Úvod > Aktuality > #světovéČesko a krásný pohled na českou Fudži

#světovéČesko a krásný pohled na českou Fudži

Vydáno 16. dubna 2020 Příroda
Růžová hora v Českém Švýcarsku si svou přezdívku Česká anebo Děčínská Fudžijama zaslouží. Obě hory spojuje sopečný původ, osamocená dominantní poloha i kouzelné fotografie, na nichž se z mlhy a mraků vynořují typické vrcholové kužely.
Pro Japonsko je zasněžený vrchol posvátné hory kulisou hlavního města, Česká Fudži ale mívá sněhovou čepici jen v zimě a jen občas. Říká se, že kvůli bukovým lesům se nahoru na Růžovský vrch vyplatí šplhat hlavně v době, kdy je přes stromy bez listí vidět do okolí. Díky tomu ani v hlavní sezoně není na úzkých lesních pěšinkách nijak velký nával. Mnozí si ale túru na vrchol rozmyslí: na obě Fudži je beztak nejhezčí pohled z dálky.
 

Růžovský vrch: šestkrát menší než originální Fudži

Kdybyste chtěli obě hory poměřit co do výšky, Růžovských vrchů (619 metrů) by se do japonské Fudži (3 776 metrů) naskládalo šest a ještě kousek. Jména obou hor jsou prastará: název japonské hory se točí kolem bohyně ohně původních obyvatel, zatímco Růžovskému vrchu dali název Keltové a jeho původ se odvíjí od slova ros, mohutný. Na vrchol pak vede žlutě značená trasa ze dvou stran, a to ze Srbské Kamenice a z Růžové.

Germánské kmeny prý Růžovský vrch uctívaly jako sídlo bohů, bájný Ásgard. Během věků na jeho vrcholu stávalo několik staveb, od kaple přes vojenskou pozorovatelnu až po zatím poslední pokus, hostinec ve švýcarském stylu s rozhlednou. Ten tu v roce 1881 nechal vybudovat tehdejší majitel panství Edmund Clary-Aldringen, restaurace ale nakonec vyhořela a vyhlídková věž byla krátce před druhou světovou válkou stržena. Stavby dnes připomínají jen schodiště a zbytky zdí.
 

Pohádkové výhledy i místa

Podívanou na Růžovský vrch a stolové hory v okolí si užijete z mnoha míst Českého Švýcarska. Když se budete držet naučné stezky Růžová, která ale přes samotný vrchol České Fudži nevede, užijete si kromě výhledů na Růžák také Kamenickou Stráň s roubenými i hrázděnými stavbami lužické lidové architektury anebo zříceninu Dolského mlýna, který znáte například z pohádek Pyšná princezna nebo Peklo s princeznou. Stejná naučná stezka vede také na Pastevní vrch k maličké rozhledně Růženka.

Kuriozitou je zděný větrný mlýn z roku 1844, který slouží jako stylový penzion. Leží jižně od Růžové kousek od silnice do Bynovce a vede k němu krátká naučná stezka; rodiny s dětmi se na ní hravou formou seznámí s místními živočichy a rostlinami.
 

Malíři, sopky a trasy pro trénované výletníky

Oba kopce si zamilovali umělci. Zatímco Růžovský vrch poznáte například na obraze Poutník nad mořem mlh od německého malíře Caspara Davida Friedricha, nejznámějším dílem o japonské hoře je 36 pohledů na horu Fudži, mistrovské dílo malířů Kacušika Hokusaie a Hirošige Andó. Oblíbeným motivem je také pohled na Fudži, zrcadlící se na hladině jezera Kawaguči.

Zatímco svahy Růžovského vrchu se od jara do podzimu mění ve zvlněné zelené moře, svahy Fudži pokrývá sopečný popel a zeleň tu nemá šanci. Při pohledu z dálky se zdá, že vrchol je rozdělený na několik menších kopců. Šest menších návrší, takzvané okvětní plátky Fudži, lemují kruhový sopečný kráter s průměrem asi 700 metrů. Z výbuchu ale strach mít nemusíte, poslední erupce byla zaznamenaná v roce 1707. A čas výstupu? Podle průvodců jsou pro túry nejvhodnější týdny od 1. července do 27. srpna, kdy jsou otevřené turistické chaty. Také teplota je v té době příznivá: na zasněženém vrcholu bývá přibližně 6 °C. Co se nemění je délka a náročnost tras: vesměs zdolávají převýšení od 1 350 do 2 300 metrů.
 

Víte, že?

