Úvod > Aktuality > Vydejte se do Krkonoš za příběhy kultovních horských bud
Ubytování

Vydejte se do Krkonoš za příběhy kultovních horských bud

Poslechněte si audio verzi článku
Víte, že na Hříběcí boudě v Krkonoších si v padesátých letech léčil bolavou duši král komiků Vlasta Burian? Anebo že na Martinově boudě prožila část dětství tenistka Martina Navrátilová, pojmenovaná právě po starodávné Martinovce? Zkrátka krkonošské horské boudy neslouží jen jako útočiště pro unavené výletníky, ale mají i svá tajemství a příběhy, často staré několik set let. Pojďme si je připomenout, třeba vás zlákají k výletu!
Nejstarší horské boudy vznikly už v polovině 17. století při kolonizaci Krkonoš a používali je hlavně pastevci dobytka. Když naše nejvyšší hory objevili turisté, boudy se začaly postupně měnit v jednoduché noclehárny s poctivým horským občerstvením: čerstvě nadojeným mlékem a chlebem s máslem, tvarohem nebo bylinkovým sýrem (vyhlášený prý býval ten z Luční boudy). Další horské útulny, které vznikly v druhé polovině 19. století a zejména za první republiky, od počátku fungovaly tak, jak je známe dnes; před druhou světovou válkou jich na hřebenech stálo několik desítek. Jejich osudy jsou různé: některé se proměnily v hotely, jiné shořely, další přežily díky nadšeným boudařům.
 

Luční bouda je nejstarší a nejvýše položená

Když při rekonstrukci Luční boudy v roce 1869 objevili v jejích základech kámen s vytesaným letopočtem 1623, odhadovaný letopočet jejího vzniku se o několik let posunul. Jenže někdejší Wiesenbaude, Stará česká, Bílá nebo Stará Rennerova bouda uprostřed Bílé louky na prastaré, takzvané Slezské cestě přes hory, zřejmě stála už mnohem dřív, nejpozději od druhé poloviny 16. století. Dřív ji turisté často využívali při výstupech na Sněžku, dokonce tu bývala i penězokazecká dílna a za druhé světové války výcvikové středisko wehrmachtu. Dnes se nejstarší horská chata Krkonoš v nadmořské výšce 1410 m pyšní nejvýše položenou restaurací a pivovarem ve střední Evropě, kde ochutnáte vynikající housky a koláče z místní pekárny. V zimě Luční bouda nabízí řadu radovánek na sněhu od výletů na sněžnicích přes skialpinismus až po jízdy se sněžnou rolbou.
 

Martinova bouda téměř na konci světa

martinova bouda krkonošeJen o několik desítek let mladší je Martinova bouda alias Martinovka; kolem roku 1642 se tu usadili lidé, kteří hledali útočiště před hrůzami třicetileté války. Vybrali si těžko dostupné místo téměř na konci světa, na jižním úbočí Vysokého Kola nad Martinovým dolem v nadmořské výšce 1288 metrů. Martinovka se proslavila několika zajímavostmi. Skutečnou atrakcí se stala botanická zahrada s krkonošskou květenou, kterou na jižním svahu pod Martinovkou založil na přelomu 19. a 20. století Jan Buchar, velký propagátor Krkonoš. Část svého dětství tu prožila slavná tenistka Martina Navrátilová (*1956), pojmenovaná prý právě po Martinovce, a v sedmdesátých a osmdesátých letech se v okolí natáčely zimní záběry pro slavné filmy Jak vytrhnout velrybě stoličku či Sněženky a machři.
 

Vrbatova bouda připomíná Václava Vrbatu

Přes Martinovku vedla trasa slavného závodu s tragickým koncem, při kterém v dubnu 1913 zahynuli Bohumil Hanč s Václavem Vrbatou. Jejich příběh připomíná Mohyla Hanče a Vrbaty, která stojí na Zlatém návrší kousek od Vrbatovy boudy v nadmořské výšce 1400 m, v místech s překrásným výhledem do Labského dolu. Samotná bouda patří k těm mladším, byla otevřena teprve v roce 1964. Zajímavé je, že "Vrbatovka" slouží pouze jako občerstvovací místo – nemá totiž ubytovací kapacity. Možná vás překvapí asfaltová silnice vedoucí až k boudě. Slouží jen veřejné dopravě v letní sezóně, v zimě je zasypaná sněhem a projet tu může maximálně sněžný skútr. Pro úplnost dodejme, že pro individuální motorizovanou dopravu je tato silnice uzavřena.
 

