Úvod > Aktuality > Šťastná místa pana Wericha: vila na Kampě a chata u Velhartic
Šťastná místa pana Wericha: vila na Kampě a chata u Velhartic
"> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> ">
Kultura

Šťastná místa pana Wericha: vila na Kampě a chata u Velhartic

  • Vydáno21. února 2022
Bydlení na Kampě, jednom z nejmalebnějších a nejromantičtějších míst v Praze, patří už dlouhá desetiletí k bydlení snů. Národní umělec Jan Werich, divadelní a filmový herec, spisovatel a autor divadelních i filmových scénářů, to štěstí měl a dům, v němž žil pětatřicet let, je již několik let otevřený pro veřejnost a nabízí expozici věnovanou Osvobozenému divadlu i zajímavé akce. Co uvnitř najdete a jaká další místa měl slavný herec rád?

Werichovi předchůdci

V 16. století Kampa nepatřila mezi skvělé adresy, ale žili tu řemeslníci, kteří ke své práci potřebovali vodu – mlynáři, koželuhové nebo hrnčíři. Právě tehdy, přibližně před 450 lety, se začala psát historie dnešní Werichovy vily; tehdy ovšem šlo o docela obyčejnou koželužnu.

Přehlídka známých osobností, které se podepsaly na osudech Werichovy vily, začíná v 17. století Servácem Engelem. Ten koželužnu na Kampě založil a v roce 1648 spolu s dalšími Pražany a zaměstnanci rodinného podniku obsadili Staroměstskou mosteckou věž, aby pomohli zabránit vpádu Švédů do Starého Města.

Že Serváce Engela neznáte? Kdepak, určitě víte, o kom je řeč – za zásluhy byl povýšen do šlechtického stavu, získal přídomek z Engelsflussu a když v roce 1655 zakoupil panství v Mníšku pod Brdy, zrekonstruoval tamní zámek. Podle pověsti mu tamní sídlo pomáhal stavět čert a právě kvůli němu má zámek jen tři věže, tu čtvrtou už pekelník nestačil kvůli kohoutímu zakokrhání usadit na místo.

Koželuha Serváce vystřídal Josef Dobrovský, který působil jako vychovatel synů hraběte F. A. Nostice a bydlel v zahradním domku, který pro něj Nosticové nechali klasicistně přestavět. Na podzim 1945 se sem nastěhoval Jan Werich a z Dobrovského domku se stala Werichova vila.
 

Werichova vila dnes

V domě na břehu Čertovky Jan Werich žil až do smrti v roce 1980. Vilu poničily povodně roku 2002, kdy voda sahala až do prvního patra, po letech chátrání ji nechala městská část Praha 1 opravit a pronajala ji Nadaci Jana a Medy Mládkových, která pečuje také o blízké Museum Kampa.

Expozice ve vile připomíná všechny její významné obyvatele, hlavní roli ale hraje Jan Werich. Část se věnuje Osvobozenému divadlu, část mapuje Werichovy nejznámější filmy a jeho tvorbu pro děti. K vidění jsou originální kostýmy, které navrhl Jiří Trnka, zapůjčené z barrandovských studií, replika Golema i nejrůznější předměty z původní výbavy bytu. Otevřeno je denně, prohlídka ve Werichově bytě vyjde na 100 Kč pro dospělé a 60 Kč pro děti a studenty.
 

Werich v Údolí štěstí

Ač se jí říká Werichova, herci vila na Kampě nikdy nepatřila, byla mu přidělena jako obecní byt a celou dobu platil Praze nájem. Místo, které mu říkalo pane, musíte hledat úplně jinde: v údolí říčky Ostružné poblíž Velhartic, kde si Werich nechal v roce 1938 postavit chatu ve stylu staroanglických domků. Do svého „Údolí štěstí“, jak zapadlému koutu Šumavy říkal, Jan Werich jezdíval se svou ženou Zdenkou a kolií Hérou, tady rybařil, odpočíval, psal a dobíjel baterky. Často sem jezdívali i jeho přátelé z uměleckého světa, například Vlasta Burian, Miroslav Horníček, Ljuba Hermanová, Jaroslav Vojta, Zdeněk Štěpánek a další. Sem si také roku 1980 pro Wericha přišla smrt; odtud jej odvezli do nemocnice, kde se již neprobral k vědomí. Údolí štěstí bylo posledním místem, které spatřil.

Prohlédnout si je můžete i vy, a to díky 4,5 km dlouhé naučné stezce, která začíná na hradě Velhartice, vede údolím říčky Ostružné a končí u Werichovy chaty, která stojí jen kousek od silnice.
 

Co byste měli vědět o Werichově vile a o Kampě?

