ÚvodAktualityVěda a historie není nuda: co nám prozradily exhumace slavných osobností
Památky

Věda a historie není nuda: co nám prozradily exhumace slavných osobností

Poslechněte si audio verzi článku
Existuje spousta způsobů, jak nahlédnout do historie. Někdo čte tlusté romány, jiný má rád historické filmy, další navštěvuje muzea, hrady a zámky. A pak jsou tu odborníci: historikové, lékaři, archeologové a antropologové, kteří prozkoumávají hroby a hrobky, staré kosti a další tělesné pozůstatky. Pojďte se s Kudy z nudy podívat, co se jim podařilo vyluštit při exhumaci známých osobností z českých dějin.
Exhumace není příjemně znějící slovo. Příjemný není ani jeho obsah: vyzdvižení a vykopání mrtvého těla z hrobu. Nechme stranou moderní detektivky, potřebná povolení, pitvy a další nezbytnosti. Na Kudy z nudy nás zajímají především historické průzkumy dávno zemřelých osobností, pátrání po jejich pozůstatcích a průzkum objevených ostatků. Z nich se totiž dá nejrůznějšími metodami zjistit to, co naši předkové zjistit nedokázali: třeba jaká zranění utrpěl král a císař Karel IV., jak doopravdy zemřel svatý Jan Nepomucký anebo jestli hanácký obr Josef Drásal skutečně měřil 242 centimetrů. Muž, který byl své době byl považován za desátého nejvyššího Evropana a čtrnáctého nejvyššího člověka na světě, totiž za svého života nebyl nikdy oficiálně přeměřený.


 

Eliška Rejčka (+1335) a Jindřich z Lipé (+1329)

S českou královnou Eliškou Rejčkou se na Kudy z nudy tu a tam setkáváte. Vdova po dvou králích prožila poslední roky svého života v Brně po boku Jindřicha z Lipé. Založila Starobrněnský klášter a právě tam, v hlavní lodi baziliky Nanebevzetí Panny Marie na Mendlově náměstí, také byli oba pochováni. Královna prý leží v místě, podle pověsti označeném písmenem E pod bílo-šedou podlahou. Opravdu nebo ne?

V roce 2023 se při sedmistém výročí založení kláštera odborníci pustili do nového průzkumu. Eliščin hrob už byl v minulosti otevřený, naposled před 120 lety při rekonstrukci podlahy, ale tehdejší popis pro dnešní vědu nemá valný význam: „Za světla lucerny s hořící svíčkou bylo odklopeno víko rakve a odhalila se krásně tvarovaná lebka obklopená věncem z hedvábných květů napředených na stříbrném drátu; mezi květy byly lilie z velmi jemných bílých perel,“ je uvedeno v archivních listinách. Rakev ani pohřební výbava ale původní nebyly: cisterciačky otevřely Eliščin hrob už dřív a její kosti ze ztrouchnivělé dřevěné rakve nechaly přenést do měděného sarkofágu.

Přesnou polohu královniny hrobky odborníci odhalili georadarem, ale už ten přinesl první překvapení: kameník se totiž očividně netrefil a symbolickou kachli položil o dvě řady dál, než správně měl. Rejččin hrob je tak mírně posunutý. Ani s ostatky Jindřicha z Lipé, muže, který v době vlády Lucemburků na čas spravoval celé české království, to není tak jednoduché. Jeho hrob byl otevřený už v roce 1966 při zavádění parovodního topení pod podlahou baziliky. Archeologové tehdy ostatky přemístili do skříňky, v níž ovšem jsou kromě kosterních pozůstatků pána z Lipé také kosti dvou nebo tří dalších lidí. Kromě hrobů dvou středověkých celebrit ale byla pod podlahou chrámu objevena ještě jedna prázdná pohřební komora, která nebyla nikdy dokončena. Komu měla patřit se zatím neví.
 