Hříběcí bouda na které sloužil Vlasta Burian

Mezi nejstarší krkonošské horské útulny patří také Hříběcí bouda nad Strážným; vznikla na konci 17. století na trase staré slezské cesty přes hřebeny Krkonoš a kdysi se tu skutečně chovala hříbata. V polovině 20. století tu strávil téměř rok herec Vlasta Burian. Za údajnou kolaboraci s nacisty byl poslán na nucené práce do severočeských dolů a po propuštění mu zakázali hrát. Na Hříběcí boudu prý původně přišel asi na dva měsíce, ale nakonec se zdržel téměř rok a léčil si tu šrámy na duši. Kromě toho pásl krávy, jezdil hostům pro kufry, v místním konzumu popíjel žitnou s malinovou šťávou a snil o návratu na divadelní prkna. Jak víme, naštěstí se mu to podařilo.
 

Bouda Výrovka a Chalupa Na Rozcestí

bouda výrovkaKdyž napadne sníh, z Výrovky často bývají vidět jen vikýře. Legendární chata nad Pecí pod Sněžkou na významném horském rozcestí (a také na pomyslném rozhraní západních a východních Krkonoš) v nadmořské výšce 1356 metrů vznikla teprve v 80. letech minulého století, ale i její historie je mnohem delší. Předtím tu dlouho stávala malá tmavě červená chata, starší předchůdkyně opakovaně a za dramatických okolností vyhořely. Docela první prý býval jednoduchý přístřešek, honosně nazývaný Hotel Výrovka; stával tu už v 18. století. Kousek odtud na Liščím hřebeni stojí chalupa Na Rozcestí; podobá se Výrovce a je to jedno z kultovních krkonošských míst, kde zaženete žízeň a hlad. V době, kdy je otevřeno, zde vaří z typických regionálních surovin, takže ochutnáte třeba krkonošské kyselo, couračku a jiné polévky, houbového kubu, klobásy nebo borůvkové knedlíky a koláče.
Kam se schovat během nepřízně počasí na horách? Bezpečný úkryt poskytnou útulny a horské chaty

Kam se schovat během nepřízně počasí na horách? Bezpečný úkryt poskytnou útulny a horské chaty

Ne vždy se túra do hor vydaří k naší plné spokojenosti. Někdy může turistu překvapit nenadálý déšť, silný vítr nebo sněhová bouře. V takových chvílích přijdou vhod útulny, které poskytnou bezpečný úkryt na pár desítek minut, hodin nebo klidně i celou noc. Oblíbeným útočištěm se mohou stát i horské boudy, které nabídnou komfortnější ubytování a občerstvení. Kde se taková místa nacházejí vám prozradí portál Kudy z nudy.

Horské boudy vás okouzlí atmosférou starých časů

Horské boudy vás okouzlí atmosférou starých časů

Horské boudy jsou fenoménem českých hor. Chaty, které dnes slouží k odpočinku hladovým a znaveným turistům, mají mnohdy dlouholetou tradici. Nejstarší boudy vznikly již při kolonizaci hor, některé objekty byly postaveny nově v souvislosti s rozvojem turistiky na začátku 20. století. Podívejte se s portálem Kudy z nudy na perly českých hor.

Česko ve filmu: Apalucha, Homolkovi a Vánice: známé i neznámé zimní filmy

Česko ve filmu: Apalucha, Homolkovi a Vánice: známé i neznámé zimní filmy

K zimní pohodě, se sněhem či bez, patří pohodové lenošení s teplým čajem, dekou a filmem, který máte rádi. A proč si nepustit tematický film, kde se jezdí na lyžích, saních, fouká vítr a sníh se sype z nebe o sto šest? Kudy z nudy vám přináší inspiraci na pár oblíbených komedií, drama nebo detektivku. A přidáme i několik zajímavostí z natáčení...

7 věcí, které nevíte o… Krkonošském národním parku a našich nejvyšších horách

7 věcí, které nevíte o… Krkonošském národním parku a našich nejvyšších horách

Vydejte se s Kudy z nudy do Krkonoš! Seznámíme se s naším nejstarším národním parkem, podíváme se až na vrcholky hor do vzácné přírody, svezeme se cyklobusy a představíme vám i pár zajímavých novinek. Navíc poradíme, co podniknout v Krkonoších s dětmi a kam se vydat, když nechcete potkat davy turistů. Objevujte Krkonošský národní park a Krkonoše jinak!

České značky: Turistické známky

České značky: Turistické známky

Také si z výletů a dovolených vozíte jako památku turistické známky, malá dřevěná kolečka s čísly a obrázky? Češi je sbírají už 25 let, zdaleka nejde ale jen o suvenýry z cest. V Rýmařově v Moravskoslezském kraji, kde společnost Turistické známky sídlí, od roku 2020 můžete navštívit Návštěvnické centrum a muzeum Turistických známek, od roku 2021 kavárnu a od roku 2022 restauraci.

