Úvod > Aktuality > #světovéČesko a České Švýcarsko: řeka Kamenice a romantické soutěsky u Hřenska
#světovéČesko a České Švýcarsko: řeka Kamenice a romantické soutěsky u Hřenska
"> "> "> "> "> "> "> ">
Příroda

#světovéČesko a České Švýcarsko: řeka Kamenice a romantické soutěsky u Hřenska

Vydáno 28. května 2021
České Švýcarsko je plné magických míst: jsou tu hluboké rokle a soutěsky, průzračné bystřiny a mohutné pískovcové skalní věže s vyhlídkami, údolí Labe lemované mohutnými stěnami Labských pískovců, proslulá Pravčická brána, kde se natáčel film Letopisy Narnie anebo nedaleké soutěsky řeky Kamenice, jimiž se dá proplout na pramici.
Dvě soutěsky, výjimečné nejenom jako turistický cíl, ale i jako botanické oblasti: Edmundova soutěska u Hřenska a soutěska Oneonta v americkém státě Oregon
Edmundova soutěska u Hřenska
Soutěska Oneonta v Oregonu
Zkrátka České Švýcarsko si snadno získá vaše srdce a budete se sem rádi vracet. Vrací se sem i portál Kudy z nudy, a ani seriál #světovéČesko samozřejmě nemohl vynechat pár takřka „povinných“ míst jako je Pravčická brána nebo Růžovský vrch, přezdívaný Česká Fudži. Krásných míst je ale mnohem víc: namátkou Jetřichovické stěnynovým altánem na Mariině vyhlídce a s Vilemíninou vyhlídkou, Kyjovské údolí, Malá Pravčická brána, Dům Českého ŠvýcarskaKrásné Lípě, Gabrielina stezka, malebné podstávkové domy, skalní plošina Belveder s úchvatným výhledem do údolí Labe a Labské pískovce anebo pohádkový Dolský mlýn. Zatímco ale řada z nich je volně přístupná a snadno se k nim dostanete i v zimních měsících, existují místa, kam se jindy než v hlavní sezoně nepodíváte. Především to jsou Tichá a Divoká soutěska na řece Kamenici u Hřenska. Patří mezi nejromantičtější a zároveň nejcennější a nejzachovalejší partie národního parku, a kdo je někdy zahlédne pod bělostným sněhovým příkrovem, může mluvit o opravdu výjimečném zážitku.
 

Edmundova soutěska a umělý vodopád

Cesta k soutěskám začíná v Hřensku, kde zaparkujte na placeném parkovišti nad restaurací Klepáč a pak se vydáte po žlutě značené cestě podél Kamenice k Edmundově soutěsce. Je pojmenovaná po knížeti Edmundu Clary-Aldringenovi (1813–1894), majiteli teplického panství, který se postaral o pohodlí prvních výletníků: v soutěskách nechal zřídit chodníčky, můstky a lávky, tam, kde se do cesty postavily skály, dal vystřílet tunely a průchody. V květnu 1890 byla slavnostně otevřena první soutěska, Tichá zvaná též Edmundova. Je sevřená vysokými pískovcovými stěnami, a to z jedné strany vrchem Kobylka (319 m), z druhé strany Potočními stráněmi s Janovským vrchem (347 m).

Přibližně po dvou kilometrech chůze hluboko zaříznutým pískovcovým kaňonem dojdete do míst, odkud je na protější stráni vidět čtyřmetrový vodopád v Tiché soutěsce, k němuž ovšem nevede žádná cesta. Poblíž se nachází Dolní přístaviště a odtud už lze pokračovat pouze na lodičce. Vyplouvají od dubna do října denně od 9 do 18 hodin, po dvacetiminutové plavbě a necelém kilometru vás převozník dopraví k Hornímu přístavišti. Předtím vás ještě asi v polovině cesty pobaví umělý vodopád, spouštěný pomocí ocelového lanka.
 

Divoká soutěska



Tradiční cesta od přístaviště Edmundova soutěska – horní konec vede dál pěšky po břehu Kamenice; zabloudit není kam, údolí lemují strmé skály se spoustou krásných skalních útvarů. Od Mezního můstku se dá ze soutěsek vyjít po zelené značce buď do Mezné směrem k symbolu národního parku, k Pravčické bráně, anebo do Růžové, k Růžovskému vrchu a rozhledně Růženka. Můžete ale pokračovat dál až k místu, kde se opakuje stejná situace jako v Edmundově soutěsce: od přístaviště Divoká soutěska – dolní konec se dá opět pokračovat jen na lodičce. Plavba Divokou soutěskou je kratší, cesta měří 450 metrů a plavba jedním směrem zabere asi patnáct minut.
 

Soutěskami z Konce světa do Hřenska

Panenská plavba soutěskami se prý odehrála v roce 1877, kdy se pět dobrodruhů v hřenské hospodě U zeleného stromu vsadilo, že divokou, tajemnou a nebezpečnou Kamenici zdolají na vorech. Vypluli od Dolského mlýna z míst, kterým se tenkrát říkalo Konec světa, a skutečně se bez úhony dostali až do k Hřenska. Tím byly položeny základy ke zbudování turistické atrakce. Od otevření Edmundovy soutěsky roku 1890, respektive 1898, kdy začaly lodě proplouvat i Divokou soutěskou, sem zamířily už statisíce návštěvníků.

