Úvod > Aktuality > Tři Humboldtovy vyhlídky aneb nejkrásnější na celém světě
Tři Humboldtovy vyhlídky aneb nejkrásnější na celém světě
"> "> "> "> "> "> "> ">

Tři Humboldtovy vyhlídky aneb nejkrásnější na celém světě

Vydáno 29. února 2020 Zážitky
Procestoval půlku světa, ale nejkrásnější výhledy svého života prý slavný německý přírodovědec Alexander von Humboldt našel v severních Čechách. Snadno se můžete vypravit v jeho stopách a vystoupat na Milešovku, na Bukovou horu anebo na svahy labského údolí. Tam všude Humboldt byl a tam všude se rozhlížel.
Do severozápadních Čech se Alexander von Humboldt (1769–1859) zřejmě poprvé vypravil roku 1791 jako dvaadvacetiletý student, když ho kariéra slavného přírodovědce a jednoho ze zakladatelů moderní geografie teprve čekala. Později se sem vracel jako člen doprovodu pruského krále Fridricha Viléma III. Ten patřil k dlouholetým návštěvníkům teplických lázní, kam od roku 1812 až do své smrti roku 1840 jezdil téměř každý rok. Tradičním členem jeho doprovodu býval právě Alexander von Humboldt, který okolí Teplic, České středohoří a kaňon Labe prozkoumával s podobným nadšením, jaké ve stejné době projevoval básník Johann Wolfgang Goethe pro západočeské lázně. Na Alexandera von Humboldta v Teplicích vzpomínají dodnes: jeho jméno nese třeba turistický vláček, který v hlavní sezoně jezdí po historickém a lázeňském centru.
 

S Humboldtem na Milešovku

V roce 1819 Alexander von Humboldt navštívil Milešovku a výhled z ní prohlásil za třetí nejkrásnější na světě. Hora, která výrazně převyšuje okolní sopečné vrcholy, byla krásnými výhledy pověstná, a výlet na Milešovku spojený s pozorováním východu slunce patřil ke každoročnímu královskému programu. Protože už tehdy existovala lázeňská organizovaná turistika, ve stopách krále se mohli vydat i jiní lázeňští hosté. Komu se zachtělo podobných zážitků, mohl se vydat na vrcholek, přespat v improvizovaných chýších z větví a mechu, dopřát si malé občerstvení a ráno pak sledovat východ slunce.

V době, kdy sem s královským doprovodem šplhal Alexander von Humboldt, rozhledna na Milešovce ještě neexistovala, ale přesto označil tento rozhled za třetí nejkrásnější na světě. Tuhle zmínku sice najdeme leckde, ale jak vypátrat, s jakými rozhledy Humboldt Milešovku porovnával a hlavně kde najít ty dva ještě hezčí?

Možná nám poradí jeden starší turistický průvodce, kde se píše, že před polovinou 19. stol. byli za nejlepší znalce Českého středohoří považováni litoměřický malíř Jan Gruss starší, zdejší lékárník Josef Veselský a lékař Jan Wotruba. S nimi prý roku 1837 Alexander von Humboldt navštívil Tříkřížový vrch neboli Kalvárii, Bukovou horu a Milešovku.
 

Humboldtova vyhlídka a Kalvárie

Jde o dvě nejkrásnější vyhlídky na světě? Je to možné. Jestliže Milešovka s 836 metry nadmořské výšky je královnou Českého středohoří, pak Buková hora na protějším břehu Labe je jeho princeznou. Poznáte ji už zdálky, televizní vysílač na jejím vrcholu měří 223 metrů a v Česku patří k nejvyšším. Pár desítek metrů od něj, v lese a na skalách, najdete Humboldtovu vyhlídku, pojmenovanou na počest slavného přírodovědce. Z místa se otvírá oslnivý výhled na labské údolí a další vrcholy Českého středohoří, v okolí navíc přírodovědec objevil spousty zajímavostí – třeba ledové jámy a jeskyně, kde se i v létě drží sníh a led. Až na místo se dostanete autem (parkoviště je kousek pod vysílačem), značené stezky sem vedou z Malého Března a ze Zubrnic.

Docela jiné panorama nabízí skalnatý ostroh Kalvárie západně od Litoměřic: tady se totiž ocitnete přímo v místě zvaném Porta Bohemica neboli Brána Čech s impozantním výhledem do údolí Labe. Na skále už stovky let stojí tři kříže a váže se k ní řada pověstí. Dostanete se sem po značených cestách z Velkých Žernosek, Kamýku nebo Libochovan.
 

