!

Upozornění: Vzhledem k aktuálním vládním opatřením jsou akce a provoz turistických cílů výrazně omezeny. Doporučujeme před vlastní návštěvou ověření u organizátora.

Úvod > Aktuality > Tři Humboldtovy vyhlídky aneb nejkrásnější na celém světě
Tři Humboldtovy vyhlídky aneb nejkrásnější na celém světě
"> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> ">
Zážitky

Tři Humboldtovy vyhlídky aneb nejkrásnější na celém světě

Vydáno 4. února 2021
Procestoval půlku světa, ale nejkrásnější výhledy svého života prý slavný německý přírodovědec Alexander von Humboldt našel v severních Čechách. Snadno se můžete vypravit v jeho stopách a vystoupat na Milešovku, na Bukovou horu anebo na svahy labského údolí. Tam všude Humboldt byl a tam všude se rozhlížel.
Do severozápadních Čech se Alexander von Humboldt (1769–1859) zřejmě poprvé vypravil roku 1791 jako dvaadvacetiletý student, když ho kariéra slavného přírodovědce a jednoho ze zakladatelů moderní geografie teprve čekala. Později se sem vracel jako člen doprovodu pruského krále Fridricha Viléma III. Ten patřil k dlouholetým návštěvníkům teplických lázní, kam od roku 1812 až do své smrti roku 1840 jezdil téměř každý rok.

Tradičním členem jeho doprovodu býval právě Alexander von Humboldt, který okolí Teplic, České středohoří a kaňon Labe prozkoumával s podobným nadšením, jaké ve stejné době projevoval básník Johann Wolfgang Goethe pro západočeské lázně. Na Alexandera von Humboldta v Teplicích vzpomínají dodnes: jeho jméno nese třeba turistický vláček, který v hlavní sezoně jezdí po historickém a lázeňském centru.
 

S Humboldtem na Milešovku

V roce 1819 Alexander von Humboldt navštívil Milešovku a výhled z ní prohlásil za třetí nejkrásnější na světě. Hora, která výrazně převyšuje okolní sopečné vrcholy, byla krásnými výhledy pověstná, a výlet na Milešovku spojený s pozorováním východu slunce patřil ke každoročnímu královskému programu. Protože už tehdy existovala lázeňská organizovaná turistika, ve stopách krále se mohli vydat i jiní lázeňští hosté. Komu se zachtělo podobných zážitků, mohl se vydat na vrcholek, přespat v improvizovaných chýších z větví a mechu, dopřát si malé občerstvení a ráno pak sledovat východ slunce.

V době, kdy sem s královským doprovodem šplhal Alexander von Humboldt, rozhledna na Milešovce ještě neexistovala, ale přesto označil tento rozhled za třetí nejkrásnější na světě. Tuhle zmínku sice najdeme leckde, ale jak vypátrat, s jakými rozhledy Humboldt Milešovku porovnával a hlavně kde najít ty dva ještě hezčí?

Možná nám poradí jeden starší turistický průvodce, kde se píše, že před polovinou 19. stol. byli za nejlepší znalce Českého středohoří považováni litoměřický malíř Jan Gruss starší, zdejší lékárník Josef Veselský a lékař Jan Wotruba. S nimi prý roku 1837 Alexander von Humboldt navštívil Tříkřížový vrch neboli Kalvárii, Bukovou horu a Milešovku.
 

Humboldtova vyhlídka a Kalvárie

Jde o dvě nejkrásnější vyhlídky na světě? Je to možné. Jestliže Milešovka s 836 metry nadmořské výšky je královnou Českého středohoří, pak Buková hora na protějším břehu Labe je jeho princeznou. Poznáte ji už zdálky, televizní vysílač na jejím vrcholu měří 223 metrů a v Česku patří k nejvyšším. Pár desítek metrů od něj, v lese a na skalách, najdete Humboldtovu vyhlídku, pojmenovanou na počest slavného přírodovědce. Z místa se otvírá oslnivý výhled na labské údolí a další vrcholy Českého středohoří, v okolí navíc přírodovědec objevil spousty zajímavostí – třeba ledové jámy a jeskyně, kde se i v létě drží sníh a led.

Až na místo se dostanete autem (parkoviště je kousek pod vysílačem), značené stezky sem vedou z Malého Března a ze Zubrnic.

Docela jiné panorama nabízí skalnatý ostroh Kalvárie západně od Litoměřic: tady se totiž ocitnete přímo v místě zvaném Porta Bohemica neboli Brána Čech s impozantním výhledem do údolí Labe. Na skále už stovky let stojí tři kříže a váže se k ní řada pověstí. Dostanete se sem po značených cestách z Velkých Žernosek, Kamýku nebo Libochovan.
 