Sice se říká, že projížďku na pramičce kormidlované zkušeným převozníkem zažijete vlastně téměř stejně jako první výletníci na konci 19. století, jisté rozdíly tu ovšem jsou: tehdy provoz zajišťovalo jen pár lodiček a převozníci nosili námořnické stejnokroje. Podle informací z dvacátých let minulého století se Edmundovou/Tichou soutěskou plavilo čtrnáct člunů, v Divoké jich plulo sedm, a to od sedmé ranní hodiny až do setmění. Už tehdy se však dodržovaly přísné předpisy – v soutěskách byl například zakázán podomní obchod, žebrota, fotografování jako obchodní činnost a vylepování politických letáků.
 

Strašidlo z Plynárny a soutěsky Oneonta


 
  • Při procházce Hřenskem se zajděte podívat ke Staré plynárně. Překrásný kamenný dům z roku 1905 je na první pohled neviditelný, schovává se totiž v úzkém bočním údolí. Kdysi skutečně sloužil jako plynárna na acetylenový plyn a místo pro jeho stavbu nebylo zvoleno náhodně: kdyby plynárna vybuchla, neohrozila by domy v okolí.
  • Plynárna slouží jako penzion a restaurace, a dokonce má i vlastní svérázné strašidlo: krátce po jejím otevření se prý při výrobě acetylenu kvůli porušení bezpečnostních předpisů otrávil jeden z dělníků. Aby z toho nebyly oplétačky, nadřízení nechali do protokolu uvést, že smrt nastala selháním organismu a stářím. Dělníka pochovali asi 200 metrů nad plynárnou, což se jeho duši samozřejmě nelíbí, a tak se do plynárny každý měsíc při úplňku vrací a straší.
  • Podobné soutěsky jako v národním parku České Švýcarsko najdete i na opačném konci světa, a to v americkém státě Oregon. Soutěska Oneonta u řeky Columbia se stala hitem instagramových nadšenců. Podoba se soutěskami u Hřenska spočívá i v tom, že přestože neleží ve vysoké nadmořské výšce, na obou místech rostou chladnomilné druhy kapradin, mechů a lišejníků a žijí bezobratlí živočichové, nacházející se obvykle jenom v horských polohách. Důvodem je hromadění studeného vzduchu na dně soutěsek vlivem klimatické inverze.
Soutěsky Kamenice – Edmundova a Divoká soutěska v Českém Švýcarsku

Soutěsky Kamenice – Edmundova a Divoká soutěska v Českém Švýcarsku

V srdci Národní parku České Švýcarsko zažijete projížďku na pramici, a to v Edmundově nebo Divoké soutěsce. Nad soutěskami vystupuje řada skal se zajímavými útvary. Divoká soutěska představuje nejcennější a nejzachovalejší část NP České Švýcarsko.

Naučná stezka Růžová

Naučná stezka Růžová

Naučná stezka Růžová prochází územím Národního parku České Švýcarsko a Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce. Jedná se o okružní trasu na které se dozvíte zajímavosti z přírody a bohaté historie nádherné krajiny mezi obcemi Růžová a Jetřichovice.

Pastevní vrch s rozhlednou Růženka – neskutečné výhledy na Saské Švýcarsko a Lužické hory

Pastevní vrch s rozhlednou Růženka – neskutečné výhledy na Saské Švýcarsko a Lužické hory

Oblý vrch nad východním okraji Růžové (405 m n. m.) byl v minulosti odlesněn pastvou dobytka (z této skutečnosti vychází název, zavedený po roce 1945). Daleké výhledy, které poskytoval, umožnily jeho využití k ostraze celého kraje. Naposledy zde strážní službu konali rakouští vojáci v zimě 1806–7.

Dolský mlýn v Českém Švýcarsku

Dolský mlýn v Českém Švýcarsku

Romantický Dolský mlýn neleznete na soutoku řeky Kamenice a Jetřichovické Bělé, přibližně 1,5 km od obce Kamenická Stráň a 3 km od obce Jetřichovice v národním parku České Švýcarsko.

Pravčická brána – symbol Národního parku České Švýcarsko

Pravčická brána – symbol Národního parku České Švýcarsko

Pravčická brána je jedna z nějvětších přirozených skalních bran na našem kontinentu. Její rozměry jsou úctyhodné, přesto se při pohledu z blízka zdají býti ještě větší.

Hřensko – nejníže položené sídlo v České republice

Hřensko – nejníže položené sídlo v České republice

Hřensko, vstupní brána do národního parku České Švýcarsko, je malebná obec. S 115 m n. m. je nejníže položenou obcí v ČR.

Ferdinandova soutěska

Ferdinandova soutěska

Soutěska se nachází mezi Srbskou Kamenicí a Dolským mlýnem. Je lemována působivými skalními stěnami, které dosahují výšky až 80 metrů.

