Žalář národů stojí v Brně
Žádná
věznice nepřekonala svou pověstí
Špilberk, jedno z nejpověstnějších vězení habsburské monarchie, proslulé v 18. a 19. století po celé Evropě. Letos v zimě nás dělí přesně 160 let od zimních týdnů roku 1858, kdy přestala oficiálně sloužit zdejší věznice a z hradu se stala kasárna rakouské armády.
Drsná pověst
brněnského Špilberku ovšem žije dál; dodnes kdekdo ví, že mezi vězni, kteří si zbytek trestu museli odsedět jinde, byl i
„starý lotr“ Babinský alias Venca z Pokratic. Víme, že tu byl zavřený
Tomáš Grasel, otec mnohem slavnějšího
„grázla“ Jana Jiřího, a že příští rok v říjnu to bude přesně 270 let ode dne, kdy zemřel jeden z prominentních vězňů,
vůdce pandurů baron František Trenck.
Nejenom je, ale také množství politických vězňů z celé říše připomíná
Muzeum města Brna a stálá expozice Žalář národů v přízemí severního křídla hradu, která navazuje na
podzemní kasematy. V nich byl za vlády Josefa II. zřízen žalář pro
nejtěžší zločince, například
úkladné vrahy. V kobkách bez denního světla, kde byli odsouzení drženi o chlebu a vodě trvale přikovaní ke stěně, se většinou dalo přežít jen pár týdnů či měsíců.
Kasematy jsou přístupné
denně od 10:00 od 18:00 hodin. Doporučujeme prohlídku s průvodcem! Jít se dá ale i individuálně s plánkem, vstupné je za 120 Kč.
Komentované prohlídky s výkladem v češtině se konají v
10:00, 12:00, 14:00 a 16:00 hodin.
Šatlava v Uničově
Dalším drsným místem je
Šatlava – muzeum vězeňství v
Uničově. Budova vznikla někdy během 16. století a svému účelu
sloužila až do roku 1945. Svérázně vyzdobené stěny cel připomínají generace vězňů z města i okolí, které se tu vystřídaly; mezi nimi byl roku 1944 i ruský válečný zajatec nebo sestřelený americký letec.
Expozice mapuje soudnictví a vězeňství
od středověku až do poloviny 20. století, mezi nejatraktivnější předměty patří originály i repliky mučicích nástrojů, okovy, modlitební i pracovní knížky, policejní pouta,
četnická dobová uniforma, bodák, šavle a vojenské
odznaky a vyznamenání četníků nebo evidenční karty prostitutek. Prohlédnete si také zadní dvorek, kde se vězni mohli procházet pod dohledem,
vězeňskou kapli a několik cel i s jejich nedobrovolnými obyvateli.
Šatlava je otevřená celoročně v pátek, sobotu a neděli, o letních prázdninách
denně kromě pondělí.
Cejl – káznice, kde se popravovalo
Děsivou minulost má i
bývalý sirotčinec, posléze káznice a nakonec krajská věznice v
Brně na Cejlu. Základní kámen byl položen v roce 1772, ještě v průběhu 20. století zde docházelo k popravám politických odpůrců nacismu a komunismu.
Původnímu účelu komplex sloužil
až do poloviny padesátých let, kdy byla postavena věznice v Brně-Bohunicích. Prohlédnete si dvůr, bývalou robotárnu, cely smrti a vězeňskou kapli. Prohlídky se obvykle konají v sobotu odpoledne a vstupenky koupíte online na webu
Turistického informačního centra.
Šatlava v Nové Bystřici a Graselovy stezky
Pojďte se podívat, jak vypadala
skutečná šatlava v roce 1850, přečtěte si něco o historii domu, který kdysi dávno býval okresním soudem nebo si poslechněte pravdivý příběh
zavražděné Marie Gablerové. Zajímavou expozici o vězeňství v 17., 18. a 19. století nabízí
Šatlava v Nové Bystřici.
Objekt
šatlavy se nachází v renesanční budově
bývalé městské radnice a okresního soudu, která pochází z roku
1636. Budova se sídlem primátora a magistrátu, pak úřadem městského rychtáře, později starosty a jeho úřadu zde fungovala s určitými přestávkami až do roku 1850. U přečinů, zločinů a hrdelních zločinů zde byli jejich pachatelé umisťováni dočasně
po dobu vyšetřování nebo do doby předání soudu vyšší instance tak, jako to bylo třeba v případě Jindřicha Gablera z Rottalu v roce 1875. Nezapomínejme také, že Česká Kanada byla rejdištěm nechvalně proslulého
Johanna Grasela, smělého vůdce loupežné bandy, která byla neblaze proslulá po celém Rakousko-Uhersku. Jedna z jeho
stezek vede i okolím Nové Bystřice. Podařilo se jej dopadnout roku 1816 v rakouském Mörtersdorfu.
Další šatlavy a katovny
V budově historické šatlavy v České Lípě si prohlédnete muzeum, zaměřené na využívání jeskyní a skalních převisů od pravěku až po současnost. Další části expozice se věnují archeologii a místní hrnčířské výrobě, vězeňský kout je zaměřený na historii šatlavy a dějiny vězeňství a výkonu práva ve městě. Otevřeno je v hlavní sezoně od dubna do konce října.- O něco mírumilovnější pověst než šatlavy a věznice mají katovny; šlo zkrátka jen o domy, kde žili mistři popravčí. Přesto jsou dodnes obestřené zvláštní atmosférou a lidská fantazie do jejich zdí vkládá rozmanité příběhy. Jedním z mála autentických a zachovaných katovských obydlí je katovna v Brandýse nad Labem. Expozice Oblastního muzea Praha-východ se věnuje podle očekávání historii hrdelního práva a katovského řemesla, nechybí ani malá mučírna. Otevřeno je o víkendech od dubna do konce září.
Výjimkou byla katovna v Odrách, která sloužila jako městské vězení. Dnes si tu prohlédnete Muzeum městského práva, otevřeno je vždy v sobotu a ve středu.- Další katovnu objevíte v Jeseníku, ale kat tu bydlel jen podle pověsti. Pohledný domek dnes slouží jako sídlo informačního střediska s unikátní multimediální expozicí Niského knížectví v Polsku.