Karel IV. (+1378)

O smrti krále a císaře Karla IV. žádné tajemství nekoluje, zato s rokem 1350 jsou spojené divoké spekulace o otravě, na kterou málem zemřel. Bylo to ale jinak: teprve antropologické výzkumy kosterních pozůstatků, prováděné od roku 1977 profesorem Emanuelem Vlčkem a obličejovým chirurgem a stomatologem docentem Jiřím Rambou prozradily, že pětatřicetiletý král při turnajovém klání v Itálii zřejmě narazil na silnějšího soupeře. Náraz dřevcem tehdy Karlovi prolomil bradu a přerazil oba klouby dolní čelisti, a navíc se mu těžká přílba zezadu zaryla do krku a zhmoždila krční páteř. Na takové zranění by většina Karlových současníků zemřela, král ale měl štěstí na zručné italské lékaře. Přesto se ze zranění dlouho zotavoval a téměř rok dlouhou rehabilitaci využil k práci na Karolínském majestátu.

Následky děsivého úrazu ale krále poznamenaly nadosmrti a jsou patrné i na jeho kosterních pozůstatcích. Sice při úrazu překvapivě nepřišel o jediný zub, ale od roku 1351 nosil vousy, aby zakryly jizvy na tváři, a už nikdy se nemohl pořádně narovnat. Zajímavé výsledky přinesl i průzkum ostatků Karlova synovce markraběte Jošta Moravského z dynastie Lucemburků. Vědci objevili úplně novou bakterii na jeho stehenní kosti, která se po něm dokonce jmenuje Rhodococcus jostii.
 
 

Jan Žižka (+1424)

O Janu Žižkovi víme leccos, ale přesto v jeho životě zůstává spousta neznámých. Obávaný stratég a vojevůdce zemřel v roce 1424 při obléhání Přibyslavi, kde místo jeho skonu označuje Žižkova mohyla. Už tehdy se objevily spekulace o otravě, a například profesor Josef Thomayer vyslovil roku 1911 hypotézu, že příčinou vojevůdcova skonu mohly být nežity neobyčejných rozměrů, latinsky zvané carbunculus. Podle Thomayera byl karbunkul těžké onemocnění provázené velkou bolestí a vysokou horečkou, ale mohlo jít také o příznaky smrtelné otravy. Nebyl tedy Žižka nakonec otráven? Současní odborníci prozkoumávali část Žižkových pozůstatků, hlavně lebky, která by v případě otravy obsahovala arzenik. Na kostech ho sice skutečně našli, ale samotná lebka jej neobsahovala. Na otázku, zda se u Přibyslavi stal husitský hejtman obětí traviče, tedy neexistuje spolehlivá odpověď.



Traduje se, že Žižku pochovali v Hradci Králové, protože kněz Ambrož z kostela svatého Ducha byl jednou z vůdčích osobností ve městě. Později bylo jeho tělo převezeno do Čáslavi, kde se v roce 1910 při archeologickém průzkumu kostela sv. Petra a Pavla našla lebka. Říká se jí čáslavská kalva (kalva = lebeční klenba), je vystavená v Žižkově síni a už více než sto let prochází opakovanými průzkumy. Podle odborníků se jedná o část lebky muže, který v mládí utrpěl sečné zranění přes levé oko. Zemřel, když mu bylo 60 až 65 let a těsně předtím se mu zahojilo větší zranění nad pravým okem, které mohlo způsobit částečnou nebo úplnou slepotu. Jestli ale lebka opravdu patřila nebo nepatřila husitskému vojevůdci se nedá přesně určit.
 

Ladislav Pohrobek (+1457)

Záhadná smrt českého krále Ladislava Pohrobka (1440–1457) vyvolala spousty spekulací už v době jeho smrti. Bylo mu sedmnáct let, když z ničeho nic začal trpět bolestmi hlavy i břicha a zduřely mu uzliny v tříslech. Když po třech dnech skonal, téměř okamžitě se začalo mluvit o tom, že v jeho nečekané smrti má prsty zemský správce a také jeho nástupce Jiří z Poděbrad.

Teprve exhumace pod vedením profesora Emanuela Vlčka v roce 1984 podrobila kosterní pozůstatky mladého krále podrobné analýze. Po více než 500 letech se přišlo na to, že příčinou úmrtí nebyl mor ani otrávené jablko, ale vzácná akutní forma leukémie. Onemocnění králi přivodilo nejen smrt, ale také rozsáhlé podkožní hematomy podobné těm morovým.
 

