Úvod > Aktuality > #světovéČesko a krásný pohled na českou Fudži
Příroda

#světovéČesko a krásný pohled na českou Fudži

  • Vydáno16. dubna 2020
Růžová hora v Českém Švýcarsku si svou přezdívku Česká anebo Děčínská Fudžijama zaslouží. Obě hory spojuje sopečný původ, osamocená dominantní poloha i kouzelné fotografie, na nichž se z mlhy a mraků vynořují typické vrcholové kužely.

Česká Fudžijama. Růžová hora, neboli Růžák, je nepřehlédnutelný vrchol Českého Švýcarska

Růžovský vrch
Fudži
Pro Japonsko je zasněžený vrchol posvátné hory kulisou hlavního města, Česká Fudži ale mívá sněhovou čepici jen v zimě a jen občas.

Říká se, že kvůli bukovým lesům se nahoru na Růžovský vrch vyplatí šplhat hlavně v době, kdy je přes stromy bez listí vidět do okolí. Díky tomu ani v hlavní sezoně není na úzkých lesních pěšinkách nijak velký nával. Mnozí si ale túru na vrchol rozmyslí: na obě Fudži je beztak nejhezčí pohled z dálky.
 

Růžovský vrch: šestkrát menší než originální Fudži

Kdybyste chtěli obě hory poměřit co do výšky, Růžovských vrchů (619 metrů) by se do japonské Fudži (3 776 metrů) naskládalo šest a ještě kousek. Jména obou hor jsou prastará: název japonské hory se točí kolem bohyně ohně původních obyvatel, zatímco Růžovskému vrchu dali název Keltové a jeho původ se odvíjí od slova ros, mohutný. Na vrchol pak vede žlutě značená trasa ze dvou stran, a to ze Srbské Kamenice a z Růžové.

Germánské kmeny prý Růžovský vrch uctívaly jako sídlo bohů, bájný Ásgard. Během věků na jeho vrcholu stávalo několik staveb, od kaple přes vojenskou pozorovatelnu až po zatím poslední pokus, hostinec ve švýcarském stylu s rozhlednou. Ten tu v roce 1881 nechal vybudovat tehdejší majitel panství Edmund Clary-Aldringen, restaurace ale nakonec vyhořela a vyhlídková věž byla krátce před druhou světovou válkou stržena. Stavby dnes připomínají jen schodiště a zbytky zdí.
 

Pohádkové výhledy i místa

Podívanou na Růžovský vrch a stolové hory v okolí si užijete z mnoha míst Českého Švýcarska. Když se budete držet naučné stezky Růžová, která ale přes samotný vrchol České Fudži nevede, užijete si kromě výhledů na Růžák také Kamenickou Stráň s roubenými i hrázděnými stavbami lužické lidové architektury anebo zříceninu Dolského mlýna, který znáte například z pohádek Pyšná princezna nebo Peklo s princeznou. Stejná naučná stezka vede také na Pastevní vrch k maličké rozhledně Růženka.

Kuriozitou je zděný větrný mlýn z roku 1844, který slouží jako stylový penzion. Leží jižně od Růžové kousek od silnice do Bynovce a vede k němu krátká naučná stezka; rodiny s dětmi se na ní hravou formou seznámí s místními živočichy a rostlinami.
 

Malíři, sopky a trasy pro trénované výletníky

Oba kopce si zamilovali umělci. Zatímco Růžovský vrch poznáte například na obraze Poutník nad mořem mlh od německého malíře Caspara Davida Friedricha, nejznámějším dílem o japonské hoře je 36 pohledů na horu Fudži, mistrovské dílo malířů Kacušika Hokusaie a Hirošige Andó. Oblíbeným motivem je také pohled na Fudži, zrcadlící se na hladině jezera Kawaguči.

Zatímco svahy Růžovského vrchu se od jara do podzimu mění ve zvlněné zelené moře, svahy Fudži pokrývá sopečný popel a zeleň tu nemá šanci. Při pohledu z dálky se zdá, že vrchol je rozdělený na několik menších kopců. Šest menších návrší, takzvané okvětní plátky Fudži, lemují kruhový sopečný kráter s průměrem asi 700 metrů. Z výbuchu ale strach mít nemusíte, poslední erupce byla zaznamenaná v roce 1707. A čas výstupu? Podle průvodců jsou pro túry nejvhodnější týdny od 1. července do 27. srpna, kdy jsou otevřené turistické chaty. Také teplota je v té době příznivá: na zasněženém vrcholu bývá přibližně 6 °C. Co se nemění je délka a náročnost tras: vesměs zdolávají převýšení od 1 350 do 2 300 metrů.
 

