Temná místa: věznice, káznice, katovny a šatlavy

O městském vězení, Katovně, pochází první dochovaná písemná zmínka z roku 1556, kdy město Odry vydalo na vytápění věznice 28 grošů. V té době neměly Odry vlastního kata, a tak popravy prováděl na základě smlouvy kat opavský. Mučírna se nacházela ve sklepení pod Bílou věží a byla spojena s věznicí.

V budově zrekonstruované šatlavy je otevřeno muzeum, kde se dozvíte více o využívání jeskyní od pravěku do 20. století, navštívíte expozici věnovanou archeologii města Česká Lípa a uvidíte i unikátní virtuální prohlídku středověké České Lípy.

Kasematy patří ke stavebním kuriozitám hradu Špilberku a představují jednu z nejnavštěvovanějších turistických atraktivit v Brně. Byly vybudovány v roce 1742 v rámci závěrečné etapy přestavby hradu na barokní pevnost, prováděné pod vedením zemského pevnostního inženýra plukovníka Rochepina.

Podzemí je z důvodu rekonstrukce dočasně uzavřeno. Český Brod je staré historické gotické město a jako takové má své atributy. Jedním z nich jsou i podzemní prostory – chodby a sklepy ze 15. století.

Expozice je koncipována jako historická, kdy se vycházelo z autenticity místa a bohatého pramenného materiálu. Můžete navštívit nádvoří, celu, mučírnu a vězeňskou kapli.

V obnovené expozici uničovské šatlavy jsou k vidění ukázky trestního rejstříku, pracovní i modlitební knížky nebo evidenční karty prostitutek či různá pouta. Netradiční muzeum nabízí i mučicí nástroje, jejichž repliky si můžete i vyzkoušet.

V hlavní sezóně je na hradě Rožmberku v provozu i muzeum Hrdelního soudnictví, ve kterém se samotný návštěvník stává součástí expozice a přednášky!

Sběratelství patřilo a stále patří k oblíbeným koníčkům, a když potká sběratel sběratele, může z toho vzniknout dlouholeté inspirativní přátelství. Seznámení dvou nadšených sběratelů roku 1827 však mělo pikantní podtext: Metternich byl věhlasný rakouský politik, zato Huss působil v Chebu coby kat.

V historicky významné části Brandýsa nad Labem – Staré Boleslavi se nachází renesanční budova brandýské katovny se zachovalou sgrafitovou výzdobou, která byla vystavěna pravděpodobně v 16. století.

V Palackého ulici ve městě Jeseník stojí přízemní obytný dům téměř čtvercového půdorysu, postavený ze smíšeného zdiva s výraznou a značně převýšenou valbovou střechou. Podle pověsti zde měl v 17. století bydlet jesenický kat.

Káznice na Cejlu byla v provozu mezi lety 1784 až 1956. Až do roku 1786 v ní byl umístěn sirotčinec. Poté budovy sloužily původně zamýšlenému účelu věznice, a to až do roku 1955, kdy byla postavena věznice v Brně -Bohunicích.

Původně gotická budova z doby před rokem 1402 byla postavena jako vůbec první radnice v Českých zemích. Od roku 1800 sídlila v části radniční budovy lékárna a při reorganizaci státního soudnictví (1849) předalo město radnici okresnímu soudu a později hejtmanství.

Služby Návštěvnického centra Graselových stezek fungují celoročně! Najdete jej v nově otevřeném Spolkovém domě ve Slavonicích.

Tzv. "Katova ulička" vede z náměstí k fortně hradebního systému a ke katovně čp. 190, která je součástí hradeb. Ulička je dochovaná v gotickém zdivu s gotickými okenními otvory a s rozpínacími prampouchy. Fortna byla součástí nejstaršího hradebního pásu z poloviny 14. století.

Naučná stezka navazuje na nedávné objevení základů historické šibenice na vyvýšenině nad Tišnovem pod kopcem Klucanina. Cesta je vedena k místům, které se váží k historickým tradicím útrpného práva pro město a okolí, jako je radnice, stínadla, kaple sv. Anny a řada dalších.

V klidné městské části Praha – Řepy je oblíbenou turistickou kuriozitou místní hřbitůvek, kde na věky odpočívá „starej lotr mexickej“ aneb polepšený lupič, Václav Babinský. Jinak se hřbitov proslavil i natáčením filmu Kytice.

Chcete se podívat do šatlavy? Nemusíte se bát, určitě vás tam nezavřeme – ale pojďte se podívat, jak vypadala skutečná šatlava v roce 1850, přečtěte si něco o historii domu, který kdysi dávno býval okresním soudem nebo si poslechněte pravdivý příběh zavražděné Marie Gablerové.

Graselovy stezky vedou po obou stranách česko – rakouské hranice, územím mezi jihočeskou Novou Bystřicí a jihomoravskými Novými Syrovicemi, místy, kde loupil a skrýval se Johann Georg Grasel. Ještě jako mladík se tento syn žebračky a rasa stal vůdcem loupežné bandy, které se obával celý kraj.