Dvě výstavy, vědec a observatoř

  • Proč právě teď vzpomínáme na Alexandera von Humboldta? Od jeho narození loni v září uplynulo 250 let, společně s bratrem Wilhelmem patří mezi zakladatele moderní vědy a právě nyní v Německém historickém muzeum v Berlíně probíhá výstava, řazená k největším událostem sezony. Menší výstavu můžete navštívit i u nás: k vidění je do neděle 1. března v Městském muzeu ve Františkových Lázních.
  • Z bratrů von Humboldtových je známější mladší Alexander von Humboldt. Podnikl řadu vědeckých cest po celém tehdy známém světě, při nichž nashromáždil tisíce exemplářů rostlin i živočichů. Tři a půl tisíce rostlin popsal vůbec poprvé, jeho jméno nese například lilie Humboldtova nebo tučňák Humboldtův. Dopisoval si s mnoha odborníky různých oborů z celého světa a prý napsal a rozeslal asi 35 tisíc dopisů. Pět let strávil v Jižní Americe (kde se v běžném obleku gentlemana na cestách pokusil zdolat tehdy nejvyšší známou horu světa, ekvádorské Chimborazo), podnikl také výpravu na Kubu nebo do carského Ruska. Chtěl poznat a vyzkoušet všechno: putoval po Andách, nechal se spustit do vulkánu, testoval na sobě jedy domorodců nebo účinky šoku způsobeného elektrickým úhořem. A jedno aktuální téma: jeho vynálezem jsou izotermy, kartografické linie spojující oblasti se stejnou teplotou, a vymyslel také metody srovnávání klimatických podmínek nejrůznějších míst na světě.
  • První rozhledna na Milešovce vznikla až v polovině 19. století, měřila ale pouhé čtyři metry. Dnešní rozhledna s vyhlídkovým ochozem ve výšce 10 metrů nad zemí je součástí observatoře, postavené v historizujícím slohu na počátku 20. století. Vůbec nejstarší horská observatoř na území České republiky se stavěla hlavně ze znělce, vytěženého přímo na vrcholu hory. Observatoř Milešovka zahájila měření 1. ledna 1905 a letos tak oslavila již 115 let nepřetržitého meteorologického měření.
Pohádkový les v Teplicích

Pohádkový les v Teplicích

V Janáčkových sadech poblíž botanické zahrady v Teplicích najdete 11 velkých dřevěných pohádkových postav s lehkou hádankou pro děti.

Turistický vláček Humboldt v Teplicích

Turistický vláček Humboldt v Teplicích

Projeďte se turistickým vláčkem Humboldt s průvodcem a poznejte krásy města Teplice. Nástupní a výstupní místo je na Zámeckém náměstí.

Chráněná krajinná oblast České středohoří

Chráněná krajinná oblast České středohoří

CHKO České středohoří má rozlohu 1063 km² a rozprostírá se na severu Čech, po obou březích dolního toku české části Labe. Na první pohled zdaleka upoutá dynamickým reliéfem tvořeným zvlněným pásmem kuželů a kup sopečných vyvřelin, často zakončených ruinou středověkého panského sídla.

Zřícenina hradu Kamýk u Litoměřic

Zřícenina hradu Kamýk u Litoměřic

Zbytky středověkého hrádku Kamýk stojí na strmé skále v nadmořské výšce 382 metrů nad stejnojmennou vsí. Hrad nechal postavit král Jan Lucemburský k ochraně cesty do Litoměřic. Zároveň plnil hrad i funkci signalizační.

Vyhlídková věž Kalich v Litoměřicích

Vyhlídková věž Kalich v Litoměřicích

Krásný výhled na Litoměřice a jeho okolí se naskýtá z vyhlídkové věže Kalich umístěné na litoměřické radnici v Domě pod bání. Kalich, který se stal symbolem města, má připomínat zdejší vinařskou tradici.

Lovoš – čedičová dominanta Českého středohoří

Lovoš – čedičová dominanta Českého středohoří

Jednou z nepřehlédnutelných dominant Českého středohoří je čedičový kopec, majestátně se tyčící nedaleko severočeského městečka Lovosice. Lovoš (570 m.n.m) určitě poznáte už zdaleka podle typického tvaru se dvěma vrcholy - Velkým a Malým Lovošem zvaným též Kybička.

Humboldtova vyhlídka na Bukové hoře

Humboldtova vyhlídka na Bukové hoře

Buková hora (683 m n. m.) je čedičová dominanta Verneřického středohoří. Mezi bloky čediče uvidíte Velké Březno, Milešovku, Ústí nad Labem, pásmo Krušných hor s Komáří vížkou. Nedaleko se nalézají také Ptačí kameny, které zaujmou především milovníky lezení.

Vrchol Tok - nejvyšší hora Brdské vrchoviny i Středočeského kraje

Vrchol Tok - nejvyšší hora Brdské vrchoviny i Středočeského kraje

Nejvyšší vrchol Brdské vrchoviny a Středočeského kraje leží vzdušnou čarou 8,4 km severozápadně od Příbrami v Třemošenské vrchovině. Ačkoli je Tok (865 m) nejvyšším středočeským vrcholem, nejedná se o příliš výraznou horu.

Milešovka – královna Českého středohoří

Milešovka – královna Českého středohoří

Věděli jste, že ještě v 18. století byla Milešovka považována za nejvyšší horu České republiky? I když dnes víme, že tomu tak není, nejvyšší hora Českého středohoří si svůj titul královny opravdu zaslouží.

Punkevní jeskyně otevírají bezbariérovou trasu ke dnu propasti Macochy

Punkevní jeskyně otevírají bezbariérovou trasu ke dnu propasti Macochy

Propast Macocha patří k nejvýznamnějším krasovým jevům ve střední Evropě. Byla známa odnepaměti a její dno bylo v dřívějších dobách přístupné pouze shora, po lanech či žebřících. Na Velikonoce roku 1914 byla nová trasa slavnostně otevřena a první návštěvníci mohli poprvé obdivovat monumentální propast i ze dna. Tento pohled však nebyl umožněn vozíčkářům, kteří mohli navštívit jen Přední dóm Punkevních jeskyní. Od letošního roku však mohou hendikepovaní turisté pohodlně dojet až na dno propasti po nové trase.