V hebrejštině se slovo
golem používá pro člověkem oživenou sochu. I když se zprávy o takových bytostech objevily v různých koutech světa a příběh zpracovali třeba známí němečtí pohádkáři
bratři Grimmové,
pražský Golem je mezi těmito bytostmi skutečným pojmem. Koncem 16. století jej prý stvořil
Jehuda Löw ben Becalel (asi 1512–1609), tehdejší vrchní zemský rabín Českého království. Socha chránící
Židovské město se oživovala vložením tajemného
šému, předmětu v podobě kuličky či svitku. Pro toho, kdo mu do úst šém vložil, pak Golem pracoval a poslouchal jej tak dlouho, dokud jej zase nevyndal. Jednou prý rabbi zapomněl šém vyjmout a odešel do
Staronové synagogy sloužit tradiční pobožnosti. Golemovi ale zapomněl zadat práci, a tak když
hliněný obr ožil, v bezradnosti začal ničit vše, co mu přišlo pod ruku. Vyděšení lidé běželi pro rabbiho, ten přerušil modlitby a Golema zastavil; podle jedné verze se socha na místě rozpadla, podle jiné pouze zastavila. Ať tak či onak, rabbi se do synagogy vrátil, aby modlitby dokončil, ale Golema se už nikdy nepokusil oživit.
O tom, že v
ghettu muselo dojít k něčemu zvláštnímu, co později dalo vzniknout
známé legendě, napovídá žalm k počátku
sabbatu, který se ve
Staronové synagoze jako v jediném templu na světě zpívá při páteční bohoslužbě dvakrát. Prý tak dodnes připomíná den, kdy rabbi přerušil bohoslužbu a šel zkrotit svého hliněného sluhu.
Golemovo hliněné tělo dal
rabbi uložit na půdě synagogy, kam dodnes platí zákaz vstupu. Opatrnost vedla tak daleko, že dokonce nechal zrušit venkovní schodiště a na půdu se od té chvíle dalo vylézt jen po žebříku. Pár lidí se ovšem do zakázaného prostoru dostalo, například novinář a spisovatel
Egon Ervin Kisch. Zbytky Golema samozřejmě nenašel, a příběh tak dál čeká na své rozuzlení.
Kromě nejznámější podoby z filmové
komedie, kde se tvůrcem Golema z vypálené hlíny s obručemi na hrudi stal sochař
Jaroslav Horejc, je poměrně známá ilustrace
Mikoláše Alše pro knihu
Adolfa Weniga Věnec pražských pověstí z roku 1908. S Golemem se setkáte také v
Muzeu pražských pověstí a strašidel a dokonce i ve
virtuální realitě.
Zjistěte více o Golemovi, legendární hliněné bytosti oživené v 16. století, který je stále obestřen tajemstvím v historické Praze.
Golema vytvořil Jehuda Löw ben Becalel, tehdejší vrchní zemský rabín Českého království na konci 16. století.
Golem byl oživen vložením tajemného šému, který mohl být ve formě kuličky nebo svitku, do jeho úst.
Golem začal ničit vše kolem sebe, dokud ho rabbi nepřišel zastavit a šém nevyndal.
Tělo Golema bylo uloženo na půdě Staronové synagogy v Praze, kde platí zákaz vstupu.
Žalm je zpíván dvakrát jako připomínka dne, kdy rabbi přerušil bohoslužbu, aby zastavil Golema.
Kromě filmové komedie Císařův pekař existuje ilustrace Mikoláše Alše a Golem je tématem i v Muzeu pražských pověstí a strašidel.
Mezi známé osoby patří novinář a spisovatel Egon Ervin Kisch, který se dostal na zakázanou půdu synagogy.
S Golemem se můžete setkat ve virtuální realitě spojené s Muzeem pražských pověstí a strašidel.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.