Úvod > Aktuality > #světovéČesko a hornické památky Krušnohoří s puncem UNESCO
#světovéČesko a hornické památky Krušnohoří s puncem UNESCO
"> "> "> "> "> "> ">

#světovéČesko a hornické památky Krušnohoří s puncem UNESCO

Vydáno 11. května 2020 Památky
Fandové technických památek, starých dolů, štol, hornických muzeí a plavebních kanálů letos míří do Krušných hor! Zájem probudil loňský zápis Krušnohorské hornické krajiny mezi památky UNESCO. A protože šlo o společný projekt dvou zemí, pět hornických lokalit na české straně Krušných hor doplňuje sedmnáct dalších v Německu.

Vypátrejte, co ukrývají krušnohorské štoly

Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří byl zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO v roce 2019.
Důl Mauritius Hřebečná
Doly Dippoldiswalde
Z Krušných hor se vynálezy a inovace v oblasti báňských a hutních technologií úspěšně rozšířily do celého světa. Dokládá to i příběh jáchymovského tolaru, z něho se vyvinulo celoevropské platidlo a dal název i americkému dolaru. Hlavně ale díky více než 800 letům téměř soustavné těžby a zpracování rud stříbra, cínu, kobaltu, železa a nakonec uranu vznikla v Krušných horách jedinečná hornická krajina s historickými montánními památkami nad zemí i pod zemí a také se spoustou malebných hornických městeček.

V roce 2019 se Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří zaslouženě dočkal zápisu na Seznam světového dědictví UNESCO. Co stojí za vidění a kam si můžete naplánovat výlet? Českou část reprezentují Hornická krajina Jáchymov, Hornická krajina Abertamy – Boží Dar – Horní Blatná, Rudá věž smrti u Ostrova, Hornická krajina Krupka a Hornická krajina Mědník.
 

Jáchymov: stříbro, radium a tolary

Jen málo měst na světě sehrálo v rozvoji hornictví a hutnictví tak zásadní roli jako Jáchymov. Záhy po svém založení v roce 1516 se stal nejvýznamnější oblastí těžby stříbra v Krušných horách, v Evropě i ve světě. Možná jste už slyšeli o De re metallica libri XII aneb Dvanácti knihách o hornictví, jejichž autorem byl jáchymovský městský lékař Georgius Agricola. Shrnutí veškerých dosavadních znalostí o hornictví, metalurgii, mineralogii a ložiskové geologii během příštích staletí vyšlo ve 33 dalších vydáních a v 11 jazycích a po staletí se používalo jako učebnice montánních věd. V roce 1716 v Jáchymově vzniklo první státní hornické učiliště na světě, které se stalo modelem pro vznik obdobných školských zařízení v habsburské monarchii i jinde v Evropě, a po objevu radia a polonia mělo město až do první světové války na výrobu radia světový monopol.
 

Staré stříbro i moderní radon

Montánní jáchymovské památky reprezentuje například stará královská mincovna, kde se od roku 1519 razily stříbrné jáchymovské tolary. Mezi zpřístupněné památky na těžbu stříbrných i uranových rud patří štola č. 1, kde jedna z bočních chodeb protíná stříbronosnou žílu Evangelist. Štola je součástí naučné stezky Jáchymovské peklo, věnované politickým vězňům komunistického režimu. Nedaleko můžete navštívit areál bývalého vězeňského pracovního tábora Svornost a prohlédnout si důl Svornost. Je držitelem několika rekordů: jde o nejstarší jáchymovský důl, nejdéle fungující důl ve střední Evropě a první důl na světě na těžbu radia. Těžilo se tu stříbro, později kobalt, arsen, nikl, bismut a v nedávné době uran. Nyní se v něm nachází zdroj léčivých radonových vod pro Léčebné lázně Jáchymov, které příležitostně nabízejí prohlídky nejvyššího patra podzemí. Mimochodem, ve dvanácti patrech je vyraženo přes sto kilometrů chodeb. A pokud se chcete dozvědět víc o radonu, pomůže vám radonová naučná stezka.
 