Tycho Brahe (+1601)

Když 24. října 1601 v Praze zemřel Tycho Brahe, také se vyrojila spousta mýtů. Ty nejznámější se udržely stovky let: prý kvůli hostině či dvorské slavnosti, kde by bylo nezdvořilé se jen tak zvednout od stolu a odejít, slavný astronom zadržoval moč tak dlouho, až mu z toho praskl močový měchýř.

Na to, jak to bylo doopravdy, se přišlo až v roce 2010, kdy hrobku slavného astronoma a jeho manželky Kristýny v Týnském chrámu prozkoumávali odborníci z různých oblastí. Příčinou smrti patrně byl akutní zánět ledvin, čemuž odpovídají i dobová svědectví a popis příznaků. Identifikaci jeho ostatků usnadnil nález nosní protézy, kterou Brahe nosil téměř celý život – v mládí totiž v souboji přišel o špičku nosu.
 

František von Trenck (+1749)

Speciální digitální a sochařské metody v minulosti vrátily podobu jednomu z nejslavnějších vězňů na brněnském Špilberku, baronu Františku Trenckovi. Exhumace ale v jeho případě nebyla nutná: baron už stovky let odpočívá v rakvi se skleněným víkem v kapucínské kryptě v Brně. Průzkum s pomocí CT vyšetření a nejmodernějších metod forenzní antropologie a soudního lékařství přinesl řadu nových poznatků. Trenck měl atypicky dlouhé a silné prsty na rukou, promáčklý hrudník, patní ostruhy, rozštěp křížové kosti a střepiny střel zarostlé v podkoží. Výzkumníci zjistili i to, že byl extrémně vysoký. Zatímco průměrný muž v 18. století měřil 169 centimetrů, Trenck měl téměř o 20 centimetrů víc, což je i víc, než má průměrný muž v dnešní době. Informace získané při výzkumu mumie využili vědci při rekonstrukci podoby nejen Trenckovy tváře, ale i celé postavy. Ta byla vytvořena roku 2019 jako digitální model, který byl i rozpohybován v animaci.
 

Bedřich Smetana (+1884)

Revmatické bolesti zubů, oslabená imunita, alergie, nehojící se rány, časté angíny, vyrážky, nesnesitelné bolesti trojklanného nervu, ztráty rovnováhy a nakonec ztráta sluchu: život skladatele Bedřicha Smetany provázela celá řada nevysvětlitelných zdravotních komplikací. Až do konce 20. století převládal názor, že důvodem byla syfilis. Teprve exhumace jeho ostatků na Vyšehradském hřbitově a průzkum týmů profesora Vlčka a docenta Ramby ukázaly, že pravá část lebky je menší a má zdeformovanou očnici, lícní kost i čelist. Vývojovou anomálii a zpomalení růstu obličeje nezpůsobila syfilis, ale dlouhodobý infekční zánět. Doktor Ramba při průzkumu dobových zápisů a deníků zjistil, že Bedřich Smetana si v jedenácti letech, v době pobytu v Jindřichově Hradci, hrál s výbušninou, která explodovala. Střepy z láhve mu poranily obličej, Smetana dokonce přechodně ztratil sluch. Patrně u toho byli jeho kamarádi, kteří rychle zasáhli a krev mu omyli vodou z nedalekého rybníka Vajgaru. Hlína smíchaná s hnojem a špinavá voda z rybníka vedly k zanícení rány, pozastavení růstu chrupavky a dalším chronickým zánětům, jejichž komplikace Smetanu provázely celý život.
 

Exhumace a nemoci slavných

Více se o exhumacích a průzkumech ostatků slavných osobností dozvíte v knížkách lékaře a spisovatele Ivana Lesného Osobnosti českých dějin, Zprávy o nemocech mocných, Druhá zpráva o nemocech mocných, Zpráva o nemocech slavných a Druhá zpráva o nemocech slavných, a v knihách Jiřího Ramby Slavné české lebky a Tajemství Karla IV.
Přemyslovci – první panovnická dynastie Českého království

Přemyslovci – první panovnická dynastie Českého království

První a jedinou domácí panovnickou dynastií byli Přemyslovci. Vládli nejméně 500 let, na trůnu se jich vystřídalo několik desítek a jsou s nimi spojené počátky české státnosti. V erbu měli plamennou orlici se zlatými drápy a zbrojí, po celém obvodu lemovanou plamínky. Říká se jí též Svatováclavská orlice, protože se používala již v době panování svatého Václava.

