Úvod > Aktuality > #světovéČesko a nejkrásnější řetězové mosty od Lužnice přes Dunaj až po britský Avon
#světovéČesko a nejkrásnější řetězové mosty od Lužnice přes Dunaj až po britský Avon
"> "> "> "> "> "> ">
Památky

#světovéČesko a nejkrásnější řetězové mosty od Lužnice přes Dunaj až po britský Avon

  • Vydáno24. srpna 2021
Mosty se staly natolik běžnou součástí našich životů, že se jen málokdy zastavíme, abychom obdivovali jejich půvab. K těm nejkrásnějším patří řetězový most, který vede přes Lužnici u obce Stádlec. Podobných bývaly v Evropě stovky, ale záhy je vystřídaly moderní konstrukce. Pár jich ovšem dodnes zůstalo stát.

První řetězové lávky nebo visuté chodníky vznikly již v 17. století v Číně

Stádlecký řetězový most
Clifton suspension bridge
Jeden z posledních velkých řetězových mostů v Evropě, dnes známý jako Stádlecký most, dal v letech 1847 až 1848 postavit podle projektu Bedřicha Schnircha a Františka Josefa Gerstnera českobudějovický podnikatel Vojtěch Lanna. Původně vedl přes Vltavu v Podolsku na silnici z Tábora do Písku, ale kvůli rostoucímu objemu dopravy a také strmému klesání a stoupání ve třicátých letech překlenul údolí nový a mnohem vyšší, 510 metrů dlouhý a 8,5 metrů široký železobetonový Podolský most. Vedle sebe či spíše nad sebou oba mosty vedly plných osmnáct let, do roku 1960, než začalo napouštění Orlické přehrady.
 

Řetězový most se stěhuje

Protože stařičký řetězový most by podobně jako několik stovek budov včetně kostela svatého Štěpána v Těchonicích skončil na dně Orlické nádrže, byl v sedmdesátých letech 20. století rozebrán a přemístěn do údolí Lužnice. Za slovem „přemístěn“ se ovšem skrývá obrovská dřina: z údolí Vltavy do údolí Lužnice se postupně přestěhovalo 2 000 žulových kvádrů o váze 1 000 tun a 1 100 ocelových součástek, které představovaly dalších 100 tun. Každý kousek musel být pečlivě očíslován, aby se při opětovném sestavování dostal zpět na původní místo. Slavnostní otevření obnoveného Stádleckého mostu se konalo 25. května 1975.
 

Nejslavnější řetězový most v Praze

Historie není spravedlivá: kdo mohl před 170 lety vědět, že se Stádlecký most dožije třetího tisíciletí, zatímco dílo, které stavitele Bedřicha Schnircha ve své době proslavilo nejvíce, půjde k zemi už po šedesáti letech? Most císaře Františka I. byl v Praze po Karlově mostě v pořadí teprve druhým trvalým mostem přes Vltavu. Vznikl v letech 1839–1841 u dnešního Národního divadla a jeho stavba stála přibližně 330 000 zlatých. Ze všech Schnirchových řetězových mostů byl největší: délka dosahovala 413 metrů, šířka mezi zábradlím byla devět metrů a most měl dvě části. Obě podpíral mohutný prostřední pilíř na Střeleckém ostrově, založený na dřevěném roštu a na 156 dřevěných pilotách. Pilíř sloužil také pro kotvení řetězů: po každé straně mostu se táhly čtyři, jejich ložiska byla uložena ve věžích 10,5 metrů nad vozovkou. Povrch i zábradlí mostu byly ze dřeva.

Most, který spojil dnešní Národní třídu s Újezdem a Malou Stranou, byl považován za jeden z technických zázraků své doby a výrazně ovlivnil další rozvoj Prahy, zejména Smíchova. Záhy se ale přišlo na to, že má poměrně malou nosnost: když přes něj v roce 1857 vezly valníky železniční vagony z Ringhofferovy továrny na Smíchově k celnici na dnešním náměstí Republiky, most se prohnul a rozhoupal. Těžké náklady se proto vrátily zpět na Karlův most a i městská dráha, takzvaná koňka, měla na obou stranách mostu konečnou; přes Vltavu se zkrátka muselo chodit pěšky. V roce 1898 byl provoz na řetězovém mostě ukončen a jeho špatný technický stav nakonec vedl k rozhodnutí nahradit jej kamennou novostavbou. Most císaře Františka I. (roku 1919 přejmenovaný na most Legií), byl otevřen v roce 1901.
 