Hornická krajina Abertamy – Boží Dar – Horní Blatná

V okolí Abertam, Horní Blatné a Božího Daru narazíte na řadu stop po rýžování a hlubinné těžbě cínových rud. Pozoruhodné jsou zejména Vlčí jámy na Blatenském vrchu, rozsedliny které vznikly propadnutím stropů podzemních vytěžených komor, důl Červená jáma a podzemí dolu Mauritius na Hřebečné. Skvělý výlet nabízí dodnes funkční, téměř 13 km dlouhý Blatenský vodní příkop, vybudovaný v 16. století jako přivaděč vody pro cínové doly kolem Horní Blatné. Za vidění stojí i samotná Horní Blatná, renesanční město vybudované doslova na zelené louce. Nenechte si ujít ani zdejší muzeum s expozicí těžby cínu – ostatně Horní Blatná byla jediným horním městem v Krušných horách, které vzniklo kvůli těžbě jiných než stříbrných rud.
 

Rudá věž smrti

Dobu masivní těžby uranové rudy připomíná Rudá věž smrti u Ostrova. Areál, jehož dominantou je sedmipatrová věž z červených cihel, sloužil v letech 1951–1956 jako ústřední úpravna a třídírna uranové rudy vytěžené nejen na Jáchymovsku, ale i v dalších uranových revírech tehdejšího Československa. Poslední částečně zachované zařízení na úpravu uranové rudy v Krušných horách bylo svědkem utrpení politických vězňů, vězněných v padesátých letech 20. století v jáchymovských táborech nucených prací. Rudá věž smrti patřila k nejnebezpečnějším pracovištím: do bezprostředního styku s radioaktivním materiálem se lidé dostávali bez jakýchkoli ochranných pomůcek.
 

Hornické památky u Krupky

Zápisu mezi památky UNESCO se dočkala také nejstarší cínová hornická oblast v Krušných horách kolem Krupky se štolou Starý Martin. Ta paradoxně patří k nejmladším důlním dílům; dokumentuje totiž dobývání cínových a wolframových rud ve druhé polovině 19. a ve 20. století. Mnohem staršího data jsou důlní revíry Steinknochen severně od Krupky anebo revíry Knötel a Preisselberg na Komáří hůrce. Nenechte si ujít ani prohlídku samotné Krupky: dochovala se tu řada památek, vedle středověkého hradu je tu několik kostelů, zřícenina prastarého hornického kostela sv. Prokopa nebo historické měšťanské domy, na výlet se můžete vydat po Hornické stezce.
 

Štoly na Měděnci a major Zeman

Poslední zastávkou na české straně pohoří je Měděnec a hornická krajina na vrchu Mědník. Na jeho úbočí lze najít pozůstatky asi osmdesáti větších i menších štol a jam z 15. až 19. století, dokládajících různé způsoby těžby železných a měděných rud, a především přístupné štoly Země zaslíbená a Marie Pomocná se zachovanými doklady ruční ražby a rozšiřování podzemních prostor pomocí metody sázení ohněm. Na vrcholku Mědníku si všimněte barokní kaple Neposkvrněného početí Panny Marie z roku 1674. Pozná ji každý, kdo viděl třeba jediný díl seriálu Třicet případů majora Zemana, protože se objevuje hned v úvodní znělce.
 