Známé i neznámé skvosty archeologie: hlava Kelta, nejstarší studna světa a teorie obezity venuší

Známé i neznámé skvosty archeologie: hlava Kelta, nejstarší studna světa a teorie obezity venuší

Věstonickou venuši zná asi každý – keramická soška nahé ženy, vyrobená 29 tisíc let před naším letopočtem, je stále ikonickým pravěkým artefaktem nalezeným na našem území. Mezi archeologické poklady České republiky však patří i další skvosty... znáte například opukovou hlavu Kelta z Mšeckých Žehrovic anebo šamanovu loutku z Brna? Na výpravu pořádně hluboko do minulosti vás zve Kudy z nudy.

Památník životické tragédie v Havířově-Životicích Památky

Památník životické tragédie v Havířově-Životicích

Památník životické tragédie byl vybudován k uctění obětí nacistické likvidační akce, která proběhla 6. 8. 1944. Během této akce bylo jako odplata za partyzánskou akci a zabití 3 příslušníků gestapa zastřeleno 36 mužů ze Životic u Havířova a okolních obcí.

Tajemná Kutná Hora: výlet do kostnice, katedrály i za zdejšími legendami

Tajemná Kutná Hora: výlet do kostnice, katedrály i za zdejšími legendami

Kutná Hora to není jen unikátní chrám svaté Barbory, dobývání stříbrných rud či ražba tolarů, ale také podivuhodný příběh dnes známé sedlecké kostnice, tajemství chrámu Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele nebo kutnohorské legendy, které můžete poznat ve sklepení Vlašského dvora. Vydejte se s Kudy z nudy na neobyčejnou procházku stříbrným městem!

Vyšehrad – historické hradiště, hrad a pevnost v Praze Památky

Vyšehrad – historické hradiště, hrad a pevnost v Praze

Pradávné hradiště Vyšehrad, skála nad řekou s temnou siluetou štíhlých věží, patří neodmyslitelně k pražské krajině. Tvoří jej především areál někdejšího hradiště, hradu a pevnosti, který je Národní kulturní památkou. Součástí Prahy je od roku 1883 a první písemné záznamy pocházejí z roku 1070.

Josef Drásal – hanácký obr

Josef Drásal – hanácký obr

Josef Drásal (4. července Chromeč, 1841–16. prosince 1886, Holešov) se uvádí jako nejvyšší Čech v historii. Měřil kolem 242 cm. Přesto, že za svého života nebyl nikdy oficiálně přeměřený, ve své době byl považován za 10. nejvyššího Evropana a 14. nejvyššího člověka na světa.

Věda a historie není nuda: astronomie a pozorování hvězd,  hvězdné mapy, Mikuláš Koperník a Galileo Galilei

Věda a historie není nuda: astronomie a pozorování hvězd, hvězdné mapy, Mikuláš Koperník a Galileo Galilei

Na portálu Kudy z nudy vás provedeme dějinami astronomie, zastavíme se u velikánů jako byli Mikuláš Koperník či Galileo Galilei, a podíváme se i do Rudolfínské Prahy v době, kdy v ní žili Tycho Brahe a Johannes Kepler. Porovnáme starobylé i moderní hvězdné mapy a nakonec zamíříme do unikátních astronomických observatoří, hvězdáren a planetárií. Takže vzhůru ke hvězdám!

Pýcha, smilstvo, hněv a lenost aneb jak se zbavit hříchů

Pýcha, smilstvo, hněv a lenost aneb jak se zbavit hříchů

Pýcha, obžerství, smilstvo, lakomství, nenávist, lenost a hněv: to je sedm lidských hříchů. Chcete se jich zbavit a získat naději a odpuštění? Spolehlivým receptem pro hřešící hříšníky je Noc kostelů: nikdy jindy nebudete odpouštějící náruči blíž než právě při téhle jedinečné noci, kdy své dveře otvírají stovky kostelů.

