Úvod > Výlety > Výlety s příběhem > Johann Gregor Mendel - muž, který proslavil hrášek

Johann Gregor Mendel - muž, který proslavil hrášek

Novodobá genetika snad nemá větších jmen, než je Watson, Crick a Mendel. Právě poslední jmenovaný však předběhl svou dobu a o principech křížení sepsal v roce 1866 světoznámou publikaci "Pokusy s rostlinnými hybridy". Tento spis pak položil základy moderní genetice.
Letos si připomínáme 130. výročí úmrtí světoznámého vědce J. G. Mendla muže, který proslavil hrášek a položil základy genetice. Johann Gregor Mendel se narodil v německé rodině sedláka 20. července 1822 v moravskoslezských Hynčicích, které jsou dnes součásti Vražného nedaleko Nového Jičína. Jeho rodný dům lze navštívit od května do října.

Řeholní bratr nakličuje hrách

Rodný důmStředoškolské vzdělání ukončil maturitní zkouškou na gymnáziu v Opavě. V letech 1840 až 1843 studoval na Filozofické fakultě v Olomouci. Z finančních důvodů a na přání matky vstoupil později do semináře a roku 1843 přišel do augustinianského kláštera sv. Tomáše na Starém Brně, kde přijal řeholní jméno Gregor.

Studoval dále matematiku, fyziku, chemii, botaniku, zoologii a paleontologii. Díky důkladnému studiu těchto věd si uvědomil důležitost matematiky a statistiky pro vysvětlování přírodních dějů. Toho později využil během svých pokusů s hrachem, kterými se mohl zabývat díky podpoře augustiniánského řádu. U augustiniánů se totiž v té době zdržovala vědecká elita. Ti, kdo vstoupili do řádu na Starém Brně, tak buď učili na tehdejších školách, nebo se zabývali vědou, a tak to bylo i s Mendelem.


Zákony genetiky v klášterních zahradách

Klášter sv. Tomáše v BrněTen se v letech 1856–1863 věnoval křížení hrachu a sledování potomstva. Mendel považoval proměnlivost rostlin za doloženou skutečnost. Byl první, kdo udělal významný diagnostický převrat, když jako první nehodnotil organismus jako celek, ale rozložil ho na jednotlivé znaky. Na základě svých pokusů formuloval tři pravidla, která později vešla ve známost jako Mendelovy zákony dědičnosti. Své pokusy na rostlinách Johann Gregor Mendel přednesl v roce 1865 na setkání Brněnského přírodovědeckého spolku a následně publikoval v práci "Pokusy s rostlinnými hybridy". V roce 1868 byl zvolen opatem augustiniánského kláštera na Starém Brně. K této vysoké funkci postupně se postupně přidávaly další (např. viceprezident Přírodovědeckého spolku v Brně). Traduje se, že své pokusy s hrachem prováděl J.G.Mendel příklad v zahradě letního sídla augustiniánského řádu na Starém Brně, tedy v Šardicích, kde dnes najdete kulturně-společenské centrum Rezidenci Šardice se zajímavou expozicí Měřidla a váhy.

Od roku 1862 až do své nemoci prováděl Mendel také každodenní meteorologická pozorování pro Meteorologický ústav ve Vídni. V seznamu třinácti Mendelových publikací se devět týká meteorologie. Zajímavostí je, že Mendelovo jméno čestně nese i první česká vědecká stanice na Antarktidě.

Za Mendlovým odkazem do Brna!

MendelV roce 1883 Mendel vážně onemocněl a dne 6. ledna 1884 zemřel v klášteře a byl pochován na Ústředním hřbitově v Brně do hrobky augustiniánů. Rekviem v kostele dirigoval později světoznámý skladatel Leoš Janáček.

Stálou expozici o Mendlově životě lze navštívit v moravské metropoli. Mendelovo muzeum Masarykovy univerzity v Brně vás nechá nahlédnout do Mendlových rukopisů, khih, přístrojů a osobních věcí. Zúčastnit se můžete také prohlídky Mendlova včelína v zahradě opatství. Mendelovy nejznámější pokusy s hrachem připomíná vitrína ve tvaru hrachu a řada kořenáčů, do nichž si mohou návštěvníci zasadit vlastní rostliny. Na výstavě uslyšíte hudbu, u včelínů zase ucítíte vůni vosku a medu.

Moravské zemné muzeum připravuje Mendelianumatraktivní svět genetiky, který vám lehkou formou přiblíží vědu a výzkum v oblasti aktuální molekulární biologie a genetiky, umožní vám jedinečnou přímou účast na genové expresi, a otevře se také Mendelova laboratoř. Mendelianum by mělo být otevřeno na začátku roku 2015.
Celý popis