Hornická zastavení na německé straně hor

Co nabízí fandům hornických památek Saské Krušnohoří? Je toho víc než dost, protože podobně jako na české straně každá ze sedmnácti oceněných lokalit nabízí více míst – namátkou technická a hornická muzea, přístupné doly, plavební kanály, turistické trasy i cyklostezky. Takže tedy:
  • Hornická krajina Altenberg-Zinnwald mapuje nejvýchodnější ze všech historických důlních revírů v saské části Krušných hor. Úzkou souvislost s těžbou cínu v Cínovci má i městečko Lauenstein, na tamním zámku sídlí Východokrušnohorské muzeum.
  • Altenbergu zve k prohlídce například Hornické muzeum a hornická naučná stezka Altenberská pinka. Je tu i prohlídkový důl Vereinigt Zwitterfeld zu Zinnwald.
  • Hornická krajina u dolu Himmelfahrt Fundgrube nabízí přehlídku zajímavých důlních staveb, hornickou stezku nebo výstavu minerálů a důlních modelů Technické univerzity Bergakademie v dolu Reiche Zeche.
  • Přístupné doly, stezky a hornická či mineralogická muzea nabízejí rovněž hornické krajiny Freiberg, Hoher Forst, Schneeberg, Annaberg-Frohnau, Pöhlberg, Buchholz, Ehrenfriedersdorf, Eibenstock, Rother Berg, komplex vycezovací hutě Grünthal a hornická krajina těžby uranové rudy.
  • Zajímavou kuriozitou je původní koňský žentour, rekonstruovaný podle dobového zobrazení u Rudolfova šachty v hornické krajině Lauta.
  • Klesající výnosy z těžby stříbrných rud začalo už v 16. století částečně vyrovnávat dobývání rud kobaltu, které se později začaly využívat k výrobě modré barvy. Mezi památky UNESCO tak patří Schindlerova továrna na modrou barvu, kterou v roce 1650 založil Erasmus Schindler. V posledním kompletně dochovaném zařízení svého druhu se barvy vyrábějí dodnes a Schindlerova továrna tak je jedním z nejstarších (a stále funkčních) závodů na výrobu barev na světě. V okolí si prohlédnete třeba důl St. Anna am Freudenstein nebo Schneeberský plavební kanál s domkem voraře.
  • Krásu horních měst poznáte třeba v historických centrech Freibergu či Marienbergu.
  • Pozdně středověké stříbrné doly v Dippoldiswalde vznikly během 12. a 13. století; archeologické nálezy ze šachet objevených vně a částečně i uvnitř středověkého města mapuje muzeum na zámku Dippoldiswalde, lákavým cílem je úzkokolejka Weißeritztalbahn Freital-Dippoldiswalde.
Saunový důl Agricola v Jáchymově

Saunový důl Agricola v Jáchymově

Projděte štolou saunového dolu a naleznete parní sauny, infrasaunu, bylinkovou saunu a finskou saunu. Vypoťte se, ochlaďte se v bazénku s Kýšovickým vodopádem či v zážitkové sprše. Přijďte si užít saunový svět, který nemá v Karlovarském kraji obdobu!

Město Jáchymov - radioaktivní, léčebné i hornické

Město Jáchymov - radioaktivní, léčebné i hornické

Na úpatí Krušných hor, asi 10 km od nejvyššího vrcholu Klínovce (1.244 m n.m.), leží město Jáchymov. To je známé svými radonovými lázněmi, ale také hornickým muzeem a dalšími památkami. Místní nálezy stříbra zapříčinili počátek ražby předchůdce amerického dolaru – tolaru.

Hornické zážitky na štole Johannes - pravidelné prohlídky

25.5.
30.9.
Hornické zážitky na štole Johannes - pravidelné prohlídky

Již více než 800 let trvá historie dobývání rud v Krušných horách na obou stranách česko-saské hranice. Štola Johannes se nachází v jedné z nejpozoruhodnějších rudních oblastí v České republice, kterým je skarnový revír Zlatý Kopec.

Venkovní expozice důlní techniky uranových dolů v Jáchymově

Venkovní expozice důlní techniky uranových dolů v Jáchymově

Na počest červencového vstupu Hornického regionu Erzgebirge/Krušnohoří na Seznam světového dědictví UNESCO jsme si pro vás v lázních připravili další, v pořadí již třetí, novinku s důlní tématikou.

Naučná stezka Po stopách horníků

Naučná stezka Po stopách horníků

Naučná stezka vás provede po hlavních krupských těžebních revírech v lesním terénu nad Krupkou. Projít si můžete dva okruhy - kratší v délce 4,5 km vhodný pro rodiny s dětmi nebo delší okruh v délce 10 km. Výchozím bodem je nové informační centrum v Husitské ulici.

Štola Svatého Mikuláše v Hoře Svaté Kateřiny - štola, kde hledali Jantarovou komnatu

Štola Svatého Mikuláše v Hoře Svaté Kateřiny - štola, kde hledali Jantarovou komnatu

Mikulášská štola v obci Hora Svaté Kateřiny je největší a nejznámější štolou v oblasti české části Krušnohoří. Ve středověku se zde těžilo stříbro a měď. Celkově dosahují chodby hloubky až 157 m pod zem. V 90. letech tu hledači pokladů pátrali po Jantarové komnatě.

