Seznamte se: slavní hvězdáři a astronomové

Česká science centra, hvězdárny a planetária chystají na léto řadu novinek i poutavý program pro malé i velké návštěvníky. Na cestu za poznáním se mohou lidé vydat v Brně, Ostravě, Liberci, Plzni, Hradci Králové a v Olomouci. Všude tam nebude mít nuda šanci!

Na portálu Kudy z nudy vás provedeme dějinami astronomie, zastavíme se u velikánů jako byli Mikuláš Koperník či Galileo Galilei, a podíváme se i do Rudolfínské Prahy v době, kdy v ní žili Tycho Brahe a Johannes Kepler. Porovnáme starobylé i moderní hvězdné mapy a nakonec zamíříme do unikátních astronomických observatoří, hvězdáren a planetárií. Takže vzhůru ke hvězdám!

Koho fascinují astronomické jevy a pozorování hvězdné oblohy, ten si přijde letos na své. Kromě zatmění Venuše se v roce 2023 můžeme těšit i na výrazné měsíční zatmění nebo dobře pozorovatelnou kometu. Nebudou chybět ani pravidelné meteorologické roje Kvadrantidy, Perseidy, Tauridy a Geminidy.

Ze tmy se stal ohrožený druh: ubývá a je jí stále méně. Protože přirozeně tmavá noční obloha je kvůli umělému osvětlení čím dál vzácnější, začaly vznikat oblasti tmavé oblohy. Jsou to místa, kde se dá pozorovat noční obloha v plné kráse. V rámci Mezinárodního roku astronomie 2009 vznikla česko-polská Jizerská oblast tmavé oblohy: první mezinárodní oblast v Evropě i první mezinárodní oblast tohoto druhu na světě.

Dění na obloze nabízí řadu překrásných zážitků včetně nejpozoruhodnějších úkazů, jaké můžeme jednou za čas vidět i bez speciálního vybavení: zatmění Měsíce a zatmění Slunce. Astronomický jev, který nastane, když Měsíc vstoupí mezi Zemi a Slunce, takže jej částečně nebo zcela zakryje, se nazývá zatmění Slunce. Taková situace může nastat, pouze pokud je Měsíc v novu. Jakou mají tato nebeská představení historii, kdy lidstvo pochopilo jejich zákonitosti a co kouzelná nebeská představení provází?

Televize, rozhlas, deníky, internet, speciální aplikace: když chcete vědět, jaké bylo, je anebo bude počasí, stačí si vybrat kteroukoliv z možností. Díky moderním technologiím víte, zda jít na procházku se psem hned nebo za hodinu, jestli plánovat venkovní oslavy anebo kdy se vydat na dovolenou. Moderní technologie vám dokonce k větru, dešti nebo sněžení přidají procenta pravděpodobnosti a další důležité údaje. Víte, že Světový den meteorologie se každoročně slaví 23. března už od roku 1950, kdy byla založena Světová meteorologická organizace (World Meteorological Organization – WMO)?

Už jste zažili zatmění Slunce? Je to fascinující představení, při němž se svět ponoří do zvláštního šera a Slunce na chvíli zmizí z oblohy. Není divu, že naše předky taková podívaná děsila a zatmění Slunce považovali za předzvěst válek, hladomorů a dalších hrůz. Letos úplné zatmění Slunce nastane 8. dubna 2024, ovšem vidět bude pouze v Severní Americe. Na evropské zatmění si budeme muset nějakou dobu počkat...

Rudolf II. (18. července 1552, Vídeň – 20. ledna 1612, Praha) byl bezpochyby jedním z nejvýznamnějších evropských panovníků, který proslul nejen svými vladařskými schopnostmi, ale také citem pro kulturu a umění. Za jeho působení se Praha stala nejvýznamnějším kulturním městem Evropy, kam císař zval nejrůznější umělce a vědce své doby. Na Pražském hradě vznikla nejrozsáhlejší sbírka uměleckých předmětů, která neměla v tehdejším světě obdoby a která položila základ mnoha současným evropským galeriím. Bohužel, velká část Rudolfovy sbírky vzala za své při rabování Švédy v letech 1631-1632 za třicetileté války.

Rudolfinská Praha: mystické město v srdci Evropy, kam lesk císařského majestátu přitahoval astrology, astronomy a hvězdáře. Byli mezi nimi šejdíři, kteří Rudolfovi II. slibovali elixíry mládí i kameny mudrců, a pak ti, kteří to s konstelacemi hvězd a planet mysleli vážně. Mezi ně se patřili Tycho Brahe a Johannes Kepler. Dán a Němec, pozorovatel hvězd a excelentní matematik. Dva vědci, kteří z Prahy na čas udělali hvězdný střed vesmíru.

Rádi pozorujete noční oblohu a máte zájem se podívat na hvězdy, planety či mlhoviny zblízka a něco nového se dozvědět? Hvězdárny a planetária jsou atraktivním cílem odkud si odnesete nevšední zážitky.

Hodiny najdete na nejvyšším vrcholu Blanského lesa, tedy na Kleti. Jsou to vícenásobné hodiny, na stanovišti s nejvyšší nadmořskou výškou (1038 m n.m.) v ČR. Postaveny sem byly v roce 1974 a jsou vytvořeny podle návrhu P. Peška z kamene, mědi a stříbra. Hodiny jsou multifunkční a určování času je jen jedna z mnoha funkcí, které poskytují.

Hvězdárna Kleť stojící v nadmořské výšce 1 070 m je nejvýše položenou hvězdárnou v České republice a světově známá výzkumem planetek a komet. Dosud 327 planetek objevených na Kleti zařadila Mezinárodní astronomická unie mezi potvrzené objevy se spolehlivě určenou dráhou.

Jizerská oblast tmavé oblohy je první oblastí tohoto druhu na území České republiky a první taková mezinárodní oblast na světě. Tma Jizerských hor není absolutní (ta už se v Evropě nenachází), ale je stále lepší než na většině území České republiky.

Druhým nejstarším meteoritem na území České republiky, o kterém je něco známo, je meteorit, který spadl roku 1619 u moravské vsi Odranec. Zatímco u nejstaršího, loketského Zakletého purkrabího, víme jen přibližně, že spadl někdy ve 14. století, okolnosti pádu meteoritu u Odrance jsou dobře známé.