Špindlerův Mlýn

Špindlerův Mlýn

V srdci Krkonoš, tam, kde řeka Labe meandruje do údolí, leží skryté město Špindlerův Mlýn. Krkonošské horské městečko se mohlo jmenovat úplně jinak – třeba Svatý Petr, protože to bylo dlouho jediné místo s hustším osídlením v údolí horního Labe. Pak si však mlynář Špindler postavil na Labi mlýn, vrchnost povolila stavbu kostela a kolem se začalo pomalu rozrůstat město.

Horská bouda Růžohorky v Krkonoších

Horská bouda Růžohorky v Krkonoších

Horská bouda Růžohorky byla postavena v roce 1903 jako hostinský podnik s původním názvem Leischnerovy boudy. Sloužila stejně jako dnes k občerstvení turistů při cestě na Sněžku z Pece pod Sněžkou nebo Velké Úpy.

Česko ve filmu: Sněženky, machři a snowboarďáci – víte, kde se točily zimní filmové komedie?

Česko ve filmu: Sněženky, machři a snowboarďáci – víte, kde se točily zimní filmové komedie?

Vydrž, Prťka, vydrž! Je to sice dál, ale zato horší cesta. Tento způsob zimy zdá se mi býti poněkud nešťastný. Tyto a další oblíbené hlášky z filmového plátna prozrazují, že tentokrát se vydáme po stopách Sněženek a machrů – a kam jinam než do Krkonoš? S novějšími zimními komediemi ale nahlédneme také do Jizerských hor a dokonce až na Slovensko.

Petrova bouda ve Špindlerově Mlýně

Petrova bouda ve Špindlerově Mlýně

Petrova bouda leží na hřebenu Krkonoš u státní hranice s Polskem. První zmínka je z roku 1790, kdy na současném místě stávala letní chata. Osud boudy zpečetil požár, který vypukl 31. července 2011. V současné době je na hřebenech postavená nová Petrovka, otevřít by se měla v průběhu roku 2021.

Skialpinistické trasy okolím Pece pod Sněžkou

Skialpinistické trasy okolím Pece pod Sněžkou

Pro vyznavače skialpinismu, telemarku či snowboardingu připravila Správa KRNAP ve spolupráci s Českou asociací horských vůdců (ČAHV) a Horskou službou osm nových skialpinistických tras, které vedou jak po turistických značených cestách, tak také mimo ně.

Bouda Bílé Labe v Krkonoších

Bouda Bílé Labe v Krkonoších

Horská chata Bouda u Bílého Labe se nachází v Krkonoších asi 5 km od centra Špindlerova Mlýna v nadmořské výšce 1000 metrů na levém břehu Bílého Labe. Je situována v dole Bílého Labe na křižovatce čtyř turistických cest od Špindlerova mlýna, od Špindlerovy boudy a od Luční boudy.

Hotel Kolínská bouda v Krkonoších

Hotel Kolínská bouda v Krkonoších

Hotel je umístěn v klidném prostředí Krkonošského národního parku a je tak v létě vhodným výchozím bodem pro turistické nebo cyklistické výpravy, v zimě zas skvělé místo na běžkařské výlety.

Hotel Špindlerova bouda – východiště turistických tras v Krkonoších

Hotel Špindlerova bouda – východiště turistických tras v Krkonoších

Špindlerova bouda je významný výletní bod ve Slezském sedle pod Malým Šišákem. Jméno získala podle rychtáře z Bedřichova Františka Špindlera, který se podílel na její přestavbě. Nachází se zde východiště turistických tras, v blízkosti najdete také sáňkařskou dráhu a turistický přechod do Polska.

Po stopách šlechtických rodů: s Harrachy po Krkonoších ze Špindlerova Mlýna do Harrachova

Po stopách šlechtických rodů: s Harrachy po Krkonoších ze Špindlerova Mlýna do Harrachova

Jméno rodu Harrachů připomínají názvy několika míst na jejich panstvích v Česku. Nejznámější jsou město Harrachov v Krkonoších a Harrachova cesta. Měří 19 kilometrů, spojuje Harrachov se Špindlerovým Mlýnem a je stylovou připomínkou Jana Nepomuka Františka hraběte Harracha, vizionáře s krkonošským srdcem.

Horský hotel Friesovy boudy ve Strážném

Horský hotel Friesovy boudy ve Strážném

Nově zrekonstruovaný Horský hotel Friesovy boudy se nachází v nadmořské výšce 1217 metrů a nabízí ze své vysoké polohy velkolepé a nezapomenutelné pohledy do okolí. Hotel poskytuje zázemí pro nejkrásnější pouti po Krkonoších.