Víte, že?

  • Protože Fudži byla posvátnou horou, až do roku 1872 směli na vrchol vyjít jen muži, vyznavači šintoismu a buddhismu. Dnes každý rok navštíví horu asi 200 000 lidí, z nichž přibližně třetinu tvoří cizinci.
  • Na vrchol vede několik upravených cest. Výstup je poměrně náročný, sopečná struska se pod nohama chová stejně jako písek. U některých lidí se navíc ve vyšších nadmořských výškách může objevit výšková nemoc, která se projeví zejména bolestmi hlavy, pocity na zvracení, nevolnostmi a špatným dýcháním
  • Ještě jednu věc mají japonská a česká Fudži společnou: obě hory leží v národních parcích, kde se smí chodit jen po značených cestách.
  • Dalším, o poznání větším dvojčetem Fudži je Mount Taranaki / Mount Egmont (2 518 metrů) na Novém Zélandu. Fudži se podobná natolik, že si ji dokonce „zahrál“ v několika filmech, například v Posledním samuraji.
 
 
 
Národní park České Švýcarsko – patří k nejkrásnějším místům v Evropě

Národní park České Švýcarsko – patří k nejkrásnějším místům v Evropě

Prozatím nejmladším národním parkem v České republice je Národní park České Švýcarsko, vyhlášený dne 1.1.2000 na celkové rozloze 79 km². Leží v Ústeckém kraji a přiléhá ke státní hranici, kde na něj navazuje Národní park Saské Švýcarsko (Nationalpark Sächsische Schweiz).

Naučná stezka Růžová

Naučná stezka Růžová

Naučná stezka Růžová prochází územím Národního parku České Švýcarsko a Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce. Jedná se o okružní trasu na které se dozvíte zajímavosti z přírody a bohaté historie nádherné krajiny mezi obcemi Růžová a Jetřichovice.

Gabrielina stezka – nejoblíbenější turistická trasa Českosaského Švýcarska

Gabrielina stezka – nejoblíbenější turistická trasa Českosaského Švýcarska

Tradiční promenádní cesta spojuje Pravčickou bránu s Mezní Loukou. Byla pojmenována podle sestry knížete Edmunda Claryho-Aldringena, průkopníka zdejší turistiky. Stezka vede po úpatí Křídelních stěn nejkrásnějšími partiemi Českého Švýcarska.

Vyhlídky Ponorka a Žába u České Kamenice

Vyhlídky Ponorka a Žába u České Kamenice

Kunratický vrch (505 m), dříve nazývaný také Eliášův, je zalesněný čedičový kopec, ležící nad jihovýchodním okrajem Kunratic, asi 1,5 km severně od České Kamenice. K jižní straně přiléhá pískovcový hřbet, na jehož jižním svahu jsou upravené skalní vyhlídky Ponorka a Žába.

Hrad Šaunštejn

Hrad Šaunštejn

Necelý kilometr severně od obce Vysoká Lípa v Českém Švýcarsku lze spatřit výrazný pískovcový blok, kde v dobách minulých stával skalní hrad Šaunštejn. Skýtá nádherné výhledy na malebné okolí Vysoké Lípy, na části Českého Švýcarska s nejvýraznějším Růžovským vrchem.

Růžovský vrch v Českém Švýcarsku – Děčínská Fudžijama

Růžovský vrch v Českém Švýcarsku – Děčínská Fudžijama

Růžovský vrch si díky své mohutnosti, kterou dominuje zdejší krajině, vysloužil přezdívku Děčínská Fudžijama. Lidově se mu říká jednoduše Růžák. Podobnost se vzdáleným asijským vulkánem dokládá nejen majestátní vzhled, ale také společný, sopečný původ.

Mariina vyhlídka v Českém Švýcarsku

Mariina vyhlídka v Českém Švýcarsku

Mariina vyhlídka u Jetřichovic v Českém Švýcarsku má nový altán. Pro své úchvatné výhledy na další skály, například Jetřichovické skalní město, zříceninu hradu Falkenštejn či Bukovou horu, patří k nejvyhledávanějším turistickým cílům. Vyhlídkový altánek je jedním ze symbolů Českého Švýcarska.

Vyhlídka Ptačí kámen u Vysoké Lípy

Vyhlídka Ptačí kámen u Vysoké Lípy

Skalní vyhlídku Ptačí kámen najdete pod divokým kaňonem Kamenice na dosah obce Vysoká Lípa. Výhled je především na okolí a do údolí řeky Kamenice.

