Najděte svůj poklad: výlet do podzemí nebo na hrad?

Poklady se dají objevit třeba při sekání trávy, tak jako se to přihodilo před několika lety v obci Horní Polubný v Jizerských horách. A v roce 2021 objevil jeden šťastlivec při docela obyčejné procházce do lesa okolo Vysokého nad Jizerou keramický hrnec se 158 pražskými groši z doby vlády králů Václava II. a Jana Lucemburského! Podle historiků ho tam někdo ukryl kolem roku 1330. Na rozorané pastvině poblíž Vysoké u Jevíčka našel náhodný kolemjdoucí v červenci 2020 zlaté a stříbrné mince uložené sem v 17. století. Nejstarší mincí z pokladu je polský půlgroš Vladislava II. Jagellonského z let 1431–1434, ostatní mince pocházejí z 16. a 17. století. Jedná se o 7 099 mincí včetně dvanácti zlatých dukátů. Za mince by se tehdy dalo pořídit 25 tažných koní, 70 krav nebo 280 ovcí. Pražské groše a další tajemství před časem vydal jeden z domů v Táboře: pod jeho podlahou se skoro pět set let ukrývaly čtyři tisíce stříbrných mincí z jagellonského období. Ještě o pár metrů hlouběji pod historickým centrem Tábora objevíte středověké podzemní chodby; procházet se dají celý rok.
 

Táborské podzemí skrývalo stříbrný poklad

Dva džbánky plné stříbrných mincí a společně s nimi další zajímavé předměty objevili při archeologickém průzkumu domu v historickém centru Tábora. Dokonce se podařilo zjistit i totožnost toho, kdo zřejmě poklad schoval: žil tu rychtář Mikuláš Vlaský ze Sionu. Dům v roce 1525 vyhořel, nejmladší mince v pokladu byla vyražena pouhý rok před požárem. Mikuláš nejenže se pro poklad nevrátil, ale zároveň zmizel z historických pramenů: dá se předpokládat, že neštěstí nepřežil a své tajemství si odnesl s sebou. Dům vydal další poklady, například kachle ze začátku 16. století, nádobí, prstýnek nebo střepy pohárů, zdobené zlatem a emailovými barvami. Byly tu také patrové podzemní sklepy, které vznikaly už od založení města v 15. století. O pět set let později se několik sklepů probouralo a propojilo: tato trasa v různých úpravách slouží dodnes a vypravit se sem můžete třeba hned v rámci prohlídek Táborské podzemí.
 

Pro Mělník je pokladem podzemní studna

Podzemními chodbami vedoucími ve třech patrech nad sebou je protkaný také Mělník, ale zpřístupněná je přibližně jen 150 metrů dlouhá trasa. Také zdejší mělnické podzemí vydalo svůj poklad: za třicetileté války tady tábořili švédští vojáci, a protože přišli o hodně koní a nechtěli, aby se jejich děla dostala do rukou nepřítele, naházeli je do studny. Později byly zbraně vyzdviženy, ale kromě nich (a také starých cihel, střešních tašek nebo rezavého visacího zámku) studna žádné jiné poklady nevydala. Pokladem je tak studna samotná: pochází ze 13. století a s průměrem 4,54 metru je nejširší v Česku. Leží přímo pod hlavním náměstím, přesné místo označuje skleněná deska v kovovém rámu. Až tu budete stát, rozhlédněte se: hloubka studny je 56 metrů, což je jen o devět metrů méně než věž mělnického kostela. Na prohlídku podzemí se můžete vypravit celoročně a denně, zpravidla každou hodinu od desíti do pěti.
 

Zlaté mince na Frýdlantu

V roce 2017 se při odbahňování zámeckého rybníka podařilo nalézt kolekci 42 převážně zlatých mincí z 16. a 17. století, které do rybníka ukryla neznámá osoba před asi 370 lety, právě na konci třicetileté války. Podle archeologů jde o majetek značné hodnoty. Takovéto mince se používaly na platby větších částek, nešlo o běžné mince, s nimiž se chodilo na trh. Jedná se o 36 dukátů a dvoudukátů ve zlatě, pět půltolarů a jeden čtvrttolar jsou ze stříbra. Oběživo se běžně používalo ve Frýdlantu a okolí a mohlo se za něj pořídit větší množství dobytka anebo nemovitosti. Poklad se stal součástí expozice na zámku. Nejstarší datovanou mincí z pokladu je uherský dukát Ferdinanda I. z roku 1528 a nejmladší mince pocházejí z roku 1642.
 

