Společně s výrobci mají samozřejmě radost všichni, kdo si tuhle textilní tiskařskou techniku oblíbili, a také
Slovensko, Německo, Rakousko a Maďarsko: ty totiž žádaly o zápis
modrotisku společně s Českem. Jde už o šestou českou položku na
seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Jako poslední uspělo lety
loutkářství, nominované společně se Slovenskem, společnost jim dělá
sokolnictví,
slovácký tanec verbuňk,
masopustní obchůzky a masky na Hlinecku a
jízdy králů.
Modrotisk u pěti sousedů
Připravit společnou nominaci několika zemí je složité, ale právě na to UNESCO slyší:
modrotisk/Blaudruck /Kékfestés/Modrotlač se stal příkladem řemeslného umění a lidské tvořivosti, a přes rozdílné jazyky i kulturu zapustil kořeny v
pěti zemích střední Evropy. Technika se používá od 18. století, některé dřevěné formy jsou až 300 let staré a užívá je až sedmá generace tiskařů. Látka se potiskne zvláštní směsí, která při barvení v indigové lázni zabrání jejímu
probarvení. Po odstranění směsi se odkryje
vzor, který v původní barvě vystoupí
na modrém podkladu různé sytosti.
Pokud chcete vidět výrobu modrotisku na vlastní oči, můžete navštívit
dvě rodinné modrotiskové dílny, tedy
Modrotisk Danzinger v
Olešnici nebo
dílnu Arimo ve
Strážnici. Obě se podílely na přípravě nominace.
Strážnický modrotisk
Více než stoletou tradici má
Modrotisková dílna ve
Strážnici, založená rodinou Jochových v roce 1906. Otevřeno má celý rok a kromě dílny tu najdete i
prodejnu, kde koupíte nejenom vyráběné kalendáře, zástěry a chňapky, šátky, tašky a další předměty, ale také modrotiskové oblečení a oděvní doplňky nebo metráž na vlastní pokusy.
Prohlídka dílny trvá asi půl hodiny. Pro předem neohlášené návštěvníky začíná prohlídka v pracovních dnech vždy ve 12 hodin, větší skupinu je nutné objednat předem. Přímo v dílně se také pravidelně pořádají
workshopy, navíc na pozvání jezdí modrotiskaři i do jiných měst; informace o chystaných akcích najdete na Facebooku.
Modrotisková dílna Danzinger
V
Olešnici se kdysi hojně pěstoval len, téměř v každé chalupě klapal tkalcovský stav a samozřejmě tu žili i barvíři. Dochovala se tu
původní dílna rodiny Danzingerů z počátku 19. století, kde se dodnes vyrábí modrotisk ručně s použitím původních dřevěných forem a přesně
podle starých receptur. Danzingerovi vám rádi vysvětlí, jak se modrotisk dělá a předvedou vám i nanášení vzorů ručně vyřezávanými formami, sušení a barvení v
kádích s modrým přírodním barvivem namíchaným z indiga. Prohlídka trvá přibližně padesát minut, přímo v dílně si také můžete výrobky z modrotisku koupit. Otevřeno je v od května do konce září, prohlídku mimo sezonu je nutné objednat předem. Pozor, dílna není vytápěná, takže si vezměte teplé oblečení.
Modrotisk krok za krokem
Láká vás
domácí modrotisk? Obě dílny na svých stránkách popisují jednotlivé kroky a postupy vlastní výroby, dokonce nabízejí i potřebné pomůcky. Přes e-shop (ano, i tradiční rodinné dílny jdou s dobou) si koupíte bílé plátno a tiskařský pop neboli reservu, kterou se na plátno nanáší vzory. Zhotovené kousky pak odevzdáte do modrotiskové dílny k obarvení a dokončení.