Úvod > Česká nej > Kulturní > Vysypávané pískové ornamenty – originální tradice ze Slovácka
Kulturní

Vysypávané pískové ornamenty – originální tradice ze Slovácka

Šardice, Hovorany, Ježov či Moravany: to je několik vesnic na kyjovském Slovácku, kde se dodnes udržela tradice ornamentů vysypávaných z písku. Dřív se pískové ornamenty vysypávaly od Bílé soboty do svátku sv. Václava každou sobotu večer, aby byly cesty vyzdobené před nedělní mší, dnes provázejí zejména hody a folklorní slavnosti.
Tradiční „malování“ slováckých ornamentů s jablíčky, hrozny, tulipány, chrpami a dalšími motivy z lidových krojů pískem na okraje silnic a chodníků má dlouholetou tradici. Dřív se ornamenty vysypávaly před nedělní mší, dnes se objevují hlavně při hodech a svatbách, před velkými svátky, vinařskými nebo folklorními akcemi. Tradice se dochovala jen v několika obcích na Slovácku, zejména v okolí Kyjova. Podobně jako modrotisk, tanec slovácký verbuňk či Jízda králů je i vysypávání ornamentů zapsané na Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury Jihomoravského kraje.

Jak se to dělá? Napřed se silnice či chodník pečlivě umete a pak se pokropí. Sice není třeba, aby písková krása přetrvala dlouho, přesto by byla škoda, kdyby ji hned rozfoukal vítr. Proto malérečky používají zvláštní vychytávky: když se do písku přidá mouka, na pokropené ploše hmotu zafixuje a na podklad ji doslova připeče. Jinde se vodou kropí teprve hotové dílo, což je mnohem pracnější, ale výsledek je podobný: ornament tak na dlažbě nebo asfaltu vydrží i několik týdnů.

Dřív se moukou neplýtvalo a ornamenty se poctivě vysypávaly jenom pískem, většinou pocházejícím z blízkých pískoven. Dochovala se i vzpomínka na návštěvu prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka, kterého v roce 1924 v Kyjově přivítaly pískové ornamenty vysypané od nádraží až k náměstí. Tradiční motivy prý Masaryka uchvátily natolik, že po nich vůbec nechtěl přejít.

Symbolická byla doba zdobení od Velikonoc do svatováclavských slavností: o Bílé sobotě končí půst a nastává doba veselení, časně na podzim pak nehrozí, že by ornamenty zasypal první sníh. Dávnou tradici dodnes ovládá a uchovává několik desítek žen. Postupně malování pískem učí mladší, ukázky sypání ornamentů bývají také součástí folklorních slavností.
 
200 let Johanna Gregora Mendela: přehled akcí a výlety po stopách zakladatele genetiky

200 let Johanna Gregora Mendela: přehled akcí a výlety po stopách zakladatele genetiky

Gregor Johann Mendel byl přírodovědec, zakladatel genetiky a objevitel základních zákonů dědičnosti. V roce 2022 oslavíme rovných 200 let od narození tohoto významného vědce, kterého proslavily genetické pokusy s hrachem. Udělejte si s námi výlet po stopách tohoto vědeckého velikána, který položil základy moderní genetice.

Výlet krajinou Moravského Toskánska nejen pro fotografy

Výlet krajinou Moravského Toskánska nejen pro fotografy

Krajina podobného rázu jako v okolí města Kyjova, přezdívaná též Moravské Toskánsko, se nenachází nikde jinde v Česku. Charakteristická jsou pro ni zvlněná pole, která protínají různé linie, remízky a ostrůvky, a zdobí je osamělé kapličky či boží muka. Zdejší krajinu si oblíbili fotografové a všichni milovníci pěkných pohledů na přírodní krásy. Patříte-li také k obdivovatelům tohoto kousku naší země, ale přesně nevíte, kde hledat ta nejlepší místa pro fotografování, zkuste se projet Moravským Toskánskem po naší trase, která vám nabízí ta nejatraktivnější místa celé oblasti.

Johann Gregor Mendel – muž, který proslavil hrášek

Johann Gregor Mendel – muž, který proslavil hrášek

Gregor Johann Mendel (česky též Řehoř Jan Mendel, 20. července 1822 Hynčice – 6. ledna 1884 Brno) byl zakladatel genetiky a objevitel základních zákonů dědičnosti. Byl mnichem a později opatem augustiniánského kláštera ve Starém Brně. Novodobá genetika snad nemá větších jmen, než je Watson, Crick a Mendel. Právě poslední jmenovaný však předběhl svou dobu a o principech křížení sepsal v roce 1866 světoznámou publikaci "Pokusy s rostlinnými hybridy". Tento spis pak položil základy moderní genetice.

#světovéČesko a paleta vůní, barev a chutí Moravského Toskánska

#světovéČesko a paleta vůní, barev a chutí Moravského Toskánska

Na cestě Moravským Toskánskem vás budou provázet měkce zvlněné kopce, vinice, aleje a osamělé remízky. Někomu možná budou chybět cypřiše nebo Florencie, ale to podstatné tu je: malebná krajina, kde se budete cítit příjemně. A navíc stejně jako v italském Toskánsku vás i tady bude provázet víno – kdo by odolal?

Rezidence Šardice – reprezentační sídlo brněnských augustiniánů

Rezidence Šardice – reprezentační sídlo brněnských augustiniánů

Bývalé letní sídlo augustiniánského řádu na Starém Brně vzniklo v letech 1740–1742 přestavbou staré sýpky. V Rezidenci mimo jiné členy řádu přebýval Johann Gregor Mendel, zakladatel genetiky.

Moravské vinařské stezky – na kole krajem památek a vína

Moravské vinařské stezky – na kole krajem památek a vína

Moravské vinařské stezky vás provedou na kole nebo pěšky malebnou krajinou mezi vinohrady od starobylého Znojma až po slováckou metropoli Uherské Hradiště. 1200 km dlouhá síť vinařských stezek je tvořena osmnácti okruhy pojmenovanými podle hlavních vinařských měst a obcí.

Slovácká chalúpka čp. 97 v Šardicích

Slovácká chalúpka čp. 97 v Šardicích

V Šardicích na Slovácku naleznete významnou památku lidové architektury Chalúpku čp. 97. Jedná se o jeden z nejstarších památkových domků – existence domku je doložena od roku 1656.

Ubytování a restaurace

Vinný sklep U Budišů

Vinný sklep U Budišů

Mutěnice, Jihomoravský kraj
Vinný sklep U Hroznu

Vinný sklep U Hroznu

Čejč, Jihomoravský kraj
Hotel Selský dvůr Strážovice

Hotel Selský dvůr Strážovice

Strážovice, Jihomoravský kraj