!

Upozornění: Vzhledem k aktuálním vládním opatřením jsou akce a provoz turistických cílů výrazně omezeny. Doporučujeme před vlastní návštěvou ověření u organizátora.

Úvod > Aktuality > #světovéČesko a Pravčická brána, největší skalní brána Evropy
#světovéČesko a Pravčická brána, největší skalní brána Evropy
"> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> ">
Příroda

#světovéČesko a Pravčická brána, největší skalní brána Evropy

Vydáno 17. října 2020
Jeden z divů světa a brána bran, jíž prý andělé vstupují do nebe: tak se v průvodcích národního parku České Švýcarsko píše o Pravčické bráně. Není divu: je symbolem parku a jedním z nejvyhledávanějších a nejoblíbenějších míst. Přesto vás tu většinou nečeká žádný nával – a kdyby přece, můžete před lidmi utéct přes spousty dalších schodů na okolní vyhlídky.

Pískovcové, křehké a úchvatné umění přírody

Pravčická brána v národním parku České Švýcarsko coby největší pískovcová skalní brána Evropy a Landscape Arch v národním parku Arches, USA, jeden z nejdelších skalních oblouků světa.
 
Pravčická brána
Landscape Arch
Největší pískovcová skalní brána Evropy je zároveň považovaná za nejkrásnější přírodní útvar celého Českého Švýcarska. Zblízka se dokonce Pravčická brána zdá mnohem větší, než jaké jsou její nejčastěji uváděné rozměry: rozpětí téměř 27 metrů, výška klenby 16 metrů a šířka sedm až osm metrů.

Je krásnější a větší než jiné skalní brány? Určitě ano, hlavně proto, že je „naše“. Jedinečná je i svým zasazením do okolní krajiny plné lesů, skalních věží a stěn, úzkých soutěsek a kopců. Ostatně právě kvůli skvělým výhledům sem lidé putovali už před 250 lety.
 

Na Pravčickou bránu v nosítkách nebo na koni

Že si vymýšlíme? Kdepak, na rozdíl od jiných míst, kam turisté pronikli až v druhé polovině 19. století, Pravčická brána přitahovala zvídavé výletníky skutečně už o sto let dříve. Promenádní stezku z Hřenska ke Třem pramenům a dál k impozantní kamenné bráně nechal kníže Edmund Clary-Aldringen upravit už v roce 1833. Dnes již zaniklá cesta mívala pískovcovou dlažbu, po klenutém můstku přecházela přes vodní náhon k pilám a pro pohodlí návštěvníků tehdy byla částečně odtesána i skalní stěna. Dodejme, že komfort pro výletníky ale zacházel mnohem dál: v Hřensku se dal najmout mezek, kůň s vodičem anebo dokonce nosítka.

Také další služby v okolí se během 19. století rozšiřovaly: dva roky po zprovoznění Edmundovy soutěsky na řece Kamenici dal kníže na Mezní Louce postavit Grandhotel, zařízení s 35 pokoji, salony, knihovnou, čítárnou a kuřárnou. Rozlehlá stavba sloužila knížecí rodině a jejím hostům, ubytovávali se tu také nejbohatší hosté. Vznikly tu tehdy módní klimatické lesní lázně, kde se dokonce plánovalo využití pro místní minerální prameny.
 

Gabrielina stezka: cesta plná výhledů

S vylepšením se nezapomnělo ani na Pravčickou bránu: malý, kůrou pobitý domek, sloužící jako výčep, v roce 1881 nahradil výletní zámeček Sokolí hnízdo a vznikla také promenádní cesta směrem k Mezní Louce, které se dnes říká Gabrielina stezka. Okruh se tak uzavřel: kdo přijíždí do Českého Švýcarska autem a chce vidět Pravčickou bránu, zaparkuje buď v Hřensku nebo na Mezní Louce. Ke Třem pramenům se dá dojet autobusem nebo výletním vláčkem (jezdí do konce října) a pak můžete projít celou naučnou stezku od Tří pramenů přes Pravčickou bránu a po Gabrielině stezce dojít až na Mezní Louku.

