V Palackého ulici ve městě Jeseník stojí přízemní obytný dům téměř čtvercového půdorysu, postavený ze smíšeného zdiva s výraznou a značně převýšenou valbovou střechou. Podle pověsti zde měl v 17. století bydlet jesenický kat. Dnes zde najdete informační centrum s expozicí Niského knížectví.
Představuje
pozdně barokní architekturu se zjemnělou
rokokovou fasádou, valbovou střechou a klasickou trojdílnou dispozicí. Název „Katovna“ vznikl ústní tradicí zakládající se na pověsti o posledním jesenickém katovi. Dle dochovaných zpráv však v domě bydleli pouze
biskupští úředníci a jiní nájemci. Ve druhé polovině 20. století sloužila budova jako kulturní centrum mládeže. Pro svou památkovou hodnotu byla „Katovna“ v roce
1963 vyhlášena
nemovitou kulturní památkou.
Označení
Katovna vzniklo díky zdejší pověsti o pamětním kříži, věnovaném
památce Martina Wagnera, který byl
údajným katem města Frývaldova (dnes
Jeseníku). Ten měl být zabit Švédy v roce 1646.
Kříž byl poté objeven při orbě v roce 1900 v blízkosti fary a tohoto domu. Ačkoli na kříži jsou pouze iniciály, byl
přisouzen právě zdejšímu katovi.
Dnes zde sídlí
česko-polské informační centrum zaměřené na informace o Jesenicku a o niském regionu v Polsku.
Expozice Niského knížectví
Součástí katovny je také unikátní
multimediální expozice Niského knížectví, která nabízí možnost pomocí moderních technologií načerpat mnoho zajímavých informací o společném historickém vývoji
města Jeseníku a polského města Glucholazy, které se nachází nedaleko česko-polské hranice. Obě města patřily v minulosti pod správu historického územního celku nazývaného Niské knížectví, jehož
hlavním městem byla polská Nisa.
Expozice je rozdělena do
pěti tematických celků, které se prolínají historií obou regionů. Těmito tématy jsou:
lázeňství, zlato, Slezsko, církev a turistika. Expozice je zpracována moderní interaktivní formou, kde si každý návštěvník může sám
vyzkoušet své znalosti a na konci získat
památeční vysvědčení.