Úvod > Aktuality > 7 věcí, které nevíte o… Foglarových Rychlých šípech
Kultura

7 věcí, které nevíte o… Foglarových Rychlých šípech

Poslechněte si audio verzi článku
Ačkoli Rychlým šípům už je přes osmdesát let, stále nachází své čtenáře a obdivovatele. Jak dobře znáte komiks Jaroslava Foglara a pozadí příběhů Mirka Dušína, Jarky Metelky, Jindry Hojera, Červenáčka a Rychlonožky? Na Kudy z nudy vám představíme historii rychlých šípů, jejich autora a spousty dalších zajímavostí.

Rychlé šípy - Záhada hlavolamu - Deník Jana Tleskače

1. Jak to všechno začalo?

Komiksové příběhy Rychlých šípů začaly vycházet 17. prosince 1938 jednou týdně na zadní straně časopisu Mladý hlasatel v nakladatelství Melantrich. Jaroslav Foglar (1907–1999) v té době s časopisem už několik let spolupracoval jako externí redaktor, roku 1938 nastoupil do redakce na stálé místo. Díky popularitě nového komiksu se náklad magazínu zvýšil z desetitisícových nákladů na stotisícové. Než protektorátní úřady Mladého hlasatele zakázaly, Rychlé šípy už měly 113 pokračování. Po válce vycházel komiks v časopise Vpřed a po jeho zákazu v roce 1948 nahodile v dalších časopisech. Celkem tak existuje 317 pokračování.
 

2. Foglar a jeho ilustrátoři

Autorem příběhů byl Jaroslav Foglar, ilustrovali je Jan Fischer, Václav Junek, Bohumír Čermák a Marko Čermák. Jejich popularita neklesá: staré svázané knihy se v rodinách dědí z generace na generaci jako poklad a každé ze souborných vydání v Olympii v letech 2012 a 2013 anebo v Albatrosu 2021 se zařadilo mezi nejprodávanější tituly literatury pro mládež.
 

3. Existovaly Rychlé šípy?

V roce 1937 přišel Mladý hlasatel s výzvou, aby se děti sdružovaly do čtenářských klubů a společně prožívaly dobrodružství, výpravy do přírody i hraní her. Výzva měla nevídaný úspěch, kluby vznikaly po celém Československu a do zákazu časopisu se jich registrovalo téměř 25 000. Klub, který by se jmenoval Rychlé šípy a jeho členy byli Mirek Dušín, Jarka Metelka, Jindra Hojer, Rychlonožka a Červenáček, ale neexistoval. Foglar však na besedách ukazoval fotografie kluků, kteří se literárním postavám podobali, své vzory měl pro komiksové hrdiny i Jan Fischer. Předlohou pro Rychlé šípy ve skutečnosti byli členové Foglarova skautského oddílu Pražská Dvojka, jejich povahy i příběhy.
 

4. Rychlé šípy v knížkách

Kromě komiksu existují také knižní příhody Rychlých šípů, takzvaná Stínadelská trilogie. Záhada hlavolamu poprvé vyšla na pokračování jako příloha časopisu Mladý hlasatel v letech 1940–1941, postupně Foglar napsal ještě dvě pokračování, Stínadla se bouří (1947) a Tajemství Velkého Vonta (1986). V knize hraje důležitou roli záhadná čtvrť Stínadla a organizace Vontů, hlavolam ježek v kleci a příběh mladého vynálezce Jana Tleskače.
 

5. Stínadla aneb přízrak staré Prahy

Spousta čtenářů, publicistů a pátračů si od prvního setkání s příběhy Rychlých šípů klade otázku, kde hledat slavná Stínadla, tajemnou část města plnou úzkých uliček, schodů a zvláštních plácků a náměstíček. Foglar k tomu v jednom rozhovoru uvedl: „Lidé ze mě tahají rozumy, občas řeknu někomu něco nějak a jinému zase jinak, ale skutečnost se nikdo nikdy nedoví. Neprozradím ji, aby se neztratilo kouzlo.“ Pátrání po Stínadlech nejčastěji vede do Prahy na Staré Město, do křivolakých uliček v okolí kostela sv. Haštala a Anežského kláštera. V roce 2007, kdy by se Jaroslav Foglar dožil sta let, dokonce jedna ulička dostala oficiální jméno Ve Stínadlech.
 

