Literární místopis a toulky Českem: tipy na výlety za sochami hrdinů, které znáte z knížek i filmů

Za dobrým vojákem Švejkem do Putimi

Josef Švejk, hrdina románu Jaroslava Haška, je na světě už více než sto let. První díl Osudů dobrého vojáka Švejka za světové války vyšel v roce 1921 a patří k nejznámějším a nejpřekládanějším českým knihám.

Ve světě existuje Švejkových soch několik, v Česku je jednou z prvních Švejk z Putimi. Dobrý voják v jihočeském městě Putim, která na stránkách románu hraje důležitou roli a znáte ji také z filmu Poslušně hlásím, byl vytvořen sochařem Františkem Svátkem a vztyčen v létě 2014, symbolicky sto let od vypuknutí 1. světové války. Švejk na sobě má dobovou uniformu a podobně jako na stránkách knížky kráčí směrem k putimskému mostu. Pokud mu pohladíte levou nohu, prý vás přestanou bolet kolena! Další Švejkovu sochu najdete v Kralupech nad Vltavou.
 

Za Babičkou a Barunkou do Babiččina údolí

Babička Boženy Němcové stále patří k oblíbeným dílům klasické literatury. Jejím domovem, skutečným i literárním, je Babiččino údolí a okolí zámku Ratibořice.

Při cestě údolím vám pomůže naučná stezka, která vás od zámku povede k pomníku Babičky s dětmi (jeho autor, akademický sochař Otto Gutfreund, nezapomněl ani na psy Sultána a Tyrla) a dál kolem Rudrova mlýna ke Starému Bělidlu.

Kousek za ním objevíte Viktorčin splav a můžete dojít až k lesnímu Rýzmburskému altánu, kde se hrdinové knihy setkali s paní kněžnou. Babiččino údolí navíc poskytuje ideální terén pro jízdu na kole.

Vyzkoušejte zdejší malebný cyklookruh, který vás povede krásným a divokým údolím Úpy až do obce Havlovice, kde na vás čeká oblíbená cyklistická a turistická hospůdka.
 

Jsou z Rychnova nad Kněžnou a bylo jich pět

V roce 1892 se v Rychnově nad Kněžnou narodil spisovatel, humorista, novinář a filmový scenárista Karel Poláček.

Právě sem umístil děj některých svých románů, například knížky Bylo nás pět. Právě sousoší pěti dětských hrdinů – Péti Bajzy, Antonína Bejvala, Edy Kemlinka, Čeňka Jirsáka a Zilvara z chudobince – dnes zdobí Panskou ulici. Kousek odtud se nachází Poláčkovo náměstí, kam kluci chodili vyhlížet cirkus; dnes tu stojí Poláčkova busta.

A zatímco původní chudobinec v ulici Na Drahách už dávno zbořili, dům, kde býval koloniál pana Bajzy, dosud stojí; najdete ho na rohu Starého náměstí a Palackého ulice. O kousek dál se dřív rozkládala židovská čtvrť, a i dnes vám stačí ujít pár kroků Palackého ulicí a objevíte synagogu s památníkem Karla Poláčka. V patře je umístěná expozice, věnovaná jeho životu a dílu. Zatímco dřív Rychnovští nemohli Poláčkovi přijít na jméno, zejména kvůli humoristickému románu Okresní město, dnes si slavného rodáka rádi připomínají. Jeho jméno nese i hudební a divadelní festival Poláčkovo léto.
 

Za Spejblem a Hurvínkem do Plzně

V Plzni kousek od Západočeského muzea v Křižíkových sadech stojí sousoší Spejbla a Hurvínka. S populárními loutkovými postavičkami i jejich tvůrcem, loutkářem Josefem Skupou, se ovšem můžete seznámit ještě mnohem podrobněji, a to v plzeňském Muzeu loutek. Najdete je přímo v centru města, na náměstí Republiky.

Doporučit můžeme i zážitkový okruh Spejbla a Hurvínka. Je 5,5 km dlouhý a začíná na hrázi Šídlovského rybníka v Plzni-Bolevci. Na stanovišti dostanou děti i dospělí za úkol splnit různá pohybová zadání, například udělat dřepy, oběhnout strom či trefit šiškou kmen stromu.
 

Do Ostrovačic za Helenkou z Pohádky máje

Ostrovačice a blízký přírodní park Podkomorské lesy poblíž Brna proslavil spisovatel Vilém Mrštík románem Pohádka máje o lásce mezi studentem Richardem, synovcem místního faráře, a mladičkou Helenkou, dcerou hajného na Podkomorské myslivně.

Příběh býval velmi populární; vedle knižních vydání byl dvakrát zfilmován, dočkal se operní adaptace a divákům či posluchačům se představil i jako divadelní i rozhlasová hra.

Dnes Pohádku máje připomíná malé muzeum v budově ostrovačické radnice. Památník původně sídlil přímo v Podkomorské myslivně, před níž dosud stojí bílá socha Helenky od Emila Hlavici. Oba hrdinové také mají hluboko v Podkomorských lesích „své“ studánky; k Helenčině studánce vás od Podkomorské myslivny dovede červená turistická značka, Ríšova studánka leží přibližně o dva kilometry dál.