Úvod > Aktuality > Pět výletů na hřebeny Krkonoš za příběhy kultovních horských bud

Pět výletů na hřebeny Krkonoš za příběhy kultovních horských bud

Vydáno 12. ledna 2019 Příroda
Víte, že na Hříběcí boudě v Krkonoších si v padesátých letech léčil bolavou duši král komiků Vlasta Burian? Anebo že na Martinově boudě prožila část dětství tenistka Martina Navrátilová, pojmenovaná právě po starodávné Martinovce? Zkrátka krkonošské horské boudy neslouží jen jako útočiště pro unavené výletníky, ale mají i svá tajemství a příběhy, často staré několik set let.
Nejstarší horské boudy totiž vznikly už v polovině 17. století při kolonizaci Krkonoš a používali je hlavně pastevci dobytka. Když naše nejvyšší hory objevili turisté, boudy se začaly postupně měnit v jednoduché noclehárny s poctivým horským občerstvením: čerstvě nadojeným mlékem a chlebem s máslem, tvarohem nebo bylinkovým sýrem (vyhlášený prý býval ten z Luční boudy). Další horské útulny, které vznikly v druhé polovině 19. století a zejména za první republiky, od počátku fungovaly tak, jak je známe dnes; před druhou světovou válkou jich na hřebenech stálo několik desítek. Jejich osudy jsou různé: některé se proměnily v hotely, jiné shořely, další přežily díky nadšeným boudařům.
 

Luční bouda: nejstarší a nejvýše položená

Když při rekonstrukci Luční boudy v roce 1869 objevili v jejích základech kámen s vytesaným letopočtem 1623, odhadovaný letopočet jejího vzniku se o několik let posunul. Jenže někdejší Wiesenbaude, Stará česká, Bílá nebo Stará Rennerova bouda uprostřed Bílé louky na prastaré, takzvané Slezské cestě přes hory, zřejmě stála už mnohem dřív, nejpozději od druhé poloviny 16. století. Dřív ji turisté často využívali při výstupech na Sněžku, dokonce tu bývala i penězokazecká dílna a za druhé světové války výcvikové středisko wehrmachtu. Dnes se nejstarší horská chata Krkonoš v nadmořské výšce 1 410 m pyšní nejvýše položenou restaurací a pivovarem ve střední Evropě, ochutnáte tu také vynikající housky a koláče z místní pekárny. V zimě Luční bouda nabízí řadu radovánek na sněhu od výletů na sněžnicích přes skialpinismus až po jízdy se sněžnou rolbou.
 

Martinovy boudy

Jen o několik desítek let mladší jsou Martinovy boudy alias Martinovky; kolem roku 1642 se tu usadili lidé, kteří hledali útočiště před hrůzami třicetileté války. Vybrali si těžko dostupné místo téměř na konci světa, na jižním úbočí Vysokého Kola nad Martinovým dolem v nadmořské výšce 1 288 metrů. Martinovky se proslavily několika zajímavostmi. Skutečnou atrakcí se stala botanická zahrada s krkonošskou květenou, kterou na jižním svahu pod Martinovkou založil na přelomu 19. a 20. století Jan Buchar, velký propagátor Krkonoš. Část dětství tu prožila slavná tenistka Martina Navrátilová (*1956), pojmenovaná prý právě po Martinovkách, a v sedmdesátých a osmdesátých letech se v okolí natáčely zimní záběry pro slavné filmy Jak vytrhnout velrybě stoličku či Sněženky a machři.
 

Vrbatova bouda

Přes Martinovky vedla trasa slavného závodu s tragickým koncem, při kterém v dubnu 1913 zahynuli Bohumil Hanč s Václavem Vrbatou. Jejich příběh připomíná Mohyla Hanče a Vrbaty, která stojí na Zlatém návrší kousek od Vrbatovy boudy v nadmořské výšce 1 400 m, v místech s překrásným výhledem do Labského dolu. Samotná bouda patří k těm mladším, byla otevřena v roce 1964.
 

