Zámek Kunštát zve na výstavu korunovačních klenotů Vivat Georgius rex Bohemiae

Zatímco jsou originály českých korunovačních klenotů k vidění jen jednou za rok, jejich dokonalé repliky se vystyvují častěji. Od 7. června do 30. srpna 2025 budou České korunovační klenoty – Svatováclavská koruna, renesanční žezlo a jablko, ale také gotické korunovační žezlo a jablko Karla IV. k vidění na zámku Kunštátě. Klenoty se staly součástí výstavy Vivat Georgius rex Bohemiae, která se vztahuje k osobě krále Jiřího z Poděbrad (1420-1471). Akce se koná u příležitosti 20. výročí přechodu zámku do péče Národního památkového ústavu. Interiéry zámku Kunštát jsou zařízené původním vybavením seznamují návštěvníky s kulturou bydlení posledních šlechtických majitelů. Absence novodobých úprav dodává vnitřním prostorám zcela jedinečný autentický výraz.

Samotnou výstavu můžete exkluzivně navštívit každý čtvrtek v 17.00 hodin, a to po předchozím objednání na telefonním čísle 516 462 062 nebo mailem na adrese: kunstat@npu.cz. První speciální prohlídka se bude konat 12. června, poslední pak 28. srpna 2025.
 

Svatováclavská koruna, žezlo a jablko

Svatováclavskou korunu nechal v letech 1345 až 1346 zhotovit Karla IV. ke své korunovaci českým králem, což ji dělá čtvrtou nejstarší v Evropě. Ostatní předměty se staly součástí později. Koruna, žezlo a jablko jsou trvale uloženy v korunní komoře v chrámu sv. Víta, roucho je uchováváno ve speciálním klimatizovaném depozitáři ve Sbírkách Pražského hradu. Kříž a meč jsou vystaveny ve stálé expozici Svatovítského pokladu na II. nádvoří.

Nejcennější kus souboru českých korunovačních klenotů je samozřejmě Svatováclavská koruna. Má podobu zlaté čelenky složené ze čtyř dílů, každý z nich má na vrcholu velkou lilii. Váží 2358 gramů, průměr čelenky je 19 až 21 centimetrů a byla zhotovena ze zlata o ryzosti 22 karátů. Díly jsou nahoře spojeny dvěma příčnými pásky (kamarami) o šířce čtyř centimetrů, které jsou v místě svého překrytí osazeny křížkem. Kamary jsou posázeny dvojicemi 30 zelených smaragdů a rubínů. Pásy pocházejí ze zlatého opasku, který byl svatebním darem Blanky z Valois, snad od jejího nevlastního bratra, francouzského krále Filipa VI.

Koruna je osazena 96 drahými kameny, z nichž nejvzácnější je červený rubelit (do roku 1998 považovaný za rubín, dokonce největší na světě) na čelní straně. Ve středověku byla většina červených drahokamů považována za rubíny, díky atypickému uchycení pouze třemi drápy tento kámen vyniká hvězdičkovými odlesky a bohatou vnitřní strukturou leštěného přírodního valounu. Rubíny špičkové jakosti a velikosti jsou vzácnější a cennější než velké diamanty. Na korunu bylo celkem použito 19 safírů, a jeden z nich – chrpově modrý z čelní strany – je vůbec největším kamenem použitým na koruně. Zároveň se rozměry řadí mezi rekordmany svého druhu na světě. Dále tu máme 30 smaragdů, 44 spinelů, jeden rubín, rubelit a akvamarín, dále 20 perel. Do křížku na vrcholu byl údajně vložen trn z koruny Ježíše Krista, který Karlu IV. daroval francouzský král Jan II. Dobrý. Což by měla dokládat i rytina latinského nápisu „Hic est spina de corona Domini“ (Zde je trn z koruny Páně) na zlaté obroučce křížku.