Křinická cyklostezka v Českosaském Švýcarsku

Křinická cyklostezka v Českosaském Švýcarsku

Projeďte se divočinou Českosaského Švýcarska na kole. Jedná se o přeshraniční trasu, která vede jedinečnou krajinou obou národních parků. Středně náročná cyklotrasa má celkovou délku 44 km a jde o asfaltový nebo štěrkový povrch.

Dětské hřiště na Mezní louce – lesní zážitkový areál

Dětské hřiště na Mezní louce – lesní zážitkový areál

Hřiště (lesní zážitkový areál) na Mezní Louce vznikl v blízkosti největšího skalního mostu Evropy, Pravčické brány, jejíž dřevěný model je jedním z hlavních lákadel areálu. Mimo to je k dispozici dalších sedm herních prvků.

Vyhlídka Ptačí kámen u Vysoké Lípy

Vyhlídka Ptačí kámen u Vysoké Lípy

Skalní vyhlídku Ptačí kámen najdete pod divokým kaňonem Kamenice na dosah obce Vysoká Lípa. Výhled je především na okolí a do údolí řeky Kamenice.

Köglerova naučná stezka Krásnolipskem – nejstarší naučná stezka v Čechách

Köglerova naučná stezka Krásnolipskem – nejstarší naučná stezka v Čechách

Při procházkách tichými lesy na západ od Krásné Lípy, můžete narazit na očíslované informační tabule s poučnými texty. U mnohých z nich si nelze nevšimnout nápaditých pomůcek či odpočinkových míst. Jedná se o Köglerovu naučnou stezku Krásnolipskem, nejstarší přírodovědnou naučnou stezkou v Čechách.

Skalní průrva Úzké schody u Jetřichovic

Skalní průrva Úzké schody u Jetřichovic

Úzké schody mezi Jetřichovicemi a Doubicí jsou jednou z nejzajímavějších partií Národního parku České Švýcarsko. Jedná se o úzké skalní průlezy (tzv. Myší díry, úzké místy na šířku ramen) a trhliny, které jsou zpřístupněny železnými žebříky.

Gabrielina stezka – nejoblíbenější turistická trasa Českosaského Švýcarska

Gabrielina stezka – nejoblíbenější turistická trasa Českosaského Švýcarska

Tradiční promenádní cesta spojuje Pravčickou bránu s Mezní Loukou. Byla pojmenována podle sestry knížete Edmunda Claryho-Aldringena, průkopníka zdejší turistiky. Stezka vede po úpatí Křídelních stěn nejkrásnějšími partiemi Českého Švýcarska.

Chráněná krajinná oblast Labské pískovce

Chráněná krajinná oblast Labské pískovce

CHKO Labské pískovce je tvořena řadou soutěsek a kaňonů, které jsou obklopené věžemi a masivy místy tvořícími skalní města. Vznikla v roce 1972 na ploše 324 km² s cílem ochrany pískovcové krajiny, rozsáhlých přirozených lesů i kulturních památek, zejména lidové architektury.

Naučná stezka Jetřichovické stěny – procházka Českým Švýcarskem

Naučná stezka Jetřichovické stěny – procházka Českým Švýcarskem

Osmikilometrová naučná stezka provádí návštěvníky přes trojici známých vyhlídek z Jetřichovic okolo skalního hrádku Šaunštejn do Vysoké Lípy. Na 16 zastaveních turisté získají vhled do kulturně-historických i aktuálních přírodních témat.

Vyhlídka Belvedér – nejhezčí vyhlídka na České Švýcarsko

Vyhlídka Belvedér – nejhezčí vyhlídka na České Švýcarsko

Nejstarší a jednou z nejhezčích upravených vyhlídek v Národním parku České Švýcarsko je vyhlídka Belvedér. Je z ní krásný výhled do 130 m hlubokého kaňonu řeky Labe a na stolové hory Zirkelstein a Kaiserkrone na německé straně hranice.

Národní park České Švýcarsko – patří k nejkrásnějším místům v Evropě

Národní park České Švýcarsko – patří k nejkrásnějším místům v Evropě

Prozatím nejmladším národním parkem v České republice je Národní park České Švýcarsko, vyhlášený dne 1.1.2000 na celkové rozloze 79 km². Leží v Ústeckém kraji a přiléhá ke státní hranici, kde na něj navazuje Národní park Saské Švýcarsko (Nationalpark Sächsische Schweiz).

Další aktuality

1.8.
2021
Výlety plné popela a lávy: jak dobře znáte naše sopky?

Výlety plné popela a lávy: jak dobře znáte naše sopky?

Severozápadní Čechy | Příroda
31.7.
2021
Zákupy, Ploskovice a Konopiště: luxusní sídla Habsburků

Zákupy, Ploskovice a Konopiště: luxusní sídla Habsburků

Severozápadní Čechy | Památky
30.7.
2021
Jediný skalničkový skleník si prohlédnete v Teplicích

Jediný skalničkový skleník si prohlédnete v Teplicích

Severozápadní Čechy | Příroda
27.7.
2021
Exotické Rajské ostrovy naleznete v Děčíně

Exotické Rajské ostrovy naleznete v Děčíně

Severozápadní Čechy | Příroda