6. Rychlé šípy ve filmu a televizi

O popularitu Rychlých šípů se v 60. letech postaral televizní seriál Záhada hlavolamu režiséra Hynka Bočana, kde hrála řada známých herců (Jaromír Hanzlík, Jiří Krampol, Jaroslav Satoranský, Václav Sloup, Petr Štěpánek, Jan Tříska, Ivan Vyskočil). Zatím posledním dílkem do foglarovské skládačky byl film Záhada hlavolamu režiséra Petra Kotka z roku 1993. Natáčel se hlavně v pražských Vršovicích, ale také v Nuslích, na Malé Straně i na Novém Městě u kostela sv. Kateřiny, ale také v Brně a Olomouci.
 

7. Foglarovy inspirační zdroje

Foglar se narodil v Praze na Novém Městě, nějakou dobu s rodiči žil v Předlicích a Poděbradech. Po otcově smrti se s maminkou a starším bratrem přestěhoval zpátky do Prahy na Vinohrady, posledních dvacet let pak bydlel v Křišťanově ulici na Žižkově. Protože se mu ale doma psalo špatně, chodíval psát ven – do parků Nad Bruskou, do Grébovky, na Kampu nebo na žižkovské nádraží, spousty textů napsal i na letních táborech ve Sluneční zátoce u Sázavy, ba dokonce přímo na stvořidelských balvanech. Miloval také Prokopské údolí, kde výpravy s jeho oddílem Pražskou Dvojkou připomíná pamětní deska, a traduje se, že inspiraci pro příběh Rychlé šípy v pískových skalách našel na Vranovských skalách s Juliinou vyhlídkou u Mimoně. Možná dobrý tip na výlet, co říkáte?
Výlety pro samotáře: objevte pozapomenutá místa Vysočiny

Výlety pro samotáře: objevte pozapomenutá místa Vysočiny

O krásách toulání Vysočinou zpívá skupina Plavci ve známé písni. I my vás zveme do tohoto kraje plného hlubokých lesů, krásných rybníků, památných stromů, zurčících řek a říček, ale také starobylých hradů a zámků. Zavedeme vás na místa, kam příliš turistů nezavítá a kde si budete moci vychutnat kouzlo divotvorné přírody.

Kempování v Česku: 10 tipů, kam do kempu na Vysočině

Kempování v Česku: 10 tipů, kam do kempu na Vysočině

Vysočina vypadá jako idylický obraz venkova: oblé kopce, hluboké lesy, rozlehlé louky, rybníky, zatopené lomy a cesty lemované alejemi. Pokud si zrovna tedy chcete užít krásnou dovolenou s kempováním, inspirujte se našimi tipy na příjemné kempy, stromové domky a další skvělá místa k odpočinku v přírodě.

Kam na procházku do přírody v Praze?  Vydejte se na výlet do Prokopského údolí

Kam na procházku do přírody v Praze? Vydejte se na výlet do Prokopského údolí

Ve čtvrtek 28. prosince to bude právě čtyřicet pět let, co bylo Prokopské údolí v Praze zařazeno mezi přírodní rezervace (vyhlášeno v roce 1978). Kouzelným kouskem přírody vede naučná stezka, navíc tu objevíte spousty starých vápencových lomů, jezírek a zajímavých zákoutí. Proč se sem nevypravit na výlet třeba dnes anebo poslední den starého či první den nového roku?

Věda a historie není nuda: Junák – český skaut a jeho dlouhá cesta

Věda a historie není nuda: Junák – český skaut a jeho dlouhá cesta

Dobrých zpráv není nikdy dost, a tak jednou z nich začneme: počet skautů a skautek v Česku od roku 2006 nepřetržitě roste. Junák – český skaut je nejenom dlouhodobě největší výchovnou organizací pro děti a mládež v České republice, ale u nás také roste nejrychleji ze všech zemí v Evropě. Počet jeho členů aktuálně šplhá k číslu 75 000. Společně s ostatními skauty na celém světě i ti naši tradičně slaví Mezinárodní den skautů a skautek každý rok 24. dubna.

