První česká přírodní památka UNESCO – Jizerskohorské bučiny

Kde jinde si s Kudy z nudy připomenout Světový den divoké přírody než někde venku, pod širým nebem v horách nebo hluboko v lesích? Čekají na vás národní parky, chráněné krajinné oblasti, pestrá paleta přírodních památek, přírodní památky UNESCO a biosférické rezervace.

Bučiny v Jizerských horách se staly první českou přírodní památkou na seznamu UNESCO, zapsány byly v červenci 2021. Národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny je nejenom největším chráněným územím v Jizerských horách, ale patří také mezi několik největších Národních přírodních rezervací v ČR.

Pro někoho znamená výlet do Jizerských hor především skvělé cyklistické výlety, jiné lákají skalní vyhlídky, vodopády a prastaré bukové lesy na strmých svazích. Rodiny s dětmi a milovníci architektury samozřejmě nemohou vynechat Liberec s Ještědem, lázeňští šviháci zamíří do Lázní Libverda, v záloze jsou také Hejnice anebo kuriozita v podobě obřího sudu. Anebo si chcete projít nebo projet trasu slavné Jizerské padesátky? Pojďte s námi, portál Kudy z nudy je spolehlivý průvodce na vašich cestách!

V České republice objevíte řadu míst, zapsaných na Seznamu světového dědictví UNESCO. Vedle mistrovských děl architektury můžete obdivovat jedinečná zákoutí přírody, svědky průmyslové revoluce i poklady moderní doby. Poznejte místa, která všem cestovatelům berou dech!

Buďte na sebe i na ostatní hodní: to je nejlepší rada, jak si užít Světový den dobrosrdečnosti anebo Světový den laskavosti. Je jedno, jak mu budeme říkat, jisté ale je, že právě laskavost má svůj svátek každoročně 13. listopadu.

Národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny je od července 2021 na seznamu světového dědictví UNESCO. Náš výlet vás zavede do srdce této lokality, kde se nachází celá řada pozoruhodných skalních masivů, věží a skalních vyhlídek. Naleznete ji v severozápadní části Jizerskohorských bučin ve stejnojmenné národní přírodní rezervaci patřící nejenom k nejcennějším, ale také nejkrásnějším částem Jizerských hor. Trasa měří 11 km a je určena pouze pro pěší turisty.

Jizerské hory lákají návštěvníky po celý rok. V zimě i v létě je stále živo na pěkně udržované Jizerské magistrále. Ta nabízí 115 km zpevněných cest, které procházejí celými Jizerkami a během zimních měsíců poskytují běžkařům perfektní stopy. V létě a na podzim jsou zde výborné podmínky na cykloturistiku. Skalní stěny a vrcholky z tvrdé žuly zase přitahují horolezce, k oblíbeným terénům patří Frýdlantské cimbuří. Milovníci horské turistiky by měli prozkoumat Jizerskohorské bučiny, které byly v roce 2021 zapsány na seznam UNESCO. Všechny sportovce, turisty a výletníky pak pohostí oblíbené horské chaty, které patří k legendárním místům Jizerských hor po mnoho staletí.

Vodopády na Černém potoce, patřící mezi největší vodopády celých Jizerských hor, se nachází zhruba 2 km jižně od Bílého Potoka.

Polední kameny jsou horským vrcholem o nadmořské výšce 1006 m s výrazným seskupením skalních věžiček a osamocených balvanů. Nacházejí se nad vyhlídkou Frýdlantské cimbuří kousek od Smědavské hory. Z nejvyššího vrcholu je krásný kruhový výhled na Frýdlantské cimbuří, Smrk, Jizeru a Černou horu.

Buk lesní je původním druhem stromů v České republice. Naši předkové jej měli ve velké úctě. Odedávna byl buk považován za strom, poskytující ochranu v nejistých časech. Také symbolizuje pevné zdraví – dodnes se dochoval příměr, že je někdo „zdravý jako buk“. Zajímavé je, že do buku neuhodí blesk, neboť buk má kořeny vedoucí jen povrchovou vrstvou půdy, a proto blesky nepřitahuje. V naší republice máme spoustu velmi zajímavých starobylých i mladších, přesto památných buků. Nechybí zde ani celé lesy buků – bučiny, které lákají k příjemné procházce.

