Žalář národů stojí v Brně
Žádná
věznice nepřekonala svou pověstí
Špilberk, jedno z nejpověstnějších vězení
habsburské monarchie, proslulé v 18. a 19. století po celé Evropě.Ale už v roce 1858 přestala oficiálně sloužit jako věznice a z
hradu se tehdy staly kasárny rakouské armády. Drsná pověst
brněnského Špilberku ovšem žije dál; dodnes je známo, že mezi vězni, kteří si zbytek trestu museli odsedět jinde, byl i
„starý lotr“ Babinský alias Venca z Pokratic. Víme, že tu byl zavřený
Tomáš Grasel, otec mnohem slavnějšího
„grázla“ Jana Jiřího, a zemřel zde také jeden z prominentních vězňů,
vůdce pandurů baron František Trenck. Nejenom tyto osobnosti, ale také množství politických vězňů z celé říše připomíná
Muzeum města Brna a stálá expozice Žalář národů v přízemí severního křídla
hradu, která navazuje na
podzemní kasematy. V nich byl za vlády Josefa II. zřízen žalář pro
nejtěžší zločince, například
úkladné vrahy. V kobkách
bez denního světla, kde byli odsouzení drženi o chlebu a vodě trvale přikovaní ke stěně, se většinou dalo přežít jen pár týdnů či měsíců.
Kasematy jsou přístupné
denně od 10:00 od 18:00 hodin. Doporučujeme prohlídku s průvodcem!
Šatlava v Uničově
Dalším drsným místem je
Šatlava – muzeum vězeňství v
Uničově. Budova vznikla někdy během 16. století a svému účelu
sloužila až do roku 1945. Svérázně vyzdobené stěny cel připomínají generace vězňů z města i okolí, které se tu vystřídaly; mezi nimi byl roku 1944 i ruský válečný zajatec nebo sestřelený americký letec. Expozice mapuje soudnictví a vězeňství
od středověku až do poloviny 20. století, mezi nejatraktivnější předměty patří originály i repliky mučicích nástrojů, okovy, modlitební i pracovní knížky, policejní pouta,
četnická dobová uniforma, bodák, šavle a vojenské
odznaky a vyznamenání četníků nebo evidenční karty prostitutek. Prohlédnete si také zadní dvorek, kde se vězni mohli procházet pod dohledem,
vězeňskou kapli a několik cel i s jejich nedobrovolnými obyvateli.
Šatlava je otevřená
celoročně v pátek, sobotu a neděli; o letních prázdninách
denně kromě pondělí.
Cejl – káznice, kde se popravovalo
Děsivou minulost má i
bývalý sirotčinec, posléze káznice a nakonec krajská věznice v
Brně na Cejlu. Základní kámen byl položen v roce 1772, ještě v průběhu 20. století zde docházelo k popravám politických odpůrců nacismu a komunismu. Původnímu účelu komplex sloužil
až do poloviny padesátých let, kdy byla postavena věznice v Brně-Bohunicích. Prohlédnete si dvůr, bývalou robotárnu, cely smrti a vězeňskou kapli. Bude vám tu doslova přebíhat mráz po zádech... Prohlídky se
obvykle konají v
sobotu odpoledne a vstupenky koupíte online na webu
Turistického informačního centra.
Šatlava v Nové Bystřici a Graselovy stezky
Pojďte se podívat, jak vypadala
skutečná šatlava v roce 1850, přečtěte si něco o historii domu, který kdysi dávno býval okresním soudem nebo si poslechněte pravdivý příběh
zavražděné Marie Gablerové. Zajímavou expozici o vězeňství v 17., 18. a 19. století nabízí
Šatlava v Nové Bystřici. Objekt
šatlavy se nachází v renesanční budově
bývalé městské radnice a okresního soudu, která pochází z roku
1636. Budova se sídlem primátora a magistrátu, pak úřadem městského rychtáře, později starosty a jeho úřadu zde fungovala s určitými přestávkami až do roku 1850. U přečinů, zločinů a hrdelních zločinů zde byli jejich pachatelé umisťováni dočasně
po dobu vyšetřování nebo do doby předání soudu vyšší instance tak, jako to bylo třeba v případě Jindřicha Gablera z Rottalu v roce 1875. Nezapomínejme také, že
Česká Kanada byla rejdištěm nechvalně proslulého
Johanna Grasela, smělého vůdce loupežné bandy, která byla neblaze proslulá po celém Rakousko-Uhersku. Jedna z jeho
stezek vede i okolím Nové Bystřice. Podařilo se jej dopadnout roku 1816 v rakouském Mörtersdorfu.
Další šatlavy a katovny
V budově historické šatlavy v České Lípě si prohlédnete muzeum, zaměřené na využívání jeskyní a skalních převisů od pravěku až po současnost. Další části expozice se věnují archeologii a místní hrnčířské výrobě, vězeňský kout je zaměřený na historii šatlavy a dějiny vězeňství a výkonu práva ve městě. Otevřeno je v hlavní sezoně od dubna do konce října.- O něco mírumilovnější pověst než šatlavy a věznice mají katovny; šlo zkrátka jen o domy, kde žili mistři popravčí. Přesto jsou dodnes obestřené zvláštní atmosférou a lidská fantazie do jejich zdí vkládá rozmanité příběhy. Jedním z mála autentických a zachovaných katovských obydlí je katovna v Brandýse nad Labem.
Expozice Oblastního muzea Praha-východ sídlící v bývalé katovně se však podle očekávání věnuje historii hrdelního práva a katovského řemesla, nechybí ani malá mučírna. Otevřeno je o víkendech od dubna do konce září.- Výjimkou byla katovna v Odrách, která sloužila jako městské vězení. Dnes si tu prohlédnete Muzeum městského práva, otevřeno je vždy v sobotu a ve středu.
- Další katovnu objevíte v Jeseníku, ale kat tu bydlel jen podle pověsti. Pohledný domek dnes slouží jako sídlo informačního střediska s unikátní multimediální expozicí Niského knížectví v Polsku.