7 věcí, které nevíte o… kempování a Světovém dni kempování

7 věcí, které nevíte o… kempování a Světovém dni kempování

Na 29. června připadá Světový den kempování. Oslavte ho s přáteli a rodinou a užijte si třeba noc v přírodě pod nebem plným hvězd, ať už se stanem nebo nadivoko. Kudy z nudy vám k svátku všech nadšených cestovatelů přináší pár skvělých tipů, jak si takový den vychutnat a strávit společné chvíle s radostí a zábavou.

7 věcí, které nevíte o… rekordech a kuriozitách

7 věcí, které nevíte o… rekordech a kuriozitách

Lidská soutěživost nezná hranic. Vyhrát v hodu oštěpem, rychlosti běhu nebo v plavání není jen tak, ale spousta rekordů se dá překonat – chce to vlastně jen nápad a trochu času. Když budete mít štěstí, objeví se váš výkon v České databance rekordů, a dokonce se může dostat i do Muzea rekordů a kuriozit. Expozice, sama o sobě rekordní a kuriózní, je k vidění v Pelhřimově.

Znáte dobře Prahu? Objevte zajímavosti, které nevíte o Starém Městě v Praze

Znáte dobře Prahu? Objevte zajímavosti, které nevíte o Starém Městě v Praze

Jak se pražské středověké ghetto proměnilo v luxusní obchodní třídu? Kolikrát, odkud a kam se stěhovala kašna na Uhelném trhu? Kde stávala tajemná Foglarova Stínadla a které stavby navždy zmizely při asanaci historického centra? A víte, že Zlatou uličku nenajdete jen na Pražském hradě, ale i v srdci Starého Města? Na všechny tyto všetečné otázky odpoví portál Kudy z nudy.

Kde jsou Stínadla z Rychlých šípů? Vypravte se pátrat po tajemství Stínadel a Zelené příšery

Kde jsou Stínadla z Rychlých šípů? Vypravte se pátrat po tajemství Stínadel a Zelené příšery

Milujete romantická zákoutí Starého Města v Praze, osvětlená starými lucernami? Právě sem, podle mínění mnohých čtenářů, umístil spisovatel Jaroslav Foglar tajemná Stínadla, známá z příběhů Rychlých šípů. První díl komiksu vyšel v časopisu Mladý hlasatel 17. prosince 1938.

Mezinárodní den hlavolamů

Mezinárodní den hlavolamů

Proč se Mezinárodní den hlavolamů slaví 13. července? Ten den se totiž narodil maďarský vynálezce, sochař a profesor architektury Ernő Rubik (*1944), tvůrce několika mechanických hlavolamů v čele s Rubikovou kostkou. Rubikova kostka byla vynalezena v roce 1974 a na přelomu 70. a 80. let 20. století se stala nejprodávanějším výrobkem naší planety.

Za osudem paní Žofky do Ledče nad Sázavou

Za osudem paní Žofky do Ledče nad Sázavou

Hrdou dominantou města Ledče je hrad vypínající se na vápencovém ostrohu nad řekou Sázavou. Hrad patří tak k nejstarším kamenným šlechtickým sídlům v Čechách. V roce 1509 zde došlo k sice kuriózní, leč tragické nehodě, na kterou doplatila choť majitele panství Buriana Ledečského.

Jezerní důl – Rodrigezův hrob

Jezerní důl – Rodrigezův hrob

Jezerní důl je báňskou památkou související s dobýváním břidlice. Nachází se v místě, které spadá pod město Budišov nad Budišovkou.

Sázava – užijte si nádhernou přírodu i peřeje Stvořidla

Sázava – užijte si nádhernou přírodu i peřeje Stvořidla

Sázava je velmi oblíbená řeka, a to i díky bouřícím peřejím Stvořidla, které za vysoké vody dosahují vyšší obtížnosti WW III. Na střední a dolní části najdete množství jezů s vorovými propustmi. Stvořidla patří k nejobtížnějším „turistickým“ peřejím v ČR.

Přírodní rezervace Stvořidla u Ledče nad Sázavou

Přírodní rezervace Stvořidla u Ledče nad Sázavou

Peřeje Stvořidla jsou vodáckou lahůdkou. Válečky, vlny a jazyky mezi balvany, ale také krásná příroda okolo, to je recept na romantický výlet pro zkušené vodáky i suchozemské milovníky přírody.