Vědec a observatoř

Z bratrů von Humboldtových je známější mladší Alexander von Humboldt. Podnikl řadu vědeckých cest po celém tehdy známém světě, při nichž nashromáždil tisíce exemplářů rostlin i živočichů. Tři a půl tisíce rostlin popsal vůbec poprvé, jeho jméno nese například lilie Humboldtova nebo tučňák Humboldtův. Dopisoval si s mnoha odborníky různých oborů z celého světa a prý napsal a rozeslal asi 35 tisíc dopisů. Pět let strávil v Jižní Americe (kde se v běžném obleku gentlemana na cestách pokusil zdolat tehdy nejvyšší známou horu světa, ekvádorské Chimborazo), podnikl také výpravu na Kubu nebo do carského Ruska. Chtěl poznat a vyzkoušet všechno: putoval po Andách, nechal se spustit do vulkánu, testoval na sobě jedy domorodců nebo účinky šoku způsobeného elektrickým úhořem.

A jedno aktuální téma: jeho vynálezem jsou izotermy, kartografické linie spojující oblasti se stejnou teplotou, a vymyslel také metody srovnávání klimatických podmínek nejrůznějších míst na světě.

První rozhledna na Milešovce vznikla až v polovině 19. století, měřila ale pouhé čtyři metry. Dnešní rozhledna s vyhlídkovým ochozem ve výšce 10 metrů nad zemí je součástí observatoře, postavené v historizujícím slohu na počátku 20. století. Vůbec nejstarší horská observatoř na území České republiky se stavěla hlavně ze znělce, vytěženého přímo na vrcholu hory. Observatoř Milešovka zahájila měření 1. ledna 1905 a letos tak oslavila již 116 let nepřetržitého meteorologického měření.
Humboldtova vyhlídka na Bukové hoře

Humboldtova vyhlídka na Bukové hoře

Buková hora (683 m n. m.) je čedičová dominanta Verneřického středohoří. Mezi bloky čediče uvidíte Velké Březno, Milešovku, Ústí nad Labem, pásmo Krušných hor s Komáří vížkou. Nedaleko se nalézají také Ptačí kameny, které zaujmou především milovníky lezení.

Lovoš – čedičová dominanta Českého středohoří

Lovoš – čedičová dominanta Českého středohoří

Jednou z nepřehlédnutelných dominant Českého středohoří je čedičový kopec, majestátně se tyčící nedaleko severočeského městečka Lovosice. Lovoš (570 m.n.m) určitě poznáte už zdaleka podle typického tvaru se dvěma vrcholy - Velkým a Malým Lovošem zvaným též Kybička.

#světovéČesko a dýmající hora Boreč: proč její tajemství nejlépe poznáte v mrazivých dnech

#světovéČesko a dýmající hora Boreč: proč její tajemství nejlépe poznáte v mrazivých dnech

Mezi nejtajemnější místa Českého středohoří patří vrch Boreč: v zimě totiž kouří a hřeje. Mluví se o něm jako o sopce, ale skutečně jde o vulkán? Kdy je kouř vidět nejlépe? A víte, že Boreč u nás má pár dýmajících kolegů a až v daleké Indonésii kopec, který se mu lehce podobá?

Milešovka – královna Českého středohoří

Milešovka – královna Českého středohoří

Věděli jste, že ještě v 18. století byla Milešovka považována za nejvyšší horu České republiky? I když dnes víme, že tomu tak není, nejvyšší hora Českého středohoří si svůj titul královny opravdu zaslouží. Rozhledna je až do odvolání uzavřena (2020).

#světovéČesko a brdské vrcholy Houpák a Tok: výlet za atmosférou skotských vřesovišť

#světovéČesko a brdské vrcholy Houpák a Tok: výlet za atmosférou skotských vřesovišť

Dudáky v kiltech ani lochnesku tu sice nepotkáte a tóny skotských dud si můžete tak leda pustit do sluchátek, ale atmosféru skotských vřesovišť si v Brdech vychutnáte dokonale. Včetně kamení, fičícího větru a melancholického počasí.

Vrchol Tok - nejvyšší hora Brdské vrchoviny i Středočeského kraje

Vrchol Tok - nejvyšší hora Brdské vrchoviny i Středočeského kraje

Nejvyšší vrchol Brdské vrchoviny a Středočeského kraje leží vzdušnou čarou 8,4 km severozápadně od Příbrami v Třemošenské vrchovině. Ačkoli je Tok (865 m) nejvyšším středočeským vrcholem, nejedná se o příliš výraznou horu.