Obec Bílý potok se nachází ve Frýdlantském výběžku, nedaleko města Hejnice. Bílý Potok je první frýdlantskou osadou na horním toku Smědé a jednou z nejvýše položených v této části Jizerských hor.

Národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny v Jizerských horách byla jako první u nás zapsána na seznamu UNESCO. Jde o jednu z nejzachovalejších a přírodně nejcennějších částí v CHKO Jizerské hory. O jejich zařazení rozhodl 28. července 2021 výbor světového dědictví Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu.

V roce si 2025 si celý svět připomenul 150 let od narození Carla Gustava Junga, jednoho z nejvýznamnějších znalců lidské duše, jejích tužeb i temných zákoutí. Psychiatr, terapeut a spisovatel Carl Gustav (26. 7. 1875 – 6. 6. 1961) se významně zasloužil o léčbu schizofrenie. Už před druhou světovou válkou vznikly v Praze první diskusní kroužky a semináře zaměřené na psychologii. Praha, s její alchymistickou minulostí a mystickou atmosférou, se stala logickým centrem jungovské tradice v českých zemích. Sám Jung Prahu navštívil v roce 1936, kdy zde přednášel na mezinárodním psychologickém kongresu. V Brně vznikla na základně jeho praxe, výzkumů a teorií Česká společnost pro analytickou psychologii (ČSAP). Kudy z nudy vás tentokrát pozve do míst, kde se budete cítit příjemně, které vás prostě pohladí po duši. Udělejte si procházku na krásná přírodní místa a zapomeňte na všední starosti.

Sviní kámen oblíbený řadou horolezců se nachází v Jizerských horách, v lokalitě Srázy a Poledník. V blízkosti zajímavého skalního útvaru prochází zelená hřebenovka z Oldřichovského sedla na Bílou kuchyni.

Skalní dominanta Ořešník se tyčí ve Smědavské pahorkatině nad obcí Hejnice, ve výšce 800 m.n.m. Na vrcholek se dostaneme po schůdcích vytesaných do skály. Je zde kříž, původně postaven františkány z kláštera v Hejnicích.

Kříž ve skále na severním srázu Poledníku (864 m) v NPR Jizerskohorské bučiny připomíná památku Langeho mladšího, syna zdejšího revírníka, který se zde zastřelil roku 1904.

Kříž na balvanu nedaleko hory s názvem Svinské čelo nad Hejnicemi připomíná šestadvacetiletého revírníka Johana Bäumela z Raspenavy, kterého zde 21. března 1842 omylem zastřelil lesník Bedřich Bergmann.

Naučná stezka seznamuje s přírodními poměry a zajímavostmi nejzápadnější části Jizerských hor, která je součástí Národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny.

Štolpichy patří mezi nejkrásnější a nejromantičtější místa Jizerských hor. Velký Štolpich vytváří v horní části soutěsky několikastupňový vodopád cca 30m vysoký. V dalším úseku můžete objevit také menší vodopádky a kaskády.

Významná oblast skal. Nacházejí se ve strmých svazích podél Malého a Velkého Štolpišského potoka a na úbočí Ořešníku v Jizerských horách. Materiál tvoří hrubozrnná žula. Oblast se dělí na Malý Štolpich, Velký Štolpich a Zahradní stěnu.

Špičák, Stržový vrch, Poledník, Štolpichy, Tišina, Frýdlantské cimbuří a Paličník: to je sedm vzácných kousků přírody Jizerských hor, jejichž sloučením vznikla v roce 1999 národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny. Prastaré bukové lesy na strmých horských svazích se v červenci 2021 staly první českou přírodní památkou zařazenou na seznam Světového dědictví organizace UNESCO.