ÚvodAktualityVěda a historie není nuda: Česká koruna, mince a bankovky jako neotřelé pozvánky na výlety
Kultura

Věda a historie není nuda: Česká koruna, mince a bankovky jako neotřelé pozvánky na výlety

Poslechněte si audio verzi článku
Mušle, skleněné korálky, úlomky kostí, plátno, hřivny, duhovky, denáry, groše, tolary, zlaťáky, české koruny anebo bitcoiny: co je lidstvo lidstvem, používá k placení všechno možné. Pojďte se s Kudy z nudy podívat do dávné historie platidel i dnešní reality, a na bankovky a mince, které nám leží v peněženkách.
Opravdu jsou bitcoiny historicky první dokonalé peníze? Skutečně se jednoho dne ohlédneme a budeme se smát těm kolečkům z niklu a mědi a kouskům potištěných papírů tak, jak se dnes usmíváme nad skleněnými korálky, rybími šupinami nebo lasturami? Možné to je, ale rozhodně to nebude dnes ani zítra – a máte tudíž dost času vypravit se s Kudy z nudy na cestu za historií peněz – anebo od slepice až po české koruny.
 

Od směnného obchodu až po mince z duhy

Ve směnném obchodě se dalo platit téměř vším – už zmíněnými mušlemi či domácími zvířaty, úrodou, vlastními výrobky i drahými kovy. Ty si postupně získaly největší oblibu, až se kvůli usnadnění i odhadu hmotnosti začaly razit do tvarů mincí. Ty měly vždy stejnou velikost, hmotnost i ryzost – a postupem času tak vznikly peníze tak, jak je známe dnes.

Pokrok se sice zastavit nedal, ale nepostupoval všude stejně. Zatímco Keltové už od 3. do 1. století před naším letopočtem razili keltské zlaté mince, na Velké Moravě se ještě v polovině 10. století používaly jako platidlo malé plátěné šátečky. Plátýnka prý sice neměla žádnou užitkovou hodnotu, ale od slova „plátno“ si prý současná čeština odvodila současné slovo „platit“. Šátečky se používaly k menším obchodům, hodnotnější věci se kupovaly za hřivny – kovové a bronzové předměty, které se používaly jako platidlo a také jako náhrdelníky.
Proč se keltským mincím později začalo říkat duhovky? Když je lidé našli obvykle při orání polí na místě starých keltských hradišť, často to bylo po prudkých deštích, které omyly povrch mincí. Ty se pak většinou prozradily třpytem ve slunečních paprscích. Lidé si je spojovali s duhou a domnívali se, že právě z ní mince padají anebo je najdou tam, kde se duha dotkla země. Zkrácený český název duhovka ale vychází z mnohem delšího, méně poetického, ovšem výstižnějšího německého označení stejných mincí Regenbogenschüsselchen, tedy duhové mističky.

Znáte příběh Podmokelského pokladu, největšího zlatého pokladu Evropy? Několik tisíc duhovek by dnes mělo cenu přibližně půl miliardy korun, jejich historická hodnota by ale byla nevyčíslitelná. Nezbylo z něj ale téměř nic.
 

Denáry, groše, tolary a dolary

Přestože byly české země rozlohou malé, šlo o území neobyčejně bohaté na nerostné suroviny. Čechy se tak staly stříbrnou pokladnicí střední Evropy. První české mince, které nechal razit Boleslav I. koncem 10. století, se nazývaly denáry, tedy stejně jako stříbrné mince ražené už od roku 211 před naším letopočtem v antickém Římě. Ražba denárů v Čechách skončila až v roce 1300 mincovní reformou krále Václava II., který nechal následně razit v mincovně v Kutné Hoře pražské groše.

