Úvod > Aktuality > Noční oblohu začnou stejně jako každý rok rozsvěcet padající hvězdy Perseidy
Noční oblohu začnou stejně jako každý rok rozsvěcet padající hvězdy Perseidy
"> "> "> "> "> "> "> "> ">
Příroda

Noční oblohu začnou stejně jako každý rok rozsvěcet padající hvězdy Perseidy

  • Vydáno16. července 2022
Perseidy – meteorický roj nazývaný Slzy svatého Vavřince, jsou ideálním úkazem pro romantické letní sledování. Roj začíná být aktivní sice již koncem července, ale zpočátku se jedná jen o jednotlivé meteory. Aktivita výrazně vzrůstá až ve druhém srpnovém týdnu a nejinak tomu bude i letos. Perseidy budou nejčetnější v noci z pátku 12. na sobotu 13. srpna 2022, ale "padající hvězdy" můžete pozorovat již nyní! Mezi půlnocí a čtvrtou hodinou ranní bude už o víkendu k vidění v průměru 70 meteorů za hodinu. Obloha nabízí v těchto dnech pohled i na planety Jupiter, Saturn a k ránu i Merkur.

Žádné hvězdy, ale prach

Jeden z nejvýraznějších každoročních meteorických rojů jsou Perseidy. Původem Perseid je prach z periodické komety 109P Swift-Tuttle objevené roku 1862. Prachové částice padají k Zemi a v atmosféře zazáří jako meteory.

Kometu Swift-Tuttle v roce 1862 nezávisle na sobě objevili Lewis Swift a Horace Parnell Tuttle. Podle současných poznatků má kometární jádro průměr 26 km. Kometa se tím řadí mezi největší tělesa, která se pravidelně přibližují k naší planetě. Její oběžná doba však činí celých 130 let, a proto tato přiblížení nejsou tak častá.

Pravidelně nám ji ale připomíná právě roj Perseid tím, jak Země každý rok mezi 17. červencem a 24. srpnem prochází na své dráze v blízkosti prachového proudu rozptýleného za kometou. Prachové částice – meteoroidy padají k Zemi a v atmosféře zazáří jako meteory.

Přesto se při posledním z nich, které nastalo v roce 1992, spekulovalo o potenciálním nebezpečí této komety pro Zemi. Přesné výpočty její dráhy ale ukázaly, že pro naši planetu není hrozbou ani do budoucnosti. Nejblíže by měla být Zemi v roce 3044, ale i tehdy ji bude dělit propastná vzdálenost 1,6 milionu kilometrů.
 

Kdy a jak Perseidy nejlépe pozorovat

PerseidyPerseidy lze pozorovat již po setmění, avšak "ideální podmínky" budou v druhé polovině noci mezi půlnocí a čtvrtou hodinou ranní, kdy souhvězdí Persea s radiantem roje vystoupá nejvýš nad obzor.

Pro pozorování meteorů je vhodné vyhledat stanoviště s dostatečně tmavou noční oblohou, nejlépe mimo města či obce, protože veřejné osvětlení výrazně snižuje množství spatřených meteorů. Je doporučeno vhodně se obléknout, zaujmout pohodlnou polohu a trpělivě vyčkávat. Zkušení pozorovatelé radí dopřát lidskému zraku minimálně půl hodiny na přizpůsobení se nočním podmínkám. Poté lze spatřit i slabší meteory…

V době maxima bude právě zapadat srpek Měsíce, takže v místech s temnou oblohou budeme mít vynikající podmínky na pozorování.
 

Zajímavosti červencové oblohy: souhvězdí a jasné hvězdy

kometaVečer, než se setmění uvidíte na obloze mezi prvními hvězdami vysoko v zenitu tři hvězdy, tvořící tzv. letní orientační trojúhelník – Altair, Deneb a Vega, nejjasnějších hvězd letních souhvězdí. Souhvězdí Lyry tvoří malý, ale dosti výrazný kosodélník, u jehož horního pravého rohu je Vega, druhá nejjasnější hvězda severní oblohy. Od nás je vzdálená 25 světelných let. Orel se pozná podle typické hvězdné trojice, v níž nejjasnější je hvězda Altair. Třetí výrazné souhvězdí letní oblohy je Labuť se široce rozepjatými křídly letící Mléčnou dráhou vstříc Orlu. V ocasu svítí nejjasnější hvězda souhvězdí, Deneb.

hvězdyO působivou podívanou se nyní na obloze starají také planety Jupiter a Saturn. To jsou opravdu mimořádně jasné objekty viditelné v podstatě celou noc. Jsou také poměrně blízko od sebe. Jupiter je nepřehlédnutelný – nejjasnější objekt na obloze po téměř celou noc, Saturn pak září slaběji. Mars se objevuje okolo 2. hodiny ranní, ve 3:30 vycházá poměrně jasná Venuše.

Během večera a noci možná zahlédnete na obloze žlutooranžového Arktura, nejjasnější hvězdu v souhvězdí Pastýře. Najdete ho jednoduše tak, že si prodloužíte oj Velkého vozu do oblouku, na jehož konci zmíněná hvězda leží. Je 30x větší než Slunce, ale chladnější. Jeho povrch má teplotu oproti slunečnímu o 2 tisíce stupňů nižší. Vedle tohoto souhvězdí leží souhvězdí Severní koruny, oblouček hvězd s nejjasnější hvězdou Gemmou. Její jméno v překladu znamená Drahokam.
Manětínská oblast tmavé oblohy

Manětínská oblast tmavé oblohy

Stranou ruchu měst, na pomezí Plzeňska a Karlovarska, leží polozapomenutý kout naší země. Díky řídkému osídlení a venkovskému charakteru se oblast vyznačuje v rámci ČR výjimečně malým množstvím světelného smogu, zachovalým nočním prostředím a velmi dobrými podmínkami pro pozorování noční oblohy.

Galaktická a Planetární stezka v Hradci Králové

Galaktická a Planetární stezka v Hradci Králové

Pokud se chcete vydat na procházku do přírody a ještě se něco užitečného dozvědět, rozhodně nevynechejte putování po Galaktické nebo Planetární stezce, které vás vedle krásné přírody Nového Hradce Králové a městských lesů povedou i po naší sluneční soustavě a mléčné dráze.

Beskydská oblast tmavé oblohy

Beskydská oblast tmavé oblohy

Beskydská oblast tmavé oblohy se nachází na Česko – Slovenské hranici se středem kolem obcí Staré Hamry a Bílá. Její rozloha je 308 km². Na noční obloze v Beskydech lze pozorovat řadu zajímavých jevů, mezi které patří například Mléčná dráha, zodiakální světlo nebo na zemi foskoreskující houby.

Jizerská oblast tmavé oblohy – nejtemnější místo v České republice

Jizerská oblast tmavé oblohy – nejtemnější místo v České republice

Jizerská oblast tmavé oblohy má rozlohu necelých 75 kilometrů čtverečních. Tato rezervace tmy se nachází v téměř neobydlené, od velkých měst dostatečně vzdálené části Jizerských hor. Rozkládá se podél horního toku řeky Jizery na území Čech a Polska. Jedná se o oblast nejhustší tmy u nás.