#světovéČesko a královny mezi sopkami nejen v Českém středohoří

#světovéČesko a královny mezi sopkami nejen v Českém středohoří

Hory, které vznikly původně jako sopky jsou fascinující. Nejen mnohdy svým zajímavým tvarem, ale také tou dráždivou možností, že by se v jejich nitru snad mohl ještě nalézat poslední plamínek života. V případě „českých sopek“ jde samozřejmě o zbožné přání, neboť se jedná o sopky dávno vyhaslé. Ovšem jinde na světě se vulkány k životu probouzejí, jako například Pico del Teide na Kanárských ostrovech. Nejvyšší hora Španělska se nejvyšší hoře Českého středohoří v mnohém podobá – sopečným původem, oslňujícím výhledem i svým tvarem.

Vyhlídková věž Kalich v Litoměřicích

Vyhlídková věž Kalich v Litoměřicích

Krásný výhled na Litoměřice a jeho okolí se naskýtá z vyhlídkové věže Kalich umístěné na litoměřické radnici v Domě pod bání. Kalich, který se stal symbolem města, má připomínat zdejší vinařskou tradici.

Zřícenina hradu Kamýk u Litoměřic

Zřícenina hradu Kamýk u Litoměřic

Zbytky středověkého hrádku Kamýk stojí na strmé skále v nadmořské výšce 382 metrů nad stejnojmennou vsí. Hrad nechal postavit král Jan Lucemburský k ochraně cesty do Litoměřic. Zároveň plnil hrad i funkci signalizační.

Chráněná krajinná oblast České středohoří

Chráněná krajinná oblast České středohoří

CHKO České středohoří má rozlohu 1063 km² a rozprostírá se na severu Čech, po obou březích dolního toku české části Labe. Na první pohled zdaleka upoutá dynamickým reliéfem tvořeným zvlněným pásmem kuželů a kup sopečných vyvřelin, často zakončených ruinou středověkého panského sídla.

#světovéČesko: Valdštejnova Boží voda a léčivé prameny z Lázní Libverda

#světovéČesko: Valdštejnova Boží voda a léčivé prameny z Lázní Libverda

Mezi našimi lázněmi patří Lázně Libverda k těm menším, ale zato mají skutečně výjimečný přírodní léčivý zdroj: Boží vodu. Říkalo se tak vodě ze zdejších minerálních pramenů, která byla svými blahodárnými účinky známá už od 14. století. Albrecht z Valdštejna si ji dokonce vozil s sebou na válečná tažení.

#světovéČesko a malý pařížský výlet do Teplic

#světovéČesko a malý pařížský výlet do Teplic

Proč se Teplicím až do druhé světové války říkalo Salon Evropy či malá Paříž? Bylo to kvůli atmosféře historického centra s elegantními domy, kulturní úrovni, působivé architektuře lázeňských sanatorií a hlavně zástupům lázeňských hostů z celé Evropy. Do nejstarších lázní v Česku zkrátka museli alespoň jednou v životě přijet všichni: králové, malíři, básníci a nejlepší umělci své doby.

#světovéČesko a výlet na Čapskou palici a další bizarní skalní věže

#světovéČesko a výlet na Čapskou palici a další bizarní skalní věže

Stačí jednou – a třeba jen z dálky – zahlédnout pískovcovou Čapskou palici nedaleko Dubé na Kokořínsku a budete si ji pamatovat navždy. Žádné takové místo široko daleko není, dvojnici má až na opačném konci světa: na jednom z ostrovů poblíž thajského letoviska Krabi.

#světovéČesko a Bořeň: dračí i ďábelská hora nad Bílinou

#světovéČesko a Bořeň: dračí i ďábelská hora nad Bílinou

Bořeň, vrch s jedinečnou siluetou, je z každé strany jiný. Při pohledu z Bíliny prý připomíná ležícího lva, ze západu ale vypadá jako hlava mamuta anebo obra. Existují ale i kopce, které by se s mírnou nadsázkou daly označit za jeho kopie, třeba Koruna na Broumovsku nebo Ďáblova věž v americkém Wyomingu.

Pohádkový les v Teplicích

Pohádkový les v Teplicích

V Janáčkových sadech poblíž botanické zahrady v Teplicích najdete 11 velkých dřevěných pohádkových postav s lehkou hádankou pro děti.

Další aktuality

16.4.
2021
Edmundova soutěska v Hřensku je opět v provozu

Edmundova soutěska v Hřensku je opět v provozu

Severozápadní Čechy | Letní sporty
16.4.
2021
Pět zajímavostí, co nevíte o Řípu

Pět zajímavostí, co nevíte o Řípu

Severozápadní Čechy | Příroda
7.4.
2021
Kempování v Česku: 10 tipů, kam do kempu na severozápadě Čech

Kempování v Česku: 10 tipů, kam do kempu na severozápadě Čech

Severozápadní Čechy | Ubytování
12.3.
2021
10 tipů na nejkrásnější fotomísta v Ústí nad Labem

10 tipů na nejkrásnější fotomísta v Ústí nad Labem

Severozápadní Čechy | Zážitky