  • Protože Fudži byla posvátnou horou, až do roku 1872 směli na vrchol vyjít jen muži, vyznavači šintoismu a buddhismu. Dnes každý rok navštíví horu asi 200 000 lidí, z nichž přibližně třetinu tvoří cizinci.
  • Na vrchol vede několik upravených cest. Výstup je poměrně náročný, sopečná struska se pod nohama chová stejně jako písek. U některých lidí se navíc ve vyšších nadmořských výškách může objevit výšková nemoc, která se projeví zejména bolestmi hlavy, pocity na zvracení, nevolnostmi a špatným dýcháním
  • Ještě jednu věc mají japonská a česká Fudži společnou: obě hory leží v národních parcích, kde se smí chodit jen po značených cestách.
  • Dalším, o poznání větším dvojčetem Fudži je Mount Taranaki / Mount Egmont (2 518 metrů) na Novém Zélandu. Fudži se podobná natolik, že si ji dokonce „zahrál“ v několika filmech, například v Posledním samuraji.
 
 
 
Národní park České Švýcarsko - patří k nejkrásnějším místům v Evropě

Národní park České Švýcarsko - patří k nejkrásnějším místům v Evropě

Prozatím nejmladším národním parkem v České republice je Národní park České Švýcarsko, vyhlášený dne 1.1.2000 na celkové rozloze 79 km². Leží v Ústeckém kraji a přiléhá ke státní hranici, kde na něj navazuje Národní park Saské Švýcarsko (Nationalpark Sächsische Schweiz).

Naučná stezka Růžová

Naučná stezka Růžová

Naučná stezka Růžová prochází územím Národního parku České Švýcarsko a Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce. Jedná se o okružní trasu na které se dozvíte zajímavosti z přírody a bohaté historie nádherné krajiny mezi obcemi Růžová a Jetřichovice.

Gabrielina stezka - nejoblíbenější turistická trasa Českosaského Švýcarska

Gabrielina stezka - nejoblíbenější turistická trasa Českosaského Švýcarska

Tradiční promenádní cesta spojuje Pravčickou bránu s Mezní Loukou. Byla pojmenována podle sestry knížete Edmunda Claryho-Aldringena, průkopníka zdejší turistiky. Stezka vede po úpatí Křídelních stěn nejkrásnějšími partiemi Českého Švýcarska.

Vyhlídky Ponorka a Žába u České Kamenice

Vyhlídky Ponorka a Žába u České Kamenice

Kunratický vrch (505 m), dříve nazývaný také Eliášův, je zalesněný čedičový kopec, ležící nad jihovýchodním okrajem Kunratic, asi 1,5 km severně od České Kamenice. K jižní straně přiléhá pískovcový hřbet, na jehož jižním svahu jsou upravené skalní vyhlídky Ponorka a Žába.

Hrad Šaunštejn

Hrad Šaunštejn

Necelý kilometr severně od obce Vysoká Lípa v Českém Švýcarsku lze spatřit výrazný pískovcový blok, kde v dobách minulých stával skalní hrad Šaunštejn. Šaunštejn skýtá nádherné výhledy na malebné okolí Vysoké Lípy, na části Českého Švýcarska s nejvýraznějším Růžovským vrchem.

Růžovský vrch v Českém Švýcarsku – Děčínská Fudžijama

Růžovský vrch v Českém Švýcarsku – Děčínská Fudžijama

Růžovský vrch si díky své mohutnosti, kterou dominuje zdejší krajině, vysloužil přezdívku Děčínská Fudžijama. Lidově se mu říká jednoduše Růžák. Podobnost se vzdáleným asijským vulkánem dokládá nejen majestátní vzhled, ale také společný, sopečný původ.

Mariina vyhlídka v Českém Švýcarsku - do odvolání uzavřena

Mariina vyhlídka v Českém Švýcarsku - do odvolání uzavřena

Vyhlídkový altánek na Mariině skále je jedním z nejznámějších turistických cílů v Jetřichovických stěnách a stal se také jedním ze symbolů Českého Švýcarska. V současné době prochází rekonstrukcí a je od roku 2019 do odvolání uzavřena.

Vyhlídka Ptačí kámen u Vysoké Lípy

Vyhlídka Ptačí kámen u Vysoké Lípy

Skalní vyhlídku Ptačí kámen najdete pod divokým kaňonem Kamenice na dosah obce Vysoká Lípa. Výhled je především na okolí a do údolí řeky Kamenice.

Skalní vyhlídka Vilemínina stěna v Jetřichovicích

Skalní vyhlídka Vilemínina stěna v Jetřichovicích

Báječné výhledy a skvělou procházku přírodou, to vše nabízí Vilemínina vyhlídka v Jetřichovických stěnách. Pokud se na tuto oblíbenou vyhlídku Českého Švýcarska vypravíte, objevíte pravé kouzlo přírody.