Na svou dobu poměrně tlustá a velká stříbrná mince měla po celou dobu své ražby stejnou podobu, ale občas ztrácela na váze i ryzosti, a v době husitských válek (1419–1434) byla dokonce ražba přerušena. Ražbu pražských grošů obnovil až král Jiří z Poděbrad po roce 1469. Razit se přestaly až za krále Ferdinanda I. Habsburského v roce 1547, kdy pražské groše vystřídaly stříbrné tolaryJáchymova. To byly velmi hodnotné a tudíž populární mince, které se šířily po celé Evropě, a dokonce od nich odvozuje svůj název americký dolar. Pražské groše ale platily dál, jejich oběh definitivně ukončil teprve patent Ferdinanda III. roku 1644.
 

Florény, grešle a krejcary

Slyšeli jste někdy o florénech či florinech? Byla to první česká zlatá mince, kterou nechal razit český král Jan Lucemburský. Do té doby se razily mince pouze ze stříbra, zlaté mince do Evropy proudily pouze z byzantské říše a islámských států. Jméno mince inspirovalo italské město Florencie, kde se podobné zlaté mince razily už od poloviny 13. století a používaly se především pro velké mezinárodní transakce. Také na českých florénech byste našli lilii coby znak italského města, ovšem vyrazilo se jich jen málo: králi jeho zlato rychle došlo. Florény se tak sice dostaly do oběhu, ale příliš se nevyužívaly.



Naopak průvodcem tolarů byly grešle, malé stříbrné mince, s nimiž se platilo několik stovek let. Jedna grešle měla cenu 3/4 krejcaru, a protože na její zadní straně bylo vyobrazeno říšské jablko a číslovka 3, říkalo se jí hanlivě trojník. Díky této minci také vzniklo okřídlené rčení, že něco „nestojí ani za zlámanou grešli“. Měděná grešlička totiž měla sama o sobě tak malou hodnotu, že pokud se rozlomila, byla prakticky bezcenná.
Zatímco poslední grešle se razily v pražské mincovně ještě v roce 1768, docela jinou kariéru prožívaly krejcary, původně stříbrné mince, ražené od roku 1271 v jihotyrolském Meranu. V českých zemích se používaly od poloviny 16. století a jako drobné mince platily v habsburské monarchii až do zavedení korunové měny v roce 1892. V Praze je jejich hezkou připomínkou park Krejcárek.
 

Zlaťáky a rakouské, československé i české koruny

Jednotnou měnu pro všechny dědičné země Habsburků zavedla Marie Terezie. Výsledkem těchto snah byla mince zvaná zlatý, která volně obíhala v Rakousku, Bavorsku, českých zemích a na celém území habsburské monarchie až do roku 1892. Pak ji vystřídala historická koruna, ražená až do rozpadu Rakouska-Uherska v roce 1918. Na ni navázala československá koruna, platná až do roku 1993, a posléze česká koruna. Česká mincovna ji razí v Jablonci nad Nisou a na našem území platí dodnes.


 

Zajímavosti o mincích a bankovkách

  • Pokud byste ale rádi měli některou z historických mincí doma, Česká mincovna vydává repliky historických mincí. Můžete si tak pořídit duhovku, denár, pražský groš, florén, tolar, a dokonce i nezlámanou grešli.
  • České, dříve československé koruny před pár lety oslavily stovku. Jakou měly podobu, které tváře se na nich objevily, kdo je maloval a kde si prohlédnete zajímavá bankovní muzea? Na to všechno známe na portálu Kudy z nudy odpovědi.
  • Kromě běžných mincí a bankovek vydává Česká národní banka také výroční a pamětní bankovky. V roce 2019 to například byla klasická oběžní stokorunová bankovka s přetiskem ke stému výročí měnové odluky od Rakousko-Uherska, a také pamětní zlatožlutá stokoruna s portrétem prvorepublikového ministra financí Aloise Rašína. V roce 2023 vydala Česká národní banka klasickou tisícikorunovou bankovku s přítiskem ke třicátému výročí měnové odluky od Slovenska.
  • Největší zlatá koruna by se vám do peněženky rozhodně nevešla. Unikátní zlatá mince o váze 130 kilogramů byla vyrobena v roce 2019 ke 100. výročí samostatné československé měny.
Arcibiskupský zámek Kroměříž – rezidence olomouckých biskupů Památky

Arcibiskupský zámek Kroměříž – rezidence olomouckých biskupů

V minulosti letní sídlo olomouckých arcibiskupů s obrazárnou a rozsáhlou knihovnou, památka UNESCO. Sněmovní sál bývá označován za jeden z nejkrásnějších rokokových interiérů v České republice, natáčel se tu například film Amadeus režiséra Miloše Formana.