Vrbatova bouda na Zlatém návrší v Krkonoších

Vrbatova bouda na Zlatém návrší v Krkonoších

Vrbatovu boudu najdete na hřebenech Krkonoš na Zlatém návrší v nadmořské výšce 1 400 m.n.m. V její těsné blízkosti se nachází Pramen Labe a Pančavský vodopád s překrásným výhledem do Labského dolu.

Vosecká bouda – nejzápadnější horská bouda na hraničním hřebenu Krkonoš

Vosecká bouda – nejzápadnější horská bouda na hraničním hřebenu Krkonoš

Vosecká bouda leží v západní části Krkonoš v první zóně Krkonošského národního parku ve výšce 1260 m n.m. Turistům nabízí své služby již od roku 1896 a je dostupná jak pěšky, tak i na kole. Bouda není napojena na elektrickou síť, veškerou potřebnou energii si vytváří sama.

Luční bouda – nejvýše položená horská chata v Česku

Luční bouda – nejvýše položená horská chata v Česku

Luční bouda leží v první zóně Krkonošského národního parku pouhé 4 km od vrcholu Sněžky. Chata je jednou z nejvýše položených v Česku. Už 300 let poskytuje přístřeší, bezpečí a pohodu v Krkonoších. Od srpna 2012 se zde vaří pivo se jménem Paroháč.

Česká poštovna na vrcholu Sněžky

Česká poštovna na vrcholu Sněžky

Na nejvyšší české hoře, Sněžce, leží Česká poštovna Anežka, navržená architekty Martinem Rajnišem a Patrikem Hoffmanem. Poštovna má přiděleno i svoje PSČ 542 91. Konstrukce České poštovny je v podstatě dřevěná skládačka z 20 tisíc dílů.

Krkonošská magistrála – krkonošská lyžařská cesta

Krkonošská magistrála – krkonošská lyžařská cesta

Celými Krkonošemi od Harrachova až do Žacléře prochází páteřní, 71 km dlouhá, Krkonošská magistrála. Na ni pak navazuje více než 560 km místních lyžařských cest a okruhů.

Krakonošova snídaně – významná křižovatka Krkonoš

Krakonošova snídaně – významná křižovatka Krkonoš

Krakonošova snídaně je významný turistický bod krkonošských hor. Odpočinkové místo leží v údolí řeky Mumlavy mezi Lysou horou a Voseckou boudou. V letní sezoně zde funguje informační srub správy KRNAP.

Sněžka – nejvyšší hora Česka i Slezska

Sněžka – nejvyšší hora Česka i Slezska

Sněžka (1603 m n. m.) je nejvyšší hora v Krkonoších a v České republice. Vyhledávaný výletní cíl a rozhledový bod ve východní části Krkonoš na česko-polské hranici. Díky své výšce poskytuje neomezený panoramatický výhled do daleké krajiny.

Cesta česko-polského přátelství napříč Krkonošemi

Cesta česko-polského přátelství napříč Krkonošemi

Cesta Česko-polského přátelství je nejznámnější magistrálou Krkonoš. Po většinu své 28 kilometrů dlouhé trasy nabízí hřebenovka nádherné výhledy současně na polskou i českou stranu hor a vede přes nejvyšší hřebeny Krkonoš.

Chata Borůvka v Peci pod Sněžkou

Chata Borůvka v Peci pod Sněžkou

Ve výšce 860 m. n. m v klidné lokalitě Krkonošského národního parku se můžete ubytovat anebo jen občerstvit v horské chatě Borůvka.

Chata Vendlovka na Zrcadlovkách v Krkonoších

Chata Vendlovka na Zrcadlovkách v Krkonoších

Horsku chatu Vendlovka njdete v nadmořeské výšce 995 m n. m v překrásné a klidné chráněné krajinné oblasti Krkonošského národního parku, přímo na svahu Černé hory.

Hrnčířské boudy v Krkonoších

Hrnčířské boudy v Krkonoších

V centrálních Krkonoších leží osada tvořená skupinou horských bud, která nese název Hrnčířské Boudy. Leží na území Krkonošského národního parku nad Černým Dolem a Pecí pod Sněžkou.

Horské apartmány Cihlářka v Krkonoších

Horské apartmány Cihlářka v Krkonoších

V nadmořské výšce cca 1000 m.n.m., v sedle vrcholových partií Krkonoš mezi Černým Dolem a Pecí pod Sněžkou, najdete horské apartmány Cihlářka.

Hotel Lyžařská bouda v Krkonoších

Hotel Lyžařská bouda v Krkonoších

Hotel Lyžařská bouda najdete na jižním svahu Liščí hory ve výšce 1206 metrů nad mořem ve druhé zóně Krkonošského národního parku.