Věda a historie není nuda: stříbrné pokladnice českého království, doly, štoly, mincovny a rekordy

Věda a historie není nuda: stříbrné pokladnice českého království, doly, štoly, mincovny a rekordy

Není všechno zlato, co se třpytí – někdy to může být stříbro. A i když se jako o stříbrných pokladnicích českého království nejčastěji mluví o Jihlavě a Kutné Hoře, ve skutečnosti se většina českého stříbra vytěžila jinde: na Březových Horách v Příbrami. Ve všech městech najdete expozice a zajímavá místa, která připomínají jejich stříbrnou minulost: mezi ty hlavní patří Muzeum českého stříbra v Kutné Hoře, Hornické muzeum v Příbrami a Muzeum Vysočiny v Jihlavě.

Bedřich Smetana – hudební skladatel, který položil základy české hudby a kultury

Bedřich Smetana – hudební skladatel, který položil základy české hudby a kultury

Tvůrce české národní hudby, autor řady oper, cyklu symfonických básní Má vlast a komorních skladeb, dirigent, přísný hudební kritik, organizátor veřejného hudebního života a také brilantní klavírista, který dokázal celé večery bavit společnost: to je Bedřich Smetana (2. března 1824 Litomyšl – 12. května 1884 Praha), jeden z nejznámějších českých hudebních skladatelů.

Jan Žižka – největší husitský vojevůdce

Jan Žižka – největší husitský vojevůdce

Zřejmě největší vojevůdce české historie Jan Žižka z Trocnova (kolem roku 1360, Trocnov – 11. října 1424, okolí Přibyslavi) se řadí mezi nikdy neporažené velikány světových bojišť. Proslavil se použitím vozové hradby, soudobé dokonalé obranné techniky, zároveň se ale řadí mezi nejkontroverznější postavy českých dějin.

Legendami opředená Praha – poznejte pražské pověsti

Legendami opředená Praha – poznejte pražské pověsti

Golem, Faust, astronom Tycho de Brahe či kněžna Libuše na Vyšehradu… zajímá vás, čím si Praha v minulosti získala svou magičnost a mystičnost? Projděme se společně Prahou po stopách legend, tajemna či pravdy! Během procházky navštívíte Hradčany, Staré Město i Židovskou čtvrť. Na Novém Městě se dostanete do blízkosti Faustova domu a poté dále vystoupáte na mytický Vyšehrad.

Znáte české svaté patrony?

Znáte české svaté patrony?

Víte, kolik máme českých svatých patronů? Všichni bychom nejspíš vyjmenovali sv. Václava, sv. Vojtěcha, sv. Anežku Českou nebo sv. Ludmilu. Celkem je jich sedmnáct – znáte například sv. Radima nebo sv. Kosmu? Vydejte se spolu s námi po místech spojených historií i legendami s českými svatými patrony, známými i neznámými.

Vydejte se po stopách šlechtických rodů – Rožmberků, Pernštejnů, Lucemburků, Valdštejnů a dalších

Vydejte se po stopách šlechtických rodů – Rožmberků, Pernštejnů, Lucemburků, Valdštejnů a dalších

Portál Kudy z nudy pátral v minulosti po dějinách rodu Rožmberků, Pernštejnů, pánů z Kunštátu a Poděbrad, Lucemburků, Valdštejnů a dalších rodů zapsaných v naší historii. Pojďte si připomenout nejvýznamnější památky, osobnosti i události. Vydejte se s námi na výlety po stopách šlechtických rodů.

Rod pánů z Kunštátu – rod, z něhož pocházel jediný volený český král z řad šlechty

Rod pánů z Kunštátu – rod, z něhož pocházel jediný volený český král z řad šlechty

Páni z Kunštátu a Poděbrad byli jediný domácí šlechtický rod, z něhož vzešel český král. Tím byl Jiří z Poděbrad (1420–1471), zvolený do královského úřadu zástupci zemských stavů po smrti nezletilého Ladislava Pohrobka (1440–1457) z rodu Habsburků.

Lucemburkové – druhá panovnická dynastie Českého království

Lucemburkové – druhá panovnická dynastie Českého království

Druhou ze čtyř panovnických dynastií, které se vystřídaly na českém trůnu, byli Lucemburkové. Svůj původ odvozovali od bájné víly Meluzíny, která měla místo nohou hadí ocas a jejím domovem byl francouzský hrad Lusignan. Ve skutečnosti ovšem původním panstvím Lucemburků bylo území dnešního Lucemburska, jednoho z nejmenších států v Evropě, a belgické provincie Luxembourg.

