Údolí, jehož
kaňon dosahuje místy až 70 metrů hloubky a vznikal erozní činností během posledního milionu let je názornou ukázkou geologického vývoje hornin od svrchního ordoviku do středního devonu. Strmé
vápencové skály,
opuštěné lomy a
temné jeskyně, které ukrývají pozůstatky života
prehistorických zvířat a lidí – to je jen stručný výčet zajímavostí tohoto fascinujícího místa.
Přírodní rezervace Prokopské údolí na území Prahy 5
Tato jedinečná lokalita je zákoně
chráněna teprve od roku 1978, ale ani stavba silnic, železnice (označována jako
Pražský semering) a otevření vápencových lomů na počátku 20. století, jí naštěstí neublížilo natolik, aby zničilo definitivně její krásu a přitažlivost. Neromantičtějším místem Prokopského údolí je však malebné skalní
jezírko pod strmou vápencovou skálou, které vzniklo výronem spodní vody po odstřelu skály kvůli těžbě vápence. Po jejím zastavení byl lom zaplaven spodní a dešťovou vodou. Jezírko má celkovou rozlohu 25 arů, je 106 m dlouhé, 26 m široké a 10 m hluboké. Točila se zde mimo jiné také
známá scéna z filmu Pelíšky ("muž s koženou brašnou").
Uprostřed údolí najdete
opuštěné lomy s vrstvami devonských vápenců, která jsou zároveň
významnými paleontologickými nalezišti. K těm nejznámějším patří
Prokopský lom, pod nímž se nacházel původní Dalejský mlýn, pozdější hostinec, který však byl po letech chátrání v 70. letech stržen. Těžbou vápence také zanikla v r. 1890 původní rarita – 120 m dlouhá jeskyně ve skále, kde byly nalezeny
zbytky koster mamuta, medvěda,
nosorožce,
zubra, soba, koně,
lva i mnoha menších savců a také kosti člověka z doby starších čtvrtohor. Podle legendy zde
poustevničil sv. Prokop, který tu podle pověstí sváděl boj s ďáblem. Nad jeskynní byl v letech 1711-12 postaven barokní kostelík, nedaleko lomu bývaly vápenky a menší továrny na plyny.
K dalším známým místům patří
Mušlovka – vápencový lom významný z geologického hlediska. Jeho
dno se sestávalo z mnoha zkamenělin. Největší význam pro poznání geologie a paleontologie zdejší oblasti mělo celoživotní dílo
francouzského inženýra Joachima Barranda, který se věnoval výzkumu prvohorních zkamenělin v okolí Prahy. Ve svém díle popsal přes 3600 nových druhů vyhynulých živočichů. Oblast mezi Plzní a Prahou nazvali geologové na jeho počest Barrandien, jeho jméno nese i blízká pražská čtvrť Barrandov. H
orniny tvořící komplex
Hemrových skal vznikaly na dně prvohorního moře díky sopečným
vyvřelinám velké podmořské sopky, jejíž délka se odhaduje na cca 5,5 km, šířka cca na 2 km a okolo 300 metrů nad mořským dnem. Chráněným nalezištěm je také
Kovářovic mez, platí zde přísný zákaz odlamování kamene ze skalních stěn, povolen je pouze povrchový sběr prehistorických zkamenělin.
Naučná stezka Prokopským údolím
Prokopským údolím vede také naučná stezka, která zájemce seznamuje s historií, faunou a flórou jedinečné geologické lokality na jihozápadním okraji Prahy – přírodní rezervace Prokopské údolí.
Stezka začíná
v městské části Praha-Butovice, odkud vystoupá na návrší Butovického hradiště s výhledem
Hemrovy skály (pozůstatek podmořské sopky), a pak
sestupuje do Prokopského údolí, kde se napojí na
naučnou stezku Řeporyje – Hlubočepy.