Hříběcí bouda

Mezi nejstarší krkonošské horské útulny patří také Hříběcí bouda nad Strážným; vznikla na konci 17. století na trase staré slezské cesty přes hřebeny Krkonoš a kdysi se tu skutečně chovala hříbata. V polovině 20. století tu strávil téměř rok herec Vlasta Burian. Za údajnou kolaboraci s nacisty byl poslán na nucené práce do severočeských dolů a po propuštění mu zakázali hrát. Na Hříběcí boudu prý původně přišel asi na dva měsíce, ale nakonec se zdržel téměř rok a léčil si tu šrámy na duši. Kromě toho pásl krávy, jezdil hostům pro kufry, v místním konzumu popíjel žitnou s malinovou šťávou a snil o návratu na divadelní prkna. Jak víme, naštěstí se mu to podařilo.
 

Bouda Výrovka

Když napadne sníh, z Výrovky často bývají vidět jen vikýře. Legendární chata nad Pecí pod Sněžkou na významném horském rozcestí (a také na pomyslném rozhraní západních a východních Krkonoš) v nadmořské výšce 1 356 metrů vznikla teprve v 80. letech minulého století, ale i její historie je mnohem delší. Předtím tu dlouho stávala malá tmavě červená chata, starší předchůdkyně opakovaně a za dramatických okolností vyhořely. Docela první prý býval jednoduchý přístřešek, honosně nazývaný Hotel Výrovka; stával tu už v 18. století. Kousek odtud na Liščím hřebeni stojí chalupa Na Rozcestí; podobá se Výrovce a je to jedno z kultovních krkonošských míst, kde zaženete žízeň a hlad. Vaří tu z typických regionálních surovin, takže ochutnáte třeba krkonošské kyselo, couračku a jiné polévky, houbového kubu, klobásy nebo borůvkové knedlíky a koláče.
 
Ambrožova vyhlídka nad Labským dolem

Ambrožova vyhlídka nad Labským dolem

Ambrožova vyhlídka v Krkonoších se nachází se na červeně značené turistické stezce mezi Labskou boudou a Vrbatovou boudou pod Pančavskou loukou. Svůj název dostala po Jindřichu Ambrožovi, ochránci přírody.

Böhnischovy boudy v Krkonoších

Böhnischovy boudy v Krkonoších

Nejrozsáhlejší, k jihu vystavené luční enklávy jsou vysunuty na svazích krkonošských rozsoch, spadajících příkře do podhůří. Ve středních Krkonoších mezi ně patří především louky a pastviny Bönischových Bud na svahu Jeleního vrchu nad Černým Dolem.

Bouda Bílé Labe v Krkonoších

Bouda Bílé Labe v Krkonoších

Horská chata Bouda u Bílého Labe se nachází v Krkonoších asi 5 km od centra Špindlerova Mlýna v nadmořské výšce 1000 metrů na levém břehu Bílého Labe. Je situována v dole Bílého Labe na křižovatce čtyř turistických cest od Špindlerova mlýna, od Špindlerovy boudy a od Luční boudy.

Bouda Na Pláni u Špindlerova Mlýna

Bouda Na Pláni u Špindlerova Mlýna

Typická horská bouda se nachází v jedné z nejatraktivnějších lokalit Krkonoš, ve Špindlerově Mlýně, na vrcholu Přední Planina, ve výšce 1 200 m n.m. a 800 m od horní stanice sedačkové lanovky Svatý Petr-Pláň.

Brádlerovy boudy v Krkonoších

Brádlerovy boudy v Krkonoších

První zmínka o Brádlerových boudách pochází z roku 1637, prvotní stavba tak patří mezi vůbec nejstarší krkonošské boudy.

Cesta česko-polského přátelství napříč Krkonošemi

Cesta česko-polského přátelství napříč Krkonošemi

Cesta Česko-polského přátelství je nejznámnější magistrálou Krkonoš. Po většinu své 28 kilometrů dlouhé trasy nabízí hřebenovka nádherné výhledy současně na polskou i českou stranu hor a vede přes nejvyšší hřebeny Krkonoš.

Erlebachova bouda v Krkonoších

Erlebachova bouda v Krkonoších

Erlebachova bouda stojí na horském hřebeni v Krkonošském národním parku, asi šest kilometrů od centra Špindlerova Mlýna. Hostům nabízí bezplatné Wi-Fi a možnost zapůjčení lyžařského vybavení a horských kol.

