Tři Humboldtovy vyhlídky aneb nejkrásnější na celém světě

Věděli jste, že ještě v 18. století byla Milešovka považována za nejvyšší horu České republiky? I když dnes víme, že tomu tak není, nejvyšší hora Českého středohoří si svůj titul královny opravdu zaslouží. Upozornění: rozhledna je z důvodu rekonstrukce do odvolání uzavřena.

Dudáky v kiltech ani lochnesku tu sice nepotkáte a tóny skotských dud si můžete tak leda pustit do sluchátek, ale atmosféru skotských vřesovišť si v Brdech vychutnáte dokonale. Včetně kamení, fičícího větru a melancholického počasí.

Stačí jednou – a třeba jen z dálky – zahlédnout pískovcovou Čapskou palici nedaleko Dubé na Kokořínsku a budete si ji pamatovat navždy. Žádné takové místo široko daleko není, dvojnici má až na opačném konci světa: na jednom z ostrovů poblíž thajského letoviska Krabi.

Nejvyšší vrchol Brdské vrchoviny a Středočeského kraje leží vzdušnou čarou 8,4 km severozápadně od Příbrami v Třemošenské vrchovině. Ačkoli je Tok (865 m) nejvyšším středočeským vrcholem, nejedná se o příliš výraznou horu.

Buková hora (683 m n. m.) je čedičová dominanta Verneřického středohoří. Mezi bloky čediče uvidíte Velké Březno, Milešovku, Ústí nad Labem, pásmo Krušných hor s Komáří vížkou. Nedaleko se nalézají také Ptačí kameny, které zaujmou především milovníky lezení.

CHKO České středohoří má rozlohu 1063 km² a rozprostírá se na severu Čech, po obou březích dolního toku české části Labe. Na první pohled zdaleka upoutá dynamickým reliéfem tvořeným zvlněným pásmem kuželů a kup sopečných vyvřelin, často zakončených ruinou středověkého panského sídla.

Krásný výhled na Litoměřice a jeho okolí se naskýtá z vyhlídkové věže Kalich umístěné na litoměřické radnici v Domě pod bání. Kalich, který se stal symbolem města, má připomínat zdejší vinařskou tradici.

Mezi nejtajemnější místa Českého středohoří patří vrch Boreč: v zimě totiž kouří a hřeje. Mluví se o něm jako o sopce, ale skutečně jde o vulkán? Kdy je kouř vidět nejlépe? A víte, že Boreč u nás má pár dýmajících kolegů a až v daleké Indonésii kopec, který se mu lehce podobá?

Proč se Teplicím až do druhé světové války říkalo Salon Evropy či malá Paříž? Bylo to kvůli atmosféře historického centra s elegantními domy, kulturní úrovni, působivé architektuře lázeňských sanatorií a hlavně zástupům lázeňských hostů z celé Evropy. Do nejstarších lázní v Česku zkrátka museli alespoň jednou v životě přijet všichni: králové, malíři, básníci a nejlepší umělci své doby.

Mezi našimi lázněmi patří Lázně Libverda k těm menším, ale zato mají skutečně výjimečný přírodní léčivý zdroj: Boží vodu. Říkalo se tak vodě ze zdejších minerálních pramenů, která byla svými blahodárnými účinky známá už od 14. století. Albrecht z Valdštejna si ji dokonce vozil s sebou na válečná tažení.

V Janáčkových sadech poblíž botanické zahrady v Teplicích najdete 11 velkých dřevěných pohádkových postav s lehkou hádankou pro děti.

Bořeň, vrch s jedinečnou siluetou, je z každé strany jiný. Při pohledu z Bíliny prý připomíná ležícího lva, ze západu ale vypadá jako hlava mamuta anebo obra. Existují ale i kopce, které by se s mírnou nadsázkou daly označit za jeho kopie, třeba Koruna na Broumovsku nebo Ďáblova věž v americkém Wyomingu.

Hory, které vznikly původně jako sopky jsou fascinující. Nejen mnohdy svým zajímavým tvarem, ale také tou dráždivou možností, že by se v jejich nitru snad mohl ještě nalézat poslední plamínek života. V případě „českých sopek“ jde samozřejmě o zbožné přání, neboť se jedná o sopky dávno vyhaslé. Ovšem jinde na světě se vulkány k životu probouzejí, jako například Pico del Teide na Kanárských ostrovech. Nejvyšší hora Španělska se nejvyšší hoře Českého středohoří v mnohém podobá – sopečným původem, oslňujícím výhledem i svým tvarem.

Jednou z nepřehlédnutelných dominant Českého středohoří je čedičový kopec, majestátně se tyčící nedaleko severočeského městečka Lovosice. Lovoš (570 m.n.m) určitě poznáte už zdaleka podle typického tvaru se dvěma vrcholy – Velkým a Malým Lovošem zvaným též Kybička.

Zbytky středověkého hrádku Kamýk stojí na strmé skále v nadmořské výšce 382 metrů nad stejnojmennou vsí. Hrad nechal postavit král Jan Lucemburský k ochraně cesty do Litoměřic. Zároveň plnil hrad i funkci signalizační.