Naučná stezka S Jestřábem a hochy od Bobří řeky do Sluneční zátoky v Ledči nad Sázavou

Naučná stezka S Jestřábem a hochy od Bobří řeky do Sluneční zátoky v Ledči nad Sázavou

Naučná stezka je umístěna na lesní cestě, která vede po červené turistické trase a dále se napojuje na žlutou turistickou trasu, vedoucí do Sluneční zátoky a dál do Vilémovic. Délka stezky je 1,4 km (cca 30 minut chůze).

Stínadla – legendární pražská čtvrť Vontů

Stínadla – legendární pražská čtvrť Vontů

Pražská čtvrť Stínadla vznikla v knihách Jaroslava Foglara. Postupem se ale z imaginárního místa stalo téměř místo skutečné. Jsou to křivolaké uličky, ponořené do šera a i ve dne působící tísnivým dojmem. Najdete je na Starém Městě, v jedné z nejstarších částí Prahy.

Byt Jaroslava Foglara na Žižkově

Byt Jaroslava Foglara na Žižkově

Jaroslav Foglar bydlel na Žižkově v Křišťanově ulici. O jeho byt se stará Skautská nadace Jaroslava Foglara a slouží ke stipendijním pobytům překladatelů knih pro děti a mládež.

Foglarova Sluneční zátoka na Sázavě

Foglarova Sluneční zátoka na Sázavě

Zátoku, kde se konalo několik táborů legendárního oddílu Pražská dvojka pod vedením spisovatele Jaroslava Foglara, najdete při trati Posázavského Pacifiku Světlá nad Sázavou – Čerčany. Část řeky Sázavy v těchto místech patří nejen mezi vodácké ráje, ale je i místem známým z knih Jaroslava Foglara.

Jaroslav Foglar – spisovatel a osobnost českého skautského hnutí

Jaroslav Foglar – spisovatel a osobnost českého skautského hnutí

Populární autor knížek pro mládež a šéfredaktor časopisů Mladý hlasatel, Junák a Vpřed Jaroslav Foglar (6. července 1907 Praha – 23. ledna 1999 Praha) byl také dlouholetý vůdce oddílu Pražská Dvojka. Ten vznikl jako jeden z prvních pěti skautských oddílů již v začátcích skautingu roku 1912. Protože jako jediný skautský oddíl u nás nikdy nepřerušil svou činnost, ať již za okupace či za komunistického režimu, nyní je nejstarší v České republice.

Tramping – český fenomén pro trávení volného času v přírodě

Tramping – český fenomén pro trávení volného času v přírodě

Zlatá řeka, skály, divoká příroda a romantika Divokého západu přilákaly ve dvacátých letech 20. století do Posázaví první trampy. Zrodil se fenomén, který žije dodnes. Víkendové úniky do světa dálek, volnosti, nádherných dobrodružství a kamarádství. Označení trampové pak bylo převzato z knížek Jacka Londona, který tak označoval tuláky bez domova.

Pojďte s námi do pohádky: prohlídky hradů, zámků a pohádková místa, která budou děti bavit

Pojďte s námi do pohádky: prohlídky hradů, zámků a pohádková místa, která budou děti bavit

Temná vůně středověku, odhodlaní muži v těžké zbroji, nebezpečí a odvaha. Anebo klečící rytíř, který vyznává lásku útlé a sličné obyvatelce královského dvora? České zámky a hrady vám nabídnou oboje. Vrátit se do historie anebo nechat své děti prožít pohádkový den nemusí zabrat víc než jedno odpoledne. Kam vyrazit do pohádky vám poradí Kudy z nudy.

Muzeum Jaroslava Foglara

Muzeum Jaroslava Foglara

Muzeum Jaroslava Foglara je prvním muzeem věnovaným našemu významnému českému spisovateli, který pozitivně ovlivnil mnoho generací. Jedná se o stálé muzeum vzniklé k výročí 110 let od narození pana Jaroslava Foglara.