Šest kilometrů dlouhou trasou od Tří pramenů až na Mezní Louku vás budou provázet dva zkušení průvodci: sice jsou jen namalovaní na informačních panelech, ale o národním parku ví skutečně všechno. Tím prvním je Elisalex, manželka knížete Edmunda Clary-Aldringena, druhým pak profesionální strážce národního parku. Na každém zastavení také objevíte obrázek pískovcového patníku, který ukazuje, kolik kilometrů zbývá do cíle a jak dlouho vám bude cesta ještě trvat.
 

Pohled zdálky

Časy, kdy se téměř až pod impozantní skalní oblouk dalo vyjet na koni anebo se po bráně chodilo jako po kamenném mostě, jsou už dávno pryč: k Sokolímu hnízdu se dostanete jen pěšky a nahoru na skalní oblouk se naposled dalo dostat v roce 1982. Od té doby je vstup na samotnou bránu zakázán, ale když se vydáte po schodech vzhůru na skalní vyhlídky, uvidíte alespoň zbytky starého kamenného můstku a letitých, v pískovci prochozených cest. Jsou malou nápovědou, co by s bránou udělaly záplavy turistů: přestože se po oblouku chodilo přibližně „jen“ 250 let, výletníci ztenčili pískovec téměř o 60 až 70 centimetrů. Zákaz vstupu tak pro nejkrásnější přírodní útvar Českého Švýcarska znamená oddálení jeho zániku i zachování pohádkové brány pro další generace.

Pokud vyšplháte k vyhlídkám až nahoře na hřebeni proti Pravčické bráně, čeká vás fantastická podívaná nejenom na slavný skalní útvar, ale i na Pravčický důl, Malý Pravčický kužel i úchvatné Stříbrné stěny.
 

Slavné skalní brány

  • Pravčická brána je z našich skalních bran největší, ale rozhodně ne jediná: v Česku totiž objevíte plno dalších, mnohem méně známých skalních bran a skalních oken. Z těch větších to jsou například Malá Pravčická brána, Zkamenělý zámek, kamenná brána v Broumovských stěnách nebo Skalní brána u Ralska, malou skalní bránu najdete u Jestřebických pokliček na Kokořínsku, další brána stojí u Milštejna, k dokonalosti vybroušená je skalní brána zvaná Ptačí polibek nebo Sokolí pusinky v Příhrazských skalách.
  • Pravčická brána se sice neobjevila ve Hře o trůny, ale zato stojí a ještě dlouho stát bude. Skalní brána zvaná Azurové okno takové štěstí neměla: jedna z nejznámějších turistických atrakcí na Maltě, která byla kulisou hned v několika filmech, se v roce 2017 zřítila do moře.
  • Rájem skalních bran je Národní park Arches / Arches National Park ve východním Utahu, severně od města Moab v USA. Byl vyhlášen v roce 1929 a nachází se tu přibližně dva tisíce přírodních pískovcových oblouků; bohužel každý rok se některý z nich zřítí. Pověstné jsou zejména Double Arch a Delicate Arch, s pouhými 16 metry výšky maskot národního parku. Svou křehkostí překvapuje Landscape Arch, s 88 metry jeden z nejdelších skalních oblouků světa. Na první pohled je jasné, že se blíží jeho konec: v nejtenčím místě skála měří necelé dva metry. Ovšem na pád jednoho z nejdelších přírodních mostů světa se čeká už pěknou řádku let, takže patrně hned tak to nebude.
Za bizarními skalními útvary v okolí Doks

Za bizarními skalními útvary v okolí Doks

Nabízíme vám cyklistický výlet do míst, kam se před rokem 1990 nesmělo, ačkoliv se jedná o jeden z nejromantičtějších koutů v okolí Doks.

Velké Tiské stěny

Velké Tiské stěny

Velmi atraktivní turistický cíl Velké Tiské stěny je součástí komplexu Tiské stěny, které představují nejdokonaleji vyvinuté pískovcové skalní město v chráněné krajinné oblasti Labské pískovce.