Poklad století ve sklepení Pardubického zámku

Nedaleko Chýště na Pardubicku ukrývala zem přes tisíc let denárový poklad nezměrné ceny – 1669 mincí a mincovních zlomků z konce 10. století. K jejich objevu došlo v roce 2015, kdy na ně náhodný nálezce natrefil na poli. Rozsáhlý poklad byl roku 2020 zapsán mezi kulturní památky jako tzv. Denárový poklad z Chýště. První objevený soubor, který nálezce odevzdal do sbírek Východočeského muzea, zahrnoval 780 kusů denárů. Pro archeology to byla výzva. Lokalitu začali podrobně prozkoumávat detektory kovů. A ze země vyzvedli téměř další tisícovku mincí. Dnes si mince můžete prohlédnout a dozvědět se další podrobnosti o jejich nálezu v expozici Pardubického zámku nazvané "Peníze si do hrobu nevezmeš", která se nachází v hlubokém sklepení. Jádro nové numismatické expozice tvoří trezorová místnost, ve které září početný depot stříbrných denárů z počátků české státnosti. „Poklad století“ se ukrývá za trezorovými dveřmi, které lze otevřít jen pomocí speciálního kódu.
 

Expozice mincovního pokladu v Nedvědici

V Turistickém informačním centru v Nedvědici si můžete prohlédnout expozici nálezu stříbrných mincí z období 15.-17. století. Byly nalezeny roku 2016 nedaleko obce. Jedná se o jednu z mála mincovních expozic v celé ČR a je zajímavou ukázkou stříbrných platidel z mnoha evropských zemí z období 2. poloviny 16. století s přesahem až do období konce třčicetileté války. Džbán plný stříbrných mincí našel před pár lety zdejší lesník. Stálá expozice mincí v Nedvědici čítá 284 zachovalých stříbrných mincí (od 2 do 6 cm v průměru) z různých koutů Evropy.
 

Poklady kláštera ve Starobrněnském opatství

Stálá expozice Muzea starobrněnského opatství nazvaná Poklady kláštera vás zavede do autentických prostor augustiniánského kláštera v Brně s bohatou historií. Mince zde však nehledejte – "poklad" tvoří galerie středověkého, raně novověkého, barokního i novějšího umění. K dispozici jsou expozice Mendelův refektář, Eliška Rejčka a cisterciačky, galerie profánního (světského) umění, galerie sakrálního umění, augustiniáni v Brně a opatské insignie. Velmi vzácným exponátem je zde obraz svatého Augustina od vlámského barokního mistra Petera Paula Rubense, namalovaný přímo pro řád augustiniánů. V kapli cisterciaček, která je zaklenuta gotickou osmidílnou žebrovou klenbou, naleznete klenotnici s velmi vzácnými opatskými insigniemi a klenoty, v dalších prostorách pak například bohatou sbírku liturgického nádobí a rouch.
 

Tipy, kde najít další podzemní poklady

• V Mělníce můžete navštívit ještě zámecké sklepy. Tam se skrývají podobné poklady jako ve sklepech mělnických domů: víno z vyhlášených mělnických vinic.
• Plánujete výlet na hrad Veveří? Legendy o templářských pokladech sem už přilákaly stovky dobrodruhů, ale dvanáct stříbrných soch apoštolů v životní velikosti ukrytých někde v hradním sklepení dosud nikdo nenašel. Všimněte si ale kaple Matky Boží, stojící kousek od hradu: právě od ní vede k hradu tajná chodba. Vlastně není tak docela tajná, průzkum před několika lety skutečně pár podzemních prostor odhalil. Že by se sochy ukrývaly právě tam?
• Na hrad Lipnice, vydejte se za tajemstvím třetího kříže. V hradní bráně jsou vytesány dva a pověst vypráví, že někde na hradě je ukrytý třetí. Pod ním se má kopat a objeví se tajná místnost, v níž je ukrytý poklad pánů z Landštejna. Ovšem pozor, střeží ho kostlivec s diamantovýma očima, kterého budete muset obelstít svou chytrostí.
• Když padne zmínka o hradu Okoř, kdekdo připomene slavnou bílou paní se šerifem. S poklady ti dva nemají nic společného, zato podzemní chodby existují, a dokonce se najdou pamětníci, kteří se do nich před desítkami let podívali. Vchod by se měl nacházet někde mezi Kněževsí a Tuchoměřicemi, ale v současné době ho nikdo nezná. V 19. století prý jeden z pátračů objevil síň s nápisem „Letha Panie 1456 kopali jsme zde…“ s vyrytým obrázkem střely. Že by si poklad tehdy odnesl s sebou?