Přírodní zázraky, které musíte vidět na vlastní oči!

K peřejím nejvyššího vodopádu

V Krkonoších najdete kromě nejvyšší hory Česka také nejvyšší český vodopád. Pančavský vodopád se nachází nedaleko od Labské boudy a výška všech jeho stupňů dosahuje téměř 250 metrů. Až k němu podle turistických značek dojdete, vychutnejte si výhled z tzv. Ambrožovy vyhlídky.

Název vodopádu pochází z německého výrazu pantschen – šplouchat. Nachází se na potoce Pančava v Pančavské jámě, v karovité, horní části Labského dolu. Pančava je prvním významnějším přítokem Labe z pravé strany. Nad vodopádem je u cesty pamětní deska Otokara Štětky, náčelníka Horské služby Krkonoše (1916–1975). Pančavský vodopád je celoročně volně přístupný po červené turistické stezce mezi Labskou boudou a mohylou Hanče a Vrbaty.
 

Bahenní mofety Soosu

Prazvláštní měsíční krajina, rozbrázděná erozí a pokrytá žlutou a bílou vrstvou vysrážených minerálních solí. Tak vypadá národní přírodní rezervace Soos, rozlehlé rašeliniště s řadou minerálních pramenů. V rezervaci žije řada chráněných živočichů a roste zde množství mokřadních a slanomilných rostlin. Rezervace byla vyhlášena v r. 1964 na ploše 221 ha, přístupná je jen část a to 1,2 km dlouhou podlážkovou naučnou stezkou, která vede po dně vyschlého jezera, které mělo slanou (minerální) vodu.

Dnes zde najdete evropskou raritu – tzv. křemelinový štít – nahromaděnou křemelinu ze schránek jezerních řas rozsivek usazených na dně jezera. V rašeliništi Soos rostou mokřadní a slanomilné rostliny, z bahenních sopek se sykotem uniká kysličník uhličitý, v jiných bublá voda a bahno. Nalezena zde byla i nová řasa Percursaria percursa. Rezervace Soos leží 6 km severovýchodně od Františkových Lázní. Rezervace byla vyhlášena roku 1964 na ploše 221 ha, přístupná je jen část a to 1,2 km dlouhou podlážkovou naučnou stezkou s popisy a vysvětlivkami.
 

Skalní most Pravčické brány

Pravčická brána je symbolem národního parku České Švýcarsko a zároveň jednou z největších přirozených skalních bran v Evropě. Rozpětí oblouku u dna je 26,5 m, výška otvoru 16 m, šířka 7 – 8 m, minimální tloušťka 3 m, vrcholová plošina brány je 21 m nad jejím dnem. Na vrchol této úctyhodné přírodní památky se sice nedostanete, ale její krásu můžete obdivovat z okolních vyhlídek.

Neodmyslitelně k Pravčické bráně patří výletní zámeček Sokolí hnízdo. Vybudován byl r.1881 na místě chatrče z dubové kůry, která sloužila jako výčep. Původně bylo Sokolí hnízdo využíváno k ubytovávání významných hostů zdejšího rodu Clary-Aldringenů. Dnes se v prvním patře nachází muzeum národního parku. V přízemí se dochovala stylová restaurace vyzdobená původními malbami.
 

Malá česká poušť u Vlkova

Zajímavý krajinný typ najdete nedaleko Veselí nad Lužnicí. Jako malá poušť na vás může působit přírodní rezervace Písečný přesyp u Vlkova, která se nachází na okraji chráněné krajinné oblasti Třeboňsko. Jde o zbytek písečné duny, kde rostou vzácné suchomilné rostliny a žijí teplomilné druhy blanokřídlého hmyzu. Nápadné jsou volné kolonie velké samotářské včely Andrena vaga.

Z geologického hlediska se jedná o izolovaný písečný přesyp, který má poměrně dobře zachovalý charakteristický původní tvar. Okolní krajinu převyšuje o 4-6 m, dosahuje šířky asi 80 metrů. Na volných místech přesypu je světle žlutý jemný pohyblivý písek, na němž vznikají při větším větru zřetelné čeřiny. Ještě začátkem 20. století byl přesyp "živý", v odkryté krajině s intezivní pastvou, kde se nacházela další drobná písečná políčka, byl za větrných dní písek na přesyp z okolí stále přinášen. Vznikem rozsáhlých jezer a změnou obhospodařování krajiny ztratil přesyp zázemí.
 

Do pralesa na sever Moravy

Do chrámu přírody, kde je člověk jen na návštěvě, se zajeďte podívat do pralesa Mionší v Těšínských Beskydech. Na ploše 170 hektarů uvidíte, jak vypadal smíšený les, který kdysi pokrýval Beskydy.

Nejmohutnější jedle v rezervaci dosahovaly výšky 45 až 60 m s obvodem až 5,5 m a dožívaly se stáří 250 až 450 let. Dne 16. listopadu 2017 byl prales vyhlášen bezzásahovým územím. Ale pozor, zvídavost lidí se tu musí podřídit pravidlům pralesa. Na 7 km dlouhou naučnou stezku Mionší se mohou vydat jen pěší, a to pouze v sezoně. Třetina trasy vede po úzkých loveckých chodnících, není proto vhodná pro dětské kočárky a osoby se ztíženou pohyblivostí.
 