Horský hotel Tetřeví boudy Krkonoše

Horský hotel Tetřeví boudy Krkonoše

Oblíbená krkonošská horská rekreační samota na luční enklávě v nadmořské výšce 1030 m.n.m. s nádherným výhledem na Žalý a do kraje.

Horská chata Portášky v Krkonoších

Horská chata Portášky v Krkonoších

Horská chata Portášky se nachází v 2. zóně Krkonošského národního parku, kde narušení přírody je ještě minimální. Chata je na horní stanici sedačkové lanovky z Velké Úpy, uprostřed nejznámější pěší trasy z Velké Úpy na Sněžku

Richtrovy boudy v Peci pod Sněžkou

Richtrovy boudy v Peci pod Sněžkou

Richtrovy boudy leží u frekventované turistické trasy z Pece pod Sněžkou na Výrovku, Luční boudu a další horské boudy na hřebenech Krkonoš. Areál tvoří dvě budovy – Richtrova a Červená bouda. Jedná se o majetek Policejního prezidia, veřejnosti již boudy nejsou přístupné.

Moravská bouda ve Špindlerově Mlýně

Moravská bouda ve Špindlerově Mlýně

Moravská bouda je menší hote pod hřebeny Krkonoš. Nachází se v lokalitě Sedmidolí nad Špindlerovým Mlýnem zhruba ve výšce 1225 m n. m. na luční enklávě. Je ideálním nástupním místem pro letní i zimní horskou turistiku.

Medvědí bouda ve Špindlerově Mlýně

Medvědí bouda ve Špindlerově Mlýně

Medvědí bouda se řadí mezi krkonošské horské boudy se zajímavou historií. Vznikla na počátku 19. století jako zařízení tzv. budního hospodářství, avšak již spojeného s ubytováním pro návštěvníky hor.

Hotel Pražská bouda v Černém Dole

Hotel Pražská bouda v Černém Dole

Vyhledávaný hotel Pražská bouda naleznete na hřebenu hor, kousek od sjezdovky Mulda a celého Lyžařského areálu Skipec.

Brádlerovy boudy v Krkonoších

Brádlerovy boudy v Krkonoších

První zmínka o Brádlerových boudách pochází z roku 1637, prvotní stavba tak patří mezi vůbec nejstarší krkonošské boudy.

Horský hotel Černá Bouda v Krkonoších

Horský hotel Černá Bouda v Krkonoších

Jeho jedinečná poloha, okolní příroda, vybavení a úroveň služeb z něj vytváří jeden z nejlepších horských hotelů v celé oblasti Krkonoš. Je ideálním výchozím bodem pro milovníky hor, zimní a letní přírody a sportů.

Expozice Šindelka – Harrachov

Expozice Šindelka – Harrachov

Expozice je umístěna v žulové budově, známé v Harrachově jako Šindelka. Šindelová střešní krytina se zde vyráběla od počátku 19. století až do 30. let 20. století. K vidění je lesnická a myslivecká expozice.

Labská bouda v Krkonoších

Labská bouda v Krkonoších

Horský hotel Labská bouda u Špindlerova Mlýna v Krkonoších je po rekonstrukci znovu v provozu. Můžete se zde ubytovat nebo navštívit bufet či restauraci.

Lysečinská bouda – pohoda v srdci Krkonoš

Lysečinská bouda – pohoda v srdci Krkonoš

Klasická dřevěná horská chata leží přímo na hřebenech Krkonoš v nadmořské výšce 1 000 m n.m. Jedná se o klasický dřevěný srub nabízející neopakovatelnou horskou atmosféru všem, kteří si chtějí odpočinout od ruchu měst a hektických lyžařských center.

Horská Bouda Dvoračky

Horská Bouda Dvoračky

Horská Bouda Dvoračky musela být roku 2023 stržena kvůli statice poškozené dřevomorkou. Majitel nyní staví její repliku, která by měla být hotova v roce 2025. Stejně jako její předchůdkyně poskytne turistům ubytování.

Rýchorská bouda v Krkonoších

Rýchorská bouda v Krkonoších

Rýchorská bouda stojí na nejvýchodnějším hřebeni Krkonoš v nadmořské výšce 1000 m. Je výjimečná pro svoji polohu v první zóně Krkonošského národního parku v klidné a doposud téměř neporušené krajině Rýchor.

Klínové boudy v Krkonoších

Klínové boudy v Krkonoších

Horské chaty roztroušené na západním svahu Zadní Planiny na Klínové louce. Jmenovitě například Petráška, Spisovatel, Kantorská, Skočka. Nejvýše položená bývala Klínová bouda, která v roce 1970 vyhořela. Dnes sousední objekt nese jméno této legendární boudy.