Muzeum hlavního města Prahy – uzavřeno z důvodu rekonstrukce Kultura

Muzeum hlavního města Prahy – uzavřeno z důvodu rekonstrukce

Muzeum hlavního města Prahy je od června 2020 do podzimu 2024 uzavřeno z důvodu generální rekonstrukce objektu. Po 120 letech fungování muzea je nezbytné komplexně obnovit interiéry, a to i s technickým a bezpečnostním zařízením. Ostatní budovy muzea jsou pro veřejnost otevřeny.

Zámek Pardubice – Východočeské muzeum – perla města perníku Kultura

Zámek Pardubice – Východočeské muzeum – perla města perníku

Zámek Pardubice najdete v samém srdci města za mohutnými obrannými valy. Ty jsou samy o sobě výletním cílem – v jejich bujné zeleni najdete kromě odpočinkových zón nejrůznější zámeckou zvěř – pávy, kozy i veverky. Ujít si nenechte zámeckou hlásku, ze které je za dobrého počasí krásný výhled.

Bazilika sv. Petra a Pavla na Vyšehradě Památky

Bazilika sv. Petra a Pavla na Vyšehradě

Věže chrámu představují hlavní dominantu Vyšehradu viditelnou zdaleka. Dnešní novogotická úprava Josefa Mockera z roku 1902 v sobě ukrývá bohatě zdobený inetriér, zbytky gotického i románského zdiva či klenotnici s expozicí šperků a vzácných tkanin Vyšehradské kapituly.

Poznejte tajemství hradů a hrádků, kde žily tlupy loupeživých rytířů

Poznejte tajemství hradů a hrádků, kde žily tlupy loupeživých rytířů

Loupeživí rytíři bývají často hrdiny starých pověstí: většinou to s nimi nedopadne dobře, ale pro naše uši přes propast několika staletí jejich život plný dobrodružství a skrývání na osamělých hrádcích v hlubokých lesích vypadá velmi romanticky. Kde objevíte jejich doupata? Vybrali jsme volně přístupné hrady a hrádky, kam se můžete podívat kdykoliv. Někde by se prý daly najít poklady nedozírné ceny, po většině tlup ale zbyly jen pověsti.

Podzimní veletrh Sběratel

6. 9.7. 9.
Podzimní veletrh Sběratel

Největší setkání sběratelů ve střední a východní Evropě! Poštovní známky, mince, bankovky, pohlednice a další sběratelské rarity bude nabízet přes 220 vystavovatelů z několika desítek zemí.

Regionální muzeum v Jílovém u Prahy Kultura

Regionální muzeum v Jílovém u Prahy

Muzeum se specializací na těžbu zlata sídlí v historické budově zvané Mince v dolní části náměstí, kde byl do roku 1420 horní úřad. Zatímco o Kutné Hoře a Jihlavě se kdysi hovořilo jako o stříbrných pokladnicích Českého království, v okolí Jílového se rozkládal zlatonosný revír.

ČNB – expozice České národní banky Lidé a peníze a Za měnou v Praze Kultura

ČNB – expozice České národní banky Lidé a peníze a Za měnou v Praze

Expozici Lidé a peníze připravila Česká národní banka pro veřejnost v krásných prostorách bývalého trezoru ve své budově v centru Prahy. Expozice prezentuje ucelený vývoj měny a financí v ČR, včetně vývoje České národní banky od jejího založení.

Velikonoční poklady: kde na Velký pátek pokvete zlaté kapradí?

Velikonoční poklady: kde na Velký pátek pokvete zlaté kapradí?