V Krkonoších jako v tundře

Vypadá to tu jako v severské tundře, která sem zasahovala v době ledové. Úpské rašeliniště leží mezi Luční boudou, Hraničním hřebenem, Obří boudou a Studniční horou ve výšce okolo 1400 m. Své nejjižnější rozšíření zde nalezl ze severu pocházející malý ostružiník moruška, krčící se v podrostu borovice kosodřeviny, která zde má, jakožto druh původem alpský, zase své nejsevernější stanoviště.

Úpské rašeliniště je jedna z přírodovědně nejcennějších partií Krkonoš a významnou hydrologickou oblastí. Vody zadržované v rašeliništi dávají vznik řece Úpě, která přes Úpskou hranu padá hluboko do Obřího dolu. Bílé Labe protéká západním směrem kolem Luční boudy a u Dívčích lávek nad Špindlerovým Mlýnem se stéká s hlavním tokem Labe.
 

Ledovcová jezera na Šumavě

Za průzračně čistými ledovcovými jezery se vypravte na Šumavu. Černé jezero nedaleko Železné Rudy je z nich největší a nejhlubší. Černá v názvu neodkazuje na vodu samotnou, ale na temné lesy, které se odrážejí na hladině. Nad jezerem se zvedá skalní masiv Jezerní hory (1 343 m).

Na jihovýchodním svahu Jezerní hory naleznete Čertovo jezero. Dolinu, v níž se Čertovo jezero nachází, vyryl podle pověsti ďábel, neboť mu dívka, kterou chtěl odnést do pekla, přivázala na ocas velký kámen. K dalším šumavským ledovcovým jezerům patří Laka, Prášilské a Plešné.
 

Návštěva tajemného krasového území

Moravský kras je největší a nejvýznamnější krasovou oblastí v Česku. Zpřístupněno je tu několik jeskyní, avšak ty jsou z důvodu světové pandemie koronaviru stále zavřené. Naštěstí si však můžete prohlédnout jeskyně, které jsou volně přístupné. I když se nejedná o žádné rozsáhlé prostory, své kouzlo pro vás jistě mít budou. Stačí si vzít čelovku a můžete se vydat poznávat krásy krasu na vlastní pěst. Rytířská jeskyně se nachází asi 300 m jihovýchodně od známé Kateřinské jeskyně a je neobvyklým příkladem tzv. jeskynního hradu.

Volně přístupná jeskyně Švédův stůl v údolí potoka Říčky je známou archeologickou lokalitou a jedním ze tří nalezišť kosterních pozůstatků neandrtálského člověka na našem území. Jeskyně Kostelík se nachází v  údolí Křtinského potoka, který ji vytvořil. Její hlavní dóm připomíná vnitřek kostelíka, který mu přisoudil i název celé jeskyně. Jeskyně Netopýrka se nachází nedaleko obce Ochoz u Brna. Za vstupní částí se nalézá větší prostora, pod níž pokračuje nízká a úzká plazivka, klesající až k podzemnímu toku. Vstup do jeskyně je volný, avšak bez baterky se zde neobejdete.

Po návštěvě jeskyní můžete nahlédnout na okraj propasti Macocha z vyhlídkových můstků. Její hloubka dosahuje více než 138 metrů a není v ní započtena čtyřicetimetrová hloubka Dolního jezírka, které spatříte na dně.
 

Na vrchol největrnější hory Česka

Nejen díky své nadmořské výšce, která dosahuje 836, 6 m, nebo kvůli svému charismatickému vzezření, ale také pro mnoho rekordů, kterými se může pyšnit, se Milešovce přezdívá královna Českého středohoří. Například představuje největrnější místo v České republice, kde bezvětří bývá průměrně pouze 8 dní v roce. Na vrcholu je každoročně zaznamenáno nejvíce bouří na našem území, proto se mu také často přezdívá Hromová hora. Výskyt bouřkového počasí na Milešovce meteorologové zaznamenávají až 30 dní v roce.

Od roku 1953 je hora chráněna jako národní přírodní rezervace. Roku 1874 zde byla nalezena jedna z mála českých orchidejí, jazýček jadranský. Milešovka převyšuje okolní krajinu o více než 350 m a nabízí tak ideální rozhledové místo. Samotný vrchol je téměř ze všech stran zalesněný. Nádherné panoramatické pohledy do všech světových stran se návštěvníkům naskytnou až z meteorologické stanice. Za dobré viditelnosti lze dohlédnout na Krkonoše, Šumavu, Krušné hory, Prahu, výjimečně až na 300 km vzdálené vrcholky Alp.
 

Stepní krajina na Vysočině

V české kotlině nepatří step mezi běžné typy krajiny. Nejen kvůli této skutečnosti je Mohelenská hadcová step vyhlášena národní přírodní rezervací. Unikátní je svou faunou a florou, která je ovlivněna podložím této lokality, bazickým hadcem. Hadec je hornina obsazující vysoký podíl oxidů hořčíku, který se snadno přehřívá a dává tak vzniknout teplému a suchému mikroklimatu.

Naučná stezka Mohelenská hadcová step vede celou lokalitou po nejzajímavějších místech. Lidé na tomto zvláštním území žili od starší doby kamenné, což dokládají nálezy pazourkových nástrojů. Přímo na začátku naučné stezky je mohyla z doby železné a boží muka. Stezka začíná i končí na parkovišti jihozápadně od obce Mohelno, kde je možné zakoupit tištěného průvodce.