Masopust aneb "masa popusť"
Masopust v minulosti představoval
čas hodování a veselí mezi dvěma různými postními dobami, kdy se lidé měli do sytosti najíst i napít, a byl proto spojený s různými tanečními
zábavami,
zabijačkami, oslavami, ale i svatbami. Pak totiž následoval čtyřicetidenní
půst před Velikonocemi, kdy se lidé zříkali jídla, ale i dalších věcí, které pro ně byly v životě zbytečné či postradatelné.
Lidé si někdy myslí, že v období masopustu se nemá jíst maso. Samo slovo "
masopust" tomu nahrává. Avšak jeho význam je zcela opačný. Název totiž tvoří základy slov "
masu popusť", tedy pořádně se najez masa.

Většina z nás se také zajímá o to,
kdy masopust přichází. To však není až tak jednoduché. Jedná se o období začíná po svátku
Tří králů, tedy 7. ledna. Ovšem stanovení termínu závěrečného dne, masopustního úterý před Popeleční středou, je dáno
výpočtem, jehož základem je stanovení termínu Velikonoc.
Termíny pro Masopust 2026
- Začátek masopustu: 7. ledna 2026 (po svátku Tří králů).
- Tučný čtvrtek 12. února 2026
- Masopustní neděle 15. února 2026
- Masopustní úterý 17. února 2026
- Konec masopustu: 18. února 2026 – Popeleční středa, která zahajuje čtyřicetidenní postní období.
Termíny pro Velikonoce 2026
- Popeleční středa 18. února 2026
- První jarní úplněk 2. dubna 2026
- Květná neděle 29. března 2026
- Zelený čtvrtek 2. dubna 2026
- Velký pátek 3. dubna 2026
- Velikonoční neděle (Boží hod velikonoční): Neděle 5. dubna 2026
- Velikonoční pondělí 6. dubna 2026
Tajemství masopustních masek

Nejočekávanějším masopustním dnem bylo úterý, kdy
„chodily maškary“, ty bývaly a dodnes jsou velmi rozmanité. Některé, zejména ty zvířecí, mají velmi dlouhou tradici a pocházejí z doby před rozšířením křesťanství. Masky zvířat se v Evropě užívaly po celý středověk, a to zejména v období zimního slunovratu a v průběhu zimních měsíců. Existuje
několik druhů tradičních maškar, které se dodnes objevují pravidelně. Patří k nim například strakatý, žena,
Žid, slaměný, ras,
Turek, bába s nůší, medvěd nebo kobyla. Každá postava vyjadřuje určitý typ, a proto bylo někde zvykem je dělit na
červené – pěkné a
černé – škaredé. Pokud by vás masopustní masky zajímaly blíže, udělejte si výlet do některého z muzeí, které je vystavuje. Jedno z nich je v
Hlinsku, v památkové rezervaci
Betlém, druhé najdete v
Milevsku a třetí v
Zákupech.
Průvody maškar obvykle
chodily od domu k domu, přičemž se
zpívalo, tancovalo a žertovalo na adresu jejich obyvatel. Někdy se žertování neomezilo jen na slovní zlomyslnosti, ale nezřídka došlo i na mazání sazemi a házení do sněhu. U každého stavení hudba zahrála dva až tři kousky. Maškary byly většinou odměňovány
koblihami, vejci, uzeným masem, ale i obilím a penězi. Masopust byl zakončen tradičním lidovým obřadem "
pochováním basy", které symbolizovalo na 40 dní konec tanečních a hudebních veselic.
Tradice zapsaná v UNESCO

Na některých místech naší země jsou
masopustní tradice tak prastaré a unikátní, že byly zapsány na Seznam nemateriálního kulturního dědictví
UNESCO. Jde především o masopustní
Masopustní obchůzky na Hlinecku, které jsou stále živou součástí lidové kultury. Ve vesnicích
Hamry,
Studnice,
Vortová a
Hlinsko – Blatno si tento pradávný obyčej předávají místní obyvatelé z generace na generaci již od konce 19. století v téměř nezměněné podobě. Dodnes se zde například za masky
převlékají pouze muži a masky si udržují
podobu popsanou již
před více než
sto lety.
Vypravte se na
Hlinecko v době konání tradičních masopustů – tradičně se konají v
Jeníkově, ve skanzenu
na
Veselém Kopci a v obci
Hamry. Tradičně žije masopustem
Hlinsko a maškary si troufnou pozlobit domácí i přespolní i ve
Vortové a ve
Studnicích.
Pojďte objevit masopustní veselí s tradičním jídlem, maskami a zábavou zapsanou na seznam UNESCO.
Masopust je tradiční období hodování a veselí před čtyřicetidenním půstem před Velikonocemi, kdy se lidé měli do sytosti najíst a napít. Je spojený s tanečními zábavami, zabijačkami a oslavami.
Původ masopustních oslav sahá do antických dob a oslav boha Dionýsa, tzv. bakchanálií. Starověcí Slované rovněž slavili konec zimy, a mnohé dnešní zvyky mají původ v těchto předkřesťanských obřadech.
Masopustní masky jsou tradiční a často zvířecí tvary s dlouhou historií. Uvidět je můžete v muzeích jako je Muzeum v Hlinsku, Milevsko nebo Zákupech.
K nejznámějším maškarám patří strakatý, žena, Žid, slaměný, ras, Turek, bába s nůší, medvěd a kobyla.
Masopust v roce 2026 začíná 7. ledna a končí 18. února Popeleční středou.
Masopustní obchůzky na Hlinecku, konané v obcích Hamry, Studnice, Vortová a Hlinsko, jsou zapsány na Seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO.
Tradiční masopustní průvody se konají ve Veselém Kopci, Jeníkově a v obcích na Hlinecku, jako jsou Hamry a Studnice.
Obřad pochování basy symbolicky oznamuje na čtyřicet dní konec tanečních a hudebních veselic, který nastává po masopustu.
Na masopustních obchůzkách na Hlinecku se masky tradičně nosí jen muži, a to v téměř nezměněné podobě již od konce 19. století.
Maškary jsou obvykle odměňovány koblihami, vejci, uzeným masem, ale i obilím a penězi.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.