Máte rádi historky o ukrytých pokladech a chtěli byste někde zakopnout o truhlu plnou zlata? Počkejte si na Velký pátek, kdy se podle dávných legend otvírají poklady, skály a některé kopce. Kromě potřebného náčiní a baterek budete potřebovat dobré oči: ukryté skvosty prý prozrazují mihotavé plamínky a světýlka, zlaté kapradí anebo záře, probleskující skalními štěrbinami.

Galerie Goltzova tvrz Kultura

Galerie Goltzova tvrz

Galerie Goltzova tvrz je renomovaná výstavní a prodejní galerie působící v současné době v Čáslavi. Již od roku 1991 se zabýváme převážně nákupem, prodejem a výstavami uměleckých předmětů a starožitností.

Obrazárna Pražského hradu Kultura

Obrazárna Pražského hradu

V Obrazárně jsou po celý rok vystavena díla z proslulých sbírek císaře Rudolfa II. Mezi více než stovkou unikátních děl nechybí obrazy Tiziana, Aachena či Rubense. Nově je obrazárna otevřena od 1.1.2023.

Pražský hrad – nejkrásnější a největší hradní komplex Památky

Pražský hrad – nejkrásnější a největší hradní komplex

Pražský hrad, který je tradičním sídlem českých panovníků a od roku 1918 také sídlem prezidenta republiky, je nejnavštěvovanější památkou Česka. Postupnými přístavbami a úpravami Pražského hradu vznikl jeden z největších hradních komplexů na světě, který denně navštěvují tisíce návštěvníků.

Česká národní banka a její historická budova v Praze Památky

Česká národní banka a její historická budova v Praze

Budova ČNB vznikala podle projektu Františka Roitha v letech 1935-42 původně pro Živnostenskou banku. Pětipatrová stavba působí svou frontou do ulice Na Příkopě přímo monumentálně. Uvnitř budovy se ukrývá expozice Lidé a peníze a Za měnou v Praze.

Vlašský dvůr v Kutné Hoře – nahlédněte do královské mincovny Památky

Vlašský dvůr v Kutné Hoře – nahlédněte do královské mincovny

Jestlipak víte, co to byla "gysárna", uhádnete, co se asi dělalo v "prenárně", kdo to byl "pregéř"? Odpovědi na všechny tyto otázky se dozvíte v nové expozici "Královská mincovna" v kutnohorském Vlašském dvoře.

Věda a historie není nuda: stříbrné pokladnice českého království, doly, štoly, mincovny a rekordy

Věda a historie není nuda: stříbrné pokladnice českého království, doly, štoly, mincovny a rekordy

Není všechno zlato, co se třpytí – někdy to může být stříbro. A i když se jako o stříbrných pokladnicích českého království nejčastěji mluví o Jihlavě a Kutné Hoře, ve skutečnosti se většina českého stříbra vytěžila jinde: na Březových Horách v Příbrami. Ve všech městech najdete expozice a zajímavá místa, která připomínají jejich stříbrnou minulost: mezi ty hlavní patří Muzeum českého stříbra v Kutné Hoře, Hornické muzeum v Příbrami a Muzeum Vysočiny v Jihlavě.

7 věcí, které nevíte o… korunovačních klenotech

7 věcí, které nevíte o… korunovačních klenotech

Kdyby existovalo české království, vídali bychom korunovační klenoty častěji. Jenže krále ani královnu nemáme, a tak Svatováclavská koruna, žezlo, jablko i korunovační plášť odpočívají téměř trvale tam, kde je nikdo nevidí: hluboko ve zdech svatovítské katedrály na Pražském hradě. Kdo to rozhodl a jak složité je české korunovační klenoty dostat na denní světlo? A jak to mají zařízeno v jiných zemích?

7 věcí, které nevíte o… rekordech a kuriozitách

7 věcí, které nevíte o… rekordech a kuriozitách

Lidská soutěživost nezná hranic. Vyhrát v hodu oštěpem, rychlosti běhu nebo v plavání není jen tak, ale spousta rekordů se dá překonat – chce to vlastně jen nápad a trochu času. Když budete mít štěstí, objeví se váš výkon v České databance rekordů, a dokonce se může dostat i do Muzea rekordů a kuriozit. Expozice, sama o sobě rekordní a kuriózní, je k vidění v Pelhřimově.