30 let agentury CzechTourism: turistické milníky Kraje Vysočina

30 let agentury CzechTourism: turistické milníky Kraje Vysočina

Jaké proměny prožila Vysočina během posledních třiceti let? Do UNESCO byla zapsána židovská čtvrť v Třebíči se zámkem a bazilikou sv. Prokopa, historické centrum Telče a kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou. V kraji vyrostla řada rozhleden a zajímavých atrakcí pro rodiny s dětmi. Poprvé jsme se také mohli vypravit na ferratu ve Víru, do Muzea Jaroslava Foglara v Ledči nad Sázavou nebo do pivovaru Dalešice. Pojďte se s portálem Kudy z nudy a agenturou CzechTourism projít Krajem Vysočina rok za rokem!

Hrad Ledeč nad Sázavou – perla Posázaví

Hrad Ledeč nad Sázavou – perla Posázaví

Ledečský hrad se vypíná na vápencovém ostrohu nad řekou Sázavou. Během staletí se na hradě vystřídala řada majitelů, kteří upravovali původně gotický hrad renesančně a barokně. Dnes zde můžete navštívit Městské muzeum a v sezóně i hradní věž s vyhlídkou.

Ledeč nad Sázavou

Ledeč nad Sázavou

Proč se právě tohle město řadí k nejhezčím na Sázavě, a dokonce se mu přezdívá perla Posázaví? Důvodem není historické centrum se starodávnými domy, takové najdete téměř všude, ale hrad na skalním ostrohu nad řekou. Když vyšplháte na jeho věž, uvidíte Ledeč i Sázavu jako na dlani.

Poesiomat na Vinohradském hřbitově

Poesiomat na Vinohradském hřbitově

Na Vinohradském hřbitově v Praze stojí tzv. Poesiomat. Z něj si lze poslechnout 12 úryvků z projevů, her a básní Václava Havla, ale také myšlenky či úryvky děl dalších osobností, které jsou zde pochovány.

Podsadové stany – český vynález z roku 1913

Podsadové stany – český vynález z roku 1913

Prázdniny pod stanem? Pro ty, co jezdili nebo jezdí na tábory, celkem běžná věc, pro jiné zážitek vonící dobrodružstvím a romantikou. Pokaždé to ale tak být nemusí – třeba v roce 1913 na tábořišti u Pelíškova mostu na Sázavě. Právě tam vznikly první stany s podsadou.

30 let od sametové revoluce: třicet let obnoveného Junáka a českého skautingu

30 let od sametové revoluce: třicet let obnoveného Junáka a českého skautingu

Přátelství na celý život, nevšední dobrodružství a opravdové prožitky: to je skauting. Organizace Junák – český skaut letos slaví třicet let od svého obnovení. Víte, že jde o rekordně nejdelší období, kdy čeští skauti mohli volně žít bez zákazů a omezení?

Pamětní deska Jaroslava Foglara v Prokopském údolí

Pamětní deska Jaroslava Foglara v Prokopském údolí

Ve státní svátek České republiky 28. října 2013 byla v Prokopském údolí v Praze odhalena pamětní deska, která připomíná, že v roce 1920 zde vykročil na svoji celoživotní skautskou stezku legendární spisovatel a skautský vůdce Jaroslav Foglar – Jestřáb.

Další aktuality

Staroměstská a Malostranská mostecká věž: brány Karlova mostu, které se pletou i Pražanům

Nabízejí krásný výhled, spoustu zajímavých informací o historii Prahy a také nejedno středověké tajemství. Mostecké brány Karlova mostu sloužily jako strážkyně Starého Města a Malé Strany. Obě se mohly uzavřít a nepovolaným osobám tak znemožnit přístup do nebo odchod z Karlova mostu. Pozvánku na návštěvu obou věží a další zajímavosti o nich vám přináší Kudy z nudy.
Praha | Památky

Zlatý kuchař: Králem české gastronomie se stal Jan Knedla!

V anketě Zlatý kuchař vyhlašované Gastro&Hotel profi revue získali nejlepší kuchaři České republiky „kuchařského Oskara“ za rok 2023. Vítězem v osmém ročníku ankety Zlatý kuchař je Jan Knedla z restaurace Papilio ve Vysokém Újezdě. Na druhém místě se umístil vítěz loňského ročníku Marek Fichtner z pražské restaurace Červený jelen. Třetí je Jan Punčochář, který provozuje restauraci U Matěje na pražské Hanspaulce. Do síně slávy za celoživotní přínos české gastronomii vstoupil mezinárodně oceňovaný Vladislav Stuparič
Praha | Gurmánská turistika

