!

Upozornění: Redakce prosí všechny zájemce o akce a aktivity, aby se před jejich návštěvou informovali u organizátora, zda a kdy probíhají vzhledem k opatřením přijatým vládou ČR k nákaze Covid-19. Omlouváme se, že informace o otevíracích dobách a termínech konání uvedených na webu Kudyznudy.cz nemusí být vždy aktuální.

Úvod > Výlety > Výlety s příběhem > Za Babinským na Špilberk
Za Babinským na Špilberk
">

Za Babinským na Špilberk

Jednou z dominant města Brna je věznice – přesněji řečeno hrad Špilberk, který sloužil jako vězení několik staletí. Zdejší podmínky byly tak tvrdé, že byl považován za nejtvrdší žalář habsburské monarchie. Na vlastní kůži si ho vedle stovek dalších vyzkoušel také dobrodruh Václav Babinský.
Babinský (1796–1879) si na Špilberk přišel v roce 1841 odpykat dvacet let těžkého žaláře za četné loupeže. V Kmenové knize špilberských vězňů se o něm uvádí, že je "vysoké silné postavy, má hnědé vlasy a obočí, šedé oči, silnou hruď, široká ústa, dobré zuby, kulatou bradu, na pravém rameni má malé mateřské znamínko a mrká pravým okem".
 

Dezertér nebo šílenec?

Špilberk BrnoO počátcích jeho loupežnické kariéry se vypráví historka, kterak dezertoval z vojny s plnou plukovní pokladnou, aby pomohl chudé dívce. Vyprávění hezké, ostatně si je vypůjčili i tvůrci seriálu Slavné historky zbojnické, ale lživé. Babinský ve skutečnosti simuloval šílenství, takže skončil v blázinci, odkud ho nakonec po osmi letech poslali jako vojenského vysloužilce do karlínské Invalidovny. Brzy utekl, a aby přežil, začal krást. Seznam zločinů, který si vyslechl společně s ortelem v roce 1840, sice vedle klasických vloupaček, veřejného násilí a podvodů zahrnoval i loupežnou vraždu, ale málokdo ví, že z dvanácti zločinů mu jich dokázali stěží polovinu, že velkou část zpackal a pokud v něčem vynikal, tak to bylo v umění hodit vinu na jiné, méně otrlé a méně prohnané komplice.
 

Vězeň číslo 1042

KasematyZe Špilberku se sice Babinský pokusil utéct, ale jak šel čas, jeho chování se změnilo. Možná rezignoval, možná se opravdu polepšil, anebo se jen další lstí pokoušel přimět úřady, aby mu zkrátily trest. Místo toho však přišlo stěhování: Špilberk se císařským výnosem z roku 1855 změnil na kasárna a vězni putovali jinam. Babinský, jemuž zbývalo odsedět sedm let, se místo na svobodu dostal do věznice v Kartouzích u Jičína (dnešní Valdice). Dobová svědectví uvádějí, že po skončení trestu vyšel z věznice deprimovaný a neškodný. Žádal, aby směl v Kartouzích zůstat, protože "odvykl světu a přivykl kriminálu".
 

Stařičký zahradník z Řep na kopečku v Africe

Klášter v ŘepíchŘeditel kartouzské věznice si Babinského ve službách nenechal, ale pomohl mu zajistit útočiště v klášteře v Řepích, který v té době sloužil jako nalezinec. V životopisu Albertiny hraběnky Coudenhove, jinak sestry Charitas, představené kláštera, je zmínka o stařičkém zahradníkovi Babinském, který si stěžoval na špatnost světa, protože mu lidé na zahradě kradli jahody.
 
Na sklonku života se ovšem polepšený zločinec Babinský stal vyhledávanou celebritou – všimli si ho pouťoví loutkáři i autoři brakových románů, přičemž on sám svou pověst výrazně přiživoval líčením smyšlených historek po pražských hospodách. Z kramářských písní, které se o bývalém loupežníkovi zpívaly, jich přežilo jen málo, a patří k nim i odrhovačka poněkud mladšího data Na kopečku v Africe.
 
V ní však lidová fantazie zapracovala naplno: osudy slavného loupežníka se totiž pomíchaly s příběhem slovenského dobrodruha hraběte Beňovského, který se však odehrál o téměř sto let dřív. Beňovský skonal za záhadných okolností na ostrově Madagaskar v roce 1786, ale v závěru Babinského života přesto Prahou kolovala fáma, že právě on pozval "nejschopnějšího lupiče Evropy" na Madagaskar, aby mu poradil se stavbou nedobytné státní pokladny. To, že v písničce se z ní nakonec stalo vězení, je už pouhý drobný detail.
Celý popis