Původně dědičná (odvodňovací) štola
vyražená v polovině 16. století od jižního úpatí
Mědníku sloužila později vzhledem k minimální potřebě odvodňování
přímo k těžbě rud, používaných především k výrobě modré a zelené skalice pro kožedělnou výrobu.
Těžba byla
zastavena roku 1840, v letech 1910–14 byla štola
s malachitovým pokryvem stěn
zpřístupněna veřejnosti, po první světové válce však už "Malachitové jeskyně" přístupné nebyly. Znovu se je podařilo zpřístupnit na přelomu 20. a 21. století: nejprve v letech 1994–97, a znovu v květnu roku 2007. Návštěvníci se mohli podívat na
osvětlenou chodbu dlouhou 300 m, s komorami a jezírkem, doplněnou figurínami v dobovém oblečení. Dnes se opět usilovně
pracuje na jejím celkovém zprovoznění.