Regionální muzeum v Jílovém u Prahy - Dolů do dolu

Zlatonosný revír patřil společně s okolím Kašperských Hor k historicky nejdůležitějším v českých zemích. V muzeu je k vidění řada pracovních nástrojů, geologických a důlních map, modelů různých staveb i vzorky hlavních nerostů a hornin jílovského revíru.

V letních měsících si na nádvoří muzea můžete vyzkoušet rýžování zlata na vlastní pěst. Na haldách kamenů, dovezených z okolí, mohou prověřit své štěstí amatérští geologové, k dispozici je i malé dětské hřiště. Pro veřejnost jsou otevřeny také štoly sv. Josefa a sv. Antonína Paduánského v Dolním Studeném a štola Halíře v Borku.  

Podívejte se přímo tam, kde se těžilo zlato Štola sv. Josefa je staré důlní dílo, pravděpodobně ze 14. století, nalézá se na Kocourském žilném pásmu. Celková délka dosud známých chodeb štoly je 280 m, z toho je pro veřejnost zpřístupněno 200 m. Profil chodeb je šikmý, s mírným sklonem ve směru k řece Sázavě. Nahlédnou se dá do zajímavých dobývek, které sledovaly křemenné žíly se zlatem. Dvě zatopená hloubení o shodné hloubce 26 m napoví, že tu horníci připravovali patrně zřízení prvního patra dolu. Od muzea je po naučné stezce vzdálená 3 km.  

Štola sv. Antonína Paduánského – od josefské štoly vzdálená jen 100 m. Podle dochovaných historických pramenů se v této štole pracovalo naposledy v první polovině 18. století, dokumentuje tedy druhou etapu rozvoje dolování zlata v Jílovém. Zabezpečení štoly proběhlo citlivě, s ohledem na její stáří, výdřeva v chodbách byla usazena do původních vysekaných patek.  

Trasa pro návštěvníky je výjimečná nejen v Jílovém, ale i mezi ostatními zpřístupněnými důlními díly v naší zemi. Vede totiž ve dvou úrovních, spojení mezi nimi je realizováno systémem sedmi žebříků a povalů   v původní úzké dobývce. Chodba není elektrifikována, každému zájemci o prohlídku bude zapůjčena skutečná hornická lampa.  

Štola Halíře se nachází v blízkosti Turyňského rybníka – JV směrem od Jílového u Prahy a představuje nejmladší epochu probíhající v padesátých a šedesátých letech minulého století. Moderním způsobem ražená štola má unikátní profil v podobě kosočtverce, který je daný strukturou uložených hornin. Tato průzkumná chodba měla prověřit okrajovou část jílovského ložiska. V současnosti jsou všechny podzemní prostory elektrifikovány a pro návštěvníky je zpřístupněna celá hlavní chodba v délce 270 m a část překopů   s jedním pohledem do středověkých dobývek. Prohlídka je doplněna miniexpozicí důlního vybavení.  

Muzeum nabízí rýžování zlata i expozici trampingu   Muzeum, zpočátku městské, bylo založeno v roce 1891 z podnětu jílovského občana Leopolda Čiháka, který pro tento účel věnoval městu svoji vlastní sbírku písemností a trojrozměrných předmětů. Sídlem muzea je historická budova Mince nacházející se na jílovském náměstí. Až do husitských válek byl v domě horní úřad, odtud se řídila těžba zlata v okolí města, zde královský hormistr vykupoval zlato pro potřeby královské koruny a vybíral daně s těžbou zlata spojené. Po husitských válkách budova často měnila vlastníky, jedním z nejznámějších majitelů byl po krátkou dobu například známý alchymista doby Rudolfa II, Edward Kelley.  

Muzeum dále nabízí stálé expozice: Historie regionu, expozice Ostrovského kláštera, expozice Trampingu a celou řadu výstav. Pořádá již tradiční akce jako Muzejní noc, Potlach, Předváděcí dny řemesel, Celostátní setkání dráteníků a další akce. Na nádvoří lze v letním období vyzkoušet rýžování zlata.

Regionální muzeum v Jílovém u Prahy
Instituce byla oceněna v Národní soutěži muzeí Gloria musaealis:
2002 – Zvláštní cena v kategorii Muzejní počin roku 2002 – za zpřístupnění štoly sv. Josefa v Dolním Studeném