Složitá údržba, řetězové lávky a podobné mosty

Řetězové mosty byly překrásné, ale měly spoustu slabin. Složitá byla hlavně jejich údržba: příčné nosníky mostovky se například musely pravidelně obracet, aby se neprohýbaly jedním směrem. Jenže 19. století řetězovým mostům přálo a o problémech se zatím nevědělo, a tak vyrůstaly jako houby po dešti. Z těch velkých už nezbyl ani jeden, ale například v Děčíně dodnes stojí 30 metrů dlouhá řetězová lávka, jedna z prvních staveb svého druhu v Čechách, která v rámci romantických úprav zámecké zahrady v letech 1829 až 1831 překlenula náhon ze Zámeckého mlýna. Nosné řetězy jsou na jedné straně zapuštěny do skály (místa ukotvení kdysi zdobily lví hlavy), na druhé straně vedou přes portál z pískovcových kvádrů.

Staré řetězové mosty připomíná most v Kostelanech nad Moravou, 84 metrů dlouhý a 4 metry široký se dvěma pětimetrovými portály. Jeho stavba byla zahájena v roce 1913, ale zprovozněn byl až v roce 1921. Hezkou novodobou tradicí je oslava betlémského světla, která se koná každoročně 25. prosince a při níž most rozzáří stovky svíček.

Díky vysokému portálu s pylony zakončenými pseudogotickými věžičkami s cimbuřími připomíná řetězové mostní pradědečky také Štěpánský most přes Labe v Obříství. Byl postaven roku 1912 podle projektu Karla Šimka, pozdějšího profesora Vysokého učení technického v Brně.
 

Víte, že…?

  • První řetězové lávky nebo visuté chodníky vznikly již v 17. století v Číně, v posledních desetiletích se často staví pro pěší a cyklisty.
  • První řetězový most v Evropě byl 110 metrů dlouhý a 5,5 metru široký most Union Bridge přes řeku Tweed ve Skotsku, navržený v letech 1820 až 1821. Svému účelu slouží dodnes.
  • Most podobný našemu Stádleckému bychom se seriálem #světovéČesko nemuseli hledat nijak daleko: každý, kdo byl v Budapešti, zná Széchenyiho řetězový most. Jenže ačkoli se o něm píše a mluví jako o řetězovém, ve skutečnosti jde o most visutý. Byl postaven v letech 1839–1849 a je pojmenován po slavném maďarském politikovi Istvánu Széchenyim.
  • Důstojný protějškem je Cliftonský visutý most (anglicky Clifton suspension bridge) nad kaňonem řeky Avon. Celosvětově proslulá technická památka a jeden z nejznámějších symbolů anglického města Bristol dokonce má vlastní návštěvnické středisko. Není divu: most navrhl významný architekt a konstruktér Isambard Kingdom Brunel a byl postaven v letech 1831 až 1864. Dokončen byl až několik let po Brunelově smrti a stal se tak jeho památníkem.
  • Cliftonský most váží 1 500 tun, je celkem 412 metrů dlouhý a během přílivu se klene se přes řeku ve výšce 75 metrů. Slouží dodnes a denně po něm jezdí desetitisíce aut.
  • Podle původních plánů měl být postaven v egyptském stylu a z vrcholků obou hlavních věží měly na most shlížet sfingy. Jenže pak došly peníze a na sfingy se rychle zapomnělo.
Štefánikův most v Praze

Štefánikův most v Praze

V pořadí desátým pražským mostem přes Vltavu a zároveň pátým tramvajovým, je Štefánikův most, propojující oblast pod Letnou s centrální částí města.

Tyršův most v Děčíně

Tyršův most v Děčíně

Tyršův most v Děčíně v roce 1933 nahradil Řetězový most císařovny Alžběty. V době otevření byl Tyršův most největší svého druhu v Československu. Jméno dostal po děčínském rodákovi Dr. M. Tyršovi.

Most v Kostelanech nad Moravou

Most v Kostelanech nad Moravou

Krásný portálový nýtovaný most přes řeku Moravu připomíná staré řetězové mosty. Jedná se o unikátní doklad mostního stavitelství z počátku 20. století. Každý rok 25. prosince se na něm konají působivé oslavy Betlémského světla.

Jedinečný Stádlecký řetězový most

Jedinečný Stádlecký řetězový most

U obce Stádlec v jižních Čechách najdete poslední empírový řetězový most v České republice, který je také ojedinělým mostem tohoto druhu v Evropě. 157 metrů dlouhý a 6 m široký most bývá častým místem turistických procházek, cykloturistiky a oblíbeným objektem pro fotografy.

Zajímavé mosty v Děčíně

Zajímavé mosty v Děčíně

V Děčíně se nachází několik zajímavých mostů přes řeky Ploučnici a Labe. Jedná se např. o velmi strmý most – Ovčí lávku, řetězový most pod Děčínským zámkem či kamenný most přes Ploučnici.

Most v Podolsku – brána do nebe

Most v Podolsku – brána do nebe

Hlavní silnice z Písku do Tábora překonává hluboké vltavské údolí Podolským mostem. Na obou koncích se nachází parkoviště a na levém břehu je navíc upravena vyhlídka. Ve době svého vzniku patřil Podolský most k největším mostům v Evropě.