Horská turistická bouda Jelenka

Horská turistická bouda Jelenka

Horská bouda Jelenka leží v nadmořské výšce 1263 mnm na hlavním krkonošském hřebeni na křižovatce turistických cest mezi Pomezními boudami a Sněžkou.

#světovéČesko a Petrovy boudy v Krkonoších: moderní architektura a horské chaty

#světovéČesko a Petrovy boudy v Krkonoších: moderní architektura a horské chaty

Představte si krkonošskou horskou boudu, kde otevřete masivní dřevěné dveře a vstoupíte společně s portálem Kudy z nudy ze sněhových závějí a fičícího větru do útulného světa. V krbu praská oheň a na stole už na vás čeká horký grog. I v Krkonoších se ale staré dřevěné boudy mění: některé navždy zmizely, jiné se modernizují a dokonce se staví nové.

Krkonoše na běžkách – ve stopách Hanče a Vrbaty

Krkonoše na běžkách – ve stopách Hanče a Vrbaty

Zkuste se projet po místech, kde se roku 1913 odehrál těžký závod na běžkách, při kterém vinou špatného počasí zahynuli dva čeští běžci – Bohumil Hanč a Václav Vrbata. Trasa vede náročným terénem s vysokým převýšením.

Chata Výrovka

Chata Výrovka

Chata Výrovka je jednou z nejvýše položených chat v České republice. Nachází se v překrásné přírodě první zóny Krkonošského národního parku na hřebeni nedaleko Studniční a Luční hory (druhé a třetí nejvyšší v ČR) ve výšce 1368 m.n.m.

Muttichovy němé značky – unikátní turistické značení v Krkonoších

Muttichovy němé značky – unikátní turistické značení v Krkonoších

Krkonošskou raritou, kuriozitou i kulturním dědictvím jsou Muttichovy značky. Nikde jinde v Evropě a patrně ani na světě se nic podobného nepoužívá. Jméno, údaje o vzdálenosti ani času na nich nenajdete, jen na jejich dolním okraji „němých značek“ objevíte šipky. Ty prozrazují směr k nejznámějším krkonošským boudám, osadám, rozcestím i k přírodním útvarům.

#světovéČesko a fenomén pěších dálkových tras: cesty z Čech až na konec světa

#světovéČesko a fenomén pěších dálkových tras: cesty z Čech až na konec světa

Když nám někdo poradí, že máme jít po červené a pak odbočit na zelenou, modrou nebo žlutou, je jasné, že je řeč o turistických značkách. Pečlivě značené trasy v Česku patří k absolutní evropské špičce, chodí se po nich už přes 130 let a mají řadu podob: jsou krátké i dlouhé, pohodlné i náročné, v rovinách i na horských svazích. Vyberou si dokonce i ti, kteří si oblíbili dálkové treky.

Bucharova cesta v Krkonoších – z Jilemnice až k prameni Labe

Bucharova cesta v Krkonoších – z Jilemnice až k prameni Labe

Trasa byla pojmenována na počest Jana Buchara, řídícího učitele z Dolních Štěpanic a jednoho ze zakladatelů české turistiky a lyžování v Krkonoších. Kdysi to bývala velmi slavná letní i zimní cesta, po které vodil pan řídící Buchar z Dolních Štěpanic české turisty do Krkonoš.

Skialpinistické trasy okolím Špindlerova Mlýna

Skialpinistické trasy okolím Špindlerova Mlýna

Pro vyznavače skialpinismu, telemarku či snowboardingu připravila Správa KRNAP ve spolupráci s Českou asociací horských vůdců (ČAHV) a Horskou službou osm nových skialpinistických tras, které vedou jak po turistických značených cestách, tak také mimo ně.

Vyhlídka Krakonoš – nejvyšší bod Kozích hřbetů

Vyhlídka Krakonoš – nejvyšší bod Kozích hřbetů

Vyhlídka na východním okraji Kozích hřbetů v Krkonoších se nachází v nadmořské výšce 1421 metrů.

Bouda Na Pláni u Špindlerova Mlýna

Bouda Na Pláni u Špindlerova Mlýna

Typická horská bouda se nachází v jedné z nejatraktivnějších lokalit Krkonoš, ve Špindlerově Mlýně, na vrcholu Přední Planina, ve výšce 1 200 m n.m. a 800 m od horní stanice sedačkové lanovky Svatý Petr-Pláň.

#světovéČesko a symbolické horské hřbitovy: památka na mrtvé, varování pro živé

#světovéČesko a symbolické horské hřbitovy: památka na mrtvé, varování pro živé

Symbolické hřbitovy těch, kteří tragicky zahynuli při výpravách do hor a skal, jsou málo známé a jedinečné. Krátké zastavení a tichou vzpomínku pošle téměř každý, kdo jde okolo. Kudy ale to „okolo“ vlastně vede a kde se pietní místa ukrývají? Portál Kudy z nudy si ví rady.

