbergbahn, lanovka, která sloužila pro trávení volného času a rekreaci již na konci 19. století.
 

Rakouské lázně Baden bei Wien

Městečko Baden bei Wien bylo oblíbenou letní rezidencí císařů, králů a celé vybrané společnosti. Řadu let tu strávil Ludwig van Beethoven a složil zde řadu svých děl včetně Symfonie č. 9, zatímco v paláci Attems (dnešní Café Central) Clemens Lothar Wenzel princ Metternich naplánoval spolu s císařem Františkem I. Vídeňský kongres. Hosty okouzluje také vůní růží: zdejší rozárium pečuje o jednu z největších sbírek růží v Evropě. Lázně si oblíbili milovníci vína: gurmánský zážitek poskytnou především vína typická pro oblast Thermenregion, jako je Rotgipfler a Zierfandler, a samozřejmě také typická nabídka místních vinných lokálů Heurige.