Eliška Rejčka – dvojnásobná česká královna

Eliška Rejčka – dvojnásobná česká královna

Eliška Rejčka (1. září 1288, Poznaň, Polsko – 18. října 1335, Brno) usedla na český královský trůn hned dvakrát. Poprvé ji coby dvanáctiletou dívku provdali za krále Václava II., po jeho smrti si ji jako čerstvou vdovu vzal Rudolf Habsburský. Ještě jí nebylo ani dvacet let a ovdověla podruhé.

Baron František von Trenck – nejobávanější velitel rakouské armády

Baron František von Trenck – nejobávanější velitel rakouské armády

Baron František von Trenck, plukovník rakouské armády, se proslavil svou neobyčejnou odvahou, velitelskou zdatností a neobvyklou bojovou strategií. Povahou nesmírně vznětlivý, výbušný, nedisciplinovaný, obzvlášť krutý a bezohledný muž díky těmto vlastnostem slavil úspěchy na všech frontách. Jeho těleské ostatky jsou vystaveny v kapucínské hrobce v Brně.

Karlův most v Praze – nejstarší pražský most

Karlův most v Praze – nejstarší pražský most

Třicet barokních soch, krásné výhledy na historické centrum Prahy, mostecké věže a řada legend: to všechno je Karlův most. Nejstarší pražský most založil roku 1357 král Karel IV., dokončen byl roku 1402 a patří k nejkrásnějším místům hlavního města.

Ján Jesenský – lékař, který provedl první veřejnou pitvu v českých zemích

Ján Jesenský – lékař, který provedl první veřejnou pitvu v českých zemích

První veřejná pitva se v Praze konala v roce 1600. Provedl ji tehdy třiatřicetiletý lékař Ján Jesenský (27. prosince 1566, Wrocław, dnešní Polsko – 21. června 1621, Praha) a trvala několik dnů. Anatomické pitvy spojené s výukou na lékařské fakultě se v té době už v českých zemích prováděly, ale nikoli jako představení pro veřejnost.

Markrabě moravský Jan Jindřich – zakladatel dynastie Moravských Lucemburků

Markrabě moravský Jan Jindřich – zakladatel dynastie Moravských Lucemburků

Jan Jindřich (12. února 1322, Mělník – 12. listopadu 1375, Brno) byl druhorozený syn Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny a mladší bratr krále a císaře Karla IV. Oba bratry spojovalo celoživotní přátelství, Jan Jindřich v době nepřítomnosti Karla IV. často spravoval celé české království a v roce 1349 jej bratr jmenoval do funkce moravského markraběte.

72 jmen na fasádě Národního muzea – největší přehlídka osobností českého národa

72 jmen na fasádě Národního muzea – největší přehlídka osobností českého národa

Při pozorném pohledu objevíte na fasádě Národního muzea v Praze řadu skvostů. Rekonstrukce jí vrátila světlejší barvu, jakou měla na konci 19. století, zlato rozzářilo dvě zadní kopule, na jejichž pozlacení našim předkům chyběly finance. Vrátily se také vlajkové stožáry, které musely ustoupit stavbě metra. Podobně jako kdysi je i nyní do opraveného pláště budovy zlatým písmem vepsáno 72 jmen osobností české historie.

Kostel sv. Markéty ve Znojmě – Příměticích Památky

Kostel sv. Markéty ve Znojmě – Příměticích

Kostel sv. Markéty stojí na svém místě již od 1. čtvrtiny 13. století. Ze středověké stavby se dochovalo gotické kněžiště kostela. Roku 1730 byla na jižní straně zbudována kaple sv. Barbory. V 19. stol. byla na jižní straně presbytáře přistavěna sakristie s oratoří.

Další aktuality

Pitoreskní města ve městech: znáte Nový Svět, Kamennou čtvrť nebo Liebiegovo městečko?

