Sealsfieldův kámen v národním parku Podyjí

Sealsfieldův kámen je jedním z nejznámějších vyhlídkových míst Národního parku Podyjí, který se rozkládá na jihozápadě Moravy podél řeky Dyje. Toto místo je oblíbené nejen mezi turisty a milovníky přírody, ale také mezi vyznavači historie a romantiky. Vyhlídka nabízí úchvatné pohledy na meandrující řeku Dyji a okolní zalesněné svahy.

Sealsfieldův kámen se nachází v blízkosti obce Čížov, asi 4 km jihozápadně od města Znojma. Vyhlídka leží na skalním ostrohu v nadmořské výšce přibližně 370 metrů. K místu vede několik turistických tras, nejčastěji od Čížova nebo z obce Hnanice. Odměnou za krátké stoupání je nádherný výhled na hluboké údolí Dyje a divokou přírodu Podyjí.

Sealsfieldův kámen je nejen vyhlídkou, ale též významnou přírodní lokalitou. Skalní stěny hostí vzácné rostliny suchých stepí a doubrav, jako je kavyl nebo koniklec. V okolí lze zahlédnout také řadu chráněných živočichů – například užovku stromovou, ledňáčka říčního nebo vzácnější druhy motýlů. Podyjí je jedním z nejzachovalejších říčních údolí ve střední Evropě a Sealsfieldův kámen představuje jeho symbolickou bránu.
 

Sealsfieldův kámen je spojen se jménem Karla Postla

Jedno z překrásných vyhlídkových míst v Národním parku Podyjí učarovalo na začátku 19. století rodákovi z nedalekých Popic, světově proslulému spisovateli Charlesi Sealsfieldovi, který zde rád sedával a meditoval.
Občanským jménem Karel Postl (1793-1864) vystudoval znojemské gymnázium a po absolutoriu filosofie a teologie na univerzitě v Praze byl vysvěcen na kněze a stal se sekretářem řádu Křížovníků s červenou hvězdou. Metternichův policejní režim jej donutil roku 1822 emigrovat do USA, kde se literárně proslavil (nejslavnější knihou je zřejmě jeho "Rakousko – jaké je"). Roku 1829 se stal poradcem někdejšího neapolského a španělského krále Josefa Bonaparta. Roku 1832 se vrátil do Evropy. Zemřel ve Švýcarsku. Věnoval se ale mimo jiné i problematice amerických indiánů, mezi nimiž i několik let žil. Jeho knihy inspirovaly i Karla Maye.

Naproti Sealsfieldovu kameni se otvírá rokle Mločího potoka a přímo pod vyhlídkou lze u řeky spatřit strmou Býčí skálu. V těchto místech končí vzdutí vod znojemské přehrady. Není bez zajímavosti, že ve 20. století si vodohospodáři pohrávali s myšlenkou výstavby šedesátimetrové hráze právě zde u Býčí skály. Proponované vodní dílo by zatopilo dyjské údolí od Sealsfieldova kamene přes proslulý ostroh Šobes až po rakouský Hardek. Na okolních skalních ostrožnách je porost teplomilných doubrav s výskytem modřence chocholatého, třemdavy bílé, roháče obecného a řady dalších vzácných druhů živočichů a rostlin.

K vyhlídce vede zeleně značená okružní trasa, která začíná a končí na červené magistrále Podyjím mezi obcemi Konice a Popice.