Bankovní expozice Lidé a peníze v Brně Zážitky

Bankovní expozice Lidé a peníze v Brně

Expozice "Lidé a peníze" v Brně se nalézá v budově dřívější Hypoteční banky markrabství Moravského a dnes České národní banky. Nabízí unikátní pohled na historii vývoje peněz a prezentuje ucelený vývoj měny v českých zemích s důrazem na odlišná specifika tohoto fenoménu na Moravě.

Hrádek v Kutné Hoře – České muzeum stříbra Památky

Hrádek v Kutné Hoře – České muzeum stříbra

První zmínka o Hrádku pochází z roku 1312 a napovídá, že osudy tohoto významného objektu začínají hluboko v dobách, o nichž mnoho nevíme. První velké přestavby se Hrádek dočkal na přelomu 14. a 15. století v době, kdy ho vlastnil rychtář Václav z Donína.

Do Tábora za husity Příroda

Do Tábora za husity

Historie města je neodmyslitelně spjata s významnou kapitolou evropských dějin – husitstvím. V roce 1420 zde husité pod vedením Jana Žižky založili opevněné vojenské ležení, odkud podnikali své válečné výpravy.

Dům U Kamenného zvonu Kultura

Dům U Kamenného zvonu

Gotický dům U Kamenného zvonu se nachází v samém centru města, na Staroměstském náměstí. Je považován za nejcennější středověký měšťanský dům v Praze. Galerii hlavního města Prahy slouží jako prostor pro její významné výstavní projekty.

Praha – Staré Město Památky

Praha – Staré Město

Staré Město sice už dávno není prvním mezi městy království českého, ale zato stále patří mezi nejhezčí a nejvyhledávanější částí Prahy. Historické centrum hlavního města, zapsané mezi památkami UNESCO, je plné památek, obchodů, kaváren a restaurací a prochází jím takzvaná Královská cesta.

Podmokelský poklad – největší zlatý poklad v Evropě

Podmokelský poklad – největší zlatý poklad v Evropě

V červnu 1771 se po prudkých deštích rozvodnil potok protékající obcí Podmokly na Rokycansku. V jeho podemletém břehu pak 12. června objevil místní nádeník Janota dosud největší objevený zlatý poklad v Evropě. Vážil čtyřicet až padesát kilogramů a obsahoval několik tisíc mincí, které by dnes měly hodnotu asi půl miliardy korun.

Za pokladem středověkých Říčan Zážitky

Za pokladem středověkých Říčan

Výletní geolokační hra s mobilem či tabletem vás zavede do Říčan v dobách středověku, kde prožijete zajímavé dobrodružství!

Břevnovský klášter – nejstarší fungující klášter v ČR Památky

Břevnovský klášter – nejstarší fungující klášter v ČR

Tento první mužský benediktinský klášter v Čechách, ležící na polovině cesty mezi Pražským hradem a Bílou horou, založili 14.1.993 pražský biskup Vojtěch a český kníže Boleslav II. Podle legendy se název kláštera odvozuje podle břevna, které leželo ve studánce, u níž se Boleslav s Vojtěchem setkal.

Koruna česká – oficiální měna České republiky

Koruna česká – oficiální měna České republiky

Československo bylo po zániku Rakouska-Uherska jedinou nástupnickou zemí, která si ponechala název měny po zaniklé monarchii, jen místo rakouské koruny měla korunu československou. Leckomu se tehdy v roce 1919 název koruna jako symbol monarchie, království či císařství nelíbil. Kdyby ovšem došlo na některý z tehdejších návrhů, mohli jsme platit sokoly, hřivnami, rašíny nebo dokonce řepou.

Táborský poklad – nevýznamnější mincovní nález z doby Jagellonské v České republice

Táborský poklad – nevýznamnější mincovní nález z doby Jagellonské v České republice

Přáli jste si někdy objevit skutečný poklad? Ten táborský si můžete prohlédnout v expozici v Táboře. Mince byly objeveny spolu s dalšími předměty denní potřeby pod podlahou v jednom z domů v historickém centru města.