Tipy na víkend v Praze a okolí

Kudy z nudy přináší aktuální tipy na víkend (20.4. – 21.4.) v Praze a jejím okolí. Čeká na vás romantika, sport, výlety do přírody, výstavy, koncerty i adrenalinové zážitky, programy pro rodiny s dětmi a další aktivity: Otevírání turistické sezony ve Zruči nad Sázavou, Sezóna chřestu 2024 – kupte si jej na farmě v Hostíně u Vojkovic, Bylinkový den v Národním zemědělském muzeu, Ekofest – Den Země v Malešicích 2024, Pochod krajinou barona Ringhoffera. Vyberte si zajímavé akce a naplánujte s námi program na víkend!
Praha | Zážitky

100 let od úmrtí Franze Kafky: Hlavní město Praha nabídne pestrý kulturní program po celý rok 2024

Nejen pro Pražany připravilo Hlavní město Praha a Ministerstvo kultury program Rok Franze Kafky zahrnující řadu zajímavých akcí a projektů s kafkovskou tematikou. Kromě toho se v ulicích Prahy můžete setkat se speciálně nazdobenou tramvají s motivy Kafkova života. Ta bude brázdit pražské ulice po celý rok. K výročí byly spuštěny také dva weby, kde zájemci najdou veškeré informace o slavném spisovateli, připravované eventy, ale též ikonická místa v Praze a vycházky s průvodci po místech Kafkova mládí a dalších let jeho života. Pokud byste se chtěli sami vypravit do míst, která Franze Kafku připomínají, určitě se vám budou hodit kafkovské tipy, které pro vás připravil portál Kudy z nudy.
Praha | Kultura

Vydejte se do skleníku Fata Morgana za křehkou motýlí krásou

Botanická zahrada hl. m. Prahy v Troji opět připravila oblíbenou výstavu motýlů. Letošní ročník je zaměřený na jejich migraci. Do Prahy bylo přivezeno přes 5000 kukel z motýlí farmy ve Stratfordu nad Avonou. Z kukel umístěných na různých místech skleníku se od 19. dubna 2024 postupně vylíhnou pestrobarevní křehcí krasavci. Nebudou chybět nádherní Morpho peleides s blankytně modrými křídly, noční martináči Attacus atlas, velcí soví motýli rodu Caligae nebo známý motýlí cestovatel monarcha stěhovavý. Přijít si je prohlédnout do Fata Morgany, budou na vás čekat až do 2. června. Otevřeno je denně kromě pondělí od 9:00 do 18:00 hodin.
Praha | Příroda

Mercedes-Benz Prague Fashion Week zve na módní novinky do Tyršova domu

Největší módní událost v Česku. Neobvyklé prostory. Přehlídka aktuálních kolekcí od návrhářů z domova i zahraničí, značky zvučných jmen, atraktivní publikum ze světa módy, designu, umění a byznysu. To všechno je Mercedes-Benz Prague Fashion Week, který se letos koná od 18. dubna do 20. dubna 2024 v sídle České obce sokolské na Újezdu, v Tyršově domě.
Praha | Zážitky

7 věcí, které nevíte… o michelinských hvězdičkách a oceněných restauracích

Mít svou restauraci uvedenou v renomovaném průvodci Michelin a získat alespoň jednu michelinskou hvězdu, to je pro většinu kuchařů nejlepší způsob ocenění jejich práce. Také Česko má v oblasti gurmánské turistiky co nabídnout. Vydejte se s Kudy z nudy na cestu po restauracích, které vytoužené ocenění získaly, i po těch, které se na něj zatím těší.
Praha | Gurmánská turistika

Znáte pražské vinice?

Málokterý z návštěvníků Prahy by v hlavním městě hledal vinice – a přece jich je zde dost. I když existovaly již za ranného středověku, největší rozkvět vysazování révy vinné přišel za Karla IV. roku 1358. Panovník tehdy nařídil vystavět vinice na 23 kilometrů od centra města a dal z Rakouských zemí, Porýní a Francie dovézt tisíce sazenic révy, které se uchytily na Vyšehradě, Letné, v Troji, Libni, nad Smíchovem a na Vinohradech. Máte chuť se za nimi vypravit? Kde všude je najdete vám prozradí Kudy z nudy.
Praha | Příroda