#světovéČesko a údolí Bílého Labe: lesy, vodopády a všechny krásy Krkonoš

#světovéČesko a údolí Bílého Labe: lesy, vodopády a všechny krásy Krkonoš

Když se ze Špindlerova Mlýna vydáte do údolí Bílého Labe, čeká vás poklidná procházka podél kouzelné horské říčky. Řeka je tu čistá, živá a zpívající, hopsá po vodopádech a kaskádách, k další cestě vybízejí krásné výhledy na Kozí hřbety, Stříbrný hřeben a další krkonošské vrcholy. Když jejich vábení neodoláte, za pár hodin dorazíte až k pramenům!

Památník obětem hor v Lučním sedle

Památník obětem hor v Lučním sedle

Symbolický památník obětem hor v bývalé kapličce se nachází na Lučním sedle mezi Luční a Studniční horou. Uvnitř najdete tabulky s údaji o tragických událostech i se jmény obětí.

Mohyla Hanče a Vrbaty na Zlatém návrší

Mohyla Hanče a Vrbaty na Zlatém návrší

Mohyla nad Vrbatovou boudou na Zlatém návrší, připomíná tragickou událost z 24.3. 1913, kdy zde při lyžařském závodě na 50 km ve sněhové bouři zahynul český závodník Bohumil Hanč a jeho přítel Václav Vrbata, který se mu snažil dojít pro pomoc.

Erlebachova bouda v Krkonoších

Erlebachova bouda v Krkonoších

Erlebachova bouda stojí na horském hřebeni v Krkonošském národním parku, asi šest kilometrů od centra Špindlerova Mlýna. Hostům nabízí bezplatné Wi-Fi a možnost zapůjčení lyžařského vybavení a horských kol.

Böhnischovy boudy v Krkonoších

Böhnischovy boudy v Krkonoších

Nejrozsáhlejší, k jihu vystavené luční enklávy jsou vysunuty na svazích krkonošských rozsoch, spadajících příkře do podhůří. Ve středních Krkonoších mezi ně patří především louky a pastviny Bönischových Bud na svahu Jeleního vrchu nad Černým Dolem.

Ambrožova vyhlídka nad Labským dolem

Ambrožova vyhlídka nad Labským dolem

Ambrožova vyhlídka v Krkonoších se nachází se na červeně značené turistické stezce mezi Labskou boudou a Vrbatovou boudou pod Pančavskou loukou. Svůj název dostala po Jindřichu Ambrožovi, ochránci přírody.

Stezka horských nosičů na vrchol Sněžky

Stezka horských nosičů na vrchol Sněžky

Vyzkoušejte si výstup na Sněžku netradičním a při tom unikátním způsobem po cestě, kudy chodili horští nosiči. V hospůdce Horských nosičů ve Velké Úpě vám k tomu půjčí i dřevěné krosny s nákladem.

Pomezní Boudy v Krkonoších

Pomezní Boudy v Krkonoších

Pomezní Boudy, založené pravděpodobně kolem roku 1634, jsou nejsevernější částí rekreačního střediska Malá Úpa. Leží na česko-polské hranici ve výšce 1050 m nad mořem.

Krkonoše na běžkách – z Velké Úpy do Pece pod Sněžkou a přes Růžovou horu zpět

Krkonoše na běžkách – z Velké Úpy do Pece pod Sněžkou a přes Růžovou horu zpět

V Krkonoších vede spousta hezkých lyžařských běžeckých tras pro milovníky tohoto sportu. Po jedné takové se můžete vysat krásnou horskou krajinou z Velké Úpy do Pece pod Sněžkou. Náročnější trasa měří 24 km.

Zapomenuté kouty Krkonoš na běžkách – z Hříběcích Bud pod Liščí hřeben

Zapomenuté kouty Krkonoš na běžkách – z Hříběcích Bud pod Liščí hřeben

Když je zima pořádná a napadne hustá sněhová pokrývka, můžete vyrazit na běžky i do méně známých částí Krkonoš, které zůstávají stranou hlavních tras. Takový je kout mezi obcí Strážné a Pecí pod Sněžkou, kde pocítíte samoty uprostřed hor. Pocitu, který si v Krkonoších moc často neužijete!

Nouzové útulny v Krkonoších

Nouzové útulny v Krkonoších

Nouzové přístřešky slouží v horách při nepřízni počasí zbloudilým turistům, kteří se nestihli schovat před bouřkou, vánicí, větrem nebo deštěm, jako úkryt na pár hodin nebo i přes noc. V Krkonoších jich najdete šest, většinou v blízkosti křižovatek turistických cest.