Horská turistická bouda Jelenka

Horská turistická bouda Jelenka

Horská bouda Jelenka leží v nadmořské výšce 1263 mnm na hlavním krkonošském hřebeni na křižovatce turistických cest mezi Pomezními boudami a Sněžkou.

Horská bouda Růžohorky v Krkonoších

Horská bouda Růžohorky v Krkonoších

Horská bouda Růžohorky byla postavena v roce 1903 jako hostinský podnik s původním názvem Leischnerovy boudy. Sloužila stejně jako dnes k občerstvení turistů při cestě na Sněžku z Pece pod Sněžkou nebo Velké Úpy.

Hotel Kolínská bouda v Krkonoších

Hotel Kolínská bouda v Krkonoších

Hotel je umístěn v klidném prostředí Krkonošského národního parku a je tak v létě vhodným výchozím bodem pro turistické nebo cyklistické výpravy, v zimě zas skvělé místo na běžkařské výlety.

Hotel Pražská bouda v Černém Dole

Hotel Pražská bouda v Černém Dole

Vyhledávaný hotel Pražská bouda naleznete na hřebenu hor, kousek od sjezdovky Mulda a celého Lyžařského areálu Skipec.

Hotel Špindlerova bouda - východiště turistických tras v Krkonoších

Hotel Špindlerova bouda - východiště turistických tras v Krkonoších

Špindlerova bouda je významný výletní bod ve Slezském sedle pod Malým Šišákem. Jméno získala podle rychtáře z Bedřichova Františka Špindlera, který se podílel na její přestavbě. Nachází se zde východiště turistických tras, v blízkosti najdete také sáňkařskou dráhu a turistický přechod do Polska.

Klínové boudy v Krkonoších

Klínové boudy v Krkonoších

Horské chaty roztroušené na západním svahu Zadní Planiny na Klínové louce. Jmenovitě například Petráška, Spisovatel, Kantorská, Skočka. Nejvýše položená bývala Klínová bouda, která v roce 1970 vyhořela a na jejím místě je dnes studánka a přístřešek pro turisty.

Krakonošova snídaně - významná křižovatka Krkonoš

Krakonošova snídaně - významná křižovatka Krkonoš

Krakonošova snídaně je významný turistický bod krkonošských hor. Odpočinkové místo leží v údolí řeky Mumlavy mezi Lysou horou a Voseckou boudou. V letní sezoně zde funguje informační srub správy KRNAP.

Krkonoše na běžkách - z Velké Úpy do Pece pod Sněžkou a přes Růžovou horu zpět

Krkonoše na běžkách - z Velké Úpy do Pece pod Sněžkou a přes Růžovou horu zpět

V Krkonoších vede spousta hezkých lyžařských běžeckých tras pro milovníky tohoto sportu. Po jedné takové se můžete vysat krásnou horskou krajinou z Velké Úpy do Pece pod Sněžkou. Náročnější trasa měří 24 km.

Krkonošská magistrála - krkonošská lyžařská cesta

Krkonošská magistrála - krkonošská lyžařská cesta

Celými Krkonošemi od Harrachova až do Žacléře prochází páteřní, 71 km dlouhá, Krkonošská magistrála. Na ni pak navazuje více než 560 km místních lyžařských cest a okruhů.

Luční bouda - nejvýše položená horská chata ve střední Evropě

Luční bouda - nejvýše položená horská chata ve střední Evropě

Luční bouda leží v první zóně Krkonošského národního parku pouhé 4 km od vrcholu Sněžky. Chata je jednou z nejvýše položených ve střední Evropě. Už 300 let poskytuje přístřeší, bezpečí a pohodu v Krkonoších. Od srpna 2012 se zde vaří pivo se jménem Paroháč.

Moravská bouda ve Špindlerově Mlýně

Moravská bouda ve Špindlerově Mlýně

Moravská bouda je menší hote pod hřebeny Krkonoš. Nachází se v lokalitě Sedmidolí nad Špindlerovým Mlýnem zhruba ve výšce 1225 m n. m. na luční enklávě. Je ideálním nástupním místem pro letní i zimní horskou turistiku.

Mohyla Hanče a Vrbaty na Zlatém návrší

Mohyla Hanče a Vrbaty na Zlatém návrší

Mohyla nad Vrbatovou boudou na Zlatém návrší, připomíná tragickou událost z 24.3. 1913, kdy zde při lyžařském závodě na 50 km ve sněhové bouři zahynul český závodník Bohumil Hanč a jeho přítel Václav Vrbata, který se mu snažil dojít pro pomoc.