Kristova jeskyně v Klokočských skalách Příroda

Kristova jeskyně v Klokočských skalách

Kristova jeskyně je malá a dobře utajená Kristova jeskyně v Klokočských skalách nedaleko Turnova. Zvědavým turistům je nepřístupná, obzvláště v zimním odbobí, kdy zde zimují netopýři.

Obří zlaťák, pracovna guvernéra i trezor: Česká národní banka zve na Den otevřených dveří

Obří zlaťák, pracovna guvernéra i trezor: Česká národní banka zve na Den otevřených dveří

Pouze jednou za tři roky otevírá Česká národní banka prostory své pražské centrály veřejnosti. Den otevřených dveří v České národní bance v sobotu 21. září bude symbolickou tečkou za letošními oslavami 100. výročí zavedení československé koruny. A bude to hodně velká tečka: chybět totiž nebude ani obří zlatá mince.

Keltské hradiště Stradonice Památky

Keltské hradiště Stradonice

Keltské oppidum Stradonice patří mezi nejznámější české pravěké objekty, a to hlavně díky tisícům nálezů a „zlaté horečce“, která se rozpoutala v roce 1877, po nálezu pokladu, jenž obsahoval asi 200 zlatých a stříbrných mincí.

Naučná stezka Keltské oppidum Závist Příroda

Naučná stezka Keltské oppidum Závist

Pro návštěvníky Dolních Břežan jsou připraveny dva okruhy naučných stezek, které seznamují se zdejším osídlením v dávných dobách.

Denárový poklad z Chýště – poklad století

Denárový poklad z Chýště – poklad století

Ohromily svou kvalitou, ražebním leskem a početností – 1669 mincí a mincovních zlomků, které tisíc let ukrývala zem nedaleko Chýště na Pardubicku, právem dostaly označení poklad století. Soubor stříbrných denárů z doby počátků české státnosti, objevený náhodným nálezcem v roce 2015, se spolu s fragmentem keramické nádoby, byl roku 2020 zapsán mezi kulturní památky.

Malostranské náměstí v Praze Památky

Malostranské náměstí v Praze

Malebné náměstí je odedávna centrem Malé Strany. Místo pro něj bylo vybráno v blízkosti brodů, mimo dosah častých záplav, kterými byla pověstná neregulovaná řeka Vltava. Náměstí je součástí Královské cesty – procházely tudy korunovační průvody a za Rakouska-Uherska tu sídlily nejvyšší zemské úřady.

Další aktuality

Letní slavnosti staré hudby zvou do říše snů

Prázdninovou Prahu opět zpestří festival Letní slavnosti staré hudby. Od 16. července do 6. srpna 2024 zve během sedmi večerů především na hudbu šlechtických dvorů – od středověku přes renesanci a baroko až po období rokoka. Podtitulem letošního ročníku Letních slavností staré hudby jsou "sny". Festivalová nabídka se tak v širokém slova smyslu tohoto motivu zaměřuje na snění a imaginaci v různých kontextech hudby starších období, jakož i tvorbu hudebních vizionářů. Právě při aristokratických dvorech působila celá řada špičkových skladatelů. Koncerty například nechají ožít zpívající a hrající anděly z oltářního triptychu z konce 15. století, navodí atmosféru salónních koncertů hudbymilovné šlechty i měšťanstva nebo pozvou na emocemi nabité fado či smyslné tance zvané lundum.
16. červenec 2024 15:00
Kultura, Praha

Cesty za uměním: Rembrandt, obraz Učenec ve studovně a portrét Jana Amose Komenského

Učenec ve studovně z roku 1634 je jediný Rembrandtův obraz ve sbírce pražské Národní galerie. Před několika lety byl hvězdou výstavy, věnované portrétu holandského zlatého věku v 17. století, a vy ho můžete vidět ve sbírkách starého umění. Pojďte se s portálem Kudy z nudy vydat po stopách jeho autora, světoznámého nizozemského malíře Rembrandta van Rijna (15. července 1606 Leiden – 4. října 1669 Amsterdam).
16. červenec 2024 7:06
Kultura, Praha

Hledá se strom pro pražské Vánoční trhy 2024!