Další aktuality

Užijte si dovolenou jako v Africe: dopřejte si ubytování v Safari Kempu

Jak strávit dovolenou jako v Africe a přitom nevytáhnout paty z domova? Odpověď zní jednoduše: Safari Kemp ve Dvoře Králové. Jedná se o jediný safari kemp svého druhu v Evropě se stylovými bungalovy s vlastní koupelnou a terasou, venkovním bazénem, vířivku a mnoha dalšími lákadly. Součástí kempu je i výběh pro antilopy a zebry.
Královéhradecký kraj | Ubytování

Když milujete Krkonoše: vodopády, lanovky a výlety na kolech i pěšky, za sucha i v dešti

Jeden z nejnavštěvovanějších národních parků Evropy má co nabídnout po celý rok. Jaro je ideální na pěší turistiku, léto a podzim pak pro pěší i cyklisty: prozkoumejte horské květnaté louky a kousky dochované tundry na hřebenech, anebo se vydejte na výlet lanovkou. Dětem se budou líbit hravé naučné stezky. Podívejte, jaké tipy pro vás přichystal portál Kudy z nudy.
Královéhradecký kraj | Příroda

Ve Dvoře Králové se poběží Safari běh na záchranu psů hyenových

V sobotu 13. dubna bude v Safari Parku Dvůr Králové odstartován další ročník Safariběhu. Jako jediný závod v České republice nabídne tratě vedoucí Africkým nebo Lvím safari. Tentokrát bude běh zaměřen na záchranu psů hyenových v Africe.
Královéhradecký kraj | Příroda

Krása jarních Krkonoš: burácející vodopády a dravé řeky

Věděli jste, že v Krkonoších je bezkonkurenčně nejvíc vodopádů ze všech českých pohoří? Nebo že tu najdete ten nejvyšší i nejvodnatější? Objevte krásu jarních Krkonoš – naplánujte si báječný výlet k právě hučícím vodopádům, které mají právě teď, díky tání sněhových zásob, tu největší sílu! Zaposlouchejte se do zvuků padajících vod, burácejících potoků a šumících řek. Berte však v úvahu, že v podhůří sice nastalo jaro, ale na hřebenech stále vládne pevnou rukou zima. Kvalitní obuv a teplé oblečení se tak bude určitě hodit.
Královéhradecký kraj | Příroda

Farmářské trhy opět lákají na zámek Doudleby

Jaro je letos s předstihem již tu a seriál letošních zámeckých trhů začíná! V neděli 14. 4. 2024 se můžete na zámku Doudleby nad Orlicí těšit na letošní první Farmářské zámecké trhy, v dubnu tradičně na jarní téma. Šikovné farmáře a pěstitele doplní řemeslné stánky, v nabídce budou mimo jiné i jarní sadby a květiny, občerstvení je zajištěno a sortiment pro celou rodinu bude tradičně k dispozici. A samozřejmě bude také otevřen i samotný zámek!
Královéhradecký kraj | Památky

Dřevěné mosty: oceněné i zapomenuté, vedoucí do pekla i do zahrad

Betonové mosty se drolí a padají, dřevěné přežívají často i celá staletí. Navíc dřevo se dá snadno vyměnit: když některý most či lávku poničí povodeň, vichřice anebo zub času, celkem snadno se dá nahradit. Kde najdete ty nejkrásnější či nejstarší dřevěné mosty u nás?
Královéhradecký kraj | Památky

Do Krkonošského národního parku se vracejí bobři

Milovníci přírody mají důvod k radosti – podle očitých pozorování se do Krknošský národní park opět stává, po velmi dlouhé době, domovem bobra evropského. Horské, rychle tekoucí bystřiny však nejsou pro tohoto hlodavce, s šupinami pokrytým ocasem, vhodným biotopem. Odborníci proto očekávají, že se krkonošská populace na české straně hor usídlí spíše na lučních potocích v podhůří.
Královéhradecký kraj | Příroda

Do Adršpašských skal se od dubna vydejte vždy s on-line rezervací

Adršpašské skály čeká čtvrtá sezóna s rezervačním systémem. Jestliže se do skalního města chystáte, je nejlepším řešením nákup vstupenky a místa k zaparkování online. Rezervační systém, který ve skalách platí, zaručuje v národní přírodní rezervaci omezený počet zájemců, který nezatěžuje přírodu. Vstupenky se sice dají koupit i na místě, ale riskujete dlouhé stání ve frontě i beznadějně plná parkoviště. S online vstupenkami máte zkrátka jistotu, že své výletní plány nebudete muset na poslední chvíli měnit.
Královéhradecký kraj | Příroda