Rudá věž smrti (nebo zkráceně Věž smrti) byla posledním článkem soukolí nejen těžby a zpracování
radioaktivní suroviny, ale především boje proti „třídnímu nepříteli“. V těchto místech otrocky dřela
špička našeho národa, inteligence a také kněží, kteří se nesmířili s bolševizací České republiky. V Československu se v padesátých letech ruda nezpracovávala. Pouze se u nás třídila a odvážela k „našemu příteli nejvěrnějšímu" do Sovětskému svazu.
Na
Jáchymovsku byla
zvlášť nebezpečným pracovištěm tzv.
Rudá věž (Věž smrti) – pracoviště lágru ve Vykmanově s krycím označením
"L" likvidační. Byl to jeden z nejmenších táborů, stály zde
dva baráky pro vězně. Jeden obývali pouze kněží, druhý političtí vězni, kteří se sem dostali za nejrůznější průšvihy na táborech (nejčastěji za pokus o útěk).
Ruda se sem svážela ze všech šachet z celé republiky a drtila se ve velkém mlýně.
Drtírna byla umístěna do vysoké budovy postavené
z červených cihel, Rudé věže. Tady se všichni, kteří tu pracovali (bez ochranných pomůcek), dostávali do bezprostředního styku s
radioaktivním materiálem a vdechovali radioaktivní prach, který vítr roznášel i do přilehlého tábora.
Čistá rozdrcená ruda se dávala do plechových barelů asi padesát centimetrů vysokých (
každý barel musel vážit minimálně 80 kg) a ty se skládaly do řad, takzvaných partií, což bylo tak dvě stě padesát, tři sta barelů rudy určitého druhu. Ostatní, méně kvalitní ruda, se volně nakládala na vagóny. Zatímco v uranovém dole se vězeň setkával s přímým zářením pouze tehdy, když narazil na rudnou žílu, zde byl vystaven záření i při pobytu mimo pracoviště. Člověk zde byl pouze číslem čekajícím na odepsání. V táboře pracovalo
asi 300 vězňů.
Nejznámějším z "
muklů" (
Mužů
Určených
K Likvidaci) byl akademický sochař Jaroslav Šlezinger, který vedle dřívějšího bohatého díla vytvořil také sousoší na průčelí Domu kultury v Ostrově a zároveň, ale potají, Křížovou cestu, která je umístěna v kapli sv. Floriána. Tábor
fungoval až do roku 1956,
přeživší "otroci" pak byli odvezeni do jiných věznic. Věž smrti najdete
poblíž silnice spojující města Ostrov a Jáchymov, katastrálně v obci Dolní Žďár.
Rudá věž smrti je jednou z pěti lokalit v České republice, které byly
6. července 2019 spolu s dalšími 17 lokalitami v Sasku zapsány pod souhrnným názvem
Hornický region Erzgebirge / Krušnohoří na Seznam světového dědictví
UNESCO.
Nová expozice v Ostrově od roku 2026
Památku převzal v roce 2025 do péče Národní památkový ústav. Věž i areál prochází úklidem a částečnou rekonstrukcí. Připravena zde bude nová důstojná expozice k připomínce této tragické etapy československé historie. Přímo nahoru na věž nelze vystoupat, neboť se nejedná o rozhlednu a věž není nijak vybavena. Poté co zde skončila úprava uranové rudy, bylo technologické zařízení, včetně schodišť, demontováno. Věž je zpřístupněna na objednání.