Pražany pomůže v těchto dnech ochladit myšlenka na vánoční strom – organizátor největších Vánočních trhů v Česku, společnost Taiko, opět vyhlašuje soutěž Hledá se strom, který ozdobí centrum Prahy v době letošního adventu. Tipy na nejkrásnější dominantu letošních vánočních trhů na Staroměstském náměstí mohou zájemci podávat až do 15. září 2024.
16. červenec 2024 6:00
Zážitky, Praha

Praha ožije po roce folklorem – centrum města čekají Pražské folklorní dny

Pražské folklorní dny tak oživí pražskou kulturní nabídku od pátku 19. 7. do soboty 20. 7. 2024. Cílem festivalu je představit návštěvníkům bohatství a krásu lidového umění. Stejně jako v předchozích letech i letošní festival slibuje pestrou podívanou. Akce se zúčastní více než 30 hudebních a tanečních souborů ze 14 zemí Evropy, Afriky a Asie. Celkem v Praze vystoupí více než 600 zpěváků, tanečníků a hudebníků. Zavítejte na Ovocný trh a nechte se unášet pestrobarevnými kroji tanečnic a tanečníků , lidovou hudbou a ukázkami tradic.
15. červenec 2024 18:55
Kultura, Praha

Víkend hmyzožravců se v Zoo Praha ponese ve znamení cvrčků i specialit z švábů a strašilek

Smažené, pečené, na sladko i na slano připravené cvrčky či moučné červy, ale také hmyzí salát a buchtu můžete tento víkend ochutnat v Zoo Praha. Oblíbený hmyzí festival nabídne netradiční gastronomické zážitky, speciální komentovaná krmení hmyzožravých zvířat či setkání s kudlankami a šváby.
15. červenec 2024 14:57
Příroda, Praha

Nejlepší koupání: aquaparky, koupaliště a přírodní koupání v Praze a blízkém okolí

Každý si skvělé koupání představuje trochu jinak – v našich tipech proto najdete přírodní i umělá koupaliště s tobogany i biotopy, které se nacházejí na území hlavního města Praha. Příjemné koupání nabízí i blízké okolí Prahy, které nabízí jezera i lokality, kde se v minulosti těžil písek a štěrk. Právě pískovny patří k těm nejoblíbenějším letním koupacím místům. Inspirujte se tedy našimi tipy a objevte báječná místa, kde se můžete v Praze a jejím okolí během letních dnů vykoupat.
15. červenec 2024 13:00
Letní sporty, Praha

Tipy na víkend v Praze a okolí

Kudy z nudy přináší aktuální tipy na víkend (20.7. – 21.7.) v Praze a jejím okolí. Čeká na vás romantika, sport, výlety do přírody, výstavy, koncerty i adrenalinové zážitky, programy pro rodiny s dětmi a další aktivity: Oživlý středověk v podhradí u hradu Zlenice, Víkend hmyzožravců v pražské zoo, Večer otevřených bran na zámku Žleby, Zážitkový motoráček do Koněpruských jeskyní, Festival Zlobení. Vyberte si zajímavé akce a naplánujte s námi program na víkend!
15. červenec 2024 7:01
Zážitky, Praha

Pítka, přívozy, parky a zmrzlina: tipy jak přežít letní rozpálenou Prahu

Kdo uteče, vyhraje – a kdo zkrátka musí trávit žhavé léto Praze, ten zkouší přežít jak se dá. Schovat se před rozpáleným sluncem můžete třeba pod korunami stromů, v pasážích a podchodech, u vody anebo v metru. Ano, čtete správně, v metru: cestování pod zemí je rozhodně příjemnější než v rozpálených tramvajích nebo autobusech.
12. červenec 2024 16:00
Památky, Praha