Úvod > Aktuality > Masopust držíme, nic se nevadíme, pospolu!
Masopust držíme, nic se nevadíme, pospolu!
"> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> ">
Kultura

Masopust držíme, nic se nevadíme, pospolu!

  • Vydáno1. února 2022
Masopust je tady a s ním i doba bujarého veselí, kdy se příliš nehledí na štíhlou linii. K tradičním dobrotám tohoto období patří koblihy, boží milosti a pochoutky ze zabijačky. Masopustem si lidé vynahrazovali čtyřicet dní trvající půst, který se dodržoval až do Velikonoc. O masopustním veselí se u nás sice dochovaly písemné zprávy již ze 13. století, ale samotná tradice pochází z antických dob, kdy se ve starém Řecku konaly oslavy boha Dionýsa, tzv. bakchanálie – příchod nového vegetačního roku. I staří Slované slavili konec zimy a dnešní rej masek i další masopustní zvyky tak mají svůj původ v předkřesťanských slovanských obřadech a oslavách.

Masopust aneb "masa popusť"

masopustMasopust v minulosti představoval čas hodování a veselí mezi dvěma různými postními dobami, kdy se lidé měli do sytosti najíst i napít, a byl proto spojený s různými tanečními zábavami, zabijačkami, oslavami, ale i svatbami. Pak totiž následoval čtyřicetidenní půst před Velikonocemi, kdy se lidé zříkali jídla, ale i dalších věcí, které pro ně byly v životě zbytečné či postradatelné.

Lidé si někdy myslí, že v období masopustu se nemá jíst maso. Samo slovo "masopust" tomu nahrává. Avšak jeho význam je zcela opačný. Název totiž tvoří základy slov "masu popusť", tedy pořádně se najez masa.

masopustVětšina z nás se také zajímá o to, kdy masopust přichází. To však není až tak jednoduché. Jedná se o období začíná po svátku Tří králů, tedy 7. ledna. Ovšem stanovení termínu závěrečného dne, masopustního úterý před Popeleční středou, je dáno výpočtem, jehož základem je stanovení termínu Velikonoc. Letos připadá Tučný čtvrtek na 24. února, Masopustní neděle 27. února, Masopustní úterý 1. března a Popeleční středa bude ve středu 2. března 2022.
 

Tajemství masopustních masek

masopust vortováNejočekávanějším masopustním dnem bylo úterý, kdy „chodily maškary“, ty bývaly a dodnes jsou velmi rozmanité. Některé, zejména ty zvířecí, mají velmi dlouhou tradici a pocházejí z doby před rozšířením křesťanství. Masky zvířat se v Evropě užívaly po celý středověk, a to zejména v období zimního slunovratu a v průběhu zimních měsíců. Existuje několik druhů tradičních maškar, které se dodnes objevují pravidelně. Patří k nim například strakatý, žena, Žid, slaměný, ras, Turek, bába s nůší, medvěd nebo kobyla. Každá postava vyjadřuje určitý typ, a pro­to bylo někde zvykem je dělit na červené – pěkné a černé – škaredé. Pokud by vás masopustní masky zajímaly blíže, udělejte si výlet do některého z muzeí, které je vystavuje. Jedno z nich je v Hlinsku, v památkové rezervaci Betlém, druhé najdete v Milevsku a třetí v Zákupech.

Masopust Veselý KopecPrůvody maškar obvykle chodily od domu k domu, přičemž se zpívalo, tanco­valo a žertovalo na adresu jejich obyvatel. Někdy se žertování neomezilo jen na slovní zlomyslnosti, ale nezřídka došlo i na mazání sazemi a házení do sněhu. U každého stavení hudba zahrála dva až tři kousky. Maškary byly většinou odměňovány koblihami, vejci, uzeným masem, ale i obilím a penězi. Masopust byl zakončen tradičním lidovým obřadem "pochováním basy", které symbolizovalo na 40 dní konec tanečních a hudebních veselic.
 

Tradice zapsaná v UNESCO

Masopust kobylkyNa některých místech naší země jsou masopustní tradice tak prastaré a unikátní, že byly zapsány na Seznam nemateriálního kulturního dědictví UNESCO. Jde především o masopustní Masopustní obchůzky na Hlinecku, které jsou stále živou součástí lidové kultury. Ve vesnicích Hamry, Studnice, Vortová a Hlinsko – Blatno si tento pradávný obyčej předávají místní obyvatelé z generace na generaci již od konce 19. století v téměř nezměněné podobě. Dodnes se zde například za masky převlékají pouze muži a masky si udržují podobu popsanou již před více než sto lety.

Jestliže kulturní plány opět nepřeválcuje koronavirus, vypravte se na Hlinecko v době konání tradičních masopustů – tradičně se konají ve skanzenu na Veselém Kopci, v obci Hamry si maškary zadovádí 12. února, pozlobit domácí i přespolní si maškary troufnou v Jeníkově a okolí 19. února, ve Vortové a Studnicích je zastihnete 26. února a posledním rozloučením s průvodem strakatých, slaměných, Židů, rasů, Turků, medvědem i kobylkou bude 1. března v Hlinsku.
Masopustní obchůzky na Hlinecku – nehmotné kulturní dědictví UNESCO

Masopustní obchůzky na Hlinecku – nehmotné kulturní dědictví UNESCO

Masopustní obchůzky a masky z Hlinecka byly na Seznam UNESCO zapsány v roce 2010. Na Hlinecku jsou doloženy popisy masopustních obchůzek a masek z konce 19. století, v některých vesnicích se konají spontánně po několik generací v téměř nezměněné podobě (Hamry, Studnice, Vortová) do dnešních dnů.

Muzeum milevských maškar

Muzeum milevských maškar

Muzeum milevských maškar je českým unikátem, neboť je jediným muzeem v ČR, které se věnuje dějinám zdejší národopisné tradice – maškarních průvodů. V Milevsku se tyto průvody ve větším formátu datují už od roku 1862 a v současnosti jsou milevské maškary největším masopustním průvodem.

Expozice masopustních masek a obchůzek z Hlinecka

Expozice masopustních masek a obchůzek z Hlinecka

Stálou Expozici masopustních masek a obchůzek z Hlinecka, které jsou od roku 2010 součástí světového nehmotného kulturního dědictví UNESCO, si můžete prohlédnout v památkové rezervaci Betlém v Hlinsku, v domku číslo 362.

Eduard Held muzeum v Zákupech – muzeum karnevalových masek

Eduard Held muzeum v Zákupech – muzeum karnevalových masek

Expozice je jediná svého druhu v České republice a ukazuje historii výroby masopustního a karnevalového zboží v tomto městě od roku 1884. Celou touto expozicí se prolíná život zakladatele firmy na výrobu karnevalového zboží v Zákupech Eduarda Helda.