Štola č. 1 v Jáchymově

Štola č. 1 v Jáchymově

Ve Štole č. 1 se nachází jáchymovské hornické muzeum. Štola dlouhá 260 m připomíná nejen způsob dobývání nerostů v minulém století, ale také utrpení politických vězňů, kteří byli nuceni v této a podobných štolách těžce pracovat.

Důl Svornost v Jáchymově

Důl Svornost v Jáchymově

Důl Svornost pochází z roku 1518 a od roku 1530 je nejdéle pracujícím dolem ve střední Evropě. Nejprve se zde těžilo stříbro, později smutně proslul těžbou uranu politickými vězni. Důl je aktuálně uzavřen.

Montanregion Krušné hory – hornická kulturní krajina Erzgebirge

Montanregion Krušné hory – hornická kulturní krajina Erzgebirge

Historická těžba drahých a obecných kovů formovala celkový vývoj Krušných hor a ovlivňovala život na obou stranách česko-německé hranice. Technické památky, urbanistické celky a množství nemateriálních aspektů vytvořily v průběhu osmi staletí jedinečnou kulturní krajinu, která je zapsána v UNESCO.

Důl Mauritius u Hřebečné

Důl Mauritius u Hřebečné

Bývalý důl Mauritius, ve kterém se těžila ruda s přestávkami po celá čtyři století od roku 1545 do roku 1944, najdete nad Hřebečnou. Jedná se o nejslavnější cínový důl Krušných hor.

Jáchymovské peklo

Jáchymovské peklo

Okolím lázeňského Jáchymova vede naučná stezka připomínající život tisíců politických vězňů z blízkých pracovních táborů při uranových dolech.

Krušné hory - tajemné Rudohoří

Krušné hory - tajemné Rudohoří

Krušné hory nabízejí mnoho přírodních krás, zajímavých letních i zimních turistických cílů a památek. Vznikly kadomským vrásněním koncem starohor a počátkem prvohor. Pohoří se táhne v délce 130 km od Plesné až k Tisé na Děčínsku, nejvyšší horou je Klínovec (1244 m n. m).

Prohlídková štola Starý Martin v Krupce na Teplicku

Prohlídková štola Starý Martin v Krupce na Teplicku

Krupka je městem cínu, který se v tamních dolech po dlouhá léta těžil. Prohlídková štola Starý Martin je jedním z nejvýznamnějších starých důlních děl krupského revíru.

Muzeum Jáchymov

Muzeum Jáchymov

Jáchymovské muzeum se nachází v historické budově mincovny z 1. poloviny 16. století, která je situované nad místní radnicí, nedaleko kostela sv. Jáchyma.

Prohlídková štola Lehnschafter v Mikulově u Teplic

Prohlídková štola Lehnschafter v Mikulově u Teplic

Štola Lehnschafter je jedno z nejrozsálejších a nejstarších důlních děl ve starém rudném revíru v Mikulově u Teplic. Ve štole Lehnschafter se těžila stříbrná ruda již od 13. století a skončila zde kolem roku 1851. Důl má celkem 12 pater a je bezmála 250 metrů hluboký.

První naučná radonová stezka na světě

První naučná radonová stezka na světě

Chcete-li se o radonu dozvědět více, vydejte se na procházku po naučné stezce, která byla umístěna do oblasti Jáchymova, neboť historicky první měření radonu v bytech na území ČR se uskutečnilo právě zde.

Dlouhá stoka ve Slavkovském lese

Dlouhá stoka ve Slavkovském lese

Dlouhá stoka je významná technická památka, protínající velkou část Slavkovského lesa. Rozsáhlé vodního dílo, budované v souvislosti s rozvíjející se důlní činností, nemělo v Evropě 16. století obdoby.

Česko-bavorský geopark Egeria - vydejte se na cestu časem do dávné minulosti Země

Česko-bavorský geopark Egeria - vydejte se na cestu časem do dávné minulosti Země

Poznejte již druhý geopark v České republice. Geopark se rozkládá na bavorském území v okresech Bayreuth, Neustadt - Waldnaab, Tirschenreuth Wunsiedel a na české straně v Karlovarském a Plzeňském kraji.