10 nejkrásnějších míst Národního parku České Švýcarsko

Nejstarší a jednou z nejhezčích upravených vyhlídek v CHKO Labské pískovce je vyhlídka Belvedér. Je z ní krásný výhled do 130 m hlubokého kaňonu řeky Labe a na stolové hory Zirkelstein a Kaiserkrone na německé straně hranice.

Prozatím nejmladším národním parkem v České republice je Národní park České Švýcarsko, vyhlášený dne 1. 1. 2000 na celkové rozloze 79 km². Leží v Ústeckém kraji a přiléhá ke státní hranici, kde na něj navazuje Národní park Saské Švýcarsko (Nationalpark Sächsische Schweiz).

Romantický Dolský mlýn neleznete na soutoku řeky Kamenice a Jetřichovické Bělé, přibližně 1,5 km od obce Kamenická Stráň a 3 km od obce Jetřichovice v národním parku České Švýcarsko.

Úzké schody mezi Jetřichovicemi a Doubicí jsou jednou z nejzajímavějších partií Národního parku České Švýcarsko. Jedná se o úzké skalní průlezy (tzv. Myší díry, úzké místy na šířku ramen) a trhliny, které jsou zpřístupněny železnými žebříky.

Mariina vyhlídka u Jetřichovic v Českém Švýcarsku má nový altán. Pro své úchvatné výhledy na další skály, například Jetřichovické skalní město, zříceninu hradu Falkenštejn či Bukovou horu, patří k nejvyhledávanějším turistickým cílům. Vyhlídkový altánek je jedním ze symbolů Českého Švýcarska.

Osmikilometrová naučná stezka provádí návštěvníky přes trojici známých vyhlídek z Jetřichovic okolo skalního hrádku Šaunštejn do Vysoké Lípy. Na 16 zastaveních turisté získají vhled do kulturně-historických i aktuálních přírodních témat.

Údolí řeky Křinice patří od 19. století mezi oblíbené turistické cíle Českého Švýcarska. Místa však bývalo v minulosti hospodářsky významné také při plavení dříví do Saska.

Pravčická brána je považována za nejkrásnější přírodní útvar Českého Švýcarska a tvoří symbol celé oblasti. Je tvořena jedním obloukem a její rozměry jsou úctyhodné: rozpětí oblouku u dna je 26,5 m, výška otvoru 16 m, šířka 7 – 8 m, minimální tloušťka 3 m, vrcholová plošina brány je 21 m nad jejím dnem.

Důmyslně vybudovaná trasa vede skalnatým terénem s množstvím schodů a žebříků, ale také výhledů na různé skalní útvary. Ve skalách ji vybudoval Horským spolek v letech 1905 – 1906.

Skalní město Tiské stěny (613 m n. m.) leží na jižním okraji krušnohorského zlomu. V západním výběžku Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce vytvářejí spolu s Rájeckými stěnami, Ostrovskýmí stěnami a Vysokým Sněžníkem atraktivní turistickou a horolezeckou oblast.

Růžovský vrch si díky své mohutnosti, kterou dominuje zdejší krajině, vysloužil přezdívku Děčínská Fudžijama. Lidově se mu říká jednoduše Růžák. Podobnost se vzdáleným asijským vulkánem dokládá nejen majestátní vzhled, ale také společný, sopečný původ.