Co jméno, to pojem: Nový Svět mnozí považují za nejkrásnější místo Prahy a málokterá část Liberce má tak silného genia loci jako Liebiegovo městečko. Totéž platí pro Kamennou čtvrť v Brně a řady dalších atraktivních lokalit se zvláštní atmosférou.
6. říjen 2024 12:05
Památky

Připomeňte si 600 let od úmrtí Jana Žižky zajímavým výletem

V roce 2024 uplyne 600 let od úmrtí slavného husitského vojevůdce Jana Žižky. Celá řada muzeí a dalších institucí připravuje zajímavé akce. Vydejte se s portálem Kudy z nudy do Tábora, Českých Budějovic, nebo Prahy. Podle legendy se Žižka narodil v Trocnově na jihu Čech a zemřel v roce 1424 při obléhání Přibyslavi, nedaleko místa skonu stojí Žižkova mohyla. 11. října 2024 uplyne 600 let od smrti legendárního husitského bojovníka Jana Žižky. Jednoho ze šesti vojevůdců na celém světě, kteří z bitvy nikdy neodešli poraženi. Kulaté jubileum si samozřejmě připomínají i v jihočeském Táboře, který kališníci v roce 1420 založili. Už víte, kam vyrazíte na výlet? Stačí si vybrat.
6. říjen 2024 11:24
Památky

100 tipů na výlety na zříceniny

Staré zpustlé hrady a tvrze... Svědkové dávnověku a neúprosného času, sídla českých rodů, místa pamětihodných událostí, dějiště velkých historických činů a bitev, ale stejně tak i romantických pověstí a zajímavých vyprávění, to vše jsou zříceniny. Kam se vydáte na výlet?
6. říjen 2024 9:57
Památky

Přemyslovské otisky v Česku připomínají známá i dnes téměř zapomenutá místa

Český knížecí a později královský panovnický rod ovládal území Čech a později i Moravy déle než pět století. Vydejte se po jejich stopách a nalezněte otisky, které Přemyslovci v průběhu své vlády na našem území zanechali.
3. říjen 2024 9:03
Památky

100 tipů, kde vidět zajímavé mosty v Česku

Most – označovaný také jako „mladší bratr cesty“ – představuje prvek, který pomáhá překonávat nejrůznější překážky. Tak třeba na fotografie Karlova mostu narazíte téměř na každém rohu. Skoro by se zdálo, že jde o jediný most u nás. A přitom v České republice ale teče spousta řek, říček i potoků a na řadě z nich najdete jedinečné a krásné mosty. Přejděte s Kudy z nudy suchou nohou po nejzajímavějších mostech u nás.
3. říjen 2024 6:35
Památky

Sezóna na hradech a zámcích ještě nekončí – nenechte si ujít speciální prohlídky

Se začátkem října sezóna hradů a zámků ještě nekončí, i když některé památky se již pomalu chystají k zimnímu spánku. Až do konce měsíce však milovníky hradních a zámeckých výletů čekají zajímavé prohlídky, netradiční výzdoby interiérů a další speciální akce. Kudy z nudy vám přináší přehled těch nejlepších, které byste si rozhodně neměli nechat ujít. Stačí si jen vybrat a pak už hurá na výlet.
2. říjen 2024 16:00
Památky

Advent na hradech a zámcích 2024 – tipy na předvánoční jarmarky a speciální prohlídky

Když o Vánocích nádvoří a střechy hradů a zámků zapadnou sněhem, zmizí pod ním i poslední známky moderní doby a Vánoce na nich se promění v opravdovou pohádku. Zpříjemněte si předvánoční čas a navštivte památky s neopakovatelnou atmosférou. Navíc se během adventu na hradech a zámcích konají kostýmované prohlídky, jarmarky, adventní trhy, výstavy, ukázky historických tradic a mnoho dalšího. Vyberte si svůj výlet z nabídky portálu Kudy z nudy.
1. říjen 2024 20:38
Památky

Vydejte se po stopách čestných i loupeživých rytířů Českem

Tajemné příběhy a legendy lákají na místa dávných skutků a hrady loupeživých rytířů. Mysleli jste si, že být rytířem znamenalo dodržovat určitý kodex cti, chránit slabší, bojovat za svého krále a být dvorný k dámám? Ne všichni rytíři měli čistý štít. Někteří se dokonce stávali postrachem svému okolí. Podívejte se na zoubek čestným i loupeživým rytířům.
1. říjen 2024 14:32
Památky