  • werichova vila cukrárnaCestovatelský server VirtualTourist zařadil Kampu na druhé místo v žebříčku nejkrásnějších městských ostrovů na světě. Na první příčce se umístil Ostrov svatého Ludvíka v Paříži, na třetí bělehradský Ada Ciganlija.
  • Pro veřejnost se na Kampě nově otevřel Rybářský domek, který budete znát z filmu Jak utopit Dr. Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách. Skauti spolu se spolkem místních obyvatel KamParta zde vytvořili komunitní centrum a prostor pro činnost dalších spolků.
  • V klubové zóně Werichovy vily najdete IF Café, cukrárnu pod taktovkou slavné cukrářky Ivety Fabešové.
  • Pro Werichovy přátele byla vila na Kampě vždy otevřená, proslavil se zejména pravidelný „návštěvní den“ na Štědrý den.
  • V menším bytě ve Werichově vile krátce žil i Jiří Voskovec. Když se v roce 1948 vrátil na Západ, byt po něm byl přidělen básníku Vladimíru Holanovi. Ten tu žil do roku 1968, kdy se odstěhoval do nedalekého domu v ulici U Lužického semináře.
  • Žádný starý pražský dům se neobejde bez strašidla a výjimkou není ani Werichova vila, kterou v noci prochází duch Modrého abbé, což byla přezdívka Josefa Dobrovského. Werich vyprávěl, že ho slýchá procházet domem, Holan s ním dokonce rozmlouval. Protože ale prý šlo o hodné strašidlo, vzájemně si na sebe zvykli.
  • Kampa a její originální atmosféra přitahovala umělce jako magnet; žili tu například malíř a ilustrátor Adolf Kašpar, Alois Mrštík, Karel Matěj Čapek-Chod, Eduard Kohout a Jiří Trnka.
  • v cestě podél zdi u Sovových mlýnů, je od roku 2022 umístěn soubor čtrnácti litinových reliéfů-kanálových poklopů.
  • Ikonickým místem, ležícím od Kampy jen pár kroků, je Velkopřevorské náměstí s Lennonovou zdí, kam každoročně 8. prosince v den tragického úmrtí jednoho z členů kapely Beatles přicházejí lidé zapálit svíčky a uctít jeho památku.
Werichovka – Werichova vila na Kampě

Werichovka – Werichova vila na Kampě

Muzeum Kampa ve vile otevřelo muzeum věnované Osvobozenému divadlu a jeho čelním představitelům, tedy Jiřímu Voskovcovi a Janu Werichovi. Prostor však dostali i další někdejší obyvatelé historické budovy – jazykovědec Josef Dobrovský nebo básník Vladimír Holan.

Soubor čtrnácti litinových reliéfů – kanálových poklopů na Kampě

Soubor čtrnácti litinových reliéfů – kanálových poklopů na Kampě

Na pražské Kampě, v cestě podél zdi u Sovových mlýnů, je umístěn soubor čtrnácti litinových reliéfů-kanálových poklopů. Cyklus, jehož autorem je Viktor Karlík, má název Hlasy z podzemí.

Michnovský letohrádek alias Rybářský dům na Kampě

Michnovský letohrádek alias Rybářský dům na Kampě

Malebný domeček na pražské Kampě budou znát všichni milovníci českých filmů, jako příbytek vodnické rodiny ze snímku Jak utopit Dr. Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách. V památkově chráněné budově vzniklo kulturní a komunitní centrum, které využívají skautské oddíly a obyvatelé Prahy.

IF Café – cukrárna ve Werichově vile

IF Café – cukrárna ve Werichově vile

Kavárna se nachází v klubové zóně Werichovy vily a je tak součástí stálé expozice. V nabídce jsou domácí designové zákusky, místní specialitou jsou dezerty spojené s lidmi, kteří jsou s historií domu spojeni.

Velhartická chalupa

Velhartická chalupa

Pronájem chalupy v šumavské vesničce.

Úhoř Pepík v secesní budově České pojišťovny v Praze

Úhoř Pepík v secesní budově České pojišťovny v Praze

Secesní budova České pojišťovny ve Spálené ulici je sama o sobě skvostem pražské architektury. Velkou raritou je zde však kašna pod schody, kde od roku 1914 plave živý úhoř. Ten současný je svého jména III.

Kampa – romantika v centru Prahy

Kampa – romantika v centru Prahy

Malý romantický ostrov Kampa na řece Vltavě v Praze nabízí prohlídku místa s malebnými domky a dávnou historií. Nepravý ostrov je od Malé Strany oddělen uměle vytvořenou mlýnskou strouhou zvanou Čertovka. Skupina domů, mezi nimiž Čertovka protéká, je označovaná jako Pražské Benátky.

Kanál Čertovka – pražské Benátky

Kanál Čertovka – pražské Benátky

Pražská Čertovka představuje místo, které odděluje Kampu od ostatní částí Malé Strany. Jedná se o uměle vytvořený vodní náhon, který ve 12. století vybudoval řád Maltézských rytířů, aby sloužil jako přívod vody do původních devíti malostranských mlýnů, které se kolem ostrova Kampy rozprostíraly.

Naučná stezka k chatě Jana Wericha u Velhartic

Naučná stezka k chatě Jana Wericha u Velhartic

Příjemná a nenáročná procházka začíná na romantickém velhartickém hradě a končící u chaty velikána české kulturní scény, Jana Wericha. Z městečka stezka uhýbá směrem k přírodní rezervaci Borek, kolem říčky Ostružné a končí u Werichovy chaty, která stojí jen kousek od silnice. Je dlouhá 4,5 km.

Werichova chata u Velhartic

Werichova chata u Velhartic

Werichova chata se nachází nedaleko Velhartic mezi ramenem říčky Ostružná a širokou mlýnskou strouhou.