Pravčická brána - symbol Národního parku České Švýcarsko

Pravčická brána - symbol Národního parku České Švýcarsko

Pravčická brána je jedna z nějvětších přirozených skalních bran na našem kontinentu. Její rozměry jsou úctyhodné, přesto se při pohledu z blízka zdají býti ještě větší.

Skalní brána u Kotýřiny

Skalní brána u Kotýřiny

Tři žulové balvany tvoří nedaleko obce Kotýřina na Kovářovsku skalní bránu. Jedná se v podstatě o přírodní dolmen – balvany na sobě leží tak, že mezi nimi vzniká okno.

Hřensko - nejníže položené sídlo v České republice

Hřensko - nejníže položené sídlo v České republice

Hřensko, vstupní brána do národního parku České Švýcarsko, je malebná obec. S 115 m n. m. je nejníže položenou obcí v ČR.

Pravčická brána - největší přirozená skalní brána Evropy v České republice

Pravčická brána - největší přirozená skalní brána Evropy v České republice

Pravčická brána je považována za nejkrásnější přírodní útvar Českého Švýcarska a tvoří symbol celé oblasti. Je tvořena jedním obloukem a její rozměry jsou úctyhodné: rozpětí oblouku u dna je 26,5 m, výška otvoru 16 m, šířka 7 - 8 m, minimální tloušťka 3 m, vrcholová plošina brány je 21 m nad jejím dnem.

Skalní brána u Milštejna

Skalní brána u Milštejna

Skalní masiv (562 m) s nepatrnými zbytky středověkého hradu Milštejna leží v lesích nedaleko Cvikova.

Naučná stezka Okolím Hřenska - to nejlepší z Českého Švýcarska

Naučná stezka Okolím Hřenska - to nejlepší z Českého Švýcarska

Naučná stezka vznikla již během sedmdesátých let dvacátého století a prochází po nejzajímavějších místech Českého Švýcarska. Tvoří okruh, který začíná v obci Hřensko, pokračuje k Pravčické bráně a do obcí Mezní Louka a Mezná, dále k Edmundově soutěsce a zpět do Hřenska.

Malá Pravčická brána

Malá Pravčická brána

Malá Pravčická brána je přírodní skalní oblouk, která stejně jako Pravčická brána vznikla selektivním zvětráváním a odnosem kvádrových pískovců lavicovité odlučnosti. Na rozdíl od její větší sestry se však můžete projít nad jejím obloukem, kde byla upravena kovová vyhlídka.

Chráněná krajinná oblast Labské pískovce

Chráněná krajinná oblast Labské pískovce

CHKO Labské pískovce je tvořena řadou soutěsek a kaňonů, které jsou obklopené věžemi a masivy místy tvořícími skalní města. Vznikla v roce 1972 na ploše 324 km² s cílem ochrany pískovcové krajiny, rozsáhlých přirozených lesů i kulturních památek, zejména lidové architektury.

Výletní zámeček Sokolí hnízdo u Pravčické brány

Výletní zámeček Sokolí hnízdo u Pravčické brány

K Pravčické bráně patří neodmyslitelně výletní zámeček Sokolí hnízdo. Začátkem 19. století stával u Pravčické brány malý kůrou pobitý domek, sloužící jako výčep. Teprve roku 1881 zde nechal majitel panství kníže Edmund Clary-Aldringen vystavět výletní zámeček nazvaný trefně Sokolí hnízdo.

Skalní město Ostaš u Police nad Metují

Skalní město Ostaš u Police nad Metují

Stolová hora Ostaš z kvádrových pískovců a skalními útvary je dominantou Polické kotliny. Leží v Chráněné krajinné oblasti Broumovsko nedaleko Adršpašsko-teplických skal. Skalní město Ostaše se skládá ze dvou menších skalních měst zvaných Horní a Dolní labyrint.

Kyjovská skalní stezka

Kyjovská skalní stezka

Důmyslně vybudovaná trasa vede skalnatým terénem s množstvím schodů a žebříků, ale také výhledů na různé skalní útvary. Ve skalách ji vybudoval Horským spolek v letech 1905 – 1906.

Další aktuality