Pomezní Boudy v Krkonoších

Pomezní Boudy v Krkonoších

Pomezní Boudy, založené pravděpodobně kolem roku 1634, jsou nejsevernější částí rekreačního střediska Malá Úpa. Leží na česko-polské hranici ve výšce 1050 m nad mořem.

Richtrovy boudy v Peci pod Sněžkou

Richtrovy boudy v Peci pod Sněžkou

Nově rekonstruovaná chata ve východní části Krkonoš v Peci pod Sněžkou je jedním z nejvýznamnějších horských středisek zimní, ale i letní rekreace celé oblasti.

Rýchorská bouda v Krkonoších

Rýchorská bouda v Krkonoších

Rýchorská bouda stojí na nejvýchodnějším hřebeni Krkonoš v nadmořské výšce 1000 m. Je výjimečná pro svoji polohu v první zóně Krkonošského národního parku v klidné a doposud téměř neporušené krajině Rýchor.

Vosecká bouda - nejzápadnější horská bouda na hraničním hřebenu Krkonoš

Vosecká bouda - nejzápadnější horská bouda na hraničním hřebenu Krkonoš

Vosecká bouda leží v západní části Krkonoš v první zóně Krkonošského národního parku ve výšce 1260 m n.m. Turistům nabízí své služby již od roku 1896 a je dostupná jak pěšky, tak i na kole. Bouda není napojena na elektrickou síť, veškerou potřebnou energii si vytváří sama.

Ve stopách Hanče a Vrbaty na běžkách

Ve stopách Hanče a Vrbaty na běžkách

Zkuste se projet po místech, kde se roku 1913 odehrál těžký závod na běžkách, při kterém vinou špatného počasí zahynuli dva čeští běžci - Bohumil Hanč a Václav Vrbata. Trasa vede náročným terénem s vysokým převýšením.

Vyhlídka Krakonoš - nejvyšší bod Kozích hřbetů

Vyhlídka Krakonoš - nejvyšší bod Kozích hřbetů

Vyhlídka na východním okraji Kozích hřbetů v Krkonoších se nachází v nadmořské výšce 1421 metrů.

Vrbatova bouda na Zlatém návrší v Krkonoších

Vrbatova bouda na Zlatém návrší v Krkonoších

Vrbatovu boudu najdete na hřebenech Krkonoš na Zlatém návrší v nadmořské výšce 1400 m.n.m. V její těsné blízkosti se nachází Pramen Labe a Pančavský vodopád s překrásným výhledem do Labského dolu.

Zapomenuté kouty Krkonoš na běžkách - z Hříběcích Bud pod Liščí hřeben

Zapomenuté kouty Krkonoš na běžkách - z Hříběcích Bud pod Liščí hřeben

Když je zima pořádná a napadne hustá sněhová pokrývka, můžete vyrazit na běžky i do méně známých částí Krkonoš, které zůstávají stranou hlavních tras. Takový je kout mezi obcí Strážné a Pecí pod Sněžkou, kde pocítíte samoty uprostřed hor. Pocitu, který si v Krkonoších moc často neužijete!

Sněžka – nejvyšší hora Česka i Slezska

Sněžka – nejvyšší hora Česka i Slezska

Sněžka (1603 m n. m.) je nejvyšší hora v Krkonoších a v České republice. Vyhledávaný výletní cíl a rozhledový bod ve východní části Krkonoš na česko-polské hranici. Díky své výšce poskytuje neomezený panoramatický výhled do daleké krajiny.

Další aktuality

16.4.
2019
Užijte si Velikonoce mezi korunami stromů v Krkonoších

Užijte si Velikonoce mezi korunami stromů v Krkonoších

Krkonoše a Podkrkonoší | Příroda
5.4.
2019
Safari běh se v sobotu ve Dvoře Králové poběží pro nosorožce

Safari běh se v sobotu ve Dvoře Králové poběží pro nosorožce

Krkonoše a Podkrkonoší | Příroda
2.4.
2019
Krkonošské žáby zahájily jarní migraci

Krkonošské žáby zahájily jarní migraci

Krkonoše a Podkrkonoší | Příroda