Nejvyšší místa v Česku: kam vyšplhat lze a kam se zřejmě nikdy nepodíváte?

Sněžka versus Praděd: nejvyšší pevný bod Česka 

Jako už tolikrát opět platí, že při výletech do rekordních výšek se rozhodně nudit nebudete. Postarala se o to samotná nejvyšší česká hora Sněžka. Ve škole vám říkali, že leží v Krkonoších a dosahuje výšky 1 602 metrů? Z Krkonoš se sice neodstěhovala, ale geodetická měření ji v roce 2014 nechala poporůst na 1603,3 metrů! Lanová dráha Sněžka je v provozu denně od 8 do 18 hodin. Ověřte si však, zda opravdu jede, zvláště v horních partiích (Růžová hora – Sněžka) bývá silný vítr a lanová dráha proto na horním úseku nejezdí.

Oproti srázným úbočím Sněžky je její skalnatý vrcholek vlastně rovinka; prochází přes něj česko-polská hranice a ten úplně nejvyšší bod prý leží na polské části hory. Dnes už nelze vypátrat, koho jako prvního tudíž napadlo posunout nejvyšší pevný bod Česka do bezpečného vnitrozemí, na Praděd.

Nejvyšší hora Jeseníků měří 1 491 metrů; když k tomu připočtete 146 metrů vysoký televizní vysílač, zjistíte, že jeho špička dosahuje do výše 1 637 metrů, tedy výš než Sněžka. Tam se ale nikdy nedostanete; nejvyšším místem pro běžné návštěvníky na Pradědu byla, je a bude vyhlídková plošina 73 metrů nad zemí v nadmořské výšce 1 564 metrů. Ať už si o takových počtech myslíte cokoliv, Pradědu nelze upřít nejvýše položenou rozhlednu v zemi, odkud bývá za ideálních podmínek vidět až na Krkonoše a Vysoké Tatry. Vyhlídka je otevřená celoročně a denně (v zimním období od 8:00 do 16:00, v létě od 8:00 do 18:00 hodin), vstupenka s využitím výtahu stojí 150 Kč.
 

Nejvyšší vysílače v Česku

Stačí se podívat na seznam nejvyšších věží a zjistíte, že Praděd sice má svá prvenství, ale tamní vysílač nejvyšší rozhodně není. První místo drží 223 metrů vysoký vysílač Buková hora na stejnojmenném kopci u Verneřic mezi Ústím nad Labem a Děčínem. Buková hora s vysílací věží je výraznou dominantou Českého středohoří, tyčí se na pravém břehu Labe nad Malým Březnem a Těchlovicemi, z jižní strany je nejbližší obcí Zubrnice. Věž ovšem není přístupná veřejnosti.

K velmi známým místům patří Žižkovská věž v Praze. Díky poloze na jednom z nejvyšších míst hlavního města nabízí luxusní rozhled, a to jak z panoramatické restaurace Oblaca a šestihvězdičkového jednopokojového hotelu ve výšce 66 metrů, tak z vyhlídkové kabiny ve výšce 93 metrů. Vysílač slouží i jako svérázná galerie pod širým nebem, šplhají po něm černá miminka výtvarníka Davida Černého.

Třetí příčku obsadil 195 metrů vysoký vysílač Cukrák na Jílovišti, čtvrtou rozhlasový a televizní vysílač v Ostravě-Hošťálkovicích a teprve pak na pátém místě je již zmíněný Praděd.
 

Nejvyšší kostelní a jiné věže v Česku

Za nejvyšší českou budovu se považuje věž elektrárny Ledvice. Prosklená vyhlídka s přístupným ochozem se nachází na pravé věži nového zdroje Elektrárny Ledvice ve výšce 144 metrů. Nahoru je nutné nejdříve vyjet výtahem 28 pater a poté ještě vyšlápnout 46 schodů. Z vyhlídky uvidíte část Dolu Bílina, České středohoří nebo Krušné hory. Na rozhlednu mohou vyjít jen ti, kteří absolvují krátké proškolení a budou se řídit pokyny pověřené osoby elektrárny. Přístup na rozhlednu je umožněn jen na objednání a s průvodcem a maximálně deseti lidem ve skupině, nutností je pevná uzavřená obuv bez podpatku.

Nejvyšší kostelní věž v Česku má plzeňská katedrála sv. Bartoloměje. Měří 103 metrů a nebýt požáru, měla by dnešní severní věž své jižní dvojče; mimochodem nápad, že by se dostavěla, se v Plzni objevuje s železnou pravidelností už stovky let. I tady je ale třeba brát čísla s jistou rezervou; kamenná část věže pod velkoryse protaženou špicí měří „pouhých“ 65 metrů a vyhlídka je ještě o pět metrů níž. Jsou z ní sice vidět vrcholky Šumavy, ale ještě lépe je uvidíte z 82 metrů vysoké Černé věže v Klatovech, která má vyhlídkový ochoz přibližně ve výšce 50 metrů. Mimochodem, jde o vůbec nejvyšší městskou věž u nás, která městu sloužila k obraně a zároveň do dálky zvěstovala jeho prosperitu.

Celkem 101 metrů má druhá nejvyšší kostelní věž katedrály sv. Václava v Olomouci, třetí místo s 97 metry drží věž katedrály sv. Víta na Pražském hradě. Hned za ni se řadí 96 metrů vysoká Spanilá věž v Tovačově, stavba výjimečná tím, že nejde o kostelní věž ani o vysílač, ale věž místního zámku. Zbývá ještě zmínit nejvyšší radniční věž; tou je 86 metrů vysoká věž Nové radnice v Ostravě. Na vyhlídkovou terasu ve výšce 73 metrů vás každý den po celý rok vyveze výtah.
 

Hory pro nadšené turisty a místa jen pro diváky

Pokud rádi chodíte po horách, na řadu míst ověnčených nějakými „nej“ se pohodlně dostanete po svých. Mezi oblíbené výletní cíle patří nejvyšší vrcholky různých pohoří, tedy Králický Sněžník (1 423 m), Plechý (1 378 m) coby nejvyšší vrchol české části Šumavy i Lysá hora (1 323 m) v Beskydech, Velká Javořina (970 m) v Bílých Karpatech či dva Smrky – jak ten s nadmořskou výškou 1 125 m v Rychlebských horách, tak druhý Smrk (1 124 m) v Jizerských horách. Na Klínovec (1 244 m), nevyšší vrchol Krušných hor, se dá dokonce vyjet autem anebo lanovkou, lanovka vede také na Ještěd (1 012 m). Téměř až na Velkou Deštnou, nejvyšší vrchol Orlických hor s nadmořskou výškou 1 115 m, zase vede pohodlná asfaltka, kam vyjedou na kolech i děti.

Naopak pouze pohledem se můžete kochat při pohledu na rozhlasové vysílače. Vůbec nejvyšší stavby v Česku jsou dva 355 metrů vysoké kotvené stožáry pro středovlnné vysílání u Českého Brodu, 348 metrů vysoký vysílač Krašov na Plzeňsku a jeho dvojče, o pár metrů nižší televizní vysílač Kojál na Brněnsku.