Meteorit Odranec spadl, podle dobových záznamů, v úterý před svátkem sv. Víta, léta Páně
1619, a to o nešporách. Přeložíme-li to do současného jazyka, zjistíme, že k pádu došlo
11. června, přibližně kolem čtvrté hodiny odpolední. Pádu předcházely různé katastrofické události, které způsobily, že lid na Moravě byl velice vyplašený a nábožensky rozkolísaný. Moravskou zemi zasáhly
obrovská sucha, dokonce p
řišlo i zemětřesení, což je v naší zemi velmi neobvyklé, i výstřední sluneční úkazy. Co se tedy 11. června roku 1619
nad vsí Odranec, severovýchodně od Nového Města na Moravě, vlastně odehrálo? Ví se to poměrně přesně, protože v pozdním odpoledni, kdy k pádu došlo, byla ještě většina rolníků na polích.
Svědkové vypovídali, že se
nejdříve blížilo šedé mračno. Někteří tvrdili, že v něm vidí jakýsi erb, a na něm že jsou napsaná písmena, ale nikdo z nich neuměl bohužel číst. Pak to mračno zmizelo a
ukázala se ohnivá koule, což bylo provázeno strašlivým hukotem, který obyvatelstvo i na velkou vzdálenost velmi vyděsil. Byly to
tři obrovské rány, jako z velkého děla, takže si všichni mysleli, že začala válka nebo že se děje něco vojenského. Ty rány byly provázeny
hukotem a pištěním. Potom najednou rolníci viděli, že se z toho rudého oblaku vydělily
tři ohnivé předměty, které vypadaly jako kříže a řítily se směrem na vesnici Odranec. Lidé z toho byli strašně vyplašení, stejně tak i dobytek. Prý krávy i koně padali na kolena a dívali se k nebi. Celý úkaz byl provázen tím, že
shůry padal prach. Dodnes se neví, jak je to možné, protože meteorické železo se na prach nerozpadá. Buď je možné, že to těleso mělo velkou příměs sirníku železa, troilitu, nebo je také možné, že to byl nějaký relikt komety, ve které je uhlík ve velkém množství. Lidé, kteří ten prach po pádu sbírali, říkali, že
zkoušeli, jestli hoří a všichni tvrdili, že ano, takže uhlík v něm byl zřejmě přítomen.
Další zajímavý poznatek byl, že když skončilo hromobití, tak to ještě chvíli pištělo, jako když doznívají zvony. A potom
obyvatelé Odrance viděli tři kusy meteoritu padat na svou ves. Hned je začali hledat, protože dva z těch svědků viděli, kam spadly. Největší kus se našel
hned po pádu, byl údajně žhavý a píše se, že i jeho okolí bylo celé horké, takže ho museli páčit sochorem asi z metrové hloubky. Pak
našli za humny ještě další kus, zřejmě mělce zapadlý. Ten větší kus měl 8,5 kilogramu a ten malý asi 1,3 kilogramu. Třetí kus, který podle svědků
spadl někam do lesa, se nikdy nenašel.
Kusy meteoritu převezli vesničané do Nového Města na Moravě, předali je
do rukou majiteli panství, Vilému Dubskému. Zde byly nějaký čas uloženy a vytaveny, ale pak se ztratily. Někteří badatelé se je snažili vypátrat, mají za to, že je někdo schoval jako vzácné relikvie. Jejich úsilí ale bylo marné,
obě části meteoritu zmizely beze stopy.
Poznejte druhý nejstarší meteorit v Česku - Odranský meteorit z roku 1619 a objevte fascinující příběh doprovázený zvěstmi a ztracenými artefakty.
Meteorit spadl 11. června 1619.
Před pádem meteoritu byla Moravská země postižena suchy, zemětřesením a neobvyklými slunečními úkazy.
Pád meteoritu byl provázen obrovským hukotem a vyděsil lokalitu, včetně lidí i dobytka.
Byly nalezeny dva kusy: jeden vážil 8,5 kilogramu a druhý 1,3 kilogramu.
Kusy meteoritu byly předány majiteli panství ve Novém Městě na Moravě, kde byly nějakou dobu uloženy a později se ztratily.
Po pádu meteoritu padal jemný prach, ačkoliv meteorické železo se zpravidla na prach nerozpadá.
Třetí kus meteoritu, který údajně spadl do lesa, nebyl nikdy nalezen.
Svědkové události tvrdili, že po pádu zkoušeli, jestli prach hoří a většinou shodně deklarovali, že ano.
Svědkové vypovídali, že viděli šedé mračno a ohnivou kouli, která byla provázena hlasitými rány a hukotem.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.