Skalní vyhlídka Vilemínina stěna v Jetřichovicích

Skalní vyhlídka Vilemínina stěna v Jetřichovicích

Báječné výhledy a skvělou procházku přírodou, to vše nabízí Vilemínina vyhlídka v Jetřichovických stěnách. Pokud se na tuto oblíbenou vyhlídku Českého Švýcarska vypravíte, objevíte pravé kouzlo přírody.

Další aktuality

Botanická zahrada v Teplicích nabízí zajímavou podívanou i na podzim

Jedny z největších skleníků u nás, rozlehlý park, ale také akvária s rybami a rejnoky. To všechno nabízí Botanická zahrada v Teplicích, která je otevřena i v pozdním podzimnm čase. Oblíbený je takzvaný Křížovkářský záhon, kde návštěvníci najdou a na vlastní oči uvidí rostliny, o kterých do té doby věděli jen jako o slovech v křížovkách. Zahrada je pro veřejnost uzavřená vždy v pondělí, kdy je sanitární den. V ostatní dny je otevřená od 9:00 do 17:00 hodin.
Ústecký kraj | Příroda

Zoo Děčín zve do vylepšené Soví jeskyně

Znáte všechny naše sovy? Přijďte prozkoumat jejich zajímavý život do tzv. Soví jeskyně v Zoologické zahradě Děčín. Dozvíte se tu více o sovách, které u nás žijí nebo v České republice jen příležitostně hnízdí.
Ústecký kraj | Příroda

Přijďte se v sobotu bát do děčínské zoo!

Zoo Děčín bude první listopadovou sobotu, 4. listopadu 2023, opět patřit strašidlům. Návštěvníky čeká již tradiční akce spojená s dlabáním dýní a strašidelnými soutěžemi. I letos se mají návštěvníci na co těšit! Kromě dlabání dýní a soutěže o nejhezčí dýňové strašidlo vás čeká cesta za strašidly, na které bude nutné splnit mnoho zapeklitých strašidelných úkolů.
Ústecký kraj | Příroda

Úštěk bude na státní svátek opět plný českých řemesel

V den státního svátku, 28. října 2023, můžete vyrazit nasát atmosféru první republiky do města Úštěk, kde se uskuteční stylová oslava vzniku samostatného Československa – Den českých řemesel. Můžete se těšit na celodenní program s T. G. Masarykem a legionáři, vtipné rohovnické utkání, retro kapely, historickou střelnici, řemeslné dílničky a samozřejmě velký řemeslný jarmark!
Ústecký kraj | Kultura

Zámek v Benešově nad Ploučnicí zve na strašidla i ukončení sezóny

V pátek 27. října láká zámek v Benešově nad Ploučnicí na strašidelný večer plmý strašidel a nadpřirozených bytostí. Na státní svátek, tedy v sobotu 28. října, a poté ještě i na neděli 29. října připravil poslední letošní prohlídky zámeckých interiérů.
Ústecký kraj | Památky

Skalní město Tisá a jeho okolí je ideálním tipem na podzimní túru

Přemýšlíte, kam vyrazit na hezký podzimní výlet, ale ještě jste se nerozhodli? Máme pro vás skvělý tip na pěknou túru ve skalách – naplánujte si vycházku do míst, plného bizarních skalních útvarů, kde se točila spousta filmů, do Tiských stěn a Ostrovských nebo Rájeckých skal. Budete procházet místy, která posloužila filmařům k vytvoření fantasy říše Narnie nebo k natáčení filmů Dva na koni, jeden na oslu či Tenkrát v ráji.
Ústecký kraj | Příroda

Na zámku ve Velkém Březně se bude mlsat

Státní zámek Velké Březno láká v sobotu 14. října na unikátní, gurmánskou prohlídku zámku, při které se bude mlsat. A na co dobrého se můžete těšit? Na speciální gurmánské prohlídkce ochutnáte nejrůznější vybrané lahůdky a pochutiny. Návštěva je spojená s výkladem o zvláštnostech a historii pochutin ze svatební hostiny jedné z členek rodiny Chotků.
Ústecký kraj | Zážitky

Prožijte podzim na vesnici v Zubrnicích

Během víkendu 14. a 15. října 2023 ožije Muzeum v přírodě Zubrnice tradičním programem Podzim na vesnici. Návštěvníci si budou moci vyzkoušet vybrané zemědělské činnosti. Po oba dva dny tu můžete uchopit do ruky cep a vymlátit na mlatu zrno, které následně „fukar“ vyčistí od plev. Vyzkoušet můžete také zpracování lněného stonku na vlákno, jeho lámání na mědlici nebo česáním na vochlovací stolici. Seznámí vás tu s tím, jakým způsobem si lze stočit provázek na jednoduchém provaznickém stroji.
Ústecký kraj | Kultura