Modrotisková dílna ve Strážnici, jedna ze dvou posledních provozoven svého druhu u nás, má více než stoletou tradici. Při práci používá starobylou
technologii negativního tisku, kdy je látka potištěna rezervou a poté barvena v indigové lázni. Rezerva je posléze odstraněna, čímž se odkryje vzor v původní barvě látky. Zhotovovaný modrotisk je zdoben jak
tradičními regionálními vzory, tak motivy z tradice vycházejícími a nesoucími zároveň autorský vklad výtvarníků Ústředí lidové umělecké výroby. Prostor je dáván také současným návrhářům. Textilie je nabízena jako metráž i ve formě rozmanitých užitných a dekorativních výrobků, které se přizpůsobují současné poptávce.
Historie modrotisku ve Strážnici
Modrotisk v Evropě má kořeny sahající až do 17. století, kdy se začal šířit díky obchodním cestám, inovacím v textilních technikách a zájmu o nové vzory a barviva. Na Moravu se technologie modrotisku dostala zejména díky kontaktu s habsburskými zeměmi a s Rakouskem, kde bylo toto řemeslo vysoce ceněno.
Strážnice se stala
centrem modrotisku díky své poloze na významných obchodních trasách
a díky zdejší tradici lidových řemesel. První zmínky o strážnické dílně pocházejí z druhé poloviny 19. století, kdy místní rodiny začaly provozovat malé domácí dílny. Postupně se technika zdokonalovala a vznikaly vzory, které dnes tvoří základ regionální identity.
Arimo Strážnice představuje jedno z nejvýznamnějších center tradičního modrotisku v České republice. Dílna byla založena ve 20. století – v roce 2026 oslavila
120 let od svého vzniku – a rychle si získala renomé díky precizní práci, dodržování tradičních postupů a zároveň ochotě inovovat. Zakladatelé dílny byli často potomky místních modrotiskových mistrů, kteří předávali své zkušenosti a vzory dalším generacím.
Dílna tak v roce 2026 navazuje na tradice této metody a
obnovuje i některé techniky, které už v minulosti upadly v zapomnění. Při příležitosti výročí byla rozšířena nabídka konfekce vyrobené z modrotisku o několik nových kusů. V dílně modely přizpůsobují i na objednávku, pokud chce například někdo jiný vzor. A spolupracují také s módními návrháři a návrhářkami, kterým umožňují autorský tisk.
Technologie modrotisku
Modrotisk je založen na technice rezerváže, kdy se na bílou látku nanáší speciální krycí pasta zvaná "pap". Tato pasta obsahuje směs arabské gumy, kaolínu, modré skalice a dalších přírodních složek, které chrání látku před obarvením v indigu. Po nanesení vzoru pomocí dřevěných nebo kovových štočků se látka ponoří do kádě s indigem, kde získá charakteristickou tmavě modrou barvu. Po vymytí pasty zůstává vzor bílý nebo jemně modrý.
Proces zahrnuje několik klíčových etap:
- Příprava látky: Nejčastěji se používá bavlněné plátno, které se musí důkladně vyprat a vyžehlit.
- Nanášení papu: Pomocí ručně vyřezávaných štočků se na látku aplikuje krycí pasta, čímž vzniká unikátní vzor.
- Barvení v indigu: Látka se ponoří do indiga, jehož oxidací na vzduchu vzniká ikonická modrá barva.
- Vymývání a finální úprava: Po obarvení se pasta odstraní a odhalí se bílý vzor na tmavě modré ploše.
Modrotisk je zapsán na seznam UNESCO
Modrotisk se dostal
v listopadu 2018 na seznam nehmotného kulturního dědictví
UNESCO. O zápis této metody ozdoby textilu do seznamu společně žádalo Česko, Slovensko, Německo, Rakousko a Maďarsko. Pro Česko je modrotisk již